Strategie na recesi

xyz

  • ***
  • 206
    • Zobrazit profil
Re:Strategie na recesi
« Odpověď #120 kdy: 06. 02. 2022, 10:56:30 »
Ad NFT:

"Dost možná největší mediální zájem o umělecké NFTs vzbudil Banksy. Nikoliv přímo on sám (byť ve své umělecké povaze má pořádnou dávku kontroverze a snahy se svými díly zviditelňovat), ale partička umělců a nadšenců do kryptoměn. Ta za skoro 100 tisíc dolarů koupila originál slavného Banksyho plakátu Morons a v přímém přenosu ho spálila, aby z něj následně vytvořila čistě digitální kopii."

Hodne smutne.....


anonacct

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #121 kdy: 06. 02. 2022, 11:23:12 »
Tak spořením ještě nikdy nikdo nezbohatl :)

A jestli fakt investuješ do jediného assetu a nediverzifikuješ, tak si blázen a rozhodně bych to neradil ostatním. Ti co zbohatli na cryptu už jsou dávno bohatí, a ti co ne, ti už nikdy bohatí nebudou :)

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #122 kdy: 06. 02. 2022, 13:21:34 »
Ti co zbohatli na cryptu už jsou dávno bohatí, a ti co ne, ti už nikdy bohatí nebudou :)

Já bych si dovolil nesouhlasit. Jsme furt jenom na začátku. Ale souhlasím, že ty největší gains, ze kterých vzniklo opravdové bohatství, ne jen pár míčů jsou už pravděpodobně z velké části za náma. Občas se určitě objeví nějaký jednorožec, ale imo se krypto trh čím dál víc přibližuje akciovým trhům (už se snižuje volatilita - byť je furt vysoká, už to není co to bývalo, serou se do toho proletariáti s "get rich quick" vizí, instituce apod. Zkrátka už to není underground.)

No, nic dobrého holt nemůže trvat věčně :)
« Poslední změna: 06. 02. 2022, 13:24:35 od Jakukkub »

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #123 kdy: 06. 02. 2022, 13:33:55 »
Je to jenom anekdotická evidence, ale všechny případy rozvodů, který kolem sebe vidím, mají společnýho jmenovatele právě v tom pocitu nedostatečnýho naplnění toho prvního bodu. Pokud je to tak, že manželství už je de facto jenom to "upgradované chození" a tímpádem jsou na něj kladeny i obdobné nároky a očekávání, měl by vlastně manžel být takovej "superpartner" (a naopak). Tj. věci typu rozumí mi, máme společné koníčky, zasmějeme se spolu, můžu mu věřit, umí vydělat peníze, postará se o domácnost, umí to s dětma... Prostě strašně moc nároků z různých oblastí. Nerealisticky vysoké nároky, které protějšek může plnit několik let, ale zaručeně to někdy někde začne drhnout. A především je to postavené na citu/pocitu, což je strašně vrtkavá věc a dost těžko může přetrvat nezměněná několik desetiletí... A tohle je relativně dost novinka. Po dlouhá staletí byly sňatky předem domluvené, z rozumu nebo z nutnosti. Cit hrozně dlouho vůbec nehrál roli. Tmely byly jiné. To se (z konkrétních ekonomicko-sociálních příčin) změnilo a samotnej cit je prostě míň stabilní tmel, no.

Víš co, většina lidí vztahů není schopná a nikdo nikdy je to také neučil. To není jenom manželství, ale i pracovní vztahy apod.

Vidím to, jak lidi uvažují "víš co jsem pro firmu/tebe udělal". Lidi vůbec nechápou, že vztah je o kontinuálních investicích, většina lidí když naskočí do nějakého vztahu, tak do něj ohromně investuje, ale pak to totálně pustí na autopilota, nechá to vyhnít, a nakonec vztah ukončí.

Vztahy mezi páry jsou dnes často o tom, že každý z partnerů z toho tahá něco pro sebe, ale nedokáže investovat do toho druhého.

Nejhorší je, že často vznikají takové nepsané domluvy ve vztazích, které méně zkušení lidé nedokáží vynést na světlo. Například člověk je ve firmě, a protože už má vše na háku, tak tam je i přes to, že firma ho už adekvátně neplatí a ten vztah je postavený na logice "já už to mám na háku, a trošku na to kašlu, tak akceptuji to, že mě neplatí zas tak konkurenčně". A málokdo je schopný toto vynést na světlo (chce to jisté zkušenosti a profesionalitu) a na férovku říci třeba svému šéfovi, že nebudou mít vztah kdy on předstírá že pracuje a šéf předstírá, že ho platí.

Hodně lidí ve vztazích říká "víš co já jsem pro tebe udělal", ale jsou totálně mimo tím, že nechápou tu logiku toho, že tady nejde o nějakou minulost, ale o současnost "co já pro tebe dělám".

To je stejné jako většina lidí si před jméno píše "ing" i když jim je padesát, a je úplně šumák co udělali před 30 lety, myslí sí že jsou kdo ví co, ale to umění je ta konzistence, vzdělávat se stále. Člověk co se 30 let vzdělává překoná kdejakýho inženýra 50x.

Vztahy jsou prostě o konzistenci, konzistentně investovat do vztahů, základní ta logika, že nechceš nic zadarmo. A nikdy se nenechat vést, ale v tom má 99% lidí problém, protože zpohodlní, a pak je to vždy otázka času, kdy to přestane fungovat. 100x radši budu chodit s holkou, co bude chápat to, že se musí snažit o to, abych já byl spokojený, a že se o to musí snažit dlouhodobě, než s holkou, co tohle nechápe, protože je mi jasné, že se mi okouká a je to setsakra drahá investice, která vydrží pár let.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #124 kdy: 06. 02. 2022, 14:02:13 »
Nejhorší je, že často vznikají takové nepsané domluvy ve vztazích, které méně zkušení lidé nedokáží vynést na světlo. Například člověk je ve firmě, a protože už má vše na háku, tak tam je i přes to, že firma ho už adekvátně neplatí a ten vztah je postavený na logice "já už to mám na háku, a trošku na to kašlu, tak akceptuji to, že mě neplatí zas tak konkurenčně". A málokdo je schopný toto vynést na světlo (chce to jisté zkušenosti a profesionalitu) a na férovku říci třeba svému šéfovi, že nebudou mít vztah kdy on předstírá že pracuje a šéf předstírá, že ho platí.

Hodně lidí ve vztazích říká "víš co já jsem pro tebe udělal", ale jsou totálně mimo tím, že nechápou tu logiku toho, že tady nejde o nějakou minulost, ale o současnost "co já pro tebe dělám".

Nesuhlasim s logikou ze sa treba zameriavat iba na sucastnost. Treba urcite brat ohlad aj na minulost. Inak to je iba klasicky oj.eb pouzivany manazmentom ked pride na to porozpravat sa o plate a o tvojej buducnosti vo firme.

Preco by som ja mal napr makat ako srob cely rok, robit ustupky firme,  pritom nedostavam adekvatne naspat (ci uz platovo, alebo inou formou)? Napr ked potrebuje aby som zostal v piatok do noci v praci alebo tam bol aj v sobotu ak sa release nepodari podla planu a potrva to dlhsie (zazil som to). Preco by som sa mal profesne vzdelavat v mimopracovnej dobe, lebo pocas prace nie je absolutne cas, lebo treba robit, lebo su dane sluby manazmentom, pritom o vzdelavani sa "diskutuje" (rozumej manazment to kde tu nadhodi tuto temu aby zamestnanci tolko nefrflali a mysleli si ze riesenie je uz za dverami, problem pri tom je ze riesenie je davno zname, len to firmu stoji cas, cize peniaze a preto do toho nikdy nepojde)? V kde jakej srobikarni, napr automobilky, si toto k manualne pracujucim ludom nedovolia, ale v it to je bezne. Preco by som nemohol robit aj robotu ktora ma zaujma, ale len to co mi prikazu, co aktualne najviac treba?

Kde sa potom berie ohlad na minulost, ked ja urobim vselico pre firmu s nadejou ze mi to oplati, ale pritom sa to nedeje. Je to doslova investovanie do zleho (nevyhodneho) vztahu. Kde len davas, ale nedostavas ekvivalentne naspat, maximalne tak sluby ze sa to zlepsi. Take vztahy koncia nakoniec vzdy len jednym sposobom.

Takze ano, ide aj o minulost, pretoze ako inak si viete zhodnotit ci je vas vztah pre vas aj prinosom, alebo len nakladom. Jedine na zaklade pohladu naspat, zhodnotite minulost, sucastnost a poviete si ci vam zo za to stoji alebo nie. O tom to je, a je jedno ci to je praca, alebo frajerka.


Re:Strategie na recesi
« Odpověď #125 kdy: 06. 02. 2022, 14:04:38 »
100x radši budu chodit s holkou, co bude chápat to, že se musí snažit o to, abych já byl spokojený
S tímhle já teda hrubě nesouhlasím. Nemyslím si, že jsem na světě proto, abych dělal někoho šťastným. A taky to od nikoho neočekávám. Štěstí musí umět hledat každý sám za sebe. A pak je super to štěstí s někým sdílet. Ale čekat, že mě někdo udělá šťastným, je podle mě přesně ta cesta do pekla, o které jsem mluvil, protože nezadržitelně jednoho dne tu dámu napadne, že zas až tak šťastná není a že za to tímpádem můžu já. Ne, nemůžu. Jestli potřebuješ někoho, kdo tě bude permanentně až do smrti činit šťastnou, tak good luck, holka. "It ain't me, babe", jak říká klasik.

Ink

  • *****
  • 660
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Strategie na recesi
« Odpověď #126 kdy: 06. 02. 2022, 14:22:48 »
Kde sa potom berie ohlad na minulost, ked ja urobim vselico pre firmu s nadejou ze mi to oplati, ale pritom sa to nedeje. Je to doslova investovanie do zleho (nevyhodneho) vztahu. Kde len davas, ale nedostavas ekvivalentne naspat, maximalne tak sluby ze sa to zlepsi. Take vztahy koncia nakoniec vzdy len jednym sposobom.

Tohle me zajima - bavis se o firmach, ktere slibuji zamestnancum, ze jim zaplati, az na to budou mit? Kde pan podnikatel jede zasadu "budto vsichni padneme nebo se budeme mit dobre"?

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #127 kdy: 06. 02. 2022, 15:01:00 »
Kde sa potom berie ohlad na minulost, ked ja urobim vselico pre firmu s nadejou ze mi to oplati, ale pritom sa to nedeje. Je to doslova investovanie do zleho (nevyhodneho) vztahu. Kde len davas, ale nedostavas ekvivalentne naspat, maximalne tak sluby ze sa to zlepsi. Take vztahy koncia nakoniec vzdy len jednym sposobom.

Tohle me zajima - bavis se o firmach, ktere slibuji zamestnancum, ze jim zaplati, az na to budou mit? Kde pan podnikatel jede zasadu "budto vsichni padneme nebo se budeme mit dobre"?
nene, platit platia. Ide mi skor o ostatne veci, ktore slubuju ale neplnia, ako som uz spominal, cas na skolenie doslova nula, co z toho ked mi preplatia kurz na udemy alebo pluralsight, ale nedaju mi cas nan, proste to vzdy uhravaju, ako to opisat, uhravaju to do stratena, nikto mi vyslovene nepovie ze si to mam urobit po praci alebo cez vikendy, ale fakt to citit ze to tak myslia. Pritom naucit sa niektore veci, a to hovorim o nejakych slusnejsich zakladoch, nie o tom by v tom profik, ale zasa ani taky amater ze po zhliadnuti 30minutoveho kurzu na internete si myslis ze vies, nie nevies :D No proste trva to napr 100hodin, mi nikdy nedaju cas.
Cize ak sa chcem nejak posuvat, aj ked z velkou mierou ovplyvnenou poziadavkou firmy a nie mojim rozhodnutim, musim sa vzdelavat mimo pracovnej doby, co sa rovna praci zadarmo.

Dalsia vec ktora mi ku.revsky vadi, ked chces byt prelozeny na iny projekt tak to nejde, to su len same vyhovorky ako teraz na to neni vhodny cas a (zasa sme pri uhravani do stratena), pozrieme sa na to o par mesiacov. Pritom ked projekt skonci, alebo mu dojdu peniaze (pretoze napr nesplnil nejake ocakavania vyssie postavenych ludi v menezmente, tak mu proste priskrtia privod penazi), tak to ta vedia prehodit niekam inam zo dna na den. Na jednu stranu to sice beriem pozitivne, inak by to znamenalo vyhadzov, na druhu stranu absolutne neriesia ci vobec chces ist na ten (druhy) projekt, proste ta tam hodia. Absolutne ich netrapi ze je to uplne iny tech stack, ze z toho vies tie technologie max tak vymenovat, ale nie ich pouzivat. zasa odpoved z ich strany, to sa naucis za behu. Ze by radsej pockali zo dva tyzdne, alebo aj mesiac, kym najdu vhodnu poziciu, to nie, supnu ta na prvu vec co maju po ruke, len aby previedli naklady ktore maju na teba (plat, hw, sw, ...) na nejakeho zakaznika.

Taketo veci mam na mysli ohladom slubovania a neplnenia. Iba ak im to vyhovuje, vtedy vidis taky frmol, a riesenie aj jeho aplikacia vedia byt do 24hod.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #128 kdy: 06. 02. 2022, 17:49:13 »
docela tady vidím, kolik lidí vztahově tápe, tak se do toho zabrodím, asi na další flame

Nesuhlasim s logikou ze sa treba zameriavat iba na sucastnost. Treba urcite brat ohlad aj na minulost. Inak to je iba klasicky oj.eb pouzivany manazmentom ked pride na to porozpravat sa o plate a o tvojej buducnosti vo firme.

Preco by som ja mal napr makat ako srob cely rok, robit ustupky firme,  pritom nedostavam adekvatne naspat (ci uz platovo, alebo inou formou)? Napr ked potrebuje aby som zostal v piatok do noci v praci alebo tam bol aj v sobotu ak sa release nepodari podla planu a potrva to dlhsie (zazil som to).

Říkáš to naprosto přesně, proč by jsi měl celý rok ustupovat s tím, že něco dostaneš v budoucnu? Chlape prober se, sečti ztráty (tj. celý rok jsi dělal kokota), zvedni se a odejdi a začni s novým štítem a líp, a příště až tě o to někdo bude žádat, tak rovnou dopředu vyspecifikuj, že ty máš taky požadavky, a ne někdy v budoucnu, ale teď.

Tohle je častá chyba lidí, oni si myslí, že ty dluhy druhá strana někdy splatí, nesplatí. Nejlepší je prostě občas přijmout to, že člověk udělal chybu, zaplatil za ni a nastartovat na novo, než být zhrzený a doufat, že se to někdy napraví.

Já osobně bych takhle firmu ze mě nikdy čerpat nedovolil (zkušenosti). Utnul bych to dnes už na začátku.

Já jsem jednou byl ve firmě, a říkal jsem jim, že by měli platit pohotovosti. Firma to odmítla. Kolega mi pak volal v 1 hodinu ráno, podíval jsem se na telefon, ztlumil ho a spal dál. Kolega pak druhý den, že kdyby nepřišel v 1 ráno, tak 700 lidí dřepí na zadku a celý den nic neudělá, protože nemůžou. A já jsem mu na to řekl: "Vidíš, a to by byla doba, kdyby nám začali platit pohotovosti, takhle se to vyřešilo, a nic se nezmění".

Prvně si chlape uvědom, že ty jsi zaměstnanec, ne otrok. A pokud máš pocit, že ve firma má vůči zaměstnancům nějaký dluh, tak jsi naivní. Firma tě bude využívat dokud to půjde, a když tě vysaje do poslední kapky, tak tě zahodí jak shnilej pomeranč - čímž jsem si už prošel, nezazlývám to firmě, tak to prostě funguje. Dneska tyhle dluhy nenechávám ani firmu vytvářet a komunikuji to s nimi hned.

To tě na škole nikdy nešikanovali? Pokud tě šikanovali, mohl sis stěžovat učitelům - nepomůže, řešit to modlením se k bohu - nepomůže, nebo prostě v tu chvíli kdy to nastane, v tu sekundu se bránit - to pomůže vždy. Stejně to funguje i v práci.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #129 kdy: 06. 02. 2022, 17:56:16 »
S tímhle já teda hrubě nesouhlasím. Nemyslím si, že jsem na světě proto, abych dělal někoho šťastným. A taky to od nikoho neočekávám. Štěstí musí umět hledat každý sám za sebe. A pak je super to štěstí s někým sdílet. Ale čekat, že mě někdo udělá šťastným, je podle mě přesně ta cesta do pekla, o které jsem mluvil, protože nezadržitelně jednoho dne tu dámu napadne, že zas až tak šťastná není a že za to tímpádem můžu já. Ne, nemůžu. Jestli potřebuješ někoho, kdo tě bude permanentně až do smrti činit šťastnou, tak good luck, holka. "It ain't me, babe", jak říká klasik.

A nenapadlo tě někdy, že ty se snažíš aby slečna byla šťastná, ona se snaží abys ty byl šťastný, a dohromady jste spokojení? Já vím, že to asi málokomu dochází, ale takhle vztahy fungují - ale uznávám že většina vztahů nefunguje a každý se naopak snaží, aby on byl šťastný a přetahují se jak o provaz, který se nakonec přetrhne.

Stejně tak já chodím do práce, aby můj šéf byl spokojený, nechodím si tam hrát či naplňovat svoje ego, mě naplňuje, když jsem ostatním prospěšný. A pak vlastně zjistíš, že máš strašně moc na výběr, protože nabízíš strašně moc a každý má zájem.

A když to někdo nedocení, tak se prostě ozvu, vykomunikuji a vysvětlím, že i já mám určité požadavky.

Jednoduše řečeno "dělám toho pro tebe tolik, ale potřeboval bych, aby fungovala i zpětná vazba", a když prostě někdo nereaguje, tak se najde dost jiných lidí, co bude. Ono je to trošku rarita dělat něco pro ostatní nejen si honit svoje ego a dělat co mě baví, ale přímo táhnout na ten přínos pro ostatní.

To je totiž strašně málo zakládat vztahy na nějakém průniku dvou eg, typu máte s holkou společné zájmy, ale to se může změnit, a pak je to o tom, kdy prostě jeden děláte něco pro druhého a těší vás ten přínos druhému.

Ale samozřejmě vím, že takhle většina lidí neuvažuje, proto jsou, tam kde jsou a bohatá je jen úzká skupina.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #130 kdy: 06. 02. 2022, 18:06:02 »
Dalsia vec ktora mi ku.revsky vadi, ked chces byt prelozeny na iny projekt tak to nejde, to su len same vyhovorky ako teraz na to neni vhodny cas a (zasa sme pri uhravani do stratena), pozrieme sa na to o par mesiacov. Pritom ked projekt skonci, alebo mu dojdu peniaze (pretoze napr nesplnil nejake ocakavania vyssie postavenych ludi v menezmente, tak mu proste priskrtia privod penazi), tak to ta vedia prehodit niekam inam zo dna na den. Na jednu stranu to sice beriem pozitivne, inak by to znamenalo vyhadzov, na druhu stranu absolutne neriesia ci vobec chces ist na ten (druhy) projekt, proste ta tam hodia. Absolutne ich netrapi ze je to uplne iny tech stack, ze z toho vies tie technologie max tak vymenovat, ale nie ich pouzivat. zasa odpoved z ich strany, to sa naucis za behu. Ze by radsej pockali zo dva tyzdne, alebo aj mesiac, kym najdu vhodnu poziciu, to nie, supnu ta na prvu vec co maju po ruke, len aby previedli naklady ktore maju na teba (plat, hw, sw, ...) na nejakeho zakaznika.

Taketo veci mam na mysli ohladom slubovania a neplnenia. Iba ak im to vyhovuje, vtedy vidis taky frmol, a riesenie aj jeho aplikacia vedia byt do 24hod.

Nějaké sebevědomí chlape, komunikace, osobní hranice apod. Co třeba takhle "Tak já se samozřejmě ty technologie rád doučím, nějaký čas to bude trvat, ale budu se tomu věnovat, když mě na tom projektu chcete". Hoří to, atd. atd. nezájem, prostě já si studuji, připravuji se v pracovní době, dělám maximum, znám svoje hranice, je to dál jejich problém, přece se nenechám šťavit!

A že tě vyhodí? Za prvé to bude docela dlouho trvat, zpravidla, za druhé si mezitím spoustu technologií nastuduješ než to jimi proteče, a za třetí, mě chodí 5 pracovních nabídek denně, to by mě fakt netrápilo.

Naopak bych za nimi zašel a začal vysvětlovat: "pánové víte jak dlouho vám trvá zaškolit nového člověka, řekněme 3 měsíce, náklady na zaměstnance minimálně 100k, takže 300k minimálně investice + třeba provize personálce 200k, takže celkem 500k dáte místo toho, abyste se snažili domluvit?".

Chlape neumíš komunikovat. Ono se zdá, že tě mají v hrsti, ale když si to vezmeš z jejich pohledu, tak to tak nemusí být. Je důležité umět vidět věci i pohledem firmy. Otevřeně komunikovat atd. Snažit se je pochopit. Nejvíc můžeš někoho využívat, když toho dotyčného člověka nezajímá tvůj pohled věci, protože vůbec neví, kde jsou tvoje slabiny. Jakmile tě někdo dobře zná a chápe perfektně tvůj náhled na věc a dokáže se odprostit od vlastního ega, tak takový člověk de fakto nejde využívat.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #131 kdy: 06. 02. 2022, 19:19:59 »
A nenapadlo tě někdy, že ty se snažíš aby slečna byla šťastná, ona se snaží abys ty byl šťastný, a dohromady jste spokojení?
Mícháš sobeckost a hledání spokojenosti/štěstí. Můžu vědět, že někomu něco udělá radost a záměrně to udělat, ale nemůžu a nesmím (!) převzít zodpovědnost za jeho (po)city. Jeho (po)city jsou jeho a moje (po)city jsou moje. Kvalitní vztahy nejsou o tom, že oba mají křišťálovou kouli a dělají přesně to, co ten druhý očekává. Tak to funguje jenom v romantických filmech (což je mimochodem imho největší vztahová zhouba a mělo by se to zakázat). Kvalitní vztahy jsou o tom, že každý nějak rozumně zná sám sebe a tímpádem ví, co požaduje a co je naopak ochoten tolerovat, a otevřeně a srozumitelně to komunikuje. A to nemám jenom ze své hlavy, to ti řekne každej vztahovej terapeut.

mhi

  • *****
  • 500
    • Zobrazit profil
Re:Strategie na recesi
« Odpověď #132 kdy: 06. 02. 2022, 20:06:26 »
Nechci mluvit za greenlinuxguru, ktery to treba myslel jinak, ale za mne to co pise smysl dava.

Jde o to, ze kdyz mam nekoho rad, mam "v sobe" kus toho druheho. Nekdo tomu rika zrcadlove neurony. Empaticky pak mam i jeho pocity, tim padem mi zalezi na tom, aby mu bylo dobre. Takhle to myslim muze fungovat i kdyz jsou jednotlive individuality ve vztahu jednoznacne ohranicene. Nejsem pak zodpovedny za pocit (tzn. neni to tak ze bych musel tomu druhemu udelat dobry zivot), ale chci mu ten dobry zivot udelat. A kdyz to same chce i on, je tam takova "volna reciprocita". Dobrovolna, protoze chci, ne ze musim.

To o te komunikaci muzu podepsat, nebije se to nijak s tim, co pisu yyse.

Myslim, ze mnoho vztahu takhle ale nefunguje. Spis je casto videt prehazovani viny na druheho a casto pocit narokovosti, ze ten druhy ma neco delat pro mne (vznikaji z toho takove ty explozivni vztahy kdyz to maji oba, nebo asymetricke vztahy, kdyz to ma jen jeden).

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #133 kdy: 06. 02. 2022, 20:43:16 »
Nechci mluvit za greenlinuxguru, ktery to treba myslel jinak, ale za mne to co pise smysl dava.

Jde o to, ze kdyz mam nekoho rad, mam "v sobe" kus toho druheho. Nekdo tomu rika zrcadlove neurony. Empaticky pak mam i jeho pocity, tim padem mi zalezi na tom, aby mu bylo dobre. Takhle to myslim muze fungovat i kdyz jsou jednotlive individuality ve vztahu jednoznacne ohranicene. Nejsem pak zodpovedny za pocit (tzn. neni to tak ze bych musel tomu druhemu udelat dobry zivot), ale chci mu ten dobry zivot udelat. A kdyz to same chce i on, je tam takova "volna reciprocita". Dobrovolna, protoze chci, ne ze musim.

To o te komunikaci muzu podepsat, nebije se to nijak s tim, co pisu yyse.

Myslim, ze mnoho vztahu takhle ale nefunguje. Spis je casto videt prehazovani viny na druheho a casto pocit narokovosti, ze ten druhy ma neco delat pro mne (vznikaji z toho takove ty explozivni vztahy kdyz to maji oba, nebo asymetricke vztahy, kdyz to ma jen jeden).

Děkuji, vystihl jsi to tak jak jsem to myslel. Největší problém je, že většina lidí má pro ostatní nějaký přínos, ale vytváří ho nepřímo honěním si ega, a pak to ta druhá strana nechápe. Tj. programátora baví programovat kvalitní a čistý kód (honí si ego), a zároveň to vytváří jistý přínos pro firmu (čistý a kvalitní kód).

Co si ovšem většina lidí neuvědomuje, že to honění ega vytváří omezenou hodnotu, a pro druhou stranu to nemusí být nutně největší hodnota (třeba firma potřebuje napsat prototyp, ale vývojář píše kvalitní a čistý kód, přestože pro firmu by bylo mnohem přínosnější, kdyby rychle něco namrskal). Samozřejmě že i ten čistý kód má hodnotu, jen by větší hodnotu mělo, kdyby tam byla jistá empatie.

Stejně tak třeba manželka ti uvaří, protože jí vaření baví, a je tam jistá hodnota, protože se najíš, ale pokud si úplně v zadeki z práce a vrátíš se domů, a manželka by tě vyslechla, pochválila, podpořila a dala ti jogurt z alberta, tak by to pro tebe mohlo mít větší hodnotu. Jenomže ona si honí to ego (vaření jí baví) a úplně přehlíží tvoje potřeby, protože třeba vyslechnout tě a podpořit tě jí zrovna tolik nebaví.

Mě třeba nebaví dělat powerpointové prezentace pro management a posílat jim reporty, aktualizovat tickety apod. A už vůbec mě nebaví vytvářet dokumentaci nebo komunikovat s uživateli. Úplně nejradši bych si zalezl do ulity (jako jsem to v minulosti dělal), programoval si svoje a pak na management nadával, že to nechápe. Jenomže jsem vyspělý, a tak dávám velkou míru času do té prezentace a vysvětlování managementu a uživatelů, a minimum do samotného kódování, a světe div se, funguje to lépe a máme s managementem lepší vztah. Víc nad tím, než jaká bude kvalita kódu uvažuji nad tím, jaká bude moje komunikace s uživateli, protože si prostě nehoním ego na tom co mě baví, ale dělám ty věci co jsou pro ostatní důležité.

Tohle skoro nikdo nechápe.

Re:Strategie na recesi
« Odpověď #134 kdy: 06. 02. 2022, 20:51:12 »
Mícháš sobeckost a hledání spokojenosti/štěstí. Můžu vědět, že někomu něco udělá radost a záměrně to udělat, ale nemůžu a nesmím (!) převzít zodpovědnost za jeho (po)city. Jeho (po)city jsou jeho a moje (po)city jsou moje. Kvalitní vztahy nejsou o tom, že oba mají křišťálovou kouli a dělají přesně to, co ten druhý očekává. Tak to funguje jenom v romantických filmech (což je mimochodem imho největší vztahová zhouba a mělo by se to zakázat). Kvalitní vztahy jsou o tom, že každý nějak rozumně zná sám sebe a tímpádem ví, co požaduje a co je naopak ochoten tolerovat, a otevřeně a srozumitelně to komunikuje. A to nemám jenom ze své hlavy, to ti řekne každej vztahovej terapeut.

A jak třeba komunikuješ ty s klienty zaměstnavatelem svojí hodnotu, plat, cenu? Když chceš přidat, jak to děláš? To by mě  docela zajímalo... Protože třeba zrovna u těch peněz to většina lidí neumí dost dobře komunikovat, setkávám se s tím poměrně dost. A zrovna ty finance jsou jsou téma, kdy vysloveně je to hra s nulovým součtem, o co ty máš víc o to druhý míň, tak by mě zajímalo, jak toto komunikuješ.