Baví mě vaše představy, že devs nebudou mít co žrát ale dělňasum se to vyhne.
Sněte dál 
Myslím, že robotických řemeslníků se nikdo z nás nedožije. Robotických programátorů také nejspš ne. To jsou vlhké sny některých lidí, že ostatní profese přijdou o práci a oni si tím společensky polepší. V programování se nejspíš bude zvyšovat míra abstrakce. To už je vidět dnes na růstu popularity deklarativních paradigmat. Neuronové sítě běžné programy v blízké budoucnosti nenahradí.
Ono hlavně u dělníků je dnes věc, co se děje dnes, tj. s kvalifikované práce se stává nekvalifikovaná, a to bude pokračovat. Dříve technik sítí (telefonní přípojky) vedl dokumentaci a musel tomu rozumět, dnes to dělá zedník s PDA, který má problém porozumět i tomu PDA, co mu napíše "kabel 25 připoj do zdířky 3A".
S tímhle se můžeme více setkat v budoucnu, kdy elektrikáři bude postup zapojování kabelů a vedení dokumentace diktovat laptop, a on bude jen tupě dělat drážky a zapojovat dráty podle počítače bez jakékoliv vlastní invence či myšlení.
Stejně tak k podobným věcem více méně (akorát složitěji) postupuje IT, programátorovi je našeptáváno IDE, jak má psát kód a co dělá za chyby.
Problém v uvažování zde některých jedinců na fóru je v tom, že si představují rok 2050 daleko technologicky dál, ale se stejnými nároky lidí na služby a věci, ale i to se posunuje.
Například, zatímco v roce kolem 2000 stačilo mít jako e-shop excelovskou tabulku, kterou jste rozesílali na mail, dnes je situace diametrálně odlišná. Je tedy možné, že v roce 2050 bude AI řešit věci, které se dnes programují, ale mohou vzniknout úplně nová zaměstnání - třeba "Tester AI rozhodování pro autonomní vozidla", což jsou joby, které dnes ani neexistují.
A co se týká věku, tak někdo je "starý" už ve 30ti, jiný se i v 70ti učí stále nové věci, to je člověk od člověka, nicméně souhlasím s tím, že první skupina převažuje.
Já třeba na sobě ve svých 33 letech pozoruji neustálý a strmý růst sociálních dovedností. Zatímco když jsem byl mladý jsem býval silný asociál, tak tyhle věci se dost posunuly a dokážu mnohem efektivněji komunikovat, a pokud člověk není debil, tak tohle se dá věkem hodně posouvat.
K tomu věku, znám takové pořekadlo "Je rozdíl archivovat 10 let krabicák nebo archivní víno, ten krabicák se totiž zkazí". Stejně tak u hodně lidí, s věkem jdou do zadeke, ale to není situace všech. Já se toho nebojím, protože se mi zdá, že s věkem se mám spíše líp a líp, dokážu si poradit s mnohem více situacema v životě, s kterými bych si před lety nevěděl rady.