Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: kojot4 22. 09. 2017, 00:33:37
-
Zdravím vás,
mám takový dotaz. Začal jsem teď být aktivnější na CodeWars.com, a chtěl bych se do budoucna z části věnovat programování (nyní dělám linux admina).
Zjistil jsem ovšem, že mi zchází VŠ matematika. Tedy, abych byl přesný, neschází mi styl výuky VŠ, kdy jsme se v prváku (ze kterého jsem byl vyhozen, mimo jiné i dost proto, že mi nepřišlo podstatné tam chodit) na matematiku měli učitelku, která vysvětlovala všemožné teorie, ale sama nedokázala prakticky říci, k čemu se to či ono používá. Tedy k věci, prázdnou teorii nepotřebuji.
Chtěl bych nějaký kurz (klidně i placený, třeba na Udemy nebo nějakou virtuální vysokou), kde se probere složitější algebra, ale styl výuky bude záživný, k věci a s praktickými příklady nejlépe navozenými do praxe (statistika, ekonomie, AI, programování, neuronové sítě atd...).
Nestojím o to, se nadrtit nějakou teorii, u které když se dostanu k praktickému využití, tak budu jen stát a nechápat, že zrovna na tenhle případ by se to hodilo - což jsem si všiml, je častý jev absolventů VŠ - neschopnost využít nabité vědomosti v praxi. Nestojím tedy o nesmyslné biflování.
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
-
Matika se snad ani biflovat nedá. Hodně dobrá je Open University, jednotlivé moduly jdou zapisovat i samostatně. Třeba zrovna Mathematical methods vypadá dost zajímavě (předpokládám, že Essential mathematics je příliš triviální, my to měli na gymplu). Mají také statistiku a spoustu jiných zajímavých modulů.
-
Hele, to máš tak. Matematika je krásná věda, ale musí se umět učit.
Já na matice nakonec shořel, protože to bylo - přesně jak říkáš - zcela prázdné.
Po letech jsem vzal matiku na milost a umí být krásná.
Třeba takové matice jsou velmi praktické a skvělé, mimo to SIMD instrukce dnes podporuje kde co, včetně C#
Pomocí matic se dají řešit úlohy, které by bylo nutné rozsekat na menší kousky a řešit postupně.
Vysoké školy matematiku obecně učit vůbec neumí.
Například, když jsem se snažil naučit se ty matice, protože jsem to chtěl do projektu, všude tam psali HOVNA.
To se nedá nijak jinak napsat, než jako hovna.
Jediná šance byla si ty užitečné věci najít sám.
Ignorovat ty dementní bláboly tam, nesnažit se je pochopit.
Čas raději věnovat vymýšlení příkladů, které pro tebe budou užitečné.
Sám si musíš najít motivaci, proč se danou chceš naučit, protože matematiku vesměs učí v jistém směru deviantní osobnosti. Oni ti s tím nepomohou.
Skutečnost: Je to hrozně snadné!!!
Zakrytá skutečnost: I ta nejjednodušší věc se dá zabalit do kopy sraček, takže to pak vypadá složitě.
Já se například musím učit pomocí fundamentálních principů.
Příkladem budiž logaritmus.
Chceš mít raději 100 000 Kč nebo 398?
Jak vidíš, tady v zásadě není důležitá ta částka ve smyslu drobných, ale její desetinná část.
A logaritmy mohou být právě o počítání těch řádů.
V mnoha případech jsou ti totiž "podrobnosti" zcela ukradené.
Můžeš se na to podívat jako na 100 000 a 400 nebo jako na 100 000 a 300.
V určitých případech ti totiž může být jedno, jestli to zaokrouhlíš tak nebo onak.
Případně se na to můžeš ad absurdum dívat i jako na 100 000 a 000 (zaokrouhleno na tisíce).
A najednou to všechno dostává smysl.
Matematika má smysl, nemá smysl to, jak se tady učí.
Jestli se chceš naučit Matematiku, vůbec se nedívej po ČR, zkus jiné země, jako třeba USA.
Prý je to s námi zcela neporovnatelné.
Princip fundamentální výuky dále tvrdí, že nemá smysl se učit něco, co si stejně nedokážeš zapamatovat.
Jinými slovy, pokud se něco naučíš a dokážeš si to zapsat tak, aby ses na to podíval a i po deseti letech to nejpozději za deset minut znovu pochopil, neztrácej s tím vůbec čas.
Další z principů fundamentální výuky tvrdí, že se máš učit jen ty věci, které sám chceš a být dostatečně motivován, musí tě to těšit. Tj. uč se matice do té doby, dokud tě budou bavit. Klidně se je uč rok, po roce budeš mistr výpočtů pomocí matic. Je to lepší, než se s námahou naučit integrální počet a za měsíc zase nevědět nic.
Fundamentální výuka klade důraz na to, abys používal už naučené znalosti. Takže pokud se naučíš třeba ty matice, měl by ses další matematické problémy pokoušet řešit pomocí klasických metod a zároveň zkusit problém nebo část problému vyřešit například pomocí matice.
Podle zásad fundamentální výuky bys měl svůj mozek trénovat pomocí "her", vezmeš si papír, zahodíš mobil a hraješ si s čísly. Je to návrat ke kořenům, nic tě nesmí rušit, ideální je vzít si papír a tužku na výlet a hrát si s čísly. Nebo třeba s cizím jazykem, který chceš studovat podle principů fundamentální výuky.
Matematika je hrozně zábavná - JE TO HRA, není na ní nic těžkého, zlého, hnusného nebo nepřátelského.
Nudní, neohrabaní, špatní, hnusní a nepřátelští jsou nanejvýš ti, kteří jí vyučují a to až příliš často! (Čest výjimkám.)
Nevím, jak je to v jiných zemích, srovnání nemám, ale u nás krásy matematiky asi neobjevíš.
-
Nestojis o nezmyselne biflovanie a z hlavy poznas malu nasobilku alebo pomenovanie cisla s jednotkou a 6 nulami. Mozes teda ty vysvetlit, na co presne sa take nieco pouziva? Kazdy ma pocitac a vlastnik vela penazi by sa mohol nazyvat jedna-nula-nula-nula-nula-nula-nula-onar.
Bez zakladov je prakticka stranka dost povrchna, lebo nevies, o com sa hovori. Prax je na spicke vyskumu. Predstava, ze 100 rokov skumania sa da bezstratovo zhrnut do 1 minuty uvodu, je naivna. U nas mala kazda matematika vzdy 2 minutovu cast "motivacia", ktora obsirne hovorila, na co to za par rokov studia bude.
Ked ti staci prehlad, tak hladaj popularizacne prednasky.
-
... její desetinná část.
Samozřejmě myslím řády ve smyslu počtu "nul" :o
A slibuju, že ten chlast omezeím...
-
Jo, labužník miluje omáčku co? ::)
V tom případě je pro tebe naše školství absolutně to nejlepší na světě.
-
... její desetinná část.
Samozřejmě myslím řády ve smyslu počtu "nul" :o
A slibuju, že ten chlast omezeím...
Počet nul? Spíše je lepší vysvětlit nejdříve definici přirozeného logaritmu. Nebo dvojkového na entropii.
-
Hele, to máš tak. Matematika je krásná věda, ale musí se umět učit.
Já na matice nakonec shořel, protože to bylo - přesně jak říkáš - zcela prázdné. .....bla bla .....
Co ty jsi za všeználka? Podle vlastních slov neznáš matematiku, neumíš programovat, ale o obou tématech tu píšeš několikastránkové příspěvky a děláš ze sebe experta na pedagogiku těch oborů, které jsi se nebyl schopen sám naučit.
Tazatel by mohl začít tak, že sem pošle ty úlohy z codewars, se kterými si neví rady a my mu poradíme, jak je řešit. Diskuzemi se žádný hard skill nenaučí.
-
matematika je teoria :) ak sa s tym nevies stotoznit, nie je to veda pre teba...
jednoducho bud ju chapes alebo nie, tvoji spoluziaci ju pochopili.
-
na tovju odpoved...
aplikovana matematika je ovela pokrocilejsi odbor ako vsetky ostatne matematiky, cize ak nerozumies jednoduchej algebre, tak sa nema zmysel pustat do o dva alebo tri rady zlozitejsej aplikovanej matematike.
-
na tovju odpoved...
aplikovana matematika je ovela pokrocilejsi odbor ako vsetky ostatne matematiky, cize ak nerozumies jednoduchej algebre, tak sa nema zmysel pustat do o dva alebo tri rady zlozitejsej aplikovanej matematike.
Nikdo po něm nebude chtít algebraickou topologii (z té dělal mimochodem doktorát tvůrce node.js), stačí trochu aldžebry, kapka kalkulu, špetka triád, nějaká ta logika, a už může do procesu :)
Ale ne, vážně, na takové MFF ÚK je matika hardcore, ale na prakticky zaměřených oborech se vyučuje spíše praktická matika s návazností na obor (programování, fyzika...). Zrovna ve Spojeném královstvím na nějaké důkazy nejedou, zato je hodně příkladů a cvičení. Zmíněná Open University má dobře vyvážené kurzy.
-
matematika je teoria :) ak sa s tym nevies stotoznit, nie je to veda pre teba...
jednoducho bud ju chapes alebo nie, tvoji spoluziaci ju pochopili.
Jenže on nechce dělat vědce v matematice, on jenom potřebuje používat existující věci k dalším cílům (programování a tak). Já mám podobný problém a proto se přidávám k dotazu. Škoda že to tady zase hned zaplnili trollové :(. Chtělo by to thready jako na AbcLinuxu a jejich skrývání/přesun.
-
Narovinu? Matematiku, co sa tyka prace, vo velmi vela pripadoch nevyuzijes, ak vobec. To nie su moje domnienky, ale holy fakt. Aj ked nie je naskodu vediet nejake tie zakaldy, principy.
-
Matice, prochazeni grafu, numericke reseni ode, tridici algoritmy.
Tohle bych se ucil.
-
KhanAcademy na youtube. Jako úvod a motivace.
-
Jestli se chceš naučit Matematiku, vůbec se nedívej po ČR, zkus jiné země, jako třeba USA.
Pro zajímavost: nejlepší výsledky ve výuce matematiky mají asijské země. Jednička je stabilně Singapur. Akorát nevím, jestli se to týká i VŠ výuky. Jistě to vím o středoškolské.
Viz např. http://www.businessinsider.com/pisa-worldwide-ranking-of-math-science-reading-skills-2016-12
https://www.oecd.org/pisa/pisa-2015-results-in-focus.pdf
Další z principů fundamentální výuky tvrdí, že se máš učit jen ty věci, které sám chceš a být dostatečně motivován, musí tě to těšit. Tj. uč se matice do té doby, dokud tě budou bavit. Klidně se je uč rok, po roce budeš mistr výpočtů pomocí matic. Je to lepší, než se s námahou naučit integrální počet a za měsíc zase nevědět nic.
To je určitě dobrej princip, ale má jeden zásadní háček: aby sis uměl dobře vybrat, musíš se v oboru aspoň trochu orientovat. Chce to teda někoho, kdo je rozumný (!!!) a dokáže doporučit, čemu má smysl se věnovat. Pro programátora je sázka na jistotu imho asi hlavně diskrétní matika, grafy, kombinatorika, logika, praktická (!) statistika, základy (!) složitosti a vypočitatelnosti. Pokud se člověk chce trochu líp orientovat v designu programovacích jazyků, tak asi i nějaká ta abstraktní algebra, ale to už je spíš pro potěšení než že by to člověk nějak výrazně využil a zhodnotil.
-
...
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
Meleš nesmysly a ani ti to nedochází.
1) Představa že bys po večerech za i za rok, dva zmákl to co se lidi učil 5 let je výsměch a projevem tvé debility
2) viz. jpu 99,999% algoritmu a programování si vystačíš znalostmi základní školy a v ojedinělých případech ze střední školy. Je absurdní se domnívat že bys jako tupý linux admin zmákl programovat universální solvery na např. FEM v linerární či nelineární oblasti v nejbližších 5-10 letech + provést kontrolu výsledků.
3) Kdybys nesral na školu tak bys zjistil že aplikovaná matematika se dost liší i jednotlivých oborech, takže pokud bys chtěl řešit obecně aplikovanou matematiku, která by ty obory zastřešovala tak si připrav tak 10-20 let života na samostudium.
4) Na VŠ první dva roky slouží matika(teorie i příklady) stejně hlavně jako síto na idioty u zkoušek případně pro osvojení základů, které teprve ve vyšších ročnících v odborným předmětech využiješ. Tedy na těch kvalitnějších školách.
5) Pokud nemáš IQ>130 tak je pro tebe učení vyšší matematiky ztrátou času, stejně v tom budeš plavat a komplexní pochopení problematiky ti kvůli nedostatečnému intelektu stejně unikne.
6) Zásadní nevýhodnou dlouhodobého učení a staršího věku je schopnost zapomínání, pokud si to pořád neopakuješ. Což ve tvém případě povede k tomu, že to co jsi se naučil na začátku během pokračování zapomeneš. Během studia se dostaneš do fáze kdy to množství informací si budeš muset stále opakovat abys to nezapomněl a na nic nového už nebudeš mít čas.
7) Navíc chci tě vidět jak budeš řešit v rámci samostudia příklady které se řeší 20-30 čistého času hodin a popíšeš 50 A4. A to bývají někdy ty jednodušší.
Doporučení : radši si stáhni MathCAD či Matlab a věnuj se jemu a nechtěj znát pozadí jak fungují.
Have a fun 8)
-
Zásadní nevýhodnou dlouhodobého učení a staršího věku je schopnost zapomínání, pokud si to pořád neopakuješ.
(Ne)zapomínání je dáno tím, jestli člověk ty poznatky používá nebo ne. Proto ve vyšším věku, při normální práci, má smysl se zaměřit hlavně na věci, které bezprostředně využiju nebo si je aspoň můžu vyzkoušet na konkrétních příkladech. Několikaměsíční akademické radovánky jsou většinou neefektivní, v tom máš pravdu.
Ale vyšší věk nemá jenom nevýhody. Člověk se zkušeností má větší šanci, že se na něco koukne a najednou si řekne "Aha! Přesně tohle jsem viděl v ...". Student, který ještě o oboru nic neví, tohle nezažije, protože v praxi nikdy nebyl a co se reálně používá většinou neví. Propojení s něčím, co už znám a mám v dlouhodobé paměti, zapamatování silně posiluje.
-
Matematika je svět sám pro sebe. Nabízí spoustu odpovědí, ale často nevíme na jaké otázky. Jě běžné že se zjistí že konkrétní problém je možné řešit naprosto jednoduše pomocí matematického aparátu objeveného před více jak sto lety.
Technický pokrok lidstva sestává ze dvou částí: matematiků, kteří vymýšlejí nový matematický aparát a z těch co tento aparát používají. Při výuce nám matematici otevírají dveře do svého světa, zbytek je na nás.
-
Jestli se chceš naučit Matematiku, vůbec se nedívej po ČR, zkus jiné země, jako třeba USA.
Pro zajímavost: nejlepší výsledky ve výuce matematiky mají asijské země. Jednička je stabilně Singapur. Akorát nevím, jestli se to týká i VŠ výuky. Jistě to vím o středoškolské.
Viz např. http://www.businessinsider.com/pisa-worldwide-ranking-of-math-science-reading-skills-2016-12
https://www.oecd.org/pisa/pisa-2015-results-in-focus.pdf
Další z principů fundamentální výuky tvrdí, že se máš učit jen ty věci, které sám chceš a být dostatečně motivován, musí tě to těšit. Tj. uč se matice do té doby, dokud tě budou bavit. Klidně se je uč rok, po roce budeš mistr výpočtů pomocí matic. Je to lepší, než se s námahou naučit integrální počet a za měsíc zase nevědět nic.
To je určitě dobrej princip, ale má jeden zásadní háček: aby sis uměl dobře vybrat, musíš se v oboru aspoň trochu orientovat. Chce to teda někoho, kdo je rozumný (!!!) a dokáže doporučit, čemu má smysl se věnovat. Pro programátora je sázka na jistotu imho asi hlavně diskrétní matika, grafy, kombinatorika, logika, praktická (!) statistika, základy (!) složitosti a vypočitatelnosti. Pokud se člověk chce trochu líp orientovat v designu programovacích jazyků, tak asi i nějaká ta abstraktní algebra, ale to už je spíš pro potěšení než že by to člověk nějak výrazně využil a zhodnotil.
S algebrou nesouhlas, takový word problem se používá v AI, konkrétně lingvistice a automatickém dokazování tvrzení, přičemž jde o přímou aplikaci abstraktní algebry. Ne náhodou se zmíněné problémy začaly v matematice řešit až v souvislosti s vyčíslitelností, podnět vyšel od CS. Obecněji term rewriting se používá v CS všude možně a také vyšlo z CS (a jde o algebru).
KT radši nezmiňuji, byť to je v zásadě “abstract abstract algebra” - praktické použití známe.
-
...
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
Meleš nesmysly a ani ti to nedochází.
1) Představa že bys po večerech za i za rok, dva zmákl to co se lidi učil 5 let je výsměch a projevem tvé debility
2) viz. jpu 99,999% algoritmu a programování si vystačíš znalostmi základní školy a v ojedinělých případech ze střední školy. Je absurdní se domnívat že bys jako tupý linux admin zmákl programovat universální solvery na např. FEM v linerární či nelineární oblasti v nejbližších 5-10 letech + provést kontrolu výsledků.
3) Kdybys nesral na školu tak bys zjistil že aplikovaná matematika se dost liší i jednotlivých oborech, takže pokud bys chtěl řešit obecně aplikovanou matematiku, která by ty obory zastřešovala tak si připrav tak 10-20 let života na samostudium.
4) Na VŠ první dva roky slouží matika(teorie i příklady) stejně hlavně jako síto na idioty u zkoušek případně pro osvojení základů, které teprve ve vyšších ročnících v odborným předmětech využiješ. Tedy na těch kvalitnějších školách.
5) Pokud nemáš IQ>130 tak je pro tebe učení vyšší matematiky ztrátou času, stejně v tom budeš plavat a komplexní pochopení problematiky ti kvůli nedostatečnému intelektu stejně unikne.
6) Zásadní nevýhodnou dlouhodobého učení a staršího věku je schopnost zapomínání, pokud si to pořád neopakuješ. Což ve tvém případě povede k tomu, že to co jsi se naučil na začátku během pokračování zapomeneš. Během studia se dostaneš do fáze kdy to množství informací si budeš muset stále opakovat abys to nezapomněl a na nic nového už nebudeš mít čas.
7) Navíc chci tě vidět jak budeš řešit v rámci samostudia příklady které se řeší 20-30 čistého času hodin a popíšeš 50 A4. A to bývají někdy ty jednodušší.
Doporučení : radši si stáhni MathCAD či Matlab a věnuj se jemu a nechtěj znát pozadí jak fungují.
Have a fun 8)
udelal ses u toho kdyz si todle psal? me prijde ze jo a nekolikrat
-
S algebrou nesouhlas, takový word problem se používá v AI, konkrétně lingvistice a automatickém dokazování tvrzení, přičemž jde o přímou aplikaci abstraktní algebry.
Hele, já se vůbec nechci hádat o jednotlivosti, to vždycky dopadne blbě, ale musíš si uvědomit, že to je především otázka definice "praktičnosti". Pokud se v 30 rozhodneš, že bys chtěl začít programovat, tak šance, že budeš programovat (jakékoliv) automatické dokazování, se limitně blíží nule. Programují to lidi, kteří se tomu věnují od dvaceti, nic jinýho nedělají, tohle dělají zatraceně dobře a ty s pokorou a vděčností přijmeš výsledek jejich práce jako knihovnu. To není o "lopatění" a "lepení kódu", ale o efektivitě lidské práce. Jistě, můžeš si pro potěšení zkusit nějaký jednoduchý solver napsat po večerech, určitě ti to obohatí myšlení, ale živit se tím nebudeš.
Je to asi tak stejný, jako bys ve třiceti řekl, že tě programování už nebaví a že bys chtěl jít do designu. A někdo ti začal argumentovat tím, že musíš znát X, protože to používá pětihlavej tým špičkovejch designérů v Applu. Ne, nemusíš. Budeš nejspíš designovat weby a informační systémy. Když budeš mít hodně štěstí a budeš aspoň trochu dobrej, dostaneš se k designu nějaké krabičky na něco - s tím ale, že budeš mít daný formfaktor a základní tvar a rozhodnout budeš moct víceméně jenom o tom, jestli to bude mít kulatý nebo hranatý rohy ;)
Nechci nikomu brát ambice, nadšení a vysoké cíle, ale nereálné cíle a nereálné prostředky k nim nikomu nepomůžou, naopak, vede to jenom k frustraci...
-
Matematika je svět sám pro sebe. Nabízí spoustu odpovědí, ale často nevíme na jaké otázky. Jě běžné že se zjistí že konkrétní problém je možné řešit naprosto jednoduše pomocí matematického aparátu objeveného před více jak sto lety.
Technický pokrok lidstva sestává ze dvou částí: matematiků, kteří vymýšlejí nový matematický aparát a z těch co tento aparát používají. Při výuce nám matematici otevírají dveře do svého světa, zbytek je na nás.
Zkratka může být, vymyslet si matematický aparát vlastní :-)))
Ale směšný je univerzální globalismus Čechů, asi pozůstatek komunistického myšlení, typickému Čechovi nestačí vyřešit nějaký svůj malinkatý problém sám pro sebe a z toho mít radost, on potřebuje vyřešit problém pro všechny, pro lidstvo, asi se to bere z toho, že tím získá pocit jistoty, že jiní lidé taky řeší univerzální globální problémy, a když budou úspěšní, on už nic řešit nebude muset, řešení mu poskytne stát. To jsou pozůstatky doby temna u nás, která trvá více než 400 let s malými přestávkami mezi lety 1918-1939 a 1989-1998.
Schválně si všimněte toho postoje dále v diskusi.
-
S algebrou nesouhlas, takový word problem se používá v AI, konkrétně lingvistice a automatickém dokazování tvrzení, přičemž jde o přímou aplikaci abstraktní algebry.
Hele, já se vůbec nechci hádat o jednotlivosti, to vždycky dopadne blbě, ale musíš si uvědomit, že to je především otázka definice "praktičnosti". Pokud se v 30 rozhodneš, že bys chtěl začít programovat, tak šance, že budeš programovat (jakékoliv) automatické dokazování, se limitně blíží nule. Programují to lidi, kteří se tomu věnují od dvaceti, nic jinýho nedělají, tohle dělají zatraceně dobře a ty s pokorou a vděčností přijmeš výsledek jejich práce jako knihovnu. To není o "lopatění" a "lepení kódu", ale o efektivitě lidské práce. Jistě, můžeš si pro potěšení zkusit nějaký jednoduchý solver napsat po večerech, určitě ti to obohatí myšlení, ale živit se tím nebudeš.
Je to asi tak stejný, jako bys ve třiceti řekl, že tě programování už nebaví a že bys chtěl jít do designu. A někdo ti začal argumentovat tím, že musíš znát X, protože to používá pětihlavej tým špičkovejch designérů v Applu. Ne, nemusíš. Budeš nejspíš designovat weby a informační systémy. Když budeš mít hodně štěstí a budeš aspoň trochu dobrej, dostaneš se k designu nějaké krabičky na něco - s tím ale, že budeš mít daný formfaktor a základní tvar a rozhodnout budeš moct víceméně jenom o tom, jestli to bude mít kulatý nebo hranatý rohy ;)
Nechci nikomu brát ambice, nadšení a vysoké cíle, ale nereálné cíle a nereálné prostředky k nim nikomu nepomůžou, naopak, vede to jenom k frustraci...
To jo, ale to samé platí nejen o algebře, ale i jiných tebou zmíněných oborech, jen mě zarazilo, že zrovna na algebru hledíš jinak.
Ambice jsou dobrá věc, i ve 30 se dá začít s kdečím, má-li člověk motivaci a trochu nadání.
-
Matematika je svět sám pro sebe. Nabízí spoustu odpovědí, ale často nevíme na jaké otázky. Jě běžné že se zjistí že konkrétní problém je možné řešit naprosto jednoduše pomocí matematického aparátu objeveného před více jak sto lety.
Technický pokrok lidstva sestává ze dvou částí: matematiků, kteří vymýšlejí nový matematický aparát a z těch co tento aparát používají. Při výuce nám matematici otevírají dveře do svého světa, zbytek je na nás.
To jsou pozůstatky doby temna
No jo, na teorii množin jsme zapomněli :) Tu ale Lawvere nahradil KT, takže už je irelevantní.
-
To jo, ale to samé platí nejen o algebře, ale i jiných tebou zmíněných oborech, jen mě zarazilo, že zrovna na algebru hledíš jinak.
V různé míře. Třeba taková středoškolská znalost "kolika způsoby si můžu vybrat k klobouků z n" je super a můžeš ji použít prakticky hned ve spoustě různýho kódu. Stejně tak se ti třeba může okamžitě hodit znát rozdíly mezi sémantikami doručení "at least once", "at most once" a "exactly once". Použiješ okamžitě v libovolném distribuovaném systému (což je dneska každý systém). A pokud to neznáš jenom povrchně (jako pojem), ale umíš i domyslet důsledky, vyhneš se spoustě návrhových chyb. Stejně tak je to i s těma grafama. Jsou to _okamžitě_ použitelné věci.
TC je zajímavá, sexy, je to výzva, je to občerstvení, je to aha zážitek, ale nezlob se na mě, většina "normálních" programátorů ji nijak _bezprostředně_ nevyužije k tomu, aby udělali lepší produkt. A o to nám všem jde ;)
Ambice jsou dobrá věc, i ve 30 se dá začít s kdečím, má-li člověk motivaci a trochu nadání.
Rozhodně! Ale nutná součíst je i pokora. Lidí, kteří si mysleli, že spasí svět, a po měsíci je to přestalo bavit, mám na každým prstu padesát... Bohužel dnešní millenials k tomu mají hodně sklony...
-
Ale směšný je univerzální globalismus Čechů, asi pozůstatek komunistického myšlení, typickému Čechovi nestačí vyřešit nějaký svůj malinkatý problém sám pro sebe a z toho mít radost, on potřebuje vyřešit problém pro všechny, pro lidstvo, asi se to bere z toho, že tím získá pocit jistoty, že jiní lidé taky řeší univerzální globální problémy, a když budou úspěšní, on už nic řešit nebude muset, řešení mu poskytne stát. To jsou pozůstatky doby temna u nás, která trvá více než 400 let s malými přestávkami mezi lety 1918-1939 a 1989-1998.
Proč do diskuze o matematice taháte nějaký komunizmus a dobu temna?? Pracoval jste někdy v zahračí? Víte v čem jsou češi fakt dobří? V tom že dokáží provádět syntézu dílčích celků (problémů) Umíme stavět letadla na světové úrovni, uměli jsme k nim vyrábět motory... Prof. Svoboda a jeho počítač SAPO viz článek zde.... Ano na západě jsou většinou velcí odborníci na svůj malý problém. Ale zatímco u nás někdy žijeme skoro v budoucnosti, tak např. v anglii žije spousta lidí ve viktoriánské době a to nejen duševně ale i fyzicky
-
To jo, ale to samé platí nejen o algebře, ale i jiných tebou zmíněných oborech, jen mě zarazilo, že zrovna na algebru hledíš jinak.
TC je zajímavá, sexy, je to výzva, je to občerstvení, je to aha zážitek, ale nezlob se na mě, většina "normálních" programátorů ji nijak _bezprostředně_ nevyužije k tomu, aby udělali lepší produkt.
V PHP asi ne, ale nevěřil bys, kolik lidí nechápe třeba flatMap, ani když jim to vyložíš jak žákovi zvláštní školy po obrně. Jinak nevím, co myslíš tím “bezprostředně”, takže těžko můžu nějak reagovat. Asi jde ale o to, jaký produkt děláš.
-
v anglii žije spousta lidí ve viktoriánské době a to nejen duševně ale i fyzicky
Chav scum? No my jsme pro ně zase Polish scum.
-
V PHP asi ne, ale nevěřil bys, kolik lidí nechápe třeba flatMap, ani když jim to vyložíš jak žákovi zvláštní školy po obrně. Jinak nevím, co myslíš tím “bezprostředně”, takže těžko můžu nějak reagovat. Asi jde ale o to, jaký produkt děláš.
No právě třeba k tomu, abys pochopil flatMap, vůbec nepotřebuješ znát CT. Pokud by tvým cílem bylo pochopit flatMap, je studium CT asi ta nejhorší cesta, kterou by ses mohl vydat :) Možná ještě míň efektivní by bylo snažit se kladivem z olova vyrobit zlato ;)
-
V PHP asi ne, ale nevěřil bys, kolik lidí nechápe třeba flatMap, ani když jim to vyložíš jak žákovi zvláštní školy po obrně. Jinak nevím, co myslíš tím “bezprostředně”, takže těžko můžu nějak reagovat. Asi jde ale o to, jaký produkt děláš.
No právě třeba k tomu, abys pochopil flatMap, vůbec nepotřebuješ znát CT. Pokud by tvým cílem bylo pochopit flatMap, je studium CT asi ta nejhorší cesta, kterou by ses mohl vydat :) Možná ještě míň efektivní by bylo snažit se kladivem z olova vyrobit zlato ;)
Když si teď na papír napíšeš obecný flatMap fungující se všemi typy (které poskytují flatten a fmap, přičemž nic jiného o nich nevíš), takže už jsi hodně hluboko v abstraktní algebře (a když si to nakreslíš, abys pochopil vztahy, dostaneš kom. diagram). KT vlastně jen poskytuje terminologii - když už znáš flatMap a flatten a další šaškárny, tak ti dá úvod do KT jen matematické termíny, žádné další poznatky. Lidi v tom většinou nevidí přínos, protože se abstrahuje od všeho konkrétního. Ale i jen standardizovaná terminologie je hodně šikovná věc.
-
Když si teď na papír napíšeš obecný flatMap fungující se všemi typy (které poskytují flatten a fmap, přičemž nic jiného o nich nevíš), takže už jsi hodně hluboko v abstraktní algebře (a když si to nakreslíš, abys pochopil vztahy, dostaneš kom. diagram). KT vlastně jen poskytuje terminologii - když už znáš flatMap a flatten a další šaškárny, tak ti dá úvod do KT jen matematické termíny, žádné další poznatky. Lidi v tom většinou nevidí přínos, protože se abstrahuje od všeho konkrétního. Ale i jen standardizovaná terminologie je hodně šikovná věc.
No jo, to máš sice pravdu, ale takhle to funguje víceméně jenom v Haskellu :) V míň "akademicky čístých" jazycích neřešíš obecný flatMap, ale flatMap, který funguje víceméně jenom nad seznamy. Čili to primární, co tě zajímá, je konkrétní instance, která je triviální (mapem dostanu seznam seznamů a ten flattenuju - pochopí úplně každej).
A mimochodem, jakmile princip pochopíš nad seznamy, je už docela snadná cesta si uvědomit, že seznam je jenom jedna instance a že se to dá popsat abstraktně. Od konkrétního k abstraktnímu je vždycky snadnější a správnější cesta než naopak.
Ovšem i tak k tomu mám ještě jednu výhradu: tenhle krok většinou ten "normální" programátor ani vůbec nepotřebuje udělat, protože prostě flatMap nad ničím jiným než nad seznamem používat nebude (protože neprogramuje v Haskellu ani ničem podobným, kde by to mohl využít). Čili nejenže CT nepotřebuje, protože k abstrakci se může dostat přes konkrétno, ale on nepotřebuje ani to samotný abstraktno, docela dobře si vystačí jenom s konkrétnem ;)
-
K výuce matematiky u nás: onanie. Vesměs to vyučují lidi, co se to odpapouškovali od papoušků před nimi. Nemají mezi sebou konkurenci, takže je ani nenutí se zlepšovat. Učí se ve stylu "Nechť existuje ..." nějaká přiblblá definice zapsaná hyeroglyfy, ve stejném kódování pak podaný důkaz a z toho nechť se odvodí celý svět.
Kontrast s videy, co pošlu dole. Nastíní intuici problému, zbytečné definice často rovnou přeskočí, dá několik příkladů (ne s maticí 5x5 jako blbci u nás, se kterou ztratí 20 minut) a vysvětlí to naprosto v lidské řeči. Nemáš z toho pak pocit méněcennosti, jakou se ti snaží vštípit na českých školách, kde se měří úspěšnost počtem vyhozených lidí, nabiflovaných definic a počtem škol v ČR, které jsou pod jejich úroveň.
---
Courseru, Udemy apod. moc nemusím. Nemam rád tu jejich formu videa. Doporučuju nejsledovanější kurzy z top univerzit, byť už mají nějaký věk.
Třeba snad nejlepší online kurz, co kdy vyšel, je lineární algebra od Stranga z MIT. To snad nejde ani nepochopit. Navíc ty přednášky trvají jenom 45 minut, navíc vzhledem k tomu, jak pomalu mluví. U nás jim na to nestačily 2.5 hodiny.
web: https://ocw.mit.edu/courses/mathematics/18-06-linear-algebra-spring-2010/video-lectures/ (https://ocw.mit.edu/courses/mathematics/18-06-linear-algebra-spring-2010/video-lectures/)
youtube: https://youtu.be/ZK3O402wf1c (https://youtu.be/ZK3O402wf1c)
Pro programátory vynalezli diskrétní matematiku (vysvětluje to hned v prvním videu) jako mix různých oborů jako takové programátorské minimum. Osobně jsem se vyprd na přednášky ve škole a naučil se to z aduni - opět jeden z nejlepších učitelů, co to umí vysvětlit lidsky.
web: http://www.aduni.org/courses/discrete/index.php?view=cw (http://www.aduni.org/courses/discrete/index.php?view=cw)
youtube: https://youtu.be/ILQT1koTrpA (https://youtu.be/ILQT1koTrpA)
Pak je ještě novější verze přímo na MIT, ale tu jsem neprojel.
https://ocw.mit.edu/courses/electrical-engineering-and-computer-science/6-042j-mathematics-for-computer-science-fall-2010/video-lectures/ (https://ocw.mit.edu/courses/electrical-engineering-and-computer-science/6-042j-mathematics-for-computer-science-fall-2010/video-lectures/)
-
Když si teď na papír napíšeš obecný flatMap fungující se všemi typy (které poskytují flatten a fmap, přičemž nic jiného o nich nevíš), takže už jsi hodně hluboko v abstraktní algebře (a když si to nakreslíš, abys pochopil vztahy, dostaneš kom. diagram). KT vlastně jen poskytuje terminologii - když už znáš flatMap a flatten a další šaškárny, tak ti dá úvod do KT jen matematické termíny, žádné další poznatky. Lidi v tom většinou nevidí přínos, protože se abstrahuje od všeho konkrétního. Ale i jen standardizovaná terminologie je hodně šikovná věc.
No jo, to máš sice pravdu, ale takhle to funguje víceméně jenom v Haskellu :) V míň "akademicky čístých" jazycích neřešíš obecný flatMap, ale flatMap, který funguje víceméně jenom nad seznamy. Čili to primární, co tě zajímá, je konkrétní instance, která je triviální (mapem dostanu seznam seznamů a ten flattenuju - pochopí úplně každej).
Ovšem i tak k tomu mám ještě jednu výhradu: tenhle krok většinou ten "normální" programátor ani vůbec nepotřebuje udělat, protože prostě flatMap nad ničím jiným než nad seznamem používat nebude
Já myslel flatMap ve Swiftu, kde jde o obecný koncept používaný ve standardní knihovně pro mnoho tříd, nejen seznamy. V Haskellu se to ostatně jmenuje bind. A v KT zas úplně jinak :D
-
hyeroglyfy
Sorry za grammar nazi poznámku, ale "hieroglyfy" je od řeckého "svaté písmo", proto měkké i v ἱερός. Stejně tak "hierarchie". S tvrdým y to trhá oči...
-
Já myslel flatMap ve Swiftu, kde jde o obecný koncept používaný ve standardní knihovně pro mnoho tříd, nejen seznamy.
Swift neznám, takže to neumím fundovaně komentovat. Ale jak tak zběžně koukám, stejně "normální programátor" jde tou cestou, o které jsem psal - od listu se odpíchne dál. A to odpíchnutí je v "programátorských pojmech":
In other words, flatMap is specifically overloaded to deal with Optionals. It will take an array of optionals and return an array of unwrapped optionals without any nils.
https://www.natashatherobot.com/swift-2-flatmap/
Všímáš si toho jazyka? "Overloaded" (zvýraznění moje), žádná abstraktní algebra! :)
No nic, musím se vrátit k práci. Myslím, že si rozumíme a víc asi není proč tu slámu mlátit, ne? ;) Měj se, dík za diskusi.
-
Matematika je svět sám pro sebe. Nabízí spoustu odpovědí, ale často nevíme na jaké otázky. Jě běžné že se zjistí že konkrétní problém je možné řešit naprosto jednoduše pomocí matematického aparátu objeveného před více jak sto lety.
Technický pokrok lidstva sestává ze dvou částí: matematiků, kteří vymýšlejí nový matematický aparát a z těch co tento aparát používají. Při výuce nám matematici otevírají dveře do svého světa, zbytek je na nás.
!!! ;)
-
Já myslel flatMap ve Swiftu, kde jde o obecný koncept používaný ve standardní knihovně pro mnoho tříd, nejen seznamy.
Swift neznám, takže to neumím fundovaně komentovat. Ale jak tak zběžně koukám, stejně "normální programátor" jde tou cestou, o které jsem psal - od listu se odpíchne dál. A to odpíchnutí je v "programátorských pojmech":
In other words, flatMap is specifically overloaded to deal with Optionals. It will take an array of optionals and return an array of unwrapped optionals without any nils.
https://www.natashatherobot.com/swift-2-flatmap/
Všímáš si toho jazyka? "Overloaded" (zvýraznění moje), žádná abstraktní algebra! :)
No nic, musím se vrátit k práci. Myslím, že si rozumíme a víc asi není proč tu slámu mlátit, ne? ;) Měj se, dík za diskusi.
Asi by bylo lepší citovat aspoň oficiální dokumentaci, internet je plný pochybných textů od ignorantů. Nicméně pravda je, že ve Swiftu se flatMap implementuje zvlášť, protože nemá higher-kinded types, pročež to v něm vůbec nejde genericky (zatím). No nic, Haskellu zdar a zpět do práce :)
-
Asi by bylo lepší citovat aspoň oficiální dokumentaci, internet je plný pochybných textů od ignorantů.
Ale vzdyt to cituju prave jako ilustraci toho, jak si k tomu "normalni programator" dojde. Studiem CT to neni, sorry. A ani to neni nutny.
Nicméně pravda je, že ve Swiftu se flatMap implementuje zvlášť, protože nemá higher-kinded types, pročež to v něm vůbec nejde genericky (zatím).
No dyt. To je moje pointa. "Normalni programator" to ve zcela abstraktni rovine nepotrebuje chapat, protoze jeho jazyk mu to stejne ve zcela abstraktni rovine neumoznuje pouzit. On ma proste k dispozici implementaci pro konkretni instance, typicky jenom pro jednu (seznam) a kdyz se zadari, tak to ma *overloaded* i pro neco jinyho :)
Jasne ze duvod je v tom, ze jazyk nema typeclasses. Ale to je uplne jedno. O tom si muzeme povidat a snit o tom, jak jednou budou typeclasses v Jave. Zatim ale nejsou a timpadem je nasemu "normalnimu programatorovi" CT celkem k prdu ;)
-
Jasne ze duvod je v tom, ze jazyk nema typeclasses. Ale to je uplne jedno. O tom si muzeme povidat a snit o tom, jak jednou budou typeclasses v Jave. Zatim ale nejsou a timpadem je nasemu "normalnimu programatorovi" CT celkem k prdu ;)
Tieto haskelizmy v jave nie su potrebne.
-
Pohled programátora na matematiku by měl být stejný, jako pohled fyzika na matematiku, tedy měl by ji znát tak, aby ji mohl používat. Do přílišných detailů zabíhat nemusí. Programy většinou neřeší tolik abstraktní záležitosti, aby jejich mentální vizualizace byla na překážku, a proto je dobré, aby programátor měl vytvořenu vizuální představu matematického aparátu, aby ho mohl používat.
-
Tieto haskelizmy v jave nie su potrebne.
Java stejny problem resi pomoci interfaces. Jestli je to horsi nebo lepsi reseni, o tom by se dalo hadat roky ;)
-
Asi by bylo lepší citovat aspoň oficiální dokumentaci, internet je plný pochybných textů od ignorantů.
Ale vzdyt to cituju prave jako ilustraci toho, jak si k tomu "normalni programator" dojde. Studiem CT to neni, sorry. A ani to neni nutny.
Nicméně pravda je, že ve Swiftu se flatMap implementuje zvlášť, protože nemá higher-kinded types, pročež to v něm vůbec nejde genericky (zatím).
No dyt. To je moje pointa. "Normalni programator" to ve zcela abstraktni rovine nepotrebuje chapat, protoze jeho jazyk mu to stejne ve zcela abstraktni rovine neumoznuje pouzit. On ma proste k dispozici implementaci pro konkretni instance, typicky jenom pro jednu (seznam) a kdyz se zadari, tak to ma *overloaded* i pro neco jinyho :)
Jasne ze duvod je v tom, ze jazyk nema typeclasses. Ale to je uplne jedno. O tom si muzeme povidat a snit o tom, jak jednou budou typeclasses v Jave. Zatim ale nejsou a timpadem je nasemu "normalnimu programatorovi" CT celkem k prdu ;)
S type classes to nijak přímo nesouvisí, ale jinak jo, běžný Pepa takyprogramátor si vystačí s flatMap pro každý typ zvlášť ;) Dokud teda nezačne dělat něco jako parser combinator, což je IMHO taky dost praktická věc.
-
Pohled programátora na matematiku by měl být stejný, jako pohled fyzika na matematiku, tedy měl by ji znát tak, aby ji mohl používat. Do přílišných detailů zabíhat nemusí. Programy většinou neřeší tolik abstraktní záležitosti, aby jejich mentální vizualizace byla na překážku, a proto je dobré, aby programátor měl vytvořenu vizuální představu matematického aparátu, aby ho mohl používat.
V tomto ohledu to má fyzik horší, matika pro teorii relativity nebo kvantovou fyziku je dost hardcore.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
-
Pohled programátora na matematiku by měl být stejný, jako pohled fyzika na matematiku, tedy měl by ji znát tak, aby ji mohl používat. Do přílišných detailů zabíhat nemusí. Programy většinou neřeší tolik abstraktní záležitosti, aby jejich mentální vizualizace byla na překážku, a proto je dobré, aby programátor měl vytvořenu vizuální představu matematického aparátu, aby ho mohl používat.
V tomto ohledu to má fyzik horší, matika pro teorii relativity nebo kvantovou fyziku je dost hardcore.
Jen počkejte s rozvojem AI a DL se to zhorší i tady, ale zkoumání učení neurálních sítí povede i k novým metodám v učení lidí, nebo názoru na to, co matematika je. Tady nás čekají ještě velká překvapení.
Ale zase například toto: https://www.youtube.com/watch?v=kYB8IZa5AuE
-
Tieto haskelizmy v jave nie su potrebne.
Java stejny problem resi pomoci interfaces. Jestli je to horsi nebo lepsi reseni, o tom by se dalo hadat roky ;)
Interfacy v Javě jsou ale dost primitivní.
-
S type classes to nijak přímo nesouvisí
Podle me to teda zatracene souvisi. Musis mit nejakej nastroj, kterym definujes, jake vlastnosti struktura musi mit, aby nad ni sel flatMap udelat. A tim nastrojem, ktery umozni kyzenou obecnost, jsou typeclasses :) Bez nich muzes flatMap fakt jenom overloadovat. Nebo bys mohl pouzit interfaces, ale to bych to API asi ani videt nechtel ;)
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
-
S type classes to nijak přímo nesouvisí
Podle me to teda zatracene souvisi. Musis mit nejakej nastroj, kterym definujes, jake vlastnosti struktura musi mit, aby nad ni sel flatMap udelat. A tim nastrojem, ktery umozni kyzenou obecnost, jsou typeclasses :) Bez nich muzes flatMap fakt jenom overloadovat. Nebo bys mohl pouzit interfaces, ale to bych to API asi ani videt nechtel ;)
Ve Swiftu jsou na to protokoly, viz Generics manifesto. Bude to zajímavé, až se jim to povede naimplementovat.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
To je něco pro tebe, viď? :P Teď nám řekneš, že k pochopení reduce není nutné chápat katamorfismy ;D
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
fl = reduce(lambda x, y: x + y, map(split, ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), [])
nebo pak třeba zjištění na jaká začáteční písmena slova v seznamu začínají:
fl = set(reduce(lambda x, y: x + y, map(lambda z: z[0].upper(), z.split()], ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), []))
Ale je fajn znát vlastnosti konstruktů, které člověk použije často jen intuitivně a ad hoc.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
fl = reduce(lambda x, y: x + y, map(split, ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), [])
nebo pak třeba zjištění na jaká začáteční písmena slova v seznamu začínají:
fl = set(reduce(lambda x, y: x + y, map(lambda z: z[0].upper(), z.split()], ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), []))
Ale je fajn znát vlastnosti konstruktů, které člověk použije často jen intuitivně a ad hoc.
Myslím, že join.map je lehce názornější.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
To je něco pro tebe, viď? :P Teď nám řekneš, že k pochopení reduce není nutné chápat katamorfismy ;D
To je výhoda funkcionálního programování, máte úplný soubor funkcí map, filter, reduce, a co z nich postavíte, to je na vás. Že z nich jde postavit "cokoliv", vyplývá z té úplnosti. Nic okolo vlastně znát nemusíte. Ale znát to není na škodu, protože pak vaše konstrukty budou elegantnější. Mozek se těmi znalostmi naučí myslet v těchto kategoriích. Ale ten mozek to naučíte stejně, jen když budete ty funkce používat.
A tento způsob je budoucnost IT, vymýšlet se budou učící algoritmy vedoucí na správná řešení, co bude uvnitř, zůstane nepoznáno.
-
@Aoidhghean
To jistě, ale chtěl jsem ukázat, že flatMap používá i povrchní uživatel Pythonu, který objevil funkce filter, map, reduce, aniž by o tom věděl.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
To je něco pro tebe, viď? :P Teď nám řekneš, že k pochopení reduce není nutné chápat katamorfismy ;D
To je výhoda funkcionálního programování, máte úplný soubor funkcí map, filter, reduce, a co z nich postavíte, to je na vás. Že z nich jde postavit "cokoliv", vyplývá z té úplnosti. Nic okolo vlastně znát nemusíte. Ale znát to není na škodu, protože pak vaše konstrukty budou elegantnější. Mozek se těmi znalostmi naučí myslet v těchto kategoriích. Ale ten mozek to naučíte stejně, jen když budete ty funkce používat.
Takhle to nejspíš myslel i Mirek, že člověk - když není zbytí - tak nějak samospásem dojde ke kategoriím a spol., aniž by o tom věděl. Akorát reduce je zoufale omezené, už jen seznamy lze zpracovávat zleva či zprava s různými výsledky.
-
kde se probere složitější algebra, ale styl výuky bude záživný, k věci a s praktickými příklady nejlépe navozenými do praxe (statistika, ekonomie, AI, programování, neuronové sítě atd...).
[...]
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
Malinko jsme odbočili, takže zpět k tématu: doporučuji Diskrétní matematiku od Matouška a Nešetřila a návazně Matematické struktury od Pultra, obě knihy jsou čtivé a s příklady.
-
V tomto ohledu to má fyzik horší, matika pro teorii relativity nebo kvantovou fyziku je dost hardcore.
Na první pohled. Když se podíváte na přednášky prof. Kulhánka na http://www.vsprednasky.cz/ zjistíte, že je to opět jen prosté počítání nad poněkud složitějšími objekty. Ovšem způsob, jakým tohle vysvětluje matematik (něco je i na té stránce) je pro praktika, ať je to fyzik nebo programátor k uzoufání nudný, protože leze do detailů, které v praxi můžou (a z velké části také jsou) být nepodstatné. Jenže to nikdy nelze říct dopředu. Nechci tím říct, že počítání v obecné relativitě je trivialita - skutečné výpočty jsou opravdu hodně pracné, ale pokud vám to fyzik, který tu matematiku dobře zná, předem proseje a oddělí fyzikální zrno od matematických plev, dá se to pochopit. Je dost možné, že tuto v zásadě pedagogickou práci jakou výborně provedl p. Kulhánek v několika oborech fyziky, už někdo udělal i pro některé obory informatiky. Určitě v angličtině, snad se do toho pustí i nějací odvážlivci u nás. Poptávka asi bude, jak je vidět z diskuze.
-
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
Nechtel jsem to videt nazorneji, ja vim, co a jak to dela. Ale teprve az se zacne bavit o typech, dojdeme k tomu, ze vetsina "beznych" jazyku to takhle obecne neumoznuje - protoze proste nemaji dostatecne obecny typovy system. Takze to "nic na tom neni" plati jenom tehdy, kdyz plati "vrazim tam plus a ono uz se mi to nejak secte". On ten flatMap totiz muze fungovat treba i na funkcich urciteho typu a to uz by se ti v pythonu dost blbe ilustrovalo :) Ze to jde na seznamech jednoduse, vime vsichni.
Takhle to nejspíš myslel i Mirek, že člověk - když není zbytí - tak nějak samospásem dojde ke kategoriím a spol., aniž by o tom věděl.
Obvykle zavadejici tvrzeni, na ktere odpovim obvyklym zpusobem: je to asi tak stejne pravdive jako tvrzeni, ze ucetni, ktera scita cisla v Excellu, dojde samospadem ke grupam, aniz by o tom vedela :)
-
doporučuji Diskrétní matematiku od Matouška a Nešetřila
Souhlas, to je skvela kniha, ktera by mela byt pro informatiky povinnou cetbou :)
ale pokud vám to fyzik, který tu matematiku dobře zná, předem proseje a oddělí fyzikální zrno od matematických plev, dá se to pochopit.
Presne's uderil hrebicek na hlavicku: pokud ucitel dobre vi, o cem mluvi, a zaroven vi, co budou studenti v praxi delat, a zaroven ma chut jim to vysvetlit tak, aby to co nejlip pochopili, tak to jde jak po masle.
Problem je, ze u spousty nasich ucitelu plati jenom prvni bod. Druhy malo kdy. A u tretiho plati nezridka primo opak: ucitel ma zadani podat to co nejsloziteji (at uz proto, aby zhoubne "oddelil zrno od plev", nebo proto, aby vypadal dulezite). Polehcujici okolnost je, ze to zhusta neni uplne chyba primo ucitele, ale spis systemu jako celku...
-
kde se probere složitější algebra, ale styl výuky bude záživný, k věci a s praktickými příklady nejlépe navozenými do praxe (statistika, ekonomie, AI, programování, neuronové sítě atd...).
[...]
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
Malinko jsme odbočili, takže zpět k tématu: doporučuji Diskrétní matematiku od Matouška a Nešetřila a návazně Matematické struktury od Pultra, obě knihy jsou čtivé a s příklady.
Ano, pravda, na to má Python funkci reversed.
-
Ještě bych doporučil tady toto, začít tím https://www.youtube.com/channel/UCYO_jab_esuFRV4b17AJtAw
Vynikající vizualizace.
-
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
Nechtel jsem to videt nazorneji, ja vim, co a jak to dela. Ale teprve az se zacne bavit o typech, dojdeme k tomu, ze vetsina "beznych" jazyku to takhle obecne neumoznuje - protoze proste nemaji dostatecne obecny typovy system. Takze to "nic na tom neni" plati jenom tehdy, kdyz plati "vrazim tam plus a ono uz se mi to nejak secte". On ten flatMap totiz muze fungovat treba i na funkcich urciteho typu a to uz by se ti v pythonu dost blbe ilustrovalo :) Ze to jde na seznamech jednoduse, vime vsichni.
Takhle to nejspíš myslel i Mirek, že člověk - když není zbytí - tak nějak samospásem dojde ke kategoriím a spol., aniž by o tom věděl.
Obvykle zavadejici tvrzeni, na ktere odpovim obvyklym zpusobem: je to asi tak stejne pravdive jako tvrzeni, ze ucetni, ktera scita cisla v Excellu, dojde samospadem ke grupam, aniz by o tom vedela :)
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
-
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
Nechtel jsem to videt nazorneji, ja vim, co a jak to dela. Ale teprve az se zacne bavit o typech, dojdeme k tomu, ze vetsina "beznych" jazyku to takhle obecne neumoznuje - protoze proste nemaji dostatecne obecny typovy system. Takze to "nic na tom neni" plati jenom tehdy, kdyz plati "vrazim tam plus a ono uz se mi to nejak secte". On ten flatMap totiz muze fungovat treba i na funkcich urciteho typu a to uz by se ti v pythonu dost blbe ilustrovalo :) Ze to jde na seznamech jednoduse, vime vsichni.
Python má dostatečně pružný typový systém, ten to umožňuje. Stačí implementovat metodu __add__
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Nerozumel jsi mi. To tvoje "pouzivaji to, aniz by o tom vedeli" je zavadejici v tom, ze ctenari sugeruje myslenku, ze kdyby o tom vedeli, tak by se na jejich praci neco zasadne zmenilo. A to proste neni pravda.
Pokud jsi programator, ktery pochopi flatMap pro listy a pak flatMap treba pro ten Optional, tak by tvoji praci nijak moc neovlivnilo, kdybys chapal, ze to neni "pro list" a "pro optional", ale obecne pro cosi abstraktniho, co maji jakesi abstraktni properties. Ty to ve svem jazyce stejne nevyuzijes, protoze pro popis tech abstraktnich properties ve tvem jazyce stejne neni nastroj. Takze ty proste pouzivas flatMap pro list a pro Optional a to je stejne strop toho, co jsi ve svem jazyce schopen dosahnout.
Alegorie s ucetni je v tom, ze ucetni potrebuje scitat cisla. I kdyby vedela, ze scitani celych cisel je vlastne grupa, tak to jeji praci nijak nezkvalitni - porad bude scitat stejne jako scitala predtim. Jiste, je urcite super, kdyz si delnik ve sroubarne precte Vergilia v originale, jen houst! ale vic sroubu diky tomu stejne nevyrobi. Jo, bude pak "lepsim clovekem", coz urcite neni k zahozeni, ale na vyrobu sroubu to nema zadny _bezprostredni_ dopad (tady mas tu definici pojmu "bezprostredni", co jsi chtel).
-
Python má dostatečně pružný typový systém, ten to umožňuje. Stačí implementovat metodu __add__
Ne, to neni pointa. Vidim, ze si nerozumime. Ale to nevadi, to se stava i v lepsi spolecnosti :)
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Nerozumel jsi mi. To tvoje "pouzivaji to, aniz by o tom vedeli" je zavadejici v tom, ze ctenari sugeruje myslenku, ze kdyby o tom vedeli, tak by se na jejich praci neco zasadne zmenilo. A to proste neni pravda.
Pokud jsi programator, ktery pochopi flatMap pro listy a pak flatMap treba pro ten Optional, tak by tvoji praci nijak moc neovlivnilo, kdybys chapal, ze to neni "pro list" a "pro optional", ale obecne pro cosi abstraktniho, co maji jakesi abstraktni properties. Ty to ve svem jazyce stejne nevyuzijes, protoze pro popis tech abstraktnich properties ve tvem jazyce stejne neni nastroj. Takze ty proste pouzivas flatMap pro list a pro Optional a to je stejne strop toho, co jsi ve svem jazyce schopen dosahnout.
Alegorie s ucetni je v tom, ze ucetni potrebuje scitat cisla. I kdyby vedela, ze scitani celych cisel je vlastne grupa, tak to jeji praci nijak nezkvalitni - porad bude scitat stejne jako scitala predtim. Jiste, je urcite super, kdyz si delnik ve sroubarne precte Vergilia v originale, jen houst! ale vic sroubu diky tomu stejne nevyrobi. Jo, bude pak "lepsim clovekem", coz urcite neni k zahozeni, ale na vyrobu sroubu to nema zadny _bezprostredni_ dopad (tady mas tu definici pojmu "bezprostredni", co jsi chtel).
Účetní nesčítá jen čísla, ta hlavně vyhledává čísla, která se mají sečíst. A tam je už dobrá rada drahá a dá se využít lecos :-)))
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Nerozumel jsi mi. To tvoje "pouzivaji to, aniz by o tom vedeli" je zavadejici v tom, ze ctenari sugeruje myslenku, ze kdyby o tom vedeli, tak by se na jejich praci neco zasadne zmenilo. A to proste neni pravda.
To teda nesugeruje, naopak většině to nejspíš nedocvakne nikdy.
-
Python má dostatečně pružný typový systém, ten to umožňuje. Stačí implementovat metodu __add__
Ne, to neni pointa. Vidim, ze si nerozumime. Ale to nevadi, to se stava i v lepsi spolecnosti :)
V Pythonu to __add__ můžete implementovat i jako součin, nebo i dělení, analogii chemické reakce. To __add__ nemusí být ani komutativní. Takže má dostatečně pružný typový systém, abyste jím implementoval kde co z teorie kategorií a zapsal v nějaké normální formě.
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Alegorie s ucetni je v tom, ze ucetni potrebuje scitat cisla.
Myslím, že účetní docela spoléhá na to, že operace sčítání je asociativní a každý prvek je invertibilní. Nula taky není k zahození třeba v rozvaze. Její práci nezlepší, když tomu bude říkat grupa, ale pracuje s grupou. A to je ta pointa - Pepa lepič může používat třeba katamorfismy, aniž by o tom věděl.
Zjevně si rozumíme a tvrdíme v sumě to samé, jen tak nějak mimoběžně... :D
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Nerozumel jsi mi. To tvoje "pouzivaji to, aniz by o tom vedeli" je zavadejici v tom, ze ctenari sugeruje myslenku, ze kdyby o tom vedeli, tak by se na jejich praci neco zasadne zmenilo. A to proste neni pravda.
To teda nesugeruje, naopak většině to nejspíš nedocvakne nikdy.
Podstatné je, že to docvaklo tvůrci jazyka, a dal uživatelům takové kostky na hraní, ze kterých už to vyplyne samo.
-
Python má dostatečně pružný typový systém, ten to umožňuje. Stačí implementovat metodu __add__
Ne, to neni pointa. Vidim, ze si nerozumime. Ale to nevadi, to se stava i v lepsi spolecnosti :)
V Pythonu to __add__ můžete implementovat i jako součin, nebo i dělení, analogii chemické reakce. To __add__ nemusí být ani komutativní. Takže má dostatečně pružný typový systém, abyste jím implementoval kde co z teorie kategorií a zapsal v nějaké normální formě.
Tady souhlas, než špatný typový systém jako třeba v Javě, to radši dynamické typování. Zrovna v Pythonu lze udělat monády na té nejobecnější rovině, ne jako ve Swiftu etc.
-
To není zavádějící, před chvilkou jsi to tvrdil o flatMap. Analogie s účetní nefunguje, nikdo netvrdí, že uživatel funkcionálního programu dojde ke kategoriím.
Nerozumel jsi mi. To tvoje "pouzivaji to, aniz by o tom vedeli" je zavadejici v tom, ze ctenari sugeruje myslenku, ze kdyby o tom vedeli, tak by se na jejich praci neco zasadne zmenilo. A to proste neni pravda.
To teda nesugeruje, naopak většině to nejspíš nedocvakne nikdy.
Podstatné je, že to docvaklo tvůrci jazyka, a dal uživatelům takové kostky na hraní, ze kterých už to vyplyne samo.
Přesně.
-
Její práci nezlepší, když tomu bude říkat grupa, ale pracuje s grupou. A to je ta pointa - Pepa lepič může používat třeba katamorfismy, aniž by o tom věděl.
Dobře, budiž. A co z toho plyne? Proč to říkáš?
Já třeba teď momentálně když buším do klávesnice, tak možná excituju nějaký atomy v materiálu kláves. Možná jsem i spustil nějaký jánevím betarozpad aniž bych o tom věděl. A co?
-
matematika je teoria :) ak sa s tym nevies stotoznit, nie je to veda pre teba...
jednoducho bud ju chapes alebo nie, tvoji spoluziaci ju pochopili.
Jenže on nechce dělat vědce v matematice, on jenom potřebuje používat existující věci k dalším cílům (programování a tak). Já mám podobný problém a proto se přidávám k dotazu. Škoda že to tady zase hned zaplnili trollové :(. Chtělo by to thready jako na AbcLinuxu a jejich skrývání/přesun.
Tady se potkávají dva různé požadavky:
1. Mám konkrétní problém a ten chci řešit - kde k tomu seženu informace?
2. Chci se připravit na problémy, které v budoucnu přijdou. Kdo mě na to připraví?
Originální tazatel jde tvrdě po 1. Nezajímá ho naprosto nic, co mu neřeší nějaký jeho stávající problém.
Školy ale vesměs řeší požadavek 2. Naprosto netuší, zda budete bagrovat díru pro bazén, počítat úvěrový produkt, navrhovat vysokofrekvenční rezonátor nebo ověřovat pohybové rovnice nějakého stroje.
Musíte se rozhodnout, jaký je váš požadavek. A v tomhle případě mám pocit, že správné řešení je, aby tazatel poslal odkaz na konkrétní úlohy a on už mu to někdo za něj spočítá. Pokud přeci jen trochu uvažujete o požadavku 2, tak na to je celá řada zdrojů a škol - ale tam musíte akceptovat, že vám budou dávat obrovské množství informací, které vy sám nikdy nebudete potřebovat. Prostě pro to, že nikdo neděláme všechno, ale školu máme stejnou.
V této chvíli navíc nikdo neví, co konkrétně vy budete potřebovat. Můžeme vám tu napsat hromadu subjektivních názorů a pak se o tom pohádat. Donekonečna řešit, zda "programátor" musí znát kombinatoriku nebo ne, zda nutně musí umět derivace, jestli se obejde bez znalosti logaritmů, zda je Fourierova transformace zásadní znalost nebo podružná zbytečnost atd. Ale vás to k ničemu nijak neposune. Protože pro vás je důležité vědět, co budete v životě programovat. A to nevíte ani vy sám, natož anonymní dav na internetu.
-
Její práci nezlepší, když tomu bude říkat grupa, ale pracuje s grupou. A to je ta pointa - Pepa lepič může používat třeba katamorfismy, aniž by o tom věděl.
Dobře, budiž.
Myslím, že diskuse trochu ujela a je už o ničem. Nicméně někdy je dobré vědět, co se děje na pozadí, představ si nějaký Extravurstprolog s predikáty vyšších řádů. Co můžeš očekávat, bude výpočet ekvivalentní prvořádovému Prologu nebo ne?
-
Myslím, že diskuse trochu ujela a je už o ničem. Nicméně někdy je dobré vědět, co se děje na pozadí,
Já to vidím tak, že jsme právě teď dojeli k tomu nejpodstatnějšímu: že totiž abstrakce není znalost o tom, jaké věci jsou "doopravdy". Není to žádná ontologie. Neznat nějakou abstrakci neznamená, že nerozumím světu. Spíš je to o pohledu na svět - když vidím součty v Excelu, můžu za tím vidět grupy. Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
...a v tomhle já celkem souhlasím, že abstraktnější pohled ukazuje svět zase o něco zajímavější, se zase o něco jiným rozměrem. Ok, super! Ale Běžný Franta Programátor se toho nenažere ;)
Sorry, ale když řekneš "oni to používají, jenom o tom neví", tak já (a může to být můj problém) to prostě čtu jako "oni ti prosťáčci ani neví, s čím pracují". Ale tak to prostě NENÍ. Oni můžou vědět velmi dobře, s čím pracují - a ten tvůj pohled na věc k tomu prostě nepotřebují, mají svůj pohled na věc, kterej je (pro daný účel) úplně ok.
představ si nějaký Extravurstprolog s predikáty vyšších řádů. Co můžeš očekávat, bude výpočet ekvivalentní prvořádovému Prologu nebo ne?
Máš pocit, že právě tohle je problém, který by Běžný Franta Programátor denodenně řešil?! V praxi by řešil tak maximálně to, jestli Extravurstprolog používá dostatečný množství lidí, aby to bylo jakžtakž odladěný, stabilní a našel dost odpovědí na SO ;)
-
Tohle vlákno se jmenuje PRAKTICKÁ matematika.
Praktická matematika jsou právě matice a jiné výpočty, které nejsou složité na pochopení pozadí.
Matematika, která je obecně užitečná a široce použitelná.
Matice dokáže používat i osel, stačí se je naučit a mít pro ně vhodné použití.
Fouriérovu transformaci nechť píší ti, které NIKDY nepouštíme ze sklepa a NIKDY2 je neukazujeme zákazníkům jinak než v kleci/akváriu nebo na fotografii.
Jinak si dovedu představit rozžhavenou skleněnou tyč a řiť toho, kdo naprogramuje nějakou matematickou libůstku tak, že by to klidně mohlo být naprogramované v Malbolge.
(https://fossbytes.com/wp-content/uploads/2017/01/malbolge_script.jpg)
-
Myslím, že diskuse trochu ujela a je už o ničem. Nicméně někdy je dobré vědět, co se děje na pozadí,
Já to vidím tak, že jsme právě teď dojeli k tomu nejpodstatnějšímu: že totiž abstrakce není znalost o tom, jaké věci jsou "doopravdy". Není to žádná ontologie. Neznat nějakou abstrakci neznamená, že nerozumím světu. Spíš je to o pohledu na svět - když vidím součty v Excelu, můžu za tím vidět grupy. Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
...a v tomhle já celkem souhlasím, že abstraktnější pohled ukazuje svět zase o něco zajímavější, se zase o něco jiným rozměrem. Ok, super! Ale Běžný Franta Programátor se toho nenažere ;)
Sorry, ale když řekneš "oni to používají, jenom o tom neví", tak já (a může to být můj problém) to prostě čtu jako "oni ti prosťáčci ani neví, s čím pracují". Ale tak to prostě NENÍ. Oni můžou vědět velmi dobře, s čím pracují - a ten tvůj pohled na věc k tomu prostě nepotřebují, mají svůj pohled na věc, kterej je (pro daný účel) úplně ok.
představ si nějaký Extravurstprolog s predikáty vyšších řádů. Co můžeš očekávat, bude výpočet ekvivalentní prvořádovému Prologu nebo ne?
Máš pocit, že právě tohle je problém, který by Běžný Franta Programátor denodenně řešil?! V praxi by řešil tak maximálně to, jestli Extravurstprolog používá dostatečný množství lidí, aby to bylo jakžtakž odladěný, stabilní a našel dost odpovědí na SO ;)
To už je dojmologie, preferoval bych techničtější diskusi.
-
Tohle vlákno se jmenuje PRAKTICKÁ matematika.
Dement Milfaus musí vědět nejlépe co je a co není praktická matematika.....
Stále čekám na to zadání z codewars. Jsem zvědavý na řešení od Prýmka a zboje. Bez ironie.
-
Tohle vlákno se jmenuje PRAKTICKÁ matematika.
Dement Milfaus musí vědět nejlépe co je a co není praktická matematika.....
Stále čekám na to zadání z codewars. Jsem zvědavý na řešení od Prýmka a zboje. Bez ironie.
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
-
K výuce matematiky u nás: onanie. Vesměs to vyučují lidi, co se to odpapouškovali od papoušků před nimi. Nemají mezi sebou konkurenci, takže je ani nenutí se zlepšovat. Učí se ve stylu "Nechť existuje ..." nějaká přiblblá definice zapsaná hyeroglyfy, ve stejném kódování pak podaný důkaz a z toho nechť se odvodí celý svět.
Kontrast s videy, co pošlu dole. Nastíní intuici problému, zbytečné definice často rovnou přeskočí, dá několik příkladů (ne s maticí 5x5 jako blbci u nás, se kterou ztratí 20 minut) a vysvětlí to naprosto v lidské řeči. Nemáš z toho pak pocit méněcennosti, jakou se ti snaží vštípit na českých školách, kde se měří úspěšnost počtem vyhozených lidí, nabiflovaných definic a počtem škol v ČR, které jsou pod jejich úroveň.
---
Courseru, Udemy apod. moc nemusím. Nemam rád tu jejich formu videa. Doporučuju nejsledovanější kurzy z top univerzit, byť už mají nějaký věk.
Třeba snad nejlepší online kurz, co kdy vyšel, je lineární algebra od Stranga z MIT. To snad nejde ani nepochopit. Navíc ty přednášky trvají jenom 45 minut, navíc vzhledem k tomu, jak pomalu mluví. U nás jim na to nestačily 2.5 hodiny.
web: https://ocw.mit.edu/courses/mathematics/18-06-linear-algebra-spring-2010/video-lectures/ (https://ocw.mit.edu/courses/mathematics/18-06-linear-algebra-spring-2010/video-lectures/)
youtube: https://youtu.be/ZK3O402wf1c (https://youtu.be/ZK3O402wf1c)
Pro programátory vynalezli diskrétní matematiku (vysvětluje to hned v prvním videu) jako mix různých oborů jako takové programátorské minimum. Osobně jsem se vyprd na přednášky ve škole a naučil se to z aduni - opět jeden z nejlepších učitelů, co to umí vysvětlit lidsky.
web: http://www.aduni.org/courses/discrete/index.php?view=cw (http://www.aduni.org/courses/discrete/index.php?view=cw)
youtube: https://youtu.be/ILQT1koTrpA (https://youtu.be/ILQT1koTrpA)
Pak je ještě novější verze přímo na MIT, ale tu jsem neprojel.
https://ocw.mit.edu/courses/electrical-engineering-and-computer-science/6-042j-mathematics-for-computer-science-fall-2010/video-lectures/ (https://ocw.mit.edu/courses/electrical-engineering-and-computer-science/6-042j-mathematics-for-computer-science-fall-2010/video-lectures/)
Děkuji moc za tipy, přesně výše popisovaný styl výuky na VŠ, který jsem osobně zažil vedl k tomu, že jsem se na VŠ vykašlal, neboť mi to přišlo kompletně mimo realitu.
Myslím, že můj poslední den na VŠ byl ten, kdy jsem se na cvičení matikářky zeptal tuším u vektorů v 5tém rozměru, jaké toto má praktické využití, a ona mi řekla, že prostě vůbec neví... Pochopil jsem, že tam ztrácím jenom čas...
V zásadě jak to tu padlo, hledám nějaké programátorské minimum, nejde mi o řešení nějakých konkrétních problémů
Docela mě rozesmálo toto:
Originální tazatel jde tvrdě po 1. Nezajímá ho naprosto nic, co mu neřeší nějaký jeho stávající problém.
Školy ale vesměs řeší požadavek 2. Naprosto netuší, zda budete bagrovat díru pro bazén, počítat úvěrový produkt, navrhovat vysokofrekvenční rezonátor nebo ověřovat pohybové rovnice nějakého stroje.
Tohle je totální hlod, školy neřeší výpočet vysokofrekvenčního rezonátoru, oni učí matematiku jako nějaký jazyk důkazů, který s libovolným reálným sebesložitějším problémem nemá nic společného. V podstatě by mi nevadilo tak, kdyby škola učila praktické informace, které třeba nevyužiji ve své specializaci, ale ona učí informace, které nedokáže využít nikdo, a jak již jsem výše zmínil, ani samotní učitelé neznají praktickou aplikaci toho co učí.
Ale zase například toto: https://www.youtube.com/watch?v=kYB8IZa5AuE
Velmi se mi to líbí, je to grafické, jsou tam i složitější konstrukce, a podáno dobrou metodou. Přesně věci na takovéto úrovni hledám...
Pro programátora je sázka na jistotu imho asi hlavně diskrétní matika, grafy, kombinatorika, logika, praktická (!) statistika, základy (!) složitosti a vypočitatelnosti.
Přesně na toto jsem se ptal...
-
Tohle vlákno se jmenuje PRAKTICKÁ matematika.
Dement Milfaus musí vědět nejlépe co je a co není praktická matematika.....
Stále čekám na to zadání z codewars. Jsem zvědavý na řešení od Prýmka a zboje. Bez ironie.
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
-
Matematika se dá učit i naučit.
Různým lidem vyhovuje různý přístup, někdo má rád lidský přístup a potřebuje vědět, na co to je dobré, jiný tu zjevně preferuje omáčku z hlodů.
Umět a umět naučit jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Často je požadováno prosté "umět" bez důrazu na "umět naučit".
Do nebe volající je i to, že máme vysokých škola jako nasráno, stojí to hromady vyhozených peněz a oni nejsou schopni sjednotit a sdílet učební materiály, že by se člověk mohl látku případně učit i z videí jiné školy, když tam zrovna učí někdo podstatně kvalifikovanější a schopnější.
Mělo by být dáno zákonem tyto informace sdílet napříč všemi státními VŠ.
Člověk by si prostě otevřel centrální server, našel si daný obor studia a mohl si zobrazit všechny příslušné studijní materiály. Tak by to mělo vypadat a věřte, že jsou části světa, kde to tak už DESET LET FUNGUJE.
-
Do nebe volající je i to, že máme vysokých škola jako nasráno, stojí to hromady vyhozených peněz a oni nejsou schopni sjednotit a sdílet učební materiály, že by se člověk mohl látku případně učit i z videí jiné školy, když tam zrovna učí někdo podstatně kvalifikovanější a schopnější.
Co konkrétně učili na vaší škole a jinde se to neučí?
-
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
Tak úplně základní úlohy neřeším, je to od obtížnosti 1 (nejtěžší) - 8 (nejlehčí) a já se pohybuji na 4, kde už poměrně dost řeším operace s maticemi, otázka je do jaké míry je to SŠ a do jaké VŠ matika...
-
Matematika se dá učit i naučit.
Různým lidem vyhovuje různý přístup, někdo má rád lidský přístup a potřebuje vědět, na co to je dobré, jiný tu zjevně preferuje omáčku z hlodů.
Umět a umět naučit jsou dvě naprosto rozdílné věci.
Často je požadováno prosté "umět" bez důrazu na "umět naučit".
Do nebe volající je i to, že máme vysokých škola jako nasráno, stojí to hromady vyhozených peněz a oni nejsou schopni sjednotit a sdílet učební materiály, že by se člověk mohl látku případně učit i z videí jiné školy, když tam zrovna učí někdo podstatně kvalifikovanější a schopnější.
Mělo by být dáno zákonem tyto informace sdílet napříč všemi státními VŠ.
Člověk by si prostě otevřel centrální server, našel si daný obor studia a mohl si zobrazit všechny příslušné studijní materiály. Tak by to mělo vypadat a věřte, že jsou části světa, kde to tak už DESET LET FUNGUJE.
Není přece problém stáhnout si materiály třeba od lidí z MIT.
-
Na FutureLearn teď začal kurs Functional programming in Haskell, doporučuji.
-
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
Tak úplně základní úlohy neřeším, je to od obtížnosti 1 (nejtěžší) - 8 (nejlehčí) a já se pohybuji na 4, kde už poměrně dost řeším operace s maticemi, otázka je do jaké míry je to SŠ a do jaké VŠ matika...
tohle https://www.codewars.com/kata/burrows-wheeler-transformation ?
-
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
Tak úplně základní úlohy neřeším, je to od obtížnosti 1 (nejtěžší) - 8 (nejlehčí) a já se pohybuji na 4, kde už poměrně dost řeším operace s maticemi, otázka je do jaké míry je to SŠ a do jaké VŠ matika...
Tím lépe. Pošlete sem odkaz na úlohu. Uvidíme zajímavá řešení.
Čistě praktická lineární algebra nejen pro programátory je Coding Matrix. http://codingthematrix.com/. Kdysi jsem ten kurz viděl na courseře, ale neabsolvoval jsem ho.
-
Máš pravdu, ale hodně kluků po střední tu Angličtinu nedává, já se jí na střední taky nenaučil. Tohle by mohlo fungovat, kdyby byla Angličtina oficiálním jazykem na VŠ, což bych nebyl proti, ale hodně studentům technických oborů by to znemožnilo dostudovat.
-
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
Tak úplně základní úlohy neřeším, je to od obtížnosti 1 (nejtěžší) - 8 (nejlehčí) a já se pohybuji na 4, kde už poměrně dost řeším operace s maticemi, otázka je do jaké míry je to SŠ a do jaké VŠ matika...
tohle https://www.codewars.com/kata/burrows-wheeler-transformation ?
viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Burrows–Wheeler_transform
Je tam napsán způsob dekódování, implementace pak nebude zase nějaký oříšek. Ale uznávám, že vymyslet algoritmus na dekódování je opravdu jiný level, než o kterým uvažuji...
-
můžete nějaké kata (katu?) vybrat sám
předpokládám, že tazatel zkoušel něco v základní úrovni obtížnosti. Tam žádné úlohy vyžadující znalost VŠ matematiky nejsou. Chtěl jsem vidět, s čím měl konkrétně problém.
Tak úplně základní úlohy neřeším, je to od obtížnosti 1 (nejtěžší) - 8 (nejlehčí) a já se pohybuji na 4, kde už poměrně dost řeším operace s maticemi, otázka je do jaké míry je to SŠ a do jaké VŠ matika...
Tím lépe. Pošlete sem odkaz na úlohu. Uvidíme zajímavá řešení.
Čistě praktická lineární algebra nejen pro programátory je Coding Matrix. http://codingthematrix.com/. Kdysi jsem ten kurz viděl na courseře, ale neabsolvoval jsem ho.
Dneska jsem řešil https://www.codewars.com/kata/validate-sudoku-with-size-nxn/python
Je to klasické Sudoku. Trošku jsem si ulehčil práci přes NumPy, takže mám kratší a čitelnější kód než hodně řešitelů...
import numpy, math
class Sudoku(object):
def __init__(self, m):
self.matrix = numpy.matrix(m)
def is_valid(self):
mysum = sum(x for x in range(1,len(self.matrix)+1))
mylen = int(math.sqrt(len(self.matrix)))
# iterate over submatrixes
for x in range(0,mylen):
for y in range(0, mylen):
if numpy.sum(self.matrix[x*mylen:x*mylen+mylen,y*mylen:y*mylen+mylen]) != mysum:
return False
for row in self.matrix.sum(axis=1).tolist():
if row[0] != mysum:
return False
for column in self.matrix.sum(axis=0).tolist()[0]:
if column != mysum:
return False
return True
goodSudoku = Sudoku([
[1,4, 2,3],
[3,2, 4,1],
[4,1, 3,2],
[2,3, 1,4]
])
print(goodSudoku.is_valid())
-
Jsem zvědavý na řešení od Prýmka
Ode mě nic nečekej, já žádnej algoritmickej lumen nejsu. A už vůbec se nebudu prsit nějakým řešením tady veřejně :)
-
Dneska jsem řešil https://www.codewars.com/kata/validate-sudoku-with-size-nxn/python
Je to klasické Sudoku. Trošku jsem si ulehčil práci přes NumPy, takže mám kratší a čitelnější kód než hodně řešitelů...
import numpy, math
class Sudoku(object):
def __init__(self, m):
self.matrix = numpy.matrix(m)
def is_valid(self):
mysum = sum(x for x in range(1,len(self.matrix)+1))
mylen = int(math.sqrt(len(self.matrix)))
# iterate over submatrixes
for x in range(0,mylen):
for y in range(0, mylen):
if numpy.sum(self.matrix[x*mylen:x*mylen+mylen,y*mylen:y*mylen+mylen]) != mysum:
return False
for row in self.matrix.sum(axis=1).tolist():
if row[0] != mysum:
return False
for column in self.matrix.sum(axis=0).tolist()[0]:
if column != mysum:
return False
return True
goodSudoku = Sudoku([
[1,4, 2,3],
[3,2, 4,1],
[4,1, 3,2],
[2,3, 1,4]
])
print(goodSudoku.is_valid())
Kod je mozno kratsi, ale nefunguje. Skus vstup:
[1,4, 2,3],
[4,1, 4,1],
[3,2, 3,2],
[2,3, 1,4]
to zrejme nie je dobre sudoku (druhy a treti riadok, lave dva stvorce) a program pise aj tak "True".
-
Jsem zvědavý na řešení od Prýmka
Ode mě nic nečekej, já žádnej algoritmickej lumen nejsu. A už vůbec se nebudu prsit nějakým řešením tady veřejně :)
škoda, mohli bychom se přiučit. O algoritmus nejde. Jde o styl.
import math
def sets(l):
return map(set, [[]] * l)
class Sudoku(object):
def __init__(self, lol):
self.lol = lol
def is_valid(self):
l = len(self.lol)
size = int(math.sqrt(l))
cols, rows, sq = sets(l), sets(l), sets(l)
for i, row in enumerate(self.lol):
rows[i] = set(row)
for j, col in enumerate(row):
if type(col) is int and col > 0 and col <= l:
cols[j].add(col)
sq[i/size * size + j/size].add(col)
return all([map(len, i).count(l) == l for i in [cols, rows, sq]])
nástřel bez numpy, v pythonu 2. asi by to šlo zkrátit vyhozeněmí některtých testů a spojením těch třech polí do jednoho.
-
O algoritmus nejde. Jde o styl.
Pochybuju o tom, že na jakýmkoli kódu pod deset tisíc řádek můž být něco zásadního poznat.
-
to zrejme nie je dobre sudoku (druhy a treti riadok, lave dva stvorce) a program pise aj tak "True".
Dobrá připomínka, bohužel Codewars při parsování vyhodil nějakou šílenou systémovou chybu a testy jsem nepsal, takže to není moc dobře otestované...
No snad takhle to bude dobré
import numpy, math
class Sudoku(object):
def __init__(self, m):
self.matrix = numpy.matrix(m)
def is_valid(self):
self.mysum = sum(x for x in range(1,len(self.matrix)+1))
self.mylen = int(math.sqrt(len(self.matrix)))
# iterate over submatrixes
for x in range(0,self.mylen):
for y in range(0, self.mylen):
submatrix = self.matrix[x*self.mylen:x*self.mylen+self.mylen,y*self.mylen:y*self.mylen+self.mylen]
for i in range(1,self.mylen):
if i not in submatrix.A1.tolist():
return False
if numpy.sum(submatrix) != self.mysum:
return False
results = self.numpy_lines(1) + self.numpy_lines(0) # rows + columns parsing
for result in results:
if not result:
return False
return True
def line_sudoku(self, line):
line = line.tolist()[0]
if sum(line) != self.mysum:
return False
for i in range(1, self.mylen):
if i not in line:
return False
return True
def numpy_lines(self,axis):
return numpy.apply_along_axis(self.line_sudoku, axis = axis, arr = self.matrix).tolist()
goodSudoku = Sudoku([
[1,4, 2,3],
[3,2, 4,1],
[4,1, 3,2],
[2,3, 1,4]
])
print(goodSudoku.is_valid())
-
Jsem zvědavý na řešení od Prýmka
Ode mě nic nečekej, já žádnej algoritmickej lumen nejsu. A už vůbec se nebudu prsit nějakým řešením tady veřejně :)
škoda, mohli bychom se přiučit. O algoritmus nejde. Jde o styl.
import math
def sets(l):
return map(set, [[]] * l)
class Sudoku(object):
def __init__(self, lol):
self.lol = lol
def is_valid(self):
l = len(self.lol)
size = int(math.sqrt(l))
cols, rows, sq = sets(l), sets(l), sets(l)
for i, row in enumerate(self.lol):
rows[i] = set(row)
for j, col in enumerate(row):
if type(col) is int and col > 0 and col <= l:
cols[j].add(col)
sq[i/size * size + j/size].add(col)
return all([map(len, i).count(l) == l for i in [cols, rows, sq]])
nástřel bez numpy, v pythonu 2. asi by to šlo zkrátit vyhozeněmí některtých testů a spojením těch třech polí do jednoho.
To je nějaký blackbox, ne :)
-
import math
def sets(l):
return map(set, [[]] * l)
class Sudoku(object):
def __init__(self, lol):
self.lol = lol
def is_valid(self):
l = len(self.lol)
size = int(math.sqrt(l))
cols, rows, sq = sets(l), sets(l), sets(l)
for i, row in enumerate(self.lol):
rows[i] = set(row)
for j, col in enumerate(row):
if type(col) is int and col > 0 and col <= l:
cols[j].add(col)
sq[i/size * size + j/size].add(col)
return all([map(len, i).count(l) == l for i in [cols, rows, sq]])
goodSudoku = Sudoku([
[1,4, 2,3],
[3,2, 4,1],
[4,1, 3,2],
[2,3, 1,4]
])
print(goodSudoku.is_valid())
Navíc to nějak nefunguje...
Traceback (most recent call last):
File "C:/Users/koss4/PycharmProjects/untitled/test.py", line 30, in <module>
print(goodSudoku.is_valid())
File "C:/Users/koss4/PycharmProjects/untitled/test.py", line 15, in is_valid
rows[i] = set(row)
TypeError: 'map' object does not support item assignment
Process finished with exit code 1
-
import math
def sets(l):
return map(set, [[]] * l)
class Sudoku(object):
def __init__(self, lol):
self.lol = lol
def is_valid(self):
l = len(self.lol)
size = int(math.sqrt(l))
cols, rows, sq = sets(l), sets(l), sets(l)
for i, row in enumerate(self.lol):
rows[i] = set(row)
for j, col in enumerate(row):
if type(col) is int and col > 0 and col <= l:
cols[j].add(col)
sq[i/size * size + j/size].add(col)
return all([map(len, i).count(l) == l for i in [cols, rows, sq]])
goodSudoku = Sudoku([
[1,4, 2,3],
[3,2, 4,1],
[4,1, 3,2],
[2,3, 1,4]
])
print(goodSudoku.is_valid())
Navíc to nějak nefunguje...
Traceback (most recent call last):
File "C:/Users/koss4/PycharmProjects/untitled/test.py", line 30, in <module>
print(goodSudoku.is_valid())
File "C:/Users/koss4/PycharmProjects/untitled/test.py", line 15, in is_valid
rows[i] = set(row)
TypeError: 'map' object does not support item assignment
Process finished with exit code 1
jsem psal, že je to python 2. Nahoře se dá vybrat verze.
-
Myslím, že diskuse trochu ujela a je už o ničem. Nicméně někdy je dobré vědět, co se děje na pozadí,
Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
Mám pro tebe čerstvou osobní zkušenost, právě jsem jednomu studentovi vysvětloval “a monad is a monoid in the category of endofunctors”. Nezasvěcenému to nic neřekne a v tomto případě je nutné znát aspoň dvacet různých konceptů (definic), ale jakmile tu větu člověk opravdu pochopí, ví o čistě funkcionálním programování vše podstatné. S příklady sice vysvětlování zabere víc jak půl hodiny, ale furt lepší než číst milion podřadných webů a nepochopit nic. Myslím, že jsem v sobě objevil talent vysvětlovat složité věci jednoduše ;D
-
Myslím, že diskuse trochu ujela a je už o ničem. Nicméně někdy je dobré vědět, co se děje na pozadí,
Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
Mám pro tebe čerstvou osobní zkušenost, právě jsem jednomu studentovi vysvětloval “a monad is a monoid in the category of endofunctors”. Nezasvěcenému to nic neřekne a v tomto případě je nutné znát aspoň dvacet různých konceptů (definic), ale jakmile tu větu člověk opravdu pochopí, ví o čistě funkcionálním programování vše podstatné. S příklady sice vysvětlování zabere víc jak půl hodiny, ale furt lepší než číst milion podřadných webů a nepochopit nic. Myslím, že jsem v sobě objevil talent vysvětlovat složité věci jednoduše ;D
Teorie kategorií v matematice je něco jako symfonie v hudbě. Vrchol, který už nebude nikdy předstižen, protože vývoj se bude ubírat jinudy. Směrem k ML a strojové imaginaci.
-
Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
Mám pro tebe čerstvou osobní zkušenost, právě jsem jednomu studentovi vysvětloval “a monad is a monoid in the category of endofunctors”. Nezasvěcenému to nic neřekne a v tomto případě je nutné znát aspoň dvacet různých konceptů (definic), ale jakmile tu větu člověk opravdu pochopí, ví o čistě funkcionálním programování vše podstatné. S příklady sice vysvětlování zabere víc jak půl hodiny, ale furt lepší než číst milion podřadných webů a nepochopit nic. Myslím, že jsem v sobě objevil talent vysvětlovat složité věci jednoduše ;D
Tím ale vůbec neodpovídáš na tu citovanou otázku :) Ta otázka zní, jestli když budeš mít dva studenty na stejné startovací čáře, jednomu to vysvětlíš a druhému ne, tak budou mít potom v praxi nějak měřitelně odlišný výkon.
(O tomhle nechci diskutovat, už jsme to tady dělali několikrát a nikam to nevede. Bylo to jenom konstatování, že taková otázka existuje, je legitimní a zásadní.)
-
Zásadní otázka ale je, jestli mi tenhle pohled něco konkrétního přináší.
Mám pro tebe čerstvou osobní zkušenost, právě jsem jednomu studentovi vysvětloval “a monad is a monoid in the category of endofunctors”. Nezasvěcenému to nic neřekne a v tomto případě je nutné znát aspoň dvacet různých konceptů (definic), ale jakmile tu větu člověk opravdu pochopí, ví o čistě funkcionálním programování vše podstatné. S příklady sice vysvětlování zabere víc jak půl hodiny, ale furt lepší než číst milion podřadných webů a nepochopit nic. Myslím, že jsem v sobě objevil talent vysvětlovat složité věci jednoduše ;D
Tím ale vůbec neodpovídáš na tu citovanou otázku :) Ta otázka zní, jestli když budeš mít dva studenty na stejné startovací čáře, jednomu to vysvětlíš a druhému ne, tak budou mít potom v praxi nějak měřitelně odlišný výkon.
(O tomhle nechci diskutovat, už jsme to tady dělali několikrát a nikam to nevede. Bylo to jenom konstatování, že taková otázka existuje, je legitimní a zásadní.)
V tomto konkrétním případě bude ten první pochopitelně lepší - ovšem nestačí mu to vysvětlit, musí to hlavně zevrubně pochopit. BTW nechtěl jsem se vracet k diskusi, ale když tě ta zmíněná citace o monádách tak irituje, je užitečné uvědomit si, kde je problém (a že snaha o pochopení má smysl).
-
ale když tě ta zmíněná citace o monádách tak irituje
Irituje mě ta nadřazenost, kterou v ní cítím. Kdyby aspoň byla oprávněná, ale o tom právě silně pochybuju...
-
ale když tě ta zmíněná citace o monádách tak irituje
Irituje mě ta nadřazenost, kterou v ní cítím. Kdyby aspoň byla oprávněná, ale o tom právě silně pochybuju...
To je už fakt paranoia, ve všem vidíš nadřazenost :P Když to někdo nechápe (což je normální, tohle je extrémní případ mathtalku), může se buď nechat s pokorou poučit (všichni jsme si tím prošli), nebo to ignorovat. Emoce v tom být nemají.
-
Emoce v tom být nemají.
Souhlas. Proto bys měl být připravenej zase pro změnu ty s pokorou (k pravdě) přiznat, že drtivé většině Běžných Frantů Programátorů je CT úplně k prdu a i kdyby ji znali, nemělo by to žádný měřitelný vliv na to, co reálně každý den dělají.
-
ale když tě ta zmíněná citace o monádách tak irituje
Irituje mě ta nadřazenost, kterou v ní cítím. Kdyby aspoň byla oprávněná, ale o tom právě silně pochybuju...
To je už fakt paranoia, ve všem vidíš nadřazenost :P Když to někdo nechápe (což je normální, tohle je extrémní případ mathtalku), může se buď nechat s pokorou poučit (všichni jsme si tím prošli), nebo to ignorovat. Emoce v tom být nemají.
Problém je v tom, že jsi už relativně starý a jediné, co máš, jsou znalosti. Moc ti to nemyslí, takže se snažíš zvýhodňovat svou situaci. Ve skutečnosti má pravdu spíše Mirek, protože znalosti jsou cool, ale jejich studiem ztratíš plno času, což už tebe už nevadí. Mladý člověk se ale může věnovat pochopení zajímavějších věcí a tohle honění ega nechat pro dědky na fórech.
-
Přátelé.
Ti co se domníváte, že většinu matematiky nikdy nepoužijete máte sice pravdu. Ovšem část z ní použijete a nikdy dopředu nevíte která část to bude. Navíc složitější věci vychází z těch jednodušších. Nejde dopředu říct co vybrat a co vynechat. Pokud někoho vyrazili hned na začátku VŠ tak většinou proto že se na to nehodil, tj neměl buď schopnosti nebo dostatek trpělivosti. Na technických školách matematika a fyzika sloužila jako síto. Nás v prváku nabrali 800 a ve třeťáku nás zůstalo 300.
Mimochodem úroveň našich vysokých škol byla často vyšší v dobách minulých a věřte že tehdy se nemoderní metody výuky využívali v daleko vyšší míře.
Určité základy jsou prostě nezbytné. Pokud máte učitele co to nedokáže vysvětlit tak aby jste to pochopili (jsou tací co jedou ala definice a šlus) najděte si jiného nebo se snažte sami. Ale nečekejte že jste géniové co látku na několik let zmáknou za pár měsíců.
Jinak to jak se to učí vychází ze staletí zkušeností a bohužel neplatí že co je starší je horší než co je nové.
Jen tak pro zpestření. Lékař naší jednotky od Tobruku po letech popisoval jak ve škole měli učitele co bazíroval na tropických nemocech, jak se všichni klepali na čelo že něco takového "nikdy nebudou potřebovat" no a uplynulo pár let a on to setsakra potřeboval.....
-
Ovšem část z ní použijete a nikdy dopředu nevíte která část to bude. Navíc složitější věci vychází z těch jednodušších. Nejde dopředu říct co vybrat a co vynechat.
Přesně. Pro jistotu se naučíme všechno na světě. Co kdyby! ;D
-
Na technických školách matematika a fyzika sloužila jako síto. Nás v prváku nabrali 800 a ve třeťáku nás zůstalo 300.
Jo, to u nás na střední v jedné třídě nabrali 20 lidí, a za 4 roky (pár lidí propadlo) to dokončil slovy jeden, síto na 5%. Učitelé měli představu, že všichni žáci jsou blbí a líní, dlouho s tím nikdo nic nedělal, a když už u mě šlo do tuhého, tak jsem napsal na ministerstvo školství, přišla inspekce a ta názor učitelů o blbích žácích kupodivu nesdílela. Dokonce i ředitel školy se divil, že má úspěšnost jen 5%, ono když ve čtvrťáku měl jednoho úspěšného absolventa, a dalších 9 lidí, co do toho čtvrťáku propadlo, tak mu přišlo, že třída má 10 lidí, že to tak hrozné nebude.
A o úrovni českých vysokých škol ani nemluvě. Hele, jestli učitelé říkají něco o "sítu" tak já bych cosi prohodil o neschopných učitelích. Víš, honit si triko nad úrovní kvalitní výuky, když si nechám jen nejschopnější, to dokážu taky.
To je jak vzít si na pohovor 20 lidí, jednoho přijmout, a za rok tvrdit, že ty vychováváš elitu a že je tak dobrý díky tobě ;) :D ;D
-
Na technických školách matematika a fyzika sloužila jako síto. Nás v prváku nabrali 800 a ve třeťáku nás zůstalo 300.
Jo, to u nás na střední v jedné třídě nabrali 20 lidí, a za 4 roky (pár lidí propadlo) to dokončil slovy jeden, síto na 5%. Učitelé měli představu, že všichni žáci jsou blbí a líní, dlouho s tím nikdo nic nedělal, a když už u mě šlo do tuhého, tak jsem napsal na ministerstvo školství, přišla inspekce a ta názor učitelů o blbích žácích kupodivu nesdílela. Dokonce i ředitel školy se divil, že má úspěšnost jen 5%, ono když ve čtvrťáku měl jednoho úspěšného absolventa, a dalších 9 lidí, co do toho čtvrťáku propadlo, tak mu přišlo, že třída má 10 lidí, že to tak hrozné nebude.
Neúspěšní studenti si vždy stěžují... Úroveň našich VŠ je (prozatím) slušná.
-
jak je mozny sakra vyplodit takovyho textu o nicem to nechapu - kdybyste delali neco zajimavyho raci vy paka
-
Úroveň našich VŠ je (prozatím) slušná.
Měřeno čím?
-
Na technických školách matematika a fyzika sloužila jako síto. Nás v prváku nabrali 800 a ve třeťáku nás zůstalo 300.
A kdyby vám dali naučit se nazpaměť telefonní seznam, tak zbudou 3. To by byla kvalita!
Ježkovanoho, kdy už konečně lidi pochopí, že kvalitní škola se pozná podle toho, kolik lidí dokáže něco naučit a ne kolik jich to dokáže nenaučit?! Zaplatil by sis komerční kurz, který by se v reklamě chlubil tím, kolik lidí z kurzu odešlo, aniž by se něco naučili?!
Jinak to jak se to učí vychází ze staletí zkušeností
No, koukám, že z historiografie vás nevyhazovali :)
Jenom tak pro zábavu si zopakujme: pokud mluvíme o "staletích", tak univerzity starší než dvěstě let jsou u nás čtyři. Pokud někoho eminentně zajímá jaké, tak si to jistě najde na Wikipedii. Jedna z nich je mimochodem AVU, z té jistě výuka matematiky vychází :)
Další je UPOL, která měla od roku 1860 jenom teologickou fakultu. Takže problémy, které se tam řešily, vypadaly nějak takhle:
Konfesionalizační tendence raného novověku vedly k vzájemnému polemickému vyhrocení jednotlivých křesťanských vyznání; jak výstižně poznamenal U. Im Hof, vznikala-li v tomto období nová stolice na teologických fakultách, pravidlem šlo o katedru kontroverzní teologie. Na katolické straně konfesionální hranice to znamenalo především potvrzení tradice, vedle Písma přijímané pari pietatis affectu jako nezbytný pramen víry, podtrhující zachování katolické výlučnosti jakožto ecclesia semper eadem. Dokonce i v díle (proto)osvícenského francouzského biskupa Bossueta pouze katolická církev udržovala (neměnnou) věroučnou tradici křesťanství, zatímco „kdyby Protestanti náležitě wěděli, gak powstalo gich náboženstwj, s gakau wrtkawosti gich wyznánj wjry složena, a kolika změnám podrobena byla ... nebyliby gistě spokogeni tau reformacý".Trvání na vzájemně disparátních věroučných článcích, jako bylo učení o sedmi svátostech, transsubstanciaci, soteriologickém významu skutků a další, bylo dále podtrženo akcentem na odlišnost kněží od běžných věřících symbolicky (prostřednictvím svěcení) a zároveň prakticky (např. talár, instituce celibátu, výlučně kněžské přijímání pod obojí). Zdaleka ne všichni kněží však skutečně stáli o to, aby obci věřících mohli jít příkladem (nebo byli s to dostát uvedeným nárokům). V souvislosti s tím, jak konfesionalizace vedla k úplnější a hlubší christianizaci lidových vrstev, totiž i u nás docházelo ke zmnožení udání neřádného života kněží ze strany jejich farníků, zejména v otázce dodržování celibátu. Ještě závažnějším nedostatkem byly chabé odborné znalosti kněží, povinně sice vychovávaných v seminářích, ale stále ještě nedostatečně a vzhledem k malému efektu vizitací a praktické nesesaditelnosti také bez většího zájmu o další sebevzdělávání poté, co dosáhli kýžené mety v podobě dobře zaopatřeného beneficia. Úroveň pastorační práce byla v 18. století bídná v celé katolické Evropě, k čemuž v českých zemích přispívala i nedostatečnost a špatná strukturace farní sítě způsobená hlavně ekonomickými důvody, zatímco trvající „suplování" řádné farní správy prostřednictvím (různých typů) náboženských misií mělo nanejvýš punktuální charakter.
To je ta fachidiocie, když jediným měřítkem vzdělání je kolik lidí kdo vyhodil...
-
Úroveň našich VŠ je (prozatím) slušná.
Měřeno čím?
Porovnáním s VŠ v rajchu, VB a USA.
-
Porovnáním s VŠ v rajchu, VB a USA.
V jakých žebříčcích? Třeba v tom, ve kterém je stabilně jediná naše univerzita na 500. místě na světě (ok, poslední rok se vyhoupla asi na 300. a každej se z toho mohl udělat) a ostatní tam nejsou vůbec, protože nikomu ani za měření nestojí?
-
Porovnáním s VŠ v rajchu, VB a USA.
V jakých žebříčcích? Třeba v tom, ve kterém je stabilně jediná naše univerzita na 500. místě na světě (ok, poslední rok se vyhoupla asi na 300. a každej se z toho mohl udělat) a ostatní tam nejsou vůbec, protože nikomu ani za měření nestojí?
Osobní zkušenost.
-
Osobní zkušenost.
Jasný. Tak to jsem si úplně sedl na zadek :)))
V metodologicky přesných žebříčcích je naše nejlepší univerzita o stovky příček pod nejlepší německou, ale osobní zkušenost nám říká, že je super. Jasný. My Češi vždycky všechno víme nejlíp z vlastní zkušenosti a nějaký ty rádobyfakta cizáků nás u toho nemůžou rozházet! Jo a abych nezapomněl: ta debilní EU nám zakázala pomazánkový máslo!
-
Ta otázka zní, jestli když budeš mít dva studenty na stejné startovací čáře, jednomu to vysvětlíš a druhému ne, tak budou mít potom v praxi nějak měřitelně odlišný výkon.
V tomto konkrétním případě bude ten první pochopitelně lepší - ovšem nestačí mu to vysvětlit, musí to hlavně zevrubně pochopit.
Proof by intimidation neni prilis validni technika, pokud se snazis podporit sve nazory.
To, ze nekdo zna teorii, ktera je za tim, co pouziva, neznamena, ze je schopen konkretni problemy resit efektivneji.
Bude ucetni, ktera zna teorii grup, delat svou praci rychleji nebo efektivneji?
Kdyz se vratim k tem dvema studentum. Bude lepsim programatorem ten student, ktery ma znalosti slaboproude elektroniky, protoze pocitac v podstate neni nic nez hromada tranzistoru, nez ten, ktery je nema?
-
...
... protože k abstrakci se může dostat přes konkrétno, ale on nepotřebuje ani to samotný abstraktno, docela dobře si vystačí jenom s konkrétnem ;)
Do kamene tesat!
;-)
-
Osobní zkušenost.
Jasný. Tak to jsem si úplně sedl na zadek :)))
V metodologicky přesných žebříčcích [...]
Když pominu, co o žebříčcích říkal Churchill, tak aspoň ty bys mohl vědět, že se v nich hodnotí výzkum, vesměs jen prestižní citace. Asi to bude lepší systém než RIV, ale ani v nejmenším nekoreluje s kvalitou výuky. Směrodatné je spíše, nakolik jsou čeští absolventi uspěšní na západních univerzitách. O tom ale žebříčky nenajdeš, na to potřebuješ tu zkušenost (osobní nemáš, tak aspoň zprostředkovanou). Vlastně moment, jeden “žebříček” by se našel, mám přístup k oficiálním hodnocení výjezdů na Erasmus, a tam si čeští studenti vůbec nevedou špatně.
O výzkumu se nebavíme a všeobecně se ví, že to v ČR moc růžové (až na výjimky) není, počínaje už tím, že tu málokdo umí slušně anglicky.
-
Emoce v tom být nemají.
Souhlas. Proto bys měl být připravenej zase pro změnu ty s pokorou (k pravdě) přiznat, že drtivé většině Běžných Frantů Programátorů je CT úplně k prdu a i kdyby ji znali, nemělo by to žádný měřitelný vliv na to, co reálně každý den dělají.
Není to pravda. Za prvé, člověk využije tolik matematiky, kolik ji umí, ovšem, když ji neumí, obejde se bez ní. Za druhé, jinak máte stejný názor jako katolická hierarchie měla po tisíciletí, a přesto znalost Bible běžnými Franty vedla k v historii nebývalému rozmachu technologií, na jehož konci je počítač. S matematikou je to podobné, což bude za pár let zřejmější, kdy rozvoj DL počítačů začne zpětně ovlivňovat metody učení i u lidí a názor na fungování mozku. Matematika neslouží jen k řešení praktických úkolů, ale je to metoda natrénování neuronové sítě k realizaci nových možností. Víte proč lidé před 30 lety měli černobílé sny a barevné jen někdy? Kvůli černobílé televizi.
-
... o blbích žácích ...
Tak toto mne trochu děsí.
(no offence)
-
... o blbích žácích ...
Tak toto mne trochu děsí.
(no offence)
To už je spíše záležitost ZŠ...
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
Například v teoretické fyzice to takto dnes nefunguje, nejprve je moment osvícení, fyzik vidí teorii, pak ji popíše matematicky a teprve pak hledá jevy, které by ji potvrdily a teprve nakonec je experiment, který tuto teorii vyvrátí, nebo taky ne, ale to jen zřídka. Věda je už za hranicí běžných jevů, vědecké poznání se posunulo do podvědomí, na začátku každé úspěšné teorie je osvícení, tedy výsledek práce mozku mimo vědomí.
-
... o blbích žácích ...
Tak toto mne trochu děsí.
(no offence)
To už je spíše záležitost ZŠ...
JSEM JEŠTĚ ZLATEJ I SE SVOJÍ ČEŠTINOU, PŘEČTĚTE SI NĚKDY STYL PSANÍ NA NOVINKÁCH, CO JSOU LIDI SCHOPNI VYPLODIT.
A VOLÍM TOMIO OKAMURU, SPD, PROTOŽE JE PROTI SLIMÁKŮM ;D ;D ;D
-
A proto je potřeba ta matematika, aby se dostala do podvědomí a tam žila vlastním životem.
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
[...] nejprve je moment osvícení [...] na začátku každé úspěšné teorie je osvícení
To mi připomíná S. Kinga. Za chvilku se v tom (IT) objeví i klaun :o
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
[...] nejprve je moment osvícení [...] na začátku každé úspěšné teorie je osvícení
To mi připomíná S. Kinga. Za chvilku se v tom (IT) objeví i klaun :o
No to nebylo z IT, byl to ve zkratce obsah přednášky jednoho docela dobrého fyzika Krzysztofa Meissnera :-))) http://inspirehep.net/search?ln=en&p=fin+a+meissner%2Ck.&of=hcs&action_search=Search
-
JSEM JEŠTĚ ZLATEJ I SE SVOJÍ ČEŠTINOU, PŘEČTĚTE SI NĚKDY STYL PSANÍ NA NOVINKÁCH, CO JSOU LIDI SCHOPNI VYPLODIT.
A VOLÍM TOMIO OKAMURU, SPD, PROTOŽE JE PROTI SLIMÁKŮM ;D ;D ;D
Se opakuju, ale fakt doporučuju ty Kapitoly z diskrétní matematiky, je to čtivé a hlavně s příklady z praxe. Důkazy lze klidně přeskakovat. Poslední vydání je rozšířené a popisuje víc témat než původní skripta. Z knih v angličtině je dobrá Concrete mathematics od Knutha et al. (To jen ať se vrátíme k tématu.)
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
[...] nejprve je moment osvícení [...] na začátku každé úspěšné teorie je osvícení
To mi připomíná S. Kinga. Za chvilku se v tom (IT) objeví i klaun :o
No to nebylo z IT, byl to ve zkratce obsah přednášky jednoho docela dobrého fyzika Krzysztofa Meissnera :-))) http://inspirehep.net/search?ln=en&p=fin+a+meissner%2Ck.&of=hcs&action_search=Search
To byla narážka na Kingovo Shining a It ;) V češtině To, nevím, jestli už je v kinech.
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
Například v teoretické fyzice to takto dnes nefunguje, nejprve je moment osvícení, fyzik vidí teorii, pak ji popíše matematicky a teprve pak hledá jevy, které by ji potvrdily a teprve nakonec je experiment, který tuto teorii vyvrátí, nebo taky ne, ale to jen zřídka. Věda je už za hranicí běžných jevů, vědecké poznání se posunulo do podvědomí, na začátku každé úspěšné teorie je osvícení, tedy výsledek práce mozku mimo vědomí.
Protestanti!
Hallelujah.
-
... o blbích žácích ...
Tak toto mne trochu děsí.
(no offence)
To už je spíše záležitost ZŠ...
JSEM JEŠTĚ ZLATEJ I SE SVOJÍ ČEŠTINOU, PŘEČTĚTE SI NĚKDY STYL PSANÍ NA NOVINKÁCH, CO JSOU LIDI SCHOPNI VYPLODIT.
A VOLÍM TOMIO OKAMURU, SPD, PROTOŽE JE PROTI SLIMÁKŮM ;D ;D ;D
:-)
Hele, klíííd!
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
[...] nejprve je moment osvícení [...] na začátku každé úspěšné teorie je osvícení
To mi připomíná S. Kinga. Za chvilku se v tom (IT) objeví i klaun :o
RED RUM
;-)
-
Cest komunistum! Zlati komunisti! To byla uroven skol!
-
Osobně si myslím, že školství je nastaveno opačným způsobem než lidé chápou svět. Ve škole učitel vysvětluje teorii a poté se zmíní, že ta teorie se aplikuje na ten jev. Způsob jak lidé a obecně věda funguje je ale v naprosté většině případů přece přesně opačný. Člověk vidí jev a na něj se snaží navléct teorii.
Vždyť o tom je i vědecká metoda. Vidím jev -> vytvořím hypotézu -> ověřím si ji experimentem.
Učit se teorii bez toho abych věděl jaký jev se za tím skrývá je asi stejné, jako přijet do Amazonie a místní domorodcům se snažit vysvětlit jak těžit uhlí aby mohli zahájit průmyslovou revoluci.
[...] nejprve je moment osvícení [...] na začátku každé úspěšné teorie je osvícení
To mi připomíná S. Kinga. Za chvilku se v tom (IT) objeví i klaun :o
RED RUM
;-)
V dubingu Adžarv :)
-
Cest komunistum! Zlati komunisti! To byla uroven skol!
Spíš se jim to jen nepovedlo totálně rozjebat - až na zavádění kateder marxismu-leninismu.
-
@hawran
No Meissner je spíše katolík :-)))
-
Cest komunistum! Zlati komunisti! To byla uroven skol!
Školy rozvrtali západní neomarxisti.
-
Když pominu, co o žebříčcích říkal Churchill
Hele, na tenhle citát jsem opravdu háklivej. Jakmile se jím někdo začne ohánět, padá u mě o dvě patra níž. Nebudu vysvětlovat proč.
, tak aspoň ty bys mohl vědět, že se v nich hodnotí výzkum, vesměs jen prestižní citace.
Sorry, nezlob se na mě, ale zdůrazňuješ tady obohacení znalostí abstrakcí a děláš jednu argumentační chybu za druhou. Nevím, jestli by bylo horší, kdyby to bylo nevědomky nebo záměrně.
Tak aspoň v krátkosti:
1. Žádné konkrétní žebříčky jsem nezmínil, čili asi těžko může tvrdit, co se "v nich" hodnotí.
2. Bylo by zkousnutelný takhle argumentovat, pokud by to, co říkáš, platilo o *všech* žebříčcích, nebo aspoň o drtivé většině těch, co stojí za řeč. Což je snadno ověřitelná nepravda.
3. Když jsem to psal, měl jsem namysli spíš tohle: https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2016 O použité metodologii si může přečíst každý: https://www.topuniversities.com/qs-world-university-rankings/methodology ...a každý může sám zhodnotit, jak moc nemáš pravdu.
4. Když se podíváš na prakticky _jakejkoliv_ žebříček, tak naše univerzity opravdu nejsou na úrovni německých. O britských a amerických už vůbec nemluvě, to je fantasmagorie zcela mimo realitu...
Kdesi v New Yorku:
A: ...kde že ten nový uchazeč studoval? V Oxfordu?
B: Nene, je to ještě lepší! Na UPOLu!
A: Ty vado!
A [sekretářce]: Ty nýmandy z Harvardu, Oxfordu, MIT a Caltechu vyražte, máme tady člověka z UPOLu!
-
Kdesi v New Yorku:
A: ...kde že ten nový uchazeč studoval? V Oxfordu?
B: Nene, je to ještě lepší! Na UPOLu!
A: Ty vado!
A [sekretářce]: Ty nýmandy z Harvardu, Oxfordu, MIT a Caltechu vyražte, máme tady člověka z UPOLu!
Zajímavá “argumentace”, vybrat elitu elity a říct, že UPOL je horší. To totiž vůbec nic nevypovídá a dost se tím shazuješ, zdálo se, že máš na víc.
Ta metodologie stojí a padá s “research quality” a když pominu, jak se u nich určuje “academic reputation”, tak relevantní k současné diskusi je jen jejich “faculty/student ratio” mající v té metodologii malou váhu. Že “research quality” je v ČR na světové úrovni jen v ojedinělých případech není žádné tajemství, šlo jen o kvalitu výuky. Na hádání o “akademické reputaci” si najdi někoho jiného, když už musíš mermomocí prosazovat nějaký žebříček. Zatím zůstáváme u toho, že výsledky vyhodnocení Erasmu (což je oficiální hodnocení někde na úrovni EK, ne nějaký blábol) mají čeští účastníci velmi dobré (minimálně u matematických/technických oborů, o humanitních nemám info ani přístup k němu). NB: Jde o hodnocení studentů zahraničními vyučujícími, dělá se pro každého zvlášť a pak se dá vzít třeba průměr.
Diskusi k tomuto končím, páč to je jen o tom, čemu chceš věřit (bez podkladů). Nebo sis prošel pár západními univerzitami? Možná když uvedeš konkrétní zkušenosti, nebude to jen prázdné plácání.
-
Zajímavá “argumentace”, vybrat elitu elity a říct, že UPOL je horší.
Nebyl jsem to já, kdo začal srovnávat naše a německé, britské a americké univerzity, zpomínáš? Nebyl jsem to já, kdo tvrdil, že kvalita našich univerzit je s nimi srovnatelná.
Ta metodologie stojí a padá s “research quality” a když pominu, jak se u nich určuje “academic reputation”, tak relevantní k současné diskusi je jen jejich “faculty/student ratio” mající v té metodologii malou váhu. Že “research quality” je v ČR na světové úrovni jen v ojedinělých případech není žádné tajemství, šlo jen o kvalitu výuky. Na hádání o “akademické reputaci” si najdi někoho jiného, když už musíš mermomocí prosazovat nějaký žebříček. Zatím zůstáváme u toho, že výsledky vyhodnocení Erasmu (což je oficiální hodnocení někde na úrovni EK, ne nějaký blábol) mají čeští účastníci velmi dobré (minimálně u matematických/technických oborů, o humanitních nemám info ani přístup k němu). NB: Jde o hodnocení studentů zahraničními vyučujícími, dělá se pro každého zvlášť a pak se dá vzít třeba průměr.
Dobrá. Máme tedy jedno hodnocení, kde jsou na tom Češi dobře (bez odkazu, takže ti budu asi věřit). K tomu ti můžu dodat minimálně pět žebříčků, kde se naše univerzity pachtí někde na chvostu. Každý ať si to rozhodne sám, kde je pravda.
Nebo sis prošel pár západními univerzitami? Možná když uvedeš konkrétní zkušenosti, nebude to jen prázdné plácání.
To už fakt nemyslíš vážně. Takže jsme se posunuli na tuhle úroveň:
Já ve Fukušimě byl a žádnou radioaktivitu jsem tam neviděl! Ty jsi tam byl taky? Nebo vycházíš jenom z nějakých blábolů Mezinárodní organizace pro atomovou energii?
Tak fajn. Tuhle diskusi už prosím beze mě. Dík za pochopení.
-
Motl
Nevertheless, many Czechs believe that the research done at the Czech institutions is one of good quality. Now, you may find some Czechs who have done OK or good research abroad, let's not get obsessed with examples. But what about the Czech institutions? We used to be good with foreign brains – well, especially when Rudolph II was the holy Roman emperor...
https://motls.blogspot.cz/2017/03/why-research-at-czech-institutions-sucks.html (https://motls.blogspot.cz/2017/03/why-research-at-czech-institutions-sucks.html)
-
Zajímavá “argumentace”, vybrat elitu elity a říct, že UPOL je horší.
Nebyl jsem to já, kdo začal srovnávat naše a německé, britské a americké univerzity, zpomínáš? Nebyl jsem to já, kdo tvrdil, že kvalita našich univerzit je s nimi srovnatelná.
Ta metodologie stojí a padá s “research quality” a když pominu, jak se u nich určuje “academic reputation”, tak relevantní k současné diskusi je jen jejich “faculty/student ratio” mající v té metodologii malou váhu. Že “research quality” je v ČR na světové úrovni jen v ojedinělých případech není žádné tajemství, šlo jen o kvalitu výuky. Na hádání o “akademické reputaci” si najdi někoho jiného, když už musíš mermomocí prosazovat nějaký žebříček. Zatím zůstáváme u toho, že výsledky vyhodnocení Erasmu (což je oficiální hodnocení někde na úrovni EK, ne nějaký blábol) mají čeští účastníci velmi dobré (minimálně u matematických/technických oborů, o humanitních nemám info ani přístup k němu). NB: Jde o hodnocení studentů zahraničními vyučujícími, dělá se pro každého zvlášť a pak se dá vzít třeba průměr.
Dobrá. Máme tedy jedno hodnocení, kde jsou na tom Češi dobře (bez odkazu, takže ti budu asi věřit). K tomu ti můžu dodat minimálně pět žebříčků, kde se naše univerzity pachtí někde na chvostu. Každý ať si to rozhodne sám, kde je pravda.
Jasně, když někdo řekne, že kvalita řekněme švédských a německých aut je srovnatelná, tak vytáhneš argument, že švédská stojí za h...o, protože Němci vyrábějí Porsche. Tomu říkám logika...
Ale klid, neplaš se, já ti žebříčky neberu. Ono z malého českého rybníka se to asi fakt hodnotí těžko. A proti víře argumentovat nejde.
-
Jasně, když někdo řekne, že kvalita řekněme švédských a německých aut je srovnatelná, tak vytáhneš argument, že švédská stojí za h...o, protože Němci vyrábějí Porsche. Tomu říkám logika...
Ok, jak teda definuješ tu srovnatelnost ty? Že naše čtyři nejlepší univerizty jsou na tom asi tak nějak plusminus stejně jako Evangelikální univerzita Svatého Ducha, Horní Kostižery 27 (vedle benzínové pumpy, ptejte se Jacka), Arizona?
Ono z malého českého rybníka se to asi fakt hodnotí těžko. A proti víře argumentovat nejde.
Seš dobře zaťatej. Proti víře? Mezinárodní srovnání jsou víra? Začínáš se chovat fakt zhovadile.
-
Ok, jak teda definuješ tu srovnatelnost ty? Že naše čtyři nejlepší univerizty jsou na tom asi tak nějak plusminus stejně jako Evangelikální univerzita Svatého Ducha, Horní Kostižery 27 (vedle benzínové pumpy, ptejte se Jacka), Arizona?
Jemináčku, tak jsem si myslel, jak jsem vymyslel kuervoucí vtip a ona je fakt VUT Brno v tom výš zmíněným žebříčku na stejné příčce jako Brigham Young University, Utah. Hm, budu se muset zamyslet nad tím, jak úroveň svého sarkasmu zvýšit, tohle je fakt trapas.
-
Ok, jak teda definuješ tu srovnatelnost ty? Že naše čtyři nejlepší univerizty jsou na tom asi tak nějak plusminus stejně jako Evangelikální univerzita Svatého Ducha, Horní Kostižery 27 (vedle benzínové pumpy, ptejte se Jacka), Arizona?
Jemináčku, tak jsem si myslel, jak jsem vymyslel kuervoucí vtip a ona je fakt VUT Brno v tom výš zmíněným žebříčku na stejné příčce jako Brigham Young University, Utah. Hm, budu se muset zamyslet nad tím, jak úroveň svého sarkasmu zvýšit, tohle je fakt trapas.
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit, která není ovládnuta levotou. To je VUT v dobré společnosti. Škol nezničených neomarxismem v USA už mnoho není. Brigham Young University si svou kvalitu udrží, reálná kvalita ostatních škol půjde s neomarxistickými novotami prudce dolů, bez ohledu na uměle sestavované žebříčky. Jediným reálným měřítkem je trh, nic jiného. Tedy ne kvalita výzkumu na školách, ale to co se z toho výzkumu dostane do praxe skrze trh.
-
Lidičky co je důležité pro studenta který se chce naučit matematiku. Prestiž školy, nebo výsledky výzkumu? Podle mne je to jaké mají výsledky její studenti. A existují různé výměnné programy se zahraničními univerzitami na které se naši studenti hlásí a od nich a od jejich vyučujících v zahraničí potom zpětná vazba, která říká že minimálně ty původní státní vysoký školy na tom nejsou špatně.
Bohužel se u nás vyrojilo vysokých škol jak hub po dešti a jde do nich skoro každý.
Jestliže před revolucí VŠ bylo kolem 5% populace tak jeden rok zpět se jedna ministryně nechala slyšet že na VŠ se hlásilo 80% populačního ročníku. A gaussova křivka obsahující iq studentů se za 25 zase tak moc nezměnila. Pamatuji si přijímací zkoušky kde část studentů hlásicí se na techniku měla z matematiky a fyziky na střední trojky a čtyřky... To se logicky muselo podepsat na úrovni. A to ani nemluvím o drastickém propadu platů na VŠ. Třeba plat odborného asistenta v roce 89 byl na 2,5 násobku průměrného platu, nyní je kus na pod průměrným platem a dohání se různými projekty...
-
...
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit, která není ovládnuta levotou. To je VUT v dobré společnosti. Škol nezničených neomarxismem v USA už mnoho není. Brigham Young University si svou kvalitu udrží, reálná kvalita ostatních škol půjde s neomarxistickými novotami prudce dolů, bez ohledu na uměle sestavované žebříčky. Jediným reálným měřítkem je trh, nic jiného. Tedy ne kvalita výzkumu na školách, ale to co se z toho výzkumu dostane do praxe skrze trh.
Ty dokážeš jakoukoli diskusi dostat do neuvěřitelných končin.
Tvá idiocie je zřejmě neomezená...
-
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit
Zejména ve výuce inteligentního designu prý patří ke světové špičce.
-
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit
Zejména ve výuce inteligentního designu prý patří ke světové špičce.
Samozřejmě, to je trend budoucnosti, ke kterému se teprve budete muset propracovat. Přes FP, AI a DL. Zřejmě nejste tak starý, abyste se toho nedožil.
-
...
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit, která není ovládnuta levotou. To je VUT v dobré společnosti. Škol nezničených neomarxismem v USA už mnoho není. Brigham Young University si svou kvalitu udrží, reálná kvalita ostatních škol půjde s neomarxistickými novotami prudce dolů, bez ohledu na uměle sestavované žebříčky. Jediným reálným měřítkem je trh, nic jiného. Tedy ne kvalita výzkumu na školách, ale to co se z toho výzkumu dostane do praxe skrze trh.
Ty dokážeš jakoukoli diskusi dostat do neuvěřitelných končin.
Tvá idiocie je zřejmě neomezená...
No spíš Mirek Prýmek úplně přesně neví, na co narazil s tou univerzitou. Ale vybral ji velice dobře. Za pár let, to bude nejlepší univerzita v USA. Až dojde k průlomovým objevům v oblasti AI a DL. Což s sebou přinese zcela nový pohled i na fyziku.
-
Samozřejmě, to je trend budoucnosti, ke kterému se teprve budete muset propracovat. Přes FP, AI a DL. Zřejmě nejste tak starý, abyste se toho nedožil.
K plnému docenění ID se dopracujeme přes genetické algoritmy! :))
-
Samozřejmě, to je trend budoucnosti, ke kterému se teprve budete muset propracovat. Přes FP, AI a DL. Zřejmě nejste tak starý, abyste se toho nedožil.
K plnému docenění ID se dopracujeme přes genetické algoritmy! :))
Jistě, proč ne, inteligentní design nepopírá mikroevoluci. Poznáním mezí evoluce, se jistě k inteligentnímu designu dopracujete i Vy. Evoluční algoritmus je taky jen heuristický algoritmus, heuristiky mohou být různé, založené třeba i na inteligentním designu. Penrose uvažuje i o tom, že kvantovým počítačem je samotná DNA.
Spíše bych to ale viděl, že náš vesmír je simulace v mezích jiného vesmíru, který se nám zobrazuje jako černá hmota a energie. A pro tento koncept je inteligentní design docela přirozený.
-
Jistě, proč ne, inteligentní design nepopírá mikroevoluci.
Ono taky popírat něco, co naprosto prokazatelně funguje, a každý si to může doma zkusit, by byla moc silná káva i na tak pseudovědeckou teorii jako je ID.
Že úplně stejně funguje i evoluce v makroměřítku, to už se popírat dá, protože si to člověk doma nevyzkouší, čili je prostor pro všelijaké pseudovědecké pa-argumenty jako třeba nemožnost evoluce oka apod.
Ne, ID se opravdu neprosadí a nebude to žádná oči otevírající revoluce. ID je zoufalost, kterou nikdo nebere vážně. Že se to halí do rádobyvědeckého hávu a pár náboženských poblouzněnců v USA to bere vážně, na tom nic nezmění.
-
Jak rozeznáte zeď od skály? Zeď je postavená z cihel, dá se "snadno" matematicky popsat, na rozdíl od horniny. U zdi je jasné jakým postupem vnikla, zeď je lehce algoritmizovatelná. To skála ne, musíte použít fraktály, které nevytváří model skály, ale jen její obdobu. Co je pravděpodobnější, že narazíte na skálu, či kousek zdi v rámci celé země? A náš vesmír lze "jednoduše" popsat matematickými vztahy, funkcemi vyjádřenými formulemi, ne třeba danými výčty. To by spíše napovídalo na ten inteligentní design. Chaos by byl pravděpodobnější.
-
Jistě, proč ne, inteligentní design nepopírá mikroevoluci.
Ono taky popírat něco, co naprosto prokazatelně funguje, a každý si to může doma zkusit, by byla moc silná káva i na tak pseudovědeckou teorii jako je ID.
Že úplně stejně funguje i evoluce v makroměřítku, to už se popírat dá, protože si to člověk doma nevyzkouší, čili je prostor pro všelijaké pseudovědecké pa-argumenty jako třeba nemožnost evoluce oka apod.
Ne, ID se opravdu neprosadí a nebude to žádná oči otevírající revoluce. ID je zoufalost, kterou nikdo nebere vážně. Že se to halí do rádobyvědeckého hávu a pár náboženských poblouzněnců v USA to bere vážně, na tom nic nezmění.
No marxisty na školách vážně brát nemůžete. Ti s teorií evoluce stojí a padají. Normální lidi ale zajímá jak je to reálně. Mohou přijímat to i to. Ostatně dlouho v postavení ID byla i představa, že Země obíhá kolem Slunce.
Trend dokazovat inteligentní design nemožností evoluce oka je samozřejmě nesmysl. Ale právě s hlubším poznáním hlavně DL, a možností využít neurálních sítí k popisu fyzikální reality povede k rozbití dnes naivního evolučního pohledu na svět. Chemici většinou taky nejsou až tak proti ID.
Inteligentní automobil taky jezdí sám, vidí a byl stvořen.
-
To by spíše napovídalo na ten inteligentní design. Chaos by byl pravděpodobnější.
Takže vlastně nejsnadnější důkaz ID je, že když ponořím nit do solného roztoku, tak mi na ní vzniknou krystaly soli, což je vlastně hrozně nepravděpodobné, takže za tím musí být inteligentní Stvořitel.
Oukej, ve vašem myšlenkovém vesmíru to asi důkaz je, v mém ne :)
...a společně si teda počkáme na to, jak mormonské univerzity převálcují všechny ty zhoubně levičácké Oxfordy, Harvardy a Cambridge :))
-
Islám třeba popírá i fyzikální zákony a vaši svobodnou vůli, střela netrefí cíl proto, že jste zamířil a vystřelil, ale že to tak chtěl Alláh. Marxisti mají něco podobného, svobodu chápou jako poznanou nutnost. Tam taky není žádné místo pro svobodnou vůli.
-
Ostatně dlouho v postavení ID byla i představa, že Země obíhá kolem Slunce.
Ne, nikdy nebyla, ba právě naopak: geocentrický model a ID mají to společné, že je dopředu ideologicky dáno, k čemu se má dojít a pak se pro to hledají argumenty. A to není věda, ta postupuje opačně.
Pokud chcete argumentovat tak, že vědci nebyli ochotni přijmout heliocentrický model a pak ho přijali, čili přijmou i ID, tak to byste mohl říct to samé i o teorii, že počítač je poháněn malými světélkujícími skřítky, kteří uctívají Špagetové Monstrum, a proto počítač funguje. Taky ji nikdo dneska nepřijímá, ale jednou bude!
-
To by spíše napovídalo na ten inteligentní design. Chaos by byl pravděpodobnější.
Takže vlastně nejsnadnější důkaz ID je, že když ponořím nit do solného roztoku, tak mi na ní vzniknou krystaly soli, což je vlastně hrozně nepravděpodobné, takže za tím musí být inteligentní Stvořitel.
Oukej, ve vašem myšlenkovém vesmíru to asi důkaz je, v mém ne :)
...a společně si teda počkáme na to, jak mormonské univerzity převálcují všechny ty zhoubně levičácké Oxfordy, Harvardy a Cambridge :))
Spíše "důkazem" je to, že každý fyzikální jev, na který jsme zatím narazili, jde popsat matematicky a to způsobem, na který vám stačí tužka a papír. Model zachycený matematickým zápisem lze tak promítnout do nekonečně malé plochy našeho vesmíru. A to by při chaotickém chování vesmíru nešlo. Popis takového systému by nešel vložit do něj samého.
-
Spíše "důkazem" je to, že každý fyzikální jev, na který jsme zatím narazili, jde popsat matematicky a to způsobem, na který vám stačí tužka a papír. Model zachycený matematickým zápisem lze tak promítnout do nekonečně malé plochy našeho vesmíru. A to by při chaotickém chování vesmíru nešlo. Popis takového systému by nešel vložit do něj samého.
Tím neříkáte nic jiného než:
Samotná existence přírodních zákonů je důkazem inteligentního stvořitele.
...což samozřejmě taky žádný důkaz není. Ani v uvozovkách.
-
Ostatně dlouho v postavení ID byla i představa, že Země obíhá kolem Slunce.
Ne, nikdy nebyla, ba právě naopak: geocentrický model a ID mají to společné, že je dopředu ideologicky dáno, k čemu se má dojít a pak se pro to hledají argumenty. A to není věda, ta postupuje opačně.
Pokud chcete argumentovat tak, že vědci nebyli ochotni přijmout heliocentrický model a pak ho přijali, čili přijmou i ID, tak to byste mohl říct to samé i o teorii, že počítač je poháněn malými světélkujícími skřítky, kteří uctívají Špagetové Monstrum, a proto počítač funguje. Taky ji nikdo dneska nepřijímá, ale jednou bude!
No když se dnes na univerzitách běžně přijímá, že člověk si své pohlaví může zvolit a libovolně během života měnit, jak si vzpomene a kvůli tomu se tam budují i speciální záchody, vaše představa o možném fungování počítače, alespoň v současném univerzitním neomarxistickém prostředí není nemyslitelná. Ano jednou to tak opravdu může být, to až vědci díky svému vzdělání nebudou schopni počítače postavit a budou jen používat ty, co zbyly.
-
Spíše "důkazem" je to, že každý fyzikální jev, na který jsme zatím narazili, jde popsat matematicky a to způsobem, na který vám stačí tužka a papír. Model zachycený matematickým zápisem lze tak promítnout do nekonečně malé plochy našeho vesmíru. A to by při chaotickém chování vesmíru nešlo. Popis takového systému by nešel vložit do něj samého.
Tím neříkáte nic jiného než:
Samotná existence přírodních zákonů je důkazem inteligentního stvořitele.
...což samozřejmě taky žádný důkaz není. Ani v uvozovkách.
Za vlasy se z močálu nevytáhneš. Nejsme v pozici, kdybychom něco takového mohli dokázat, je to jen hypotéza. Ale ani důkaz toho, že pomocí samovolných reakcí mrtvé hmoty lze dospět ke vzniku života, by nebyl důkaz, že svět nebyl stvořen. Je to taky jen vaše víra.
-
No když se dnes na univerzitách běžně přijímá, že člověk si své pohlaví může zvolit a libovolně během života měnit, jak si vzpomene a kvůli tomu se tam budují i speciální záchody
To je naprosto správná implementace principu imitatio Dei, protože Bůh je taky bezpohlavní. Ale je to teprve první stupeň. Za několik desítek let postoupíme dál a žádná pohlaví už nebudou - všichni se přiblížíme ještě dál k dokonalému bezpohlavnímu Bohu.
Ale ani důkaz toho, že pomocí samovolných reakcí mrtvé hmoty lze dospět ke vzniku života, by nebyl důkaz, že svět nebyl stvořen. Je to taky jen vaše víra.
Žádná živá a mrtvá hmota neexistuje. Svět je složen z molekul a atomů a ty nejsou ani živé ani mrtvé. Nebo na to mají mormoni taky nějakou jinou báječnou teorii?
-
No když se dnes na univerzitách běžně přijímá, že člověk si své pohlaví může zvolit a libovolně během života měnit, jak si vzpomene a kvůli tomu se tam budují i speciální záchody
To je naprosto správná implementace principu imitatio Dei, protože Bůh je taky bezpohlavní. Ale je to teprve první stupeň. Za několik desítek let postoupíme dál a žádná pohlaví už nebudou - všichni se přiblížíme ještě dál k dokonalému bezpohlavnímu Bohu.
Ale ani důkaz toho, že pomocí samovolných reakcí mrtvé hmoty lze dospět ke vzniku života, by nebyl důkaz, že svět nebyl stvořen. Je to taky jen vaše víra.
Žádná živá a mrtvá hmota neexistuje. Svět je složen z molekul a atomů a ty nejsou ani živé ani mrtvé. Nebo na to mají mormoni taky nějakou jinou báječnou teorii?
Vy si pletete homomorfismus s izomorfismem a jste pravděpodobně mrtvý :-))) Mormonství je samozřejmě nesmysl.
-
Vy si pletete homomorfismus s izomorfismem
No jo no, bez topůrka ani věrtel nezakopeš!
-
...
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit, která není ovládnuta levotou. To je VUT v dobré společnosti. Škol nezničených neomarxismem v USA už mnoho není. Brigham Young University si svou kvalitu udrží, reálná kvalita ostatních škol půjde s neomarxistickými novotami prudce dolů, bez ohledu na uměle sestavované žebříčky. Jediným reálným měřítkem je trh, nic jiného. Tedy ne kvalita výzkumu na školách, ale to co se z toho výzkumu dostane do praxe skrze trh.
Ty dokážeš jakoukoli diskusi dostat do neuvěřitelných končin.
Tvá idiocie je zřejmě neomezená...
Teď má Prýmek aspoň někoho, na koho nepotřebuje argumenty...
-
...
Ale to je jedna z nejlepších amerických univerzit, která není ovládnuta levotou. To je VUT v dobré společnosti. Škol nezničených neomarxismem v USA už mnoho není. Brigham Young University si svou kvalitu udrží, reálná kvalita ostatních škol půjde s neomarxistickými novotami prudce dolů, bez ohledu na uměle sestavované žebříčky. Jediným reálným měřítkem je trh, nic jiného. Tedy ne kvalita výzkumu na školách, ale to co se z toho výzkumu dostane do praxe skrze trh.
Ty dokážeš jakoukoli diskusi dostat do neuvěřitelných končin.
Tvá idiocie je zřejmě neomezená...
Teď má Prýmek aspoň někoho, na koho nepotřebuje argumenty...
Proč on? Nesmysly bez argumentů tu pořád píšeš ty. Když ti to někdo žere, tak je kámoš, ale jakmile se začne ptát, tak už ne ;D
-
Zdravím vás,
mám takový dotaz. Začal jsem teď být aktivnější na CodeWars.com, a chtěl bych se do budoucna z části věnovat programování (nyní dělám linux admina).
Zjistil jsem ovšem, že mi zchází VŠ matematika. Tedy, abych byl přesný, neschází mi styl výuky VŠ, kdy jsme se v prváku (ze kterého jsem byl vyhozen, mimo jiné i dost proto, že mi nepřišlo podstatné tam chodit) na matematiku měli učitelku, která vysvětlovala všemožné teorie, ale sama nedokázala prakticky říci, k čemu se to či ono používá. Tedy k věci, prázdnou teorii nepotřebuji.
Chtěl bych nějaký kurz (klidně i placený, třeba na Udemy nebo nějakou virtuální vysokou), kde se probere složitější algebra, ale styl výuky bude záživný, k věci a s praktickými příklady nejlépe navozenými do praxe (statistika, ekonomie, AI, programování, neuronové sítě atd...).
Nestojím o to, se nadrtit nějakou teorii, u které když se dostanu k praktickému využití, tak budu jen stát a nechápat, že zrovna na tenhle případ by se to hodilo - což jsem si všiml, je častý jev absolventů VŠ - neschopnost využít nabité vědomosti v praxi. Nestojím tedy o nesmyslné biflování.
Neporadili byste něco typu aplikovaná matematika?
Milí kojote.
S matikou je problém, je to ohromný obor sám pro sebe. Takový paralelní svět. Pokud tě inherentně nebaví, je zbytečné se do ní nutit.
Vyber si zaměření, a podle něj se poté nauč matematický aparát který dané zaměření využívá.
-
FlatMap to je tedy věda :-)
fl = reduce(lambda x,y: x + y, map(funct, list))
A jaky typ ma ten map, reduce a to +? :)
No dobře tak tedy názorněji, typy řešit nemusím,
fl = reduce(lambda x, y: x + y, map(split, ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), [])
nebo pak třeba zjištění na jaká začáteční písmena slova v seznamu začínají:
fl = set(reduce(lambda x, y: x + y, map(lambda z: z[0].upper(), z.split()], ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), []))
Ale je fajn znát vlastnosti konstruktů, které člověk použije často jen intuitivně a ad hoc.
fl = reduce(lambda x, y: x + y, map(split, ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), [])
reduce pro operaci plus je to stejné co sum. Šlo by to zkrátit.
fl = sum(map(str.split, ["bily modry", "cerveny zluty", "jantarový karmínový rubínový"]), [])
-
To je nějaký blackbox, ne :)
from math import sqrt
class Sudoku(object):
def __init__(self, lol):
l, lsq = len(lol), int(sqrt(len(lol)))
rows = map(set, lol)
cols = map(set, zip(*lol))
res_ok = [set(range(1, l + 1))] * l * 3
sqs = []
for srow in zip(*[iter(lol)]*lsq):
for sq in zip(*[iter(zip(*srow))]*lsq):
sqs.append(set(sum(sq, ())))
ok = rows + cols + sqs == res_ok
self.ok = ok and map(type, sum(lol, [])) == [int] * l * l
def is_valid(self):
return self.ok
tohle je asi lepší způsob, neupdatuje množiny po jednom prvku, ale zase je třeba znát idiom pro chunkování pole.