No to je zase vlákno toto... Asi takhle, pokud je někdo sobeckej egoistickej idiot, ať se nežení, nepořízuje si děti a souloží raději jenom se šlapkama a to s několikanásobnou ochranou, aby se náhodou nerozmnožil.
Pokud někdo v manželství hledá mamahotel, tak bude pravděpodobně taky zklamanej. Javameni a podobní tu držkují, že ženská má stát u plotny, prát, žehlit, uklízet, podržet když má chlap chuť, starat se o děti a jinak vůbec neotravovat.
Tohle je pohled z doby, kdy žena byla doma a její hlavní povinností bylo starat se o domácnost a děti. A mimochodem, na druhou stranu k tomu patřilo, že muž ženu řádně zabezpečil a byl schopnej ji i chránit, když bylo třeba.
Mně je třeba na blití, když jsme občas u tchána a tchýně. Mají stejnou pracovní dobu, oba dělají rukama (tchán sice trošku namáhavější činnosti, ale rozhodně se neplazí domů totálně vyčerpanej). A co je doma? Přijdou současně z práce, tchán otevře pivo (který mu někdo musí podat) a hned se zajímá, co bude k večeři a proč to ještě není. Po tom, co dojí, dopije několikátý pivo, podívá se na fotbal nebo jinou kravinu, nechá všechno na stole a odchází spát. Tchýně mezitím vaří oběd na zítřek do kastrólku, protože pán nebude jíst blafy z jídelny. Ráno tchýně vstává o hodinu dřív, aby stihla nachystat snídani (kdyby nebyla, byly by kecy), případně dodělat ten oběd a po tom, co se pán napapá, odcházejí společně (jezdí jedním autem) do práce. Pokud je potřeba něco nakoupit, vyráží tchýně sama (bez auta) až po tom, co dá pánovi večeři a pivo, protože za těch 20 minut nakupování spolu by pán tvorstva umřel hlady. Víkend potom probíhá tak, že pán se nezvedne z gauče a je potřeba kolem něj skákat, zatímco otrokyně musí kromě náležité péče ještě uklidit a udělat všechny činnosti, které se nestíhají v týdnu. Upozorňuju, že jsou to lidi kolem 50tky.
A teď jak to funguje u nás... pracovní dobu mám v průměru zhruba stejnou jak manželka (která ji má nepravidelnou, ranní, odpolední, občas celodenní), vařím většinou já, protože mě to baví, ale pokud nestíhám, tak uvaří manželka. Úklid, prádlo a podobný jsou většinou manželčina starost, ale pokud je potřeba a manželka má třeba tři celodenní po sobě, nemám s tím problém. O dceru se staráme dle možností oba cca stejně, od vozeni z/do školky, přes jídlo, koupání, čtení pohádek atd. Pokud mám potřebu se doma vzdělávat, nebo něco IT tvořit není problém, žena se postará o malou, když spí, tak háčkuje, plete, hraje něco na PC... samozřejmě ne každý den. Když je třeba vymalovat, malujeme oba (naposledy loni už oba tři), manželka kam dosáhne a já běhám po štaflích. Co se týče manuální práce, na rozdíl od některých mě neuráží, ale je to pro mě neskutečnej relax, dělat něco rukama, u čeho se nemusí zase tak moc myslet. Rád pracuju se dřevem, takže když je chuť a čas, nakoupím materiál a udělám v garáži nějakej kousek nábytku. Postupně tak vyhazuju krámy z IKEA a nahrazuju je vlastní tvorbou. Když zrovna nepracuju s něčím "nebezpečným", manželka i s dcerou rády pomůžou, tu něco obrousit, tu něco namořit, kolíky mi do děr nastrkat, tu si vymyslet, že by to mohlo být trochu jinak, případně mi pomůžou tak, že mě prostě nechají pár hodin pracovat. Výsledkem toho všeho je, že se cítím mnohem líp, než když jsem bydlel sám a u PC jsem seděl 8 hodin v práci, 8-12 hodin doma a o víkendu skoro nonstop.