Nový IBM mainframe Z16

[FKoudelka]

Migrating AS400-COBOL to Java: A report from the field: https://www.researchgate.net/publication/261355760_Migrating_AS400-COBOL_to_Java_A_report_from_the_field

Shrnutí:
---
The main lesson learned is that you cannot transform a donkey into a race horse. If a system is designed to work in a particular environment it can be copied over into another environment but it will never really fit to that environment. To really fit, a new system has to be designed which can be constructed from elementary building blocks taken from the old system. The reused converted Java code makes up here circa 60% of the code in the new system. The remaining 40% will have to be coded by hand.
---

A to šlo o převod "pouhých" 2 milionů řádků kódu z COBOLu do Javy. Konverze bankovních aplikací s miliardami LOC z COBOLu do modernějšího jazyka by byla technická, bezpečnostní i finanční noční můra i pro ty nejbohatší banky.

V čem je konkrétně problém? Obsahuje Cobol nějaké konstrukce, které je těžké převést do jiných jazyků?

Jen jsem k tomu přičichl, ale COBOL není obecný programovací jazyk, ale orientovaný na (finanční) transakce, zápis je podobný obecné angličtině a hlavně, program  je monolitický. Pak jsou tam také optimalizace pro finance, třeba způsob zaokrouhlování.
Navíc je to přes 60 let staré a ti co to umí, prostě dosloužili. Moc nerozumím , proč nevstali noví bojovníci, nicméně pro migraci je potřeba znát nové prostředí, ale právě tak to staré.
Snazší cesta je migrovat to třeba na MF Cobol, který jede i mimo mainframe na levnějších strojích.
Viděl jsem pár takových migrací, ale to byly velmi velmi malé aplikace, ve srovnání s bankami, aerolinkami apod. Tam by to asi nefungovalo.
Suďte  můj příspěvek prosím shovívavě.

[Reklama]

[boban23]

Tady jsou nějaký další možnosti jak získat účet na "velkým rámci"
https://mainframenation.com/mainframe/how-to-get-a-mainframe-access/

[FKoudelka]

tak me napadlo, ti co tu maji takove raritni systemy. ze by je vystavili bud s verejnou ip nebo za vpn a za poplatek nabidli ssh pripojeni, na ruzne vyzkouseni atd.
asi nema smysl to davat do serverhoisingu, ale pokud ma clovek doma pevnou ip, tak by to slo.

Jedine s nejakym on-demand zapinanim, protoze to zere v idlu jako ze hodne, ale za to muze "poctive chlazeni" a zadna pece o power management, kdyz takovy stroj vetsinou porad neco pocita. To pak ale chce planovat ty casova okna, protoze je to dobre zapnout 5 minut predem nez to nabehne. Dalsi problem sdileni z domova onen hluk.. takze by se muselo predelat cele original chlazeni nejak jinak, nebo to presunout nekam kde hluk neva. Je to na urovni neprijemnejsi nez bezny vysavac. Jenze zatim co vysavate par minut.. tohle by bylo na hodiny

Nevim uplne jak na tom pojmout tu instrumentaci at si lidi pak nelezou do OS navzajem.. precejenom nejaky FPGA devkit nebo SBC bootujici z NFS je v tomto ohledu snazsi osefovat a lze se vracet do kontextu daneho usera (tohle mam v planu, kdyz na tom clovek stavi produkty, a nezere to tolik)

Co se týče hluku, tower není tak hroznej, nevím, kde to máš.(a to jsem se ptal)
Instrumentce je jednoduchá, tedy pokud bys měl HMC, na 780 virtuál(LPAR) s NIM serverem (network installation manager, nainstalovat AIX , možná i iOS, udělat boot image a hrajme. Pak můžeš ten customer LPAR rozmnožit nebo reinstalovat na pár kliků.
Pokud bys neměl HMC a virtualizaci, to samé můžeš udělat na těch boxech.
Já vím, jenom kecáme… proč bys to dělal.
Btw, emulátor ani simulátor AIXu není,  virtuál za těźký prachy by se asi našel

[FKoudelka]

Tady jsou nějaký další možnosti jak získat účet na "velkým rámci"
https://mainframenation.com/mainframe/how-to-get-a-mainframe-access/

Tak to je paráda, cos našel! A je tam i COBOL.

[greenlinuxguru]

Hele jedna věc, na kterou se dnes zapomíná, je doba podpory. Řekněme, že máš jadernou elektrárnu, třeba Temelín, a každou změnu v IT systému musíš vyzkoušet a certifikovat, z klasické doby podpory, ať Linuxu tak Windows (tuším že RedHat má asi 7 let) nebudeš moc nadšený, nemluvě o tom, že to je doba podpory SW nikoliv HW.

Já pracoval v LABu SUNu, a měli jsme tam i 10 let staré servery, a díly na to stále byly a stále to někdo podporoval.

[Reklama]

[Ink]

V čem je konkrétně problém? Obsahuje Cobol nějaké konstrukce, které je těžké převést do jiných jazyků?

Jen jsem k tomu přičichl, ale COBOL není obecný programovací jazyk, ale orientovaný na (finanční) transakce, zápis je podobný obecné angličtině a hlavně, program  je monolitický. Pak jsou tam také optimalizace pro finance, třeba způsob zaokrouhlování.
Navíc je to přes 60 let staré a ti co to umí, prostě dosloužili. Moc nerozumím , proč nevstali noví bojovníci, nicméně pro migraci je potřeba znát nové prostředí, ale právě tak to staré.
Snazší cesta je migrovat to třeba na MF Cobol, který jede i mimo mainframe na levnějších strojích.
Viděl jsem pár takových migrací, ale to byly velmi velmi malé aplikace, ve srovnání s bankami, aerolinkami apod. Tam by to asi nefungovalo.
Suďte  můj příspěvek prosím shovívavě.

Hm, tak jsem si udělal krátký průzkum; MF Cobol není pro mě úplně dostupný, ale GNU Cobol je po ruce a ve VS Code je poměrně příjemná podpora (našeptává to věci typu "identification division." atd.) a jednoduché prográmky tam jedou v pohodě.

Napadá mě, co přesně při té migraci je třeba řešit - OO jazyky typu Javy by měly být schopny procedurální kód zchroupat v pohodě (v nejhorším přes nějaké statické metody), problém by mohly dělat nějaké cobolovské typy apod., ale to by IMO šlo emulovat přes třídy. Jestli se tím něco získá, je otázka, ale takový slepenec by asi dokázal spravovat už leckdo a nemusel pronikat do jiného jazyka.

[mikrom]

Na https://pub400.com/ si mozes vytvorit zadarmo ucet.
Je tam aktualna verzia OS IBM i 7.5, DB2 a COBOL plus dalsie prekladace: RPG, C, C++, CL, REXX a Java

 

[boban23]

Co teď řeknu berte jen jako povrchní úvahu někoho, kdo do té problematiky nevidí, tak prosím, případně reagovat věcně, bez posmívání.
Za socialismu měl celý sovětský východní blok jednotnou soustavu počítačů - mám tušení, že to byly řady JSEP a SMEP. JSEP byly známé počítače řady EC, jednalo se o kopie IBM mainframů (360, 370), SMEP byly "menší" - např.  ADT4500 -  kopie VAX? PDP-11?
Proč to zmiňuju. Sovětský blok sice byl ve srovnání se západem bez debat pěkně impotentní, nicméně i v něm byly tisíce mainframů na kterých se provozoval software podobného zaměření jako na západě.
Po pádu sovětského bloku nastalo období odstraňování těchto počítačových mastodontů a přepisování jejich agend většinou na PC, příp. unixové servery.
Kdy byly poslední počítače řady EC, ATD... demontovány a odvezeny do šrotu? Někdy kolem roku 1996-7?
Co u nás bylo tak jiné, že to šlo?

[Pavel Stěhule]

Co teď řeknu berte jen jako povrchní úvahu někoho, kdo do té problematiky nevidí, tak prosím, případně reagovat věcně, bez posmívání.
Za socialismu měl celý sovětský východní blok jednotnou soustavu počítačů - mám tušení, že to byly řady JSEP a SMEP. JSEP byly známé počítače řady EC, jednalo se o kopie IBM mainframů (360, 370), SMEP byly "menší" - např.  ADT4500 -  kopie VAX? PDP-11?
Proč to zmiňuju. Sovětský blok sice byl ve srovnání se západem bez debat pěkně impotentní, nicméně i v něm byly tisíce mainframů na kterých se provozoval software podobného zaměření jako na západě.
Po pádu sovětského bloku nastalo období odstraňování těchto počítačových mastodontů a přepisování jejich agend většinou na PC, příp. unixové servery.
Kdy byly poslední počítače řady EC, ATD... demontovány a odvezeny do šrotu? Někdy kolem roku 1996-7?
Co u nás bylo tak jiné, že to šlo?

Tipoval bych, že na západě postupně migrovali na dražší a kvalitnější železo, což tady kvůli embargu a zhroucení východních trhů nešlo. Většina velkých firem, které provozovaly výpočetní střediska za komunistů zanikla, nebo se rozdělila a v té době do módy přišla PC, kde byl neskutečný progres a cenově vůči mainfraimům byla zadarmo. Co jsem slyšel, tak spolehlivost ECček nebyla nic moc. Východní počítače byly možná zajímavé improvizací, ale byl to šrot.

[Jan Forman]

Měl bych ještě jinou myšlenku a to stav digitalizace ve východním bloku...
Ono se snadno migruje, když skoro nemáte co. Východ a koneckonců i dnes EU si pořizuje třeba super počítače jen jako talismany, protože je mají i ostatní.

[FKoudelka]

Co teď řeknu berte jen jako povrchní úvahu někoho, kdo do té problematiky nevidí, tak prosím, případně reagovat věcně, bez posmívání.
Za socialismu měl celý sovětský východní blok jednotnou soustavu počítačů - mám tušení, že to byly řady JSEP a SMEP. JSEP byly známé počítače řady EC, jednalo se o kopie IBM mainframů (360, 370), SMEP byly "menší" - např.  ADT4500 -  kopie VAX? PDP-11?
Proč to zmiňuju. Sovětský blok sice byl ve srovnání se západem bez debat pěkně impotentní, nicméně i v něm byly tisíce mainframů na kterých se provozoval software podobného zaměření jako na západě.
Po pádu sovětského bloku nastalo období odstraňování těchto počítačových mastodontů a přepisování jejich agend většinou na PC, příp. unixové servery.
Kdy byly poslední počítače řady EC, ATD... demontovány a odvezeny do šrotu? Někdy kolem roku 1996-7?
Co u nás bylo tak jiné, že to šlo?

O SMEP je článek i tady na rootu, v rámci série , autor  Pavel Tišnovský (!)
https://www.root.cz/clanky/pdp-11-a-smep-system-malych-elektronickych-pocitacu/#k09
ADT byl český klon klon minipočítače Hewlett-Packard HP 2100, to mám z wiki  :-) heč..

[f-k-r]

Co teď řeknu berte jen jako povrchní úvahu někoho, kdo do té problematiky nevidí, tak prosím, případně reagovat věcně, bez posmívání.
Za socialismu měl celý sovětský východní blok jednotnou soustavu počítačů - mám tušení, že to byly řady JSEP a SMEP. JSEP byly známé počítače řady EC, jednalo se o kopie IBM mainframů (360, 370), SMEP byly "menší" - např.  ADT4500 -  kopie VAX? PDP-11?
Proč to zmiňuju. Sovětský blok sice byl ve srovnání se západem bez debat pěkně impotentní, nicméně i v něm byly tisíce mainframů na kterých se provozoval software podobného zaměření jako na západě.
Po pádu sovětského bloku nastalo období odstraňování těchto počítačových mastodontů a přepisování jejich agend většinou na PC, příp. unixové servery.
Kdy byly poslední počítače řady EC, ATD... demontovány a odvezeny do šrotu? Někdy kolem roku 1996-7?
Co u nás bylo tak jiné, že to šlo?

O SMEP je článek i tady na rootu, v rámci série , autor  Pavel Tišnovský (!)
https://www.root.cz/clanky/pdp-11-a-smep-system-malych-elektronickych-pocitacu/#k09
ADT byl český klon klon minipočítače Hewlett-Packard HP 2100, to mám z wiki  o:-) heč..

Doporučuji https://historiepocitacu.cz/ . Jinak s počítači ADT to bylo o hodně složitější, na počátku byl hybridní ADT 7000 (analog 3000 + číslicový 4000). Hodně se používal 4300, v armádě byl zaveden 4500 (MOMI - mobilní minipočítač).

[boban23]

O SMEP je článek i tady na rootu, v rámci série , autor  Pavel Tišnovský (!)
https://www.root.cz/clanky/pdp-11-a-smep-system-malych-elektronickych-pocitacu/#k09
ADT byl český klon klon minipočítače Hewlett-Packard HP 2100, to mám z wiki  :-) heč..

Holt zjevně nejste línej jako jsem já. Mě se to nechtělo hledat, tak jsem to jen tipnul.

[lojdr]

Na mainframy tu byl odborník PowerLenin. Ten je tuším že i provozoval, ale je to už hodně dlouho co jsem o něm slyšel.
Hodně vlastností tu byl zmíněno, ale mainframe z/OS je oproti x86 opravdu trochu jiný svět. z/OS má třeba sysplex, což je věc, kdy více instancí OS na více strojích může pracovat jako jeden stroj. Dokonce si umí i sahat do paměti toho druhého. Na x86 existuje něco podobného pouze v IBM Db2 PureScale technologii (pokud i jinde, tak dejte vědět), kdy když padne jeden ze strojů v clusteru, tak ten systém umí dojet transakci na jiném nodu. Navíc všichni přistupují ke stejnému úložišti dat a ví co který nód clusteru změnil v datech a dokáží s tím pracovat, i když to ještě nebylo zapsané na disku a maj to zatím jen v paměti.
Pokud vím, tak v ČR je mainframů jen pár... Nebo spíš bylo. Pamatuji, že byly v Škoda Auto, ale pak je vyměnili za Powery, ale dnes už možná nemají ani to. Pak byl mainfraim v Třineckých železárnách, kde s tím tuším řídili výrobu. V Praze je pak CA a tam jsou taky lidi od mainframů, ale fyzicky tu možná žádný nemají.
Jestli jsou mé informace správné, tak v IBM ČR na Chodově už není nikdo, kdo by měl mainframy na starosti (technicky).
IBM System i se stále hojně použiván, hlavně v bankách z podobného důvodu jako Mainframy, ale je trochu více zaměřený na databáze, ostatně Db2 je jeho nedílnou součástí. Pozor ale, že Db2 na Mainframe, System i a Linuxu je úplně něco jiného. Jsou to 3 různé produkty, které mají společný jen název. Pokud si to tom chete pokecat, tak v Irsku v Passage West do hospody zvané Glue Pot chodí chlap jménem Phil, který dělá System i support. :-)
Maniframe určitě není a ještě dlouho nebude mrtvý, i když jsou snahy přesunout některé věci na Linux... Viz. IBM LinuxOne (https://www.ibm.com/products/linuxone-iii), který existuje už v 3. generaci. Jde tam získat i měsíční přístup na testování. https://developer.ibm.com/articles/get-started-with-ibm-linuxone/
Díky za připomenutí PUB400. Musím se podívat jestli mi přístup ještě funguje.

[alex6bbc]

Pokud si to tom chete pokecat, tak v Irsku v Passage West do hospody zvané Glue Pot chodí chlap jménem Phil, který dělá System i support. :-)

Tak tohle je parada, a bude do te hospody chodit jeste i za 30 let :-)