právníci se evidentně shodují s mým výkladem pojmu oprávněný uživatel
Nikoli právníci, ale jeden jediný právník. Jehož výklad navíc špatně chápete, protože dotyčný právník už diskusi podobné této
absolvoval, lidé s vaším výkladem se v ní vyskytovali a dotyčný právník argumentoval proti nim. Připadá mi, že jsem dospěl ke stejným argumentům, jaké používal on:
Přiznám se, že mi nikdy nebylo uplně zřejmé, jak se podle českého práva stanete "oprávěným nabyvatelem rozmnoženiny počítačového programu", když ne licenční (podlicenční) smlouvou.
Nevím, jestli jsem Vám správně rozuměl, ale dle mého názoru přece neznamená, že když jste oprávněným uživatelem CD-ROM, tak jste i oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu. Oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu se kupní smlouvou nemůžete stát.
Oprávněné nabytí rozmnoženiny počítačového programu podle b) chápu tak, že např. autor s někým uzavřel licenční smlouvu, kterou tuto osobu oprávnil k distribuci software (tzn. opravnil jí k uzavírání podlicenčních smluv s dalšími subjekty) Tento další subjekt se pak stává oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu a má práva dle § 66 AZ.
Opravdu se nechci přít, ale mě to rozhodně jasné nepřipadá. Naprosto chápu, jaká práva má OPRÁVNĚNÝ uživatel rozmnoženiny ex lege dle § 66 AZ. Podmínkou je však oprávněné užívaní. Proto bych se rád dozvěděl, jak se tímto oprávněným uživatelem stanete jinak než na základě licenční smlouvy? Můžete prosím uvést nějaký příklad, to že si software "koupíte" v obchodě bez uzavření licenční smlouvy takovým příkladem jistě není. Tím, že se někde dostanete k další rozmnoženině dle § 66 odst. 1 písm. b) se také nestáváte oprávněným uživatelem.
Navíc smysl § 66 Az je dle mého názoru je úplně jiný, což je snad zřejmé.
Také si myslím, že ve spoustě příspěvků se zde objevoval přílišný důraz na oprávněnost držení média - kdy je rozmnoženina chápána jako celek (tzn. jak medium, tak program). To, že jsem vlasníkem média nemá dle mého názoru vůbec žádný vztah k oprávněnosti užívaní programu, jelikož pak by nebyl rozdíl mezi pirátskými a oficiálními distribucemi.
Jinak pořád máte možnost ukázat, jak se ten váš výklad bude aplikovat
v několika málo případech. Je zvláštní, že tady tři lidé pořád prosazují jeden výklad, ale zatím nikdo nebyl schopen ten výklad aplikovat.
že je Tvá definice nesmysl je vidět i z toho, že práva daná AZ §66 se netýkají jen práv "při běhu programu", ale např. možnosti program zkoumat, možnosti dělat záložní kopii atd...
Já jsem také nepsal nic o právech při běhu programu, já jsem psal o právech pro užívání programu. Zkoumání nebo vytvoření záložní kopie jsou také způsoby užívání.
Pokud jsi schopen tvrdit, že A je B, i když je v zákoně jasně napsáno, že A je C
Nic takového já netvrdím. Myslíte zřejmě to, že pokud je někdo oprávněný nabyvatel rozmnoženiny, je zároveň oprávněný uživatel. O tom já se nepřu (a mimochodem, to není ekvivalence, jak by naznačovalo vaše „je“). Pořád je tam ale to
oprávněný nabyvatel, které vy soustavně ignorujete a tváříte se, že je tam napsáno
vlastník. Možná vás mate, že to vlastnické právo je v odstavci 6 také zmíněno, ale pouze jako podmínka nutná, nikoli podmínka postačující.
TJ potřebuji splňit definici oprávněného uživatele (ta viz rozbor v odkazech výše), ale pak už užívám program dle AZ a tedy konkrétní ustanovení LS nemají na legalitu tohoto užívání vliv.
Definici oprávněného uživatele splníte jedině tak, že program užíváte jen v rámci oprávnění, která jste získal. Tedy konkrétní ustanovení licenční smlouvy mají na legalitu užívání vliv, protože jsou to ona, která vám dávají oprávnění a dělají z vás tedy oprávněného uživatele. Vaše představa, že stačí uzavřít libovolnou licenční smlouvu a tím se člověk stane
Doživotním Univerzálním Oprávněným Uživatelem je nesmyslná. Vy jste to sice takhle nikde nenapsal, ale přímo to plyne z vašich textů. Tvrdíte totiž, že ustanovení licenční smlouvy nemají na oprávněnost žádný vliv, že rozhodující je pouze existence libovolné licenční smlouvy.
522 Odpovědí
233947 Zhlédnutí