Relativní jistota? To je kapku oxymoron.
Proč by to byl oxymoron, relativní jistota je to, co za jisté považuje daný subjekt. A to ho pak činí nešťastným, už jenom proto, že se začne obávat toho, aby to bylo doopravdy jisté a to mu přináší utrpení. Žijete-li v nejistotě, situace se obrátí, jste šťastný, protože za plus považujete i to málo, čeho dosáhnete :-)))
A to je právě ono. On dobře ví, nebo aspoň v koutku duše tuší, že ta jeho "jistota" není doopravdy 100% jistota. Obává se, že o tu jistotu příde. Takže ve skutečno sti žije v nejistotě :-)))
Problém je v tom, že ač žije v nejistotě, tak tu nejistotu nepřijal, navíc ta jeho nejistota má i subjektivní rozměr, nejen ten reálný, a strach má velké oči, nemůže být šťastný, jeho touha po jistotě nemůže být nikdy ukojena, a to je základ jeho utrpení. Navíc zcela zbytečného. stačí přijmout, že nevíte co bude zítra a pak vám štěstí přinese každý další prožitý den a každý den je šance ho prožít, protože nevíte co bude zítra :-)))