Jak získat praxi v IT?

[ded kenedy]

1. se zvýšením nákladů si lidi líp rozmyslí, jestli se jim vyplatí studovat nelukrativní obory (proti tomu jde ale návrh, že se půjčka začne splácet až po překonání nějaké příjmové hranice)

Mas to necim dolozene?

2. do školství připluje trochu víc peněz (za předpokladu, že se nebudou snižovat ty, co už školy mají)

To je hodne naivni predstava, viz to co se delo/deje v UK, kde rapidni zvedani skolneho slo ruku v ruce se zarezavanim rozpoctu.

3. pokud za výuku budou studenti platit, dá se myslím očekávat, že za svoje peníze budou víc vyžadovat kvalitu. Když odpadne hodina, nejspíš ji budou chtít nahradit, protože si ji zaplatili (je to možná naivní, nevím, to by se musel zkoumat na nějakých datech)

Dopadne to, jak v tom textu http://www.de.ufpe.br/~toom/my-articles/engeduc/ARUSSIAN.PDF ktery tu nedavno postoval JS. Skonci to tak, ze studenti nebudou chtit znalosti, ale znamky, protoze si za ne prece plati. Studenti zacnou uplatnovat logiku: Jak to, ze jsem dostal spatnou znamku? To neni moje chyba, ale vase, protoze jste me to spatne naucil...

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

Mas to necim dolozene?

Napsal jsem, že je to předpoklad. Možná mylný.

Už tenhle OT nebudu živit.

[škola]

Dopadne to, jak v tom textu http://www.de.ufpe.br/~toom/my-articles/engeduc/ARUSSIAN.PDF ktery tu nedavno postoval JS. Skonci to tak, ze studenti nebudou chtit znalosti, ale znamky, protoze si za ne prece plati. Studenti zacnou uplatnovat logiku: Jak to, ze jsem dostal spatnou znamku? To neni moje chyba, ale vase, protoze jste me to spatne naucil...

To je zvláštní, že když jsem to četl, tak jsem si říkal, že u nás je to úplně stejné a to nemáme nic placeného. Takže na to školné vliv nemá a je nesmysl požadovat kvalitní známky, když se vydělává na základě znalostí ze školy a ne pomocí známek.

[j]

Spíš je můj předpoklad takový, že:
1. se zvýšením nákladů si lidi líp rozmyslí, jestli se jim vyplatí studovat nelukrativní obory (proti tomu jde ale návrh, že se půjčka začne splácet až po překonání nějaké příjmové hranice)
2. do školství připluje trochu víc peněz (za předpokladu, že se nebudou snižovat ty, co už školy mají)
3. pokud za výuku budou studenti platit, dá se myslím očekávat, že za svoje peníze budou víc vyžadovat kvalitu. Když odpadne hodina, nejspíš ji budou chtít nahradit, protože si ji zaplatili (je to možná naivní, nevím, to by se musel zkoumat na nějakých datech)

Opakuju, že školné jednostranně nehájím, vidím jasně i jeho negativa.

Kamoska rok ucila na soukromy stredni skole (nekde v Moste pokud si pamatuju). Platilo se tam neco kolem 50kKc/rok. Defakto platilo, ze zaka neni mozny vyhodit ani nechat propadnout. Vsichni chovanci meli skolu zcela na haku a chovali se podle toho.

=> tvuj predpoklad je zcela mimo. Pokud mi totiz nedela problem zatahnout 10k/mes, klido nejspis zatahnu i 20k/mes ... respektive, muj papinek milionar.

[Mirek Prýmek]

Kamoska rok ucila na soukromy stredni skole (nekde v Moste pokud si pamatuju). Platilo se tam neco kolem 50kKc/rok. Defakto platilo, ze zaka neni mozny vyhodit ani nechat propadnout. Vsichni chovanci meli skolu zcela na haku a chovali se podle toho.

=> tvuj predpoklad je zcela mimo. Pokud mi totiz nedela problem zatahnout 10k/mes, klido nejspis zatahnu i 20k/mes ... respektive, muj papinek milionar.

To je asi tak jako bys řekl, že v naší demokracii je plno korupce, tudíž demokracie je špatná.

[Reklama]

[JS]

To je zvláštní, že když jsem to četl, tak jsem si říkal, že u nás je to úplně stejné a to nemáme nic placeného. Takže na to školné vliv nemá a je nesmysl požadovat kvalitní známky, když se vydělává na základě znalostí ze školy a ne pomocí známek.

Neni to u nas uplne stejne, aspon zatim. USA maji naskok, ale my je rychle dohanime.

Pokud na to skolne vliv nema, pak to neni argument ani pro ani proti skolnemu. Se skolnym jsou v USA velke problemy (dluhova bublina, nizsi socialni mobilita, atd.), a vyse skolneho nesouvisi s kvalitou skoly. V Britanii je to podobne, akorat se to jeste nestihlo tolik projevit v prumyslu.

Divat se jen na zebricek nejlepsich skol je zavadejici. Je celkem jasne, ze takove zebricky zvyhodnuji velke staty (jako USA a UK), protoze ty maji vetsi vyber z kvalitnich kandidatu.

Pokud se opravdu vydelava na zaklade znalosti a ne znamek, jak je mozne, ze prave k takovemu systemu (kdy zalezi na znamkach) dospelo skolstvi v USA, i se skolnym? Neco vam v te teorii volneho trhu hapruje, rekl bych..

To o cem mluvim je Skandinavsky model. Jenze ten tu byl odmitnut s tim, ze Cesi jsou nizsi rasa a proto by to u nas neslo.

[Mirek Prýmek]

Se skolnym jsou v USA velke problemy (dluhova bublina, nizsi socialni mobilita, atd.),

To je nepochybne pravda.

Divat se jen na zebricek nejlepsich skol je zavadejici.

S tim jsi zacal ty.

To o cem mluvim je Skandinavsky model. Jenze ten tu byl odmitnut s tim, ze Cesi jsou nizsi rasa a proto by to u nas neslo.

To je dost emotivne shrnuto. Ja bych spis rekl, ze zkusenosti s necim z jedne zeme nejsou jenom tak mechanicky prenositelne do jine zeme. Napr. to, ze Svycarsko ma dobre zkusenosti s primou demokracii neznamena, ze kdybysme ji zavedli u nas, bylo by z nas za pet let Svycarsko. Oni s tim proste maji staleti zkusenosti, narozdil od nas.

Bylo by treba hodne zajimave udelat srovnani zneuzivani socialnich davek u nas a ve Svedsku...

Ale jinak vcelku souhlasim, pise o tom zajimave i nacelnik: https://plus.google.com/+LinusTorvalds/posts/J1NCgKQi55X

[smoofy]

To o cem mluvim je Skandinavsky model. Jenze ten tu byl odmitnut s tim, ze Cesi jsou nizsi rasa a proto by to u nas neslo.

Tak znova, volate tady po skandinavskem modelu skolstvi a rikate ze je zadarmo, ale nikdo uz by nechtel skandinavskej system dani kterej by soucasnou danovou zatez ztrojnasobil. Takze jejich vyssi kvalita jde ruku v ruce financema ktere do skolstvi tecou.

Se skolnym jsou v USA velke problemy (dluhova bublina, nizsi socialni mobilita, atd.),

Skolne rozhodne neni jediny duvod proc zminovane problemy vznikly.

Kamoska rok ucila na soukromy stredni skole (nekde v Moste pokud si pamatuju). Platilo se tam neco kolem 50kKc/rok. Defakto platilo, ze zaka neni mozny vyhodit ani nechat propadnout. Vsichni chovanci meli skolu zcela na haku a chovali se podle toho.

To je dane nasi mentalitou. Je u nas nesmyslne mnozstvi soukromych skol, kterym nejde o nic jineho nez o penize. Chyba je samozrejme ve MSMTV ktere udeluje licence, ale uz se nijak neobtezuje dale kontrolovat a overovat kvalitu vyuky. Krasnym prikladem budiz nam plzen.
Co se tyce te kamosky, tak ma sestrenice uci AJ na statni ZS a jednom soukromem gymnaziu ve strednich cechach a nemuze si to vynachvalt. Rozhodne se tam s nikym moc nemazou a ve smlouve se skolou maji jasne zakotvene vysledky, kterych musi student dosahnout jinak je odejit bez jakychkoliv debat.
Secteno podtrzeno, je spatne srovnavat jiz dnes fungujici tovarny na penize v podobe soukromych skol se statnimi se zavedenym skolnym.

[Tom Liberec]

Na to aby se dalo srovnávat zneužívání sociálních dávek mezi námi a Švédskem na to by u nás musela být nějaká účinná kontrola a statistiky. Mnohdy je ta malá ale i velká zlodějina v dávkách a příspěvcích daná již v zákoně. - Byly doby kdy tento stát vyplácel až 13.000 Kč měsíčně zaměstnavateli za to že zaměstnává OZP v podílu vyšším než 50 % přesto, že jim vyplácel třeba 3.000 čistého a bylo to naprosto legální. Byl jsem s nelegálními případy na MPSV za poradcem ministra Drábka pro zaměstnávání OZP. Paradoxně po nových úpravách zákonů zůstalo pár kriminálních firem, ovšem těch zcela nejhorších.
Některé skupiny občanů dokonce podle slov náměstka ministryně MPSV úplně vypadly ze systému sociálního a zdravotního pojištění. Zároveň však také mnoho příjemců dávek má díky nim vyšší sociální standard než ti jenž jim jej zálohami sociálního pojištění platí.
Pravdu píše i smoofy o vysokých daních. Nelze poměřovat svět optikou sociální rovnosti.
Jediné platby sociálního a zdrav.poj., daní atd. které nemůže stát sociálně přerozdělit chybně, dát do netržních projektů jenž nikdo nepotřebuje, nechat rozkrást jsou ty které prostě od občanů nevybere.

Nějak nechápu jak lze dojít ke správnému číslu kolik procent populace má mít vysokoškolské, středoškolské vzdělání. Ale je jisté, že určitý počet lidí za takový výzkum bere od státu plat. Nepotřebujeme náhodou více kovoobráběčů, lesníků, asfaltérů, nábytkářů ?
Nebudou si náhodou za čas vystudovaní sociologové, politologové, ekonomové  dodělávat výuční listy na něco co je uživí aniž by živitelem byl stát?
Státní kasa neustále nevychází a je otázkou nakolik za to může korupce a tunely a nakolik vysoké mandatorní výdaje.
Pokud stát mít nebude, Sociální charta Evropy nás zřejmě nezachrání.

Nějak mi totiž zůstává rozum stát nad tím, že se člověk jenž se za čas bude ohánět či zaštiťovat titulem Bc. z nějakého IT oboru řeší poměrně jednoduchou otázku kde získat praxi. To bych od vzdělaného člověka neočekával.
Co takhle vzít jakoukoliv práci v oboru a vedle toho podnikat na ŽL ?  Pokud je však faktura, cesťák a daně problém pak v buď v tomto státě nebo někomu v hlavě něco skřípe.

[txt]

Nějak nechápu jak lze dojít ke správnému číslu kolik procent populace má mít vysokoškolské, středoškolské vzdělání. Ale je jisté, že určitý počet lidí za takový výzkum bere od státu plat. Nepotřebujeme náhodou více kovoobráběčů, lesníků, asfaltérů, nábytkářů ?
Nebudou si náhodou za čas vystudovaní sociologové, politologové, ekonomové  dodělávat výuční listy na něco co je uživí aniž by živitelem byl stát?

Pokud vím, tak neexistují relevantní statistická data, o poptávce po jednotlivých specializacích. Onen avizovaný brutální nedostatek řemeslníků není až tak strašný. Mnoho dělníků schramstnou montovny, které díky procesnímu řízení nevyžadují od operátorů nějakou mimořádnou kvalifikaci. A pokud se budeme bavit o zakázkové výrobě, ani tam si kvalifikovaný dělník mnoho nevydělá. Pokud by byli tito lidé tak nedostatkoví, logicky budou mít vyšší platy. Konkrétně třeba svářečů je málo a platy to šroubuje nahoru, nicméně stejně to nikdo nechce dělat :-).

Kamoska rok ucila na soukromy stredni skole (nekde v Moste pokud si pamatuju). Platilo se tam neco kolem 50kKc/rok. Defakto platilo, ze zaka neni mozny vyhodit ani nechat propadnout. Vsichni chovanci meli skolu zcela na haku a chovali se podle toho.

Znám pár vrstevníků, co chodily na soukromou SŠAKHK a musím říct že tam měli vynikající zázemí, pro to, se něco naučit. Absolvují i slabší, ale kdo chce ten tam má (měl, současnou situaci neznám) vynikající podmínky ke rozvoji.

[smoofy]

to txt:
Pletes si remeslniky s delniky. Delnik je de-facto cvicena opice co dela porad dokola to same u pasu, tezko to muzes srovnavat treba s kovarem, tesarem nebo treba elektrikarem, na coz vyucak staci, ale kdyby to bylo tak snadne, jak si nekteri predstavuji, tak to dela kazdej. Tezko se bude nekdo hrabat v PL rozvadeci bez patricnych znalosti.

[JS]

Tak znova, volate tady po skandinavskem modelu skolstvi a rikate ze je zadarmo, ale nikdo uz by nechtel skandinavskej system dani kterej by soucasnou danovou zatez ztrojnasobil. Takze jejich vyssi kvalita jde ruku v ruce financema ktere do skolstvi tecou.

Nikde jsem nepsal, ze je to zadarmo, a pro zaznam, ja (i se svymi nadprumernymi prijmy) bych klidne ty penize z dani za to dal (a nejsou trojnasobne). A navic, myslim si, ze je to ve skutecnosti levnejsi nez ekvivalentni "trzni reseni".

Takze ne, vyssi kvalita vzdy nejde ruku v ruce s financemi, staci se podivat na porovnani vysledku treba v matematickych olympiadach mezi staty tehdejsiho NATO a RVHP (ostatne - samotna MMO vznikla ve vychodnim bloku).

Skolne rozhodne neni jediny duvod proc zminovane problemy vznikly.

V tomto pripade ano, protoze ja mluvim o techto problemech v souvislosti se skolnym, a nikoli obecne.

Co se tyce te kamosky, tak ma sestrenice uci AJ na statni ZS a jednom soukromem gymnaziu ve strednich cechach a nemuze si to vynachvalt. Rozhodne se tam s nikym moc nemazou a ve smlouve se skolou maji jasne zakotvene vysledky, kterych musi student dosahnout jinak je odejit bez jakychkoliv debat.

To je hezke, ale stale to neresi jeden z velkych problemu, o kterych pise ten clanek. Totiz pokud se vzdelani prisuzuje financni hodnota, pak ma smysl "usetrit" na vzdelani tim, ze se naucite jen to, co je  potreba (na zkousky, na ziskani dobre placeneho mista..). A prave tahle mentalita je to, co zabiji vzdelani jako hodnotu samu o sobe a v dusledku se tim eliminuje tvorivost a vynalezavost.

Tohle cele stoji na dvou chybnych predpokladech:

1. Co je drazsi je take lepsi a naopak. (Plati jen nekde, zejmena kde se to tyka fyzickych veci a zdroju, nikoli u lidske prace a sluzeb.)

2. Trzni reseni (dosazene lokalni maximalizaci zisku vsech akteru) je vzdy globalne optimalni, a nejsou zde zadna zpozdeni. (Jednoduchy protipriklad je minoritni hra, ale jsou i dalsi.)

[txt]

to txt:
Pletes si remeslniky s delniky. Delnik je de-facto cvicena opice co dela porad dokola to same u pasu, tezko to muzes srovnavat treba s kovarem, tesarem nebo treba elektrikarem, na coz vyucak staci, ale kdyby to bylo tak snadne, jak si nekteri predstavuji, tak to dela kazdej. Tezko se bude nekdo hrabat v PL rozvadeci bez patricnych znalosti.

IMO ta hranice mezi řemeslníkem a dělníkem není tak zřetelná jak píšeš. Ti řemeslníci taky mívají svou rutinu (opakují již navržené zažité vzory). Zdaleka né každý tesař umí vypočítat statiku krovu a elektrikář buď jede podle dokumentace, kterou vymyslel projektant, nebo podle návrhů které už někde viděl.
Mám v živé paměti, jak absolventi učňáku s maturitou "Mechanik elektronik" dávaly často přednost práci u pásu, před montováním rozvaděčů za částku mírně převyšující minimální mzdu. Podnikání může být řešení, ale zadaly by jste něco 19ti letýmu živnostníkovi co má za sebou školní praxe, ale postupy používané v průmyslu moc nezná?

[smoofy]

to txt:
Ve vsech profesich vcetne tech vysokoskolskych mas svou rutinu a opakujes navrzene a znovuzazite vzory, opak by totz popiral smysl jakehokoliv vzdelavani. Tu statiku taky nebudes pocitat odvozenim ale dle zazitych naucenych vzorcu, ktere do tebe vtlucou ve skole a uprimne by to po tobe normalni zamestnavatel ani nechtel, protoze by to byla ztrata tveho casu a jeho penez.
To, ze clovek vyucenej pujde delat k pasu nic nemeni na rozdilu mezi delnikem a remeslnikem. I clovek s VS se muze rozhodnout jit k pasu a i takove jsem potkal.
Pokud se ti doma pokazi elektrika, zavolas elektrikare a to proto, ze prijde, promeri, najde opravi. Dela to kazdej den a ma s tim zkusenost. Nen to nic s cim by s poradil obycejnej clovek stejne jako kdyz se ti ucpe odpad nebo potrebujes novou strechu.
Delnika proste muze jit delat kdokoliv nezavisle na vzdelani, remeslnika uz tezko.

to JS:

Takze ne, vyssi kvalita vzdy nejde ruku v ruce s financemi, staci se podivat na porovnani vysledku treba v matematickych olympiadach mezi staty tehdejsiho NATO a RVHP (ostatne - samotna MMO vznikla ve vychodnim bloku).

Nikdy sem nerekl ze ano. Moje poznamka se tykala vylucne zminovaneho skandinavskeho modelu kde to tak nepochybne je.

V tomto pripade ano, protoze ja mluvim o techto problemech v souvislosti se skolnym, a nikoli obecne.

Pokud chces hovorit o financnich problemech v USA tak o nich musis hovorit jako o celku. Ty problemy nevznikly vyhradne kvuli placenemu skolstvi, ale jako kumulace problemu s pridelovanim pujcek a hypotek.

Onen priklad byl pouze protiargumentem k predtim uvedenemu prikladu a nikoliv jako reakce na clanek, ktery sem, priznam se, jeste necetl.

Ja si nemyslim ze co je drazsi je i lepsi nebo naopak, nicmene proc je tolik lidi ochotno platit milionove castky za vzdelani na prestiznich univerzitach jako Cambridge, Yale, Harward, Oxform, MIT etc. kdyz by to nejlepsi vzdelani bylo zadarmo? Nerikam ze neco takoveho uvadis zrovna ty, ale z nekterych prispevku zde je to patrne.

[ofelie]

Podnikání může být řešení, ale zadaly by jste něco 19ti letýmu živnostníkovi co má za sebou školní praxe, ale postupy používané v průmyslu moc nezná?

Nezadaly neb 19ti letý živnostník z principu nemůže existovat. Pokud máte jen výuční list, bude po Vás při ohlašování živnosti ŽÚ požadovat doložení pětileté praxe.