Příspěvky

Po měsíci v nové práci je únava zpět a odpočinek jako by žádný nebyl.

Přesně, akorát ne po měsíci - existují však firmy, které to opravdu za měsíc zvládnou, ale v korporaci to bývá v pohodě.

Pokud to někdy má zpátky za měsíc, tak doporučuju snížit laťku, jako např. přejít z vývoje na testing atd.

Pokud delate pro nemecke firmy tak Vas narozdil od americkych, nebo asijskych firem takhle nevyzdimou. Tam je to ciste o Vasi zivotosprave - jak kvalitne spite, a jak umite regenerovat.

Je to uplne v pohode. Lidi, kteri prijdou v cas, pozdravi, v cistem, s pripravenymi podklady maji radi. Jen jim nesmis kecat do digitalizace a zefektivnovani procesu. Jejich rozdeleni zodpovednosti je semtam na povazenou. Co jim posles do datove schranky si vytisknou a nasledne zpracuji. Radeji vsechno resi jednou za mesic osobne a na papire. Nedavna zkusenost z jedne Prazske filialky.

Nejprve si rozmysli, jak by to melo byt usporadano a pak teprve muzes vybirat tooly usnadnujici danou agendu.

Jake artefakty by meli byt releasovany behem jakeho milniku (tzn. scope). Kdo na nich bude pracovat, jake potrebuje vstupy a kdo na to bude delat review. Kdo s kym si potrebuje vymenovat informace a pro koho jsou dane informacni toky naopak rusive. Jak v tom bude zakomponovan zakaznik. Jak nastavit meetingy, zda delat nejake spolecne workshopy.

Jake role nadefinovat a jak je pokryt pomoci skutecnych lidi s odpovidajicimi kompetencemi. Zda mame kapacity lidi pro dany scope. Pak nezapomenout na rozpocet a nastrel timeline. Kolik bude releasu a s jakym scopem.

Pak nastoupi ten tooling - integrace nekolika toolu. Pro inspiraci treba ALM Code Beamer + JIRA + Confluence + GIT + Artifactory + Jenkins.

Nezapomenout s vcasnym vyvojem testovaci strategie a implementaci testovacich prostredi pro jednotlive test levely.

Co pokryt z vlastnich zdroju a na co pouzit subcontracting. Pro komplexnejsi veci bude potreba pokryt kompletni lifecycle. Nikoliv pouze vyvoj. A mozna to i rozdelit na projekty, programy a portfolia :-)

Atd.

Nez si dodelavat elektrovzdelani, to bych se radeji drzel takove urovne abstrakce, kde o drat s napetim nad par voltu nezavadim. Ve strednich a vetsich firmach budou mit na draty specialisty a softwararovi staci data lezouci z nejaky knihovny.

Mas na mysli vyvoj fimware pro PLC, anebo vyvoj aplikaci?

Spise se setkavam s vyvojem firmware s integraci CodeSys, aby v tom nekdo dalsi mohl delat aplikace.

[VUT je Brno, tedy zadnice sveta.]

Z pohledu vlastni skoly mas jedno, jestli VUT nebo CVUT.
Hlavni je, aby te to bavilo a vyjet na Erasmus za holkama.

Co se ve skole naucis, bude 5 let po vylezeni ze skoly vicemene zastarale, na VS jsou nejdulezitejsi kontakty.
Takze CVUT, VUT je Brno, tedy zadnice sveta.
Praha je v CR jedine evropske mesto, jedine pouzitelne mezinarodni letiste, HQ korporatu a statni spravy.

Tady neni co resit.

Brno má lepší "kulturně vzdělávací" vyžití než Praha. ČVUT má hnusné koleje a o mezinárodním letišti kam se jezdí busem bych se moc nezmiňoval. Brno historicky spáduje k Vídni, která může Prahu ve vše naprosto v klidu strčit do kapsy.

Obě lokality jsou naprosto srovnatelné. Očekávat, že v době jednotného evropského pracovního, zůstanu tam, kde jsem vystudoval, je naivní.

Věnovat 1 rok studiu jazyku a pak jit na TU-Wien, nebo FH-Wien.

Problem nebude ve znalostech, ale v tom ze vystupujues jako zoufalec.

Ze Te nekde nevzali na testera vubec o nicem nevypovida.

Zakladni otazka je, zda Te zajimaji poctive mission critical systemy, nebo IoT kurvitka s Linuxem.

Dale si ujasnit, zda chces delat spis platformy, nebo aplikace.

V mensich CZ mestech je to obecne s IT RD slabsi. Ale v Praze, Brne, Plzni nevidim jediny duvod proc bys v embedded nemel sehnat praci. Webove rozhrani a napojeni do cloudu ma kdejaka krabicka. Znalost HW se nekdy muze hodit, ale neni to nutne. Komplexnejsi systemy maji HAL. Obecne se vyuzije znalost zakladu sitariny.

Co zacit s Cinstinou?

Jo, ai ještě moc lidí neumí, přitom umožňuje řešit úlohy doteď prakticky neřešitelné. Asi budu pro jednu elektrárnu dělat program, který bude odhadovat její účinnost v závislosti na počasí a dalších parametrech bloku. Mám k dispozici měření výkonu po minutě za několik let i způsobované odchylky výroby, překvapivě až desítky mdgawat, technologické parametry kde čeho, včetně teplot, vlhkosti a tlaku. Doufám, že když tím nakrmím ai, že z toho něco rozumného vyvodí. Několik starších pokusů o algoritmické řešení v minulosyi selhalo, člověk to intiutivně odhadoval lépe.

Na nekriticke systemy je AI ok, kdyz uz je management ochotny za to utracet. Nicmene pro zkuseneho low level programatora bych videl prinos v presahu do safety, security a requirement engenieringu.

mi se libi nazor, ze skoly generuji slabe vzdelane lidi a jeste casto humanitne, takze roste byrokracie a pocty uredniku,
aby se meli kde tihle absolventi usadit, ze to je forma socialnich davek. remeslnici, kvalitni technicti inzenyri si najdou
uzitecnou praci a ostatni delaji kancelarske krysy, scrum mastery apod.

Ke vzdelani patri jak technika, tak nauky vice zahrnujici lidsky faktor.

Jako produkt technickeho vzdelavani bych si nejake humanitne zamerene uciliste, kde prednaseji v anglictine s chuti doplnil. Naopak vsem kdo prosli humanitne koncipovanym vzdelavacim programem bych doporucil si doplnit zaklady techniky.

SMAZAT

A čistě logicky - dítě v kolektivu nadanějších dětí spíše zabere, aby se kolektivu vyrovnalo. Dítě, které je nejnadanější ve třídě spíše zvolní, protože ho nic nemotivuje přidat a kolektiv ho motivuje, aby to se šprtáním nepřeháněl.

No a myslíte si, že šprtáním gymnazijní látky se člověk opravdu rozvíjí? Já taky znám děti, které z konkurence na gymnáziu skončily na antidepresivech. Myslím, že na tohle je čas až na vysoké. Důležité je, aby měly něco stimulujícího, co je baví. To nevím, jestli se potká zrovna ve škole. Taky nevím, jestli být mezi dětmi z bohatých rodin, je ta nejlepší společnost, má to i svá negativa.

Z lepší školy na horší jde přejít v podstatě bez problému. Z horší na lepší je to téměř nemožné. V čím lepší společnosti na střední a vysoké člověk je, tím má lepší příležitosti v kariéře. Znát se s bohatými lidmi se hodí, když třeba bude potřeba kapitál pro startup. Venkovské gymnázium může být fajn, ale jejich absolventi většinou nemají moc velký socio-ekonomický status na globální úrovni.

Každý ať se zařídí podle svého.

Zadna Ceska skola nema velky socio-ekonomicky status na globalni urovni.

Expozice skolnimu prostredi bude mit vliv na schopnosti par let po skole. Kdo prevzal odpovednost za rozvoj vlastnich kompetenci, u toho je po 5-10 letech po skole jedno co studoval. A kdo neprezval, tak u toho bude za par let irelevantni, jak prestizni stredni studoval.

Kdo se tam ale solidne nauci dva svetove jazyky, zaklady abstraktniho mysleni, umet se prodat, vyjednavat, prijit nekam vcas a makat, ten ma dobry zaklad.

Hele nechci znít jako chcimír, ale nevěřte českým médiím a už vubec ne jobs cz že prace ubylo.
Ano u nás je zaprdlikov a smradecek, ale když si otevřete indeed DE vs CZ a dáte si java za poslenich 14 dni tak tam máte přes 4000 nabídek, pokud ještě vyberete remote tak jen 400 vs Česko s usmudlanymi 105 místy u kterých nepochybuji že z 80% nebude možné jit na remote.
Ano musíte umět alespoň anglicky, ale kdo v IT neumí na nějaké úrovni anglicky?

Kolik z inzerovanych pozic opravdu chteji obsadit? Mnoho firem si proste zaplatilo inzerat na rok, tak tam visi.
Ohledne prace v Reichu, na 10 nabidek s pozadovanou Nj je tak 1 s Aj. A pri zapocitani nakladu to v dnesni dobe nemusi byt vyhodnejsi, nez v ceskem Town.

V PLC budeš vždy zaměřen na aplikaci, vyřešení problému reálného světa. To znamená že budeš typicky od programování abstrahován. PLC bude vždy skládačka předpřipravovaných verifikovaných black boxů. Ty blackboxy psal nějaký programátor a verifikoval tester. Po mentální stránce to je sice podobný proces - načíst vstupy, zpracovat je a vyplivnout výstupy. Blbnutí s hierarchickýma stavovýma automatama, ověřování, zda to dělá co má. Z aplikačního hlediska to je úspora práce. Z hlediska programátora to jsou svázané ruce.

Některé procesy při vývoji budou velice podobné (Konfigurační management, requirement engeniering, integrační strategie,...).

V segmentu PLC bys byl v tomto momentě relativně víc "Senior". Jestli máš větší motivaci do vývoje SW, pravděpodobně budeš začínat za míň peněz, ale řekl bych, že to to má větší potenciál.
Manuálnímu testingu bych se obloukem vyhnul. Psaní automatizovaných testů může být vstupní bod do psaní SW.