Takže pro fakt blbý: jistěže JE to částečně o ambicích. Můžu celej život tahat dráty od nevidím do nevidím. Nebo můžu za řádově víc peněz řídit týmy kolegů na velký zakázce, a i když je to určitě víc stresová záležitost, naopak mi stres sníží to, že jsem existenčně zajištěn a nemusím mít strach o budoucnost svoji rodiny, když sletim ze schodů.
Profesní strop spočívá v tom, že se znalostmi a kvalifikaci tu druhou práci za peníze o nulu (jednu nebo klidně víc) delší dělat MŮŽU, kdežto bez nich tu první MUSÍM.
Ale chápu, je to vyšší dívčí pro nás, kapitány Aroganty.
Ano, je to přesně o schopnosti chápat pojmy. Protože o nějakém
musím a
nemusím jsem vůbec nemluvil, to do toho vsouváte vy. Dráty netáhám, sítě nestavím, to mohu soudit těžko. Ale vyvíjím software a rozhodně nestojím o to, abych vývoj toho softwaru řídil. A je mi jedno, že by to bylo za víc peněz. Dělat to nechci, je to něco úplně jiného a nebavilo by mě to, už z té představy mi naskakují pupínky. Poslední roky už jsem se alespoň naučil říkat, že o to opravdu nestojím, takže mě do toho konečně nikdo alespoň pořád netlačí jako to bylo roky předtím.
Jenomže lidé jako vy (a fakt nevím, co to plácáte o aroganci, jste zjevně poněkud vztahovačný, o vás jsem nikdy nemluvil, na to tu jsou jiní experti) máte dojem, že někoho někde řídit a o něčem rozhodovat je nějaká univerzální alfa a omega. Ne, možná vás to překvapí, to je vaše osobní touha a váš cíl. A je v pořádku, ostatně někdo to dělat musí. Ale nechápu, proč máte dojem, že to tak mají a musí mít všichni ostatní.
Ostatně třeba mně je úplně jedno, co musím a nemusím. To, co dělám dělám patnáct let a chci to dělat dál. Tak proč bych měl ať už s VŠ nebo bez VŠ řešit jestli musím nebo nemusím? Ano, tohle nechápu. To je pravda. VŠ mi ostatně reálně dala maximálně tak poznání, že některé věci dělat fakt nechci a rád je přenechám jiným.