Mirek Prýmek:
On ten Sokrates měl pravdu. Civilizace dospěje do úpadku a buď se z něj vzpamatuje a opět vzdělání a kultura nabude určité úrovně, nebo její místo převezme jiná civilizace. Stalo se to Řekům od Římanů, stalo se to Římanům od barbarů, vzestup a pád prožil několikrát za sebou v rozpětí 4 tisíc let i starověký Egypt. Upadá-li vzdělanost a kultura, rozhodně to není něco, co bychom měli jen tak přecházet s tím, že tak to vidí každá starší generace.
Ano, prarodiče chodili se džberem. A do toho džberu nabrali nějakých 15 litrů. Ale pokud z toho našeho kohoutku nevytočíme ani 5 litrů za den a ještě kafráme, že musíme pohnout rukou, tak je něco v nepořádku.
Altavista, Amazon, Google... Nic revolučního ani jedno. Z hlediska současných koncepcí IT se skutečné revoluce odehrály v 60. letech (koncepce počítače jako takového, tj. binární základ, procesor, programovací jazyk, hierarchický systém souborů, víceuživatelský, multitaskový operační systém) a v 70. letech (pracovní stanice, uživatelské rozhraní, miniaturizace - otevření cesty pro zpřístupnění širokým masám).
Zelenáč:
To bych právě netvrdil. Ta zapojení, co nesou názvy nebo jsou po někom pojmenovaná, jsou právě ta zoptimalizovaná zapojení. Někomu se podařilo navrhnout stabilní oscilátor produkující čistý sinusový signál v širokých oblastech vnějších parametrů, někdo vytvořil směšovač tak, aby v něm vznikalo co nejméně produktů vyšších řádů a současně měl co nejvyšší směšovací zisk, někdo vymyslel sčítačku se zrychleným přenosem atd. Ale ke směšování dvou signálů mi ve skutečnosti stačí jedna obyčejná dioda, jako oscilátor může sloužit jakýkoli zesilovač v nestabilní oblasti, aktivní dolní propust si mohu navrhnout i jinak než pomocí Sallen-Keyova uspořádání... Právě ty pojmenované konstrukce představují tu vyšší úroveň znalostí, lépe regulované vlastnosti, více parametrů k propočítání, více proměnných, složitější výpočty. V programování je to podobné - quicksort vs. přímé vkládání, AVL-strom vs. binární strom, Runge-Kuttovy metody vs. nejjednodušší diferenční metoda... Připadá mi absurdní, aby měl někdo naučenou implementaci quicksortu, ale nedokázal implementovat/identifikovat bublinkové třídění, věděl, že na řešení soustavy lineárních rovnic se dá použít SOR-metoda a uměl ji napsat, ale neuměl napsat/rozpoznat Gaussovu eliminaci v základní formě, pamatoval si tvar různých výrazů v Laplaceově transformaci a uměl pomocí ní i něco řešit, ale aby neuměl vyřešit jednoduchý integrátor v základních veličinách.
Reflexní zapojení tranzistoru vůbec není optimalizované. Je to jen využití znalostí základních vlastností tranzistoru, ale ten obvod bude mít dost bídné parametry, třebaže bude nějak fungovat. To je právě ta daň za jednoduchost. Ale kdo má ty základní všeobecné elektrotechnické znalosti, ten by měl být schopen takový obvod navrhnout nebo naopak analyzovat. Navrhnout přehledový selektivní up-convertor s trojím směšováním, to už je právě ta vyšší dívčí, ačkoli to celé bude poskládané z těch optimalizovaných bloků. Ale k těm základním schopnostem patří taky umět posoudit, jestli to nebude kanón na vrabce, když potřebuji UKV přijímač nějakého pojítka na jednom pevném kmitočtu v nějakém liduprázdném horském údolí.
Zkrátka současným absolventům chybí ten poctivý základ, takže když už náhodou něco umějí, tak nepostupují inženýrsky, ale hrubou silou. Taková řešení nejsou elegantní se vším, co to s sebou nese. Tuhle jsem u pohovoru zadával příklad, aby uchazeč napsal program, který otestuje syntaktickou správnost matematického výrazu, v němž se vyskytují jen čísla a znaménka plus, minus, krát, děleno. Většinou ten příklad vynechávali a když už se do něj náhodou někdo pustil, což byli dohromady dva lidi, tak jeden začal psát rekurzivní parser a druhý se ptal, zda může použít bison.
119 Odpovědí
19103 Zhlédnutí