A čistě logicky - dítě v kolektivu nadanějších dětí spíše zabere, aby se kolektivu vyrovnalo. Dítě, které je nejnadanější ve třídě spíše zvolní, protože ho nic nemotivuje přidat a kolektiv ho motivuje, aby to se šprtáním nepřeháněl.
No a myslíte si, že šprtáním gymnazijní látky se člověk opravdu rozvíjí? Já taky znám děti, které z konkurence na gymnáziu skončily na antidepresivech. Myslím, že na tohle je čas až na vysoké. Důležité je, aby měly něco stimulujícího, co je baví. To nevím, jestli se potká zrovna ve škole. Taky nevím, jestli být mezi dětmi z bohatých rodin, je ta nejlepší společnost, má to i svá negativa.
Z lepší školy na horší jde přejít v podstatě bez problému. Z horší na lepší je to téměř nemožné. V čím lepší společnosti na střední a vysoké člověk je, tím má lepší příležitosti v kariéře. Znát se s bohatými lidmi se hodí, když třeba bude potřeba kapitál pro startup. Venkovské gymnázium může být fajn, ale jejich absolventi většinou nemají moc velký socio-ekonomický status na globální úrovni.
Každý ať se zařídí podle svého.
Zadna Ceska skola nema velky socio-ekonomicky status na globalni urovni.
Expozice skolnimu prostredi bude mit vliv na schopnosti par let po skole. Kdo prevzal odpovednost za rozvoj vlastnich kompetenci, u toho je po 5-10 letech po skole jedno co studoval. A kdo neprezval, tak u toho bude za par let irelevantni, jak prestizni stredni studoval.
Kdo se tam ale solidne nauci dva svetove jazyky, zaklady abstraktniho mysleni, umet se prodat, vyjednavat, prijit nekam vcas a makat, ten ma dobry zaklad.
Zobrazit příspěvky
