Je to plnohodnotná veřejná adresa?

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #195 kdy: 21. 04. 2021, 16:49:08 »
Já to rozlišování stavím na tom, jestli je objektivně splněna zákazníkova potřeba.

Což je v rovině pouhého tvrzení a pochybnosti už jen zde, v této diskusi zazněly z vícero stran. S objektivitou to nemá nic společného.

Představte si jakýkoliv výrobek či službu, kterou zákazník reklamuje, a reklamace bude zamítnuta s tím, že 90 % zákazníků to stačí a nestěžují si... Super...


mise

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #196 kdy: 21. 04. 2021, 16:49:46 »
Ahoj,
super počtení, ale jsem z toho ještě více zmatený. Možná se zeptám hloupě a bude to mimo mísu, ale o čem se mám bavit s poskytovatelem, když mu řeknu, že chci "veřejnou IP adresu".

Chtěl bych doma mít jednoduchý web, IP kamery a přístup do NextCloudu. Poběží to všude?

Co ISP běžně poskytují? Dynamickou adresu? A za ní se také platí? Nebo jen za statickou.

Díky

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #197 kdy: 21. 04. 2021, 16:54:10 »
Chtěl bych doma mít jednoduchý web, IP kamery a přístup do NextCloudu. Poběží to všude?

Musíte si nejprve ověřit u softwaru / hardwaru, který chcete užívat, jestli je schopný pracovat za překladem (NAT). Většinou ano, ale jistota to není.

Pak si musíte u poskytovatele zjistit, jestli pevnou veřejnou IP adresu nabízí (patrně bude chtít připlatit) a jakým způsobem ji nabízí (směruje, NAT 1:1, PPPoE, ...).

A nakonec musíte tyto dvě informace proti sobě porovnat.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #198 kdy: 21. 04. 2021, 17:08:43 »
Chtěl bych doma mít jednoduchý web, IP kamery a přístup do NextCloudu. Poběží to všude?
To bude fungovat s kteroukoli variantou veřejné IP adresy – s routovanou, NAT 1:1 a stačí i portforwarding portů 443 a 80. Zároveň si ale budete muset doma zprovoznit reverzní proxy server – vše to totiž běží na protokolu HTTPS na portu 443, takže na tom reverzním proxy serveru budete muset rozhazovat podle adresy provoz na příslušné zařízení. (Port HTTP 80 je tam jen kvůli vystavení certifikátů pro HTTPS a případně pro přesměrování na HTTPS.)

Co ISP běžně poskytují? Dynamickou adresu? A za ní se také platí? Nebo jen za statickou.
Někteří ISP vám automaticky poskytnou dynamickou veřejnou IP adresu. Ta se může bez varování změnit – třeba jednou za týden nebo při restartu modemu, někomu se nezmění třeba roky. Existují nástroje, které umí tu změnu automaticky propagovat do DNS. Ale stejně tam bude nějaká prodleva, minimálně v řádu minut, než se ta změna všude projeví. Vám třeba párminutová nedostupnost  NextCloudu a IP kamery vadit nebude, ale u webu už to vypadá divně. Na druhou stranu, pokud už dynamickou veřejnou IP adresu máte, můžete to s ní risknout a máte to zadarmo.

Statická adresa je přidělená napevno, budete ji mít uvedenou v nějakém předávacím protokolu. Výjimečně se změnit může, ale pak vás bude ISP dostatečně dopředu o změně informovat, abyste se na změnu mohl připravit. Pokud ISP nabízí za příplatek veřejnou IP adresu, bude to vždy ta statická – platit si extra za dynamickou veřejnou IP adresu nedává smysl.

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #199 kdy: 21. 04. 2021, 17:14:13 »
Citace
Já to rozlišování stavím na tom, jestli je objektivně splněna zákazníkova potřeba
Což už Ti ovšem bylo vyvráceno, protože nabídka služby musí mít smysl i v okamžiku, kdy se ještě neví, kdo vlastně bude zákazníkem a tedy co bude požadovat.

Navíc: zákazník může "objektivně mít splněnou potřebu", i když mu např. prodáš falešný diamant místo pravého.
Přesně takhle se vymlouvaj podvodníci: zákazník byl spokojenej, tak kde je problém?

Citace
platit si extra za dynamickou veřejnou IP adresu nedává smysl.
To se opět mýlíš: já mám připojení s nestatickou veřejnou IP, a mám právě toto připojení a ne jiné, protože nabízí veřejnou IP. Tedy část peněz které platím operátorovi platím právě proto, že má veřejnou IP (tedy že si nekoupím jiné levnější připojení bez veřejné IP). Omezení plynoucí z té nestatičnosti mne nevadí tolik, abych připlácel za statickou.
« Poslední změna: 21. 04. 2021, 17:16:51 od Logik »


Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #200 kdy: 21. 04. 2021, 21:55:17 »
Což už Ti ovšem bylo vyvráceno, protože nabídka služby musí mít smysl i v okamžiku, kdy se ještě neví, kdo vlastně bude zákazníkem a tedy co bude požadovat.
Vyvráceno nebylo nic. Já jsem nikde netvrdil, že musí nějaký zákazník už existovat. Nabízet službu, když ještě nevíte, jakou službu nabízíte – to jste moc nedomyslel, že?

Navíc: zákazník může "objektivně mít splněnou potřebu", i když mu např. prodáš falešný diamant místo pravého.
Objektivní != subjektivní.

Přesně takhle se vymlouvaj podvodníci: zákazník byl spokojenej, tak kde je problém?
Já jsem ale nepsal, že zákazník je spokojenej. Já jsem psal, že jeho potřeba byla objektivně splněna.

To se opět mýlíš: já mám připojení s nestatickou veřejnou IP, a mám právě toto připojení a ne jiné, protože nabízí veřejnou IP. Tedy část peněz které platím operátorovi platím právě proto, že má veřejnou IP (tedy že si nekoupím jiné levnější připojení bez veřejné IP). Omezení plynoucí z té nestatičnosti mne nevadí tolik, abych připlácel za statickou.
Takže máte nějaký starší tarif, u kterého jsou ještě dynamické veřejné IP adresy. Nepřiplácíte si extra za dynamickou veřejnou IP adresu, nemáte tedy na faktuře položky „připojení k internetu“ a k tomu plus „dynamická veřejná IP adresa“.

Protože když už ISP nabízí službu „statická IP adresa“, měl by další náklady s tím zřizovat ještě službu „dynamická IP adresa“. Kvůli tomu, aby tu službu nakonec prodával levněji, než statickou IP adresu. Investovat do toho, abych vydělal méně, to nezní jako dobrá podnikatelská strategie.

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #201 kdy: 22. 04. 2021, 08:57:31 »
Citace
Objektivní != subjektivní.Já jsem ale nepsal, že zákazník je spokojenej. Já jsem psal, že jeho potřeba byla objektivně splněna.
Bavíme se o poskytování služeb, tedy o ekonomii. Potřeba je v ekonomii je definována takto:
"stav pociťovaného nedostatku některého základního uspokojení tvořící základní hnací sílu lidského jednání."
Viz např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Pot%C5%99eba#Pot%C5%99eby_z_hlediska_ekonomie
Je to tedy věc čistě subjektivní - a splněna je v okamžiku, kdy zákazník přestane pociťovat tento nedostatek, tedy kdy je spokojen s řešením. Takže jsi to psal, akorát jsi o tom nevěděl. Řešíš ekonomická témata, a ucházejí Ti základní ekonomické termíny.

Nu, a otázka subjektivního versus objektivního splnění potřeb? Nu u věci, která je z definicie subjektivní, je mluvit o nějakém objektivním splnění je sporné samo o sobě, v tom máš pravdu - ale to je Tvůj termín, nikoli můj. Pokud to má něco znamenat, tak subjektivní splnění potřeb je to, když si někdo myslí, že potřeby jsou splněny - tedy když já prohlásím, že si myslím, že on vypadá, že už nemá hlad. A objektivní splnění je, když opravdu ten hlad mít nebude. Nic objektivnějšího u potřeb prostě nenajdeš.
Nebo chceš stanovovat nějaké "objektivní potřeby"? Kdo bude rozhodovat, kdo co potřebuje, a že to dostal? Evropský úřad splněných potřeb?

Citace
Já jsem nikde netvrdil, že musí nějaký zákazník už existovat.
Jasně. Takže služba, kterou ISP nabízí, je definována zákazníkem (viz citace níže), který ovšem neexistuje.

Citace
Nabízet službu, když ještě nevíte, jakou službu nabízíte – to jste moc nedomyslel, že?....
 Jste schopen pochopit, že požadovaný provoz definuje zákazník a poskytovatel na to reaguje tím.
(druhá citace je ze staršího postu). To je hezký, jak se vždycky se do druhého začneš navážet v těch okamžicích, kdy jsi nejvíce mimo.Celou dobu Ti totiž uchází, že kromě služeb poskytovaných existují i služby nabízené: a tam prostě žádný zákazník ještě není, i kdyby ses přetrh.

A já přesně vím, jaké služby nabízím, i bez zákazníka. Co nevím je, kterou službu z těch mnoha, co nabízím, si zákazník vybere. Ale to, co zákazník požaduje nebo potřebuje kupodivu fakt nijak nemění služby, tedy to, co nabízím. (Samozřejmě mohu změnit nabízené služby tak, aby lépe vyhovovaly potřebám či přáním zákazníků, ale to je něco jiného).

V tom Tvém konceptu veřejné IP adresy a vůbec konceptu služeb definovaných zákazníkém a jeho potřebami to funguje nějak takhle:

A: Dobrý den, prosím, nabízíte veřejnou IP adresu?
B: Nevím.

A: Jak to?
B: Když já nevím, jestli to je veřejná IP adresa. To budu vědět, až zjistím, co potřebujete.

To jsi moc nedomyslel, že? :-)

Citace
nemáte tedy na faktuře položky „připojení k internetu“ a k tomu plus „dynamická veřejná IP adresa“.
A? Že to nemám na faktuře rozepsané? Mění to něco na tom, že bych si mohl o něco levnější službu s privátní adresou, tedy že si připlácím za dynamickou?
Navíc Ty jsi to psal obecně, tedy tvrdíš, že to platí vždy. Chceš tedy tvrdit, že kdyby můj operátor patřičně změnil tarifa dal mi na výběr, že bych najednou proto, že to na faktuře rozepíše, změnil rozhodnutí a vybral si levnější tarif?
Zkus prosím věci domýšlet alespoň trochu - opět to jsou námitky naprosto mimo jádro problému.

Ten důvod, proč si lidí nepřiplácí za dynamickou veřejnou IP je jednoduchý: pro poskytovatele, kteří to nějak cenově diferencují,není důvod neposkytnout rovnou statickou IP, takže služba typu veřejná dynamická IP se v podstatě neposkytuje. Ne to, že byji lidé nechtěli - na spoustu věcí je (obzvlášť ve spojení se službami dynamické DNS) je naprosto postačující a zároveň na ně privátní adresa prostě nestačí.
« Poslední změna: 22. 04. 2021, 09:02:10 od Logik »

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #202 kdy: 22. 04. 2021, 09:07:04 »
PS: Pokud Tvůj poslední odstavec znamená, že už netrváš na tom, že dynamická veřejná IP je ze strany uživatele pitomost, jak jsi v minulém postu tvrdil, ale že ten důvod, proč se za ní zpravidla nepřiplácí, je na straně poskytovatele, pak se v této otázce již shodneme. Já jsem protestoval proti tomu, když si tvrdil, že plaitit si za dynamickou nemá smysl.
« Poslední změna: 22. 04. 2021, 09:09:37 od Logik »

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #203 kdy: 22. 04. 2021, 09:37:20 »
Bavíme se o poskytování služeb, tedy o ekonomii. […]
Představte si autobusového dopravce, který poskytuje dopravu mezi Prahou a Brnem. Když pojede prázdný autobus z Prahy do Brna, protože si žádný zákazník tuto službu neobjednal, znamená to, že služba není nabízena? Ne, neznamená, služba je stále nabízena, stále je možné hodnotit její parametry a stále je možné ji porovnávat s očekáváním potenciálních zákazníků.

Když dopravce umístí na autobusové nádraží v Berouně velký nápis „Brno“ a bude vozit cestující tam, cestující mohou mít subjektivní pocit, že jsou v Brně a dopravce tedy splnil jejich očekávání. Ale objektivně nebudou v Brně. Takže jejich potřeba objektivně naplněna nebyla, i když subjektivně budou mít pocit, že ano.

Bude to pro vás velmi překvapivé, ale obojí lze spojit dohromady. Takže i když do toho Berouna s nápisem Brno pojede prázdný autobus, pořád je možné zjistit, že kdyby tím autobusem býval jel nějaký cestující do Brna, dopravce by ho býval objektivně do Brna neodvezl.

Takže očekávání, jaká od služby má, stále definuje zákazník. A můžeme pracovat i s hypotetickým zákazníkem, nemusí být reálný. Poskytovatel služby řekne, zda poskytuje službu, která ta očekávání naplní. A následně lze objektivně zhodnotit, zda ta služba to očekávání splní nebo nesplní – a to i v tom případě, kdy nemáme skutečného zákazníka ale jen hypotetického.

Samozřejmě to tak nefunguje vždy, např. zákazníkovo očekávání může být, že mu bude chutnat jídlo – to nelze zjistit objektivně. Ale jestli bude možné odkudkoli z internetu přistupovat k web serveru zákazníka, nebo jestli mu bude fungovat IPsec tunel, to jsou objektivní kritéria, nejsou závislá na tom, kdo je dodává.

A: Dobrý den, prosím, nabízíte veřejnou IP adresu?
B: Nevím.
A: Jak to?
B: Když já nevím, jestli to je veřejná IP adresa. To budu vědět, až zjistím, co potřebujete.
Raději nepodnikejte, s tímhle „prozákaznickým“ přístupem byste neuspěl. Navíc to pořád celé překrucujete. Třeba to pochopíte na něčem mimo IT:

Z: Dobrý den, dala bych si něco k obědu, co nabízíte?
Č: Máme tu svíčkovou, guláš, šopský salát nebo smažený sýr.
Z: Dám si šopský salát, děkuji.
Č: Prosím, hned to bude.

A pak přijdete vy s panem Šilhavým a začnete vykládat, jaký je číšník podvodník, jak mohl nabízet šopský salát, vždyť to přece není žádný oběd.

Ten důvod, proč si lidí nepřiplácí za dynamickou veřejnou IP je jednoduchý: pro poskytovatele, kteří to nějak cenově diferencují,není důvod neposkytnout rovnou statickou IP, takže služba typu veřejná dynamická IP se v podstatě neposkytuje. Ne to, že byji lidé nechtěli - na spoustu věcí je (obzvlášť ve spojení se službami dynamické DNS) je naprosto postačující a zároveň na ně privátní adresa prostě nestačí.
Když jste jinými slovy napsal to samé, co jsem psal výše, snad už to teď chápete.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #204 kdy: 22. 04. 2021, 10:37:53 »
Představte si autobusového dopravce, který poskytuje dopravu mezi Prahou a Brnem. ...
Představte si autobusového dopravce, který poskytuje dopravu mezi Prahou a Brnem, který se cestou zastaví v Jihlavě, aby vás přeložil do mikrobusu a z důvodu nedostatku místa vyhází zavazadla těžší než kilo a prohlásí za váš problém, že jste měl vyžadovat službu, kde bude přeprava těžších zavazadel až do Brna.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #205 kdy: 22. 04. 2021, 11:26:53 »
Představte si autobusového dopravce, který poskytuje dopravu mezi Prahou a Brnem, který se cestou zastaví v Jihlavě, aby vás přeložil do mikrobusu a z důvodu nedostatku místa vyhází zavazadla těžší než kilo a prohlásí za váš problém, že jste měl vyžadovat službu, kde bude přeprava těžších zavazadel až do Brna.
Splnil takový dopravce očekávání zákazníka ohledně služby? Nesplnil. Dá se to posoudit objektivně, tedy nezávisle na tom, jestli se dopravci podaří jednoho konkrétního cestujícího přesvědčit, že to vyházení zavazadel bylo vlastně v jeho prospěch? Dá. Dá se to posoudit bez toho, že by nějaký cestující skutečně takovou cestu absolvoval? Dá.

Má definice tedy i v tomto případě krásně funguje. Vychází z toho, že dopravce neposkytl nabízenou službu.

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #206 kdy: 22. 04. 2021, 11:37:22 »
Citace
 Ale objektivně nebudou v Brně..... Takže jejich potřeba objektivně naplněna nebyla,
Jsou dvě možnosti. Buďto to, že nejsou v Brně, nikdy nezjistí. Pak jejich potřeba naplněna prostě byla. Viz definice potřeby. Prostě už ten nedostatek "nebýt" v Brně necítí, i když tam nejsou. Anebo to zjistí. A pak se jim potřeba vrátí, tedy nebyla ve skutečnosti naplněna ani tím, co nazýváš subjektivně.
Problém je tady totiž v tom, že předpokládáš nějakou "objektivní potřebu". Ale nic takového prostě není, přečti si znovu linkovanou definici potřeby - ta je vždy subjektivní a proto je subjektivní i její plnění. To, o čem asi mluvíš, totiž evidentně není potřeba. Protože si prostě použil špatný pojem, smiř se s tim.

A těžko říci (vzhledem k tomu, kolik nelogičností ve Tvých vyjádřeních je), o čem opravdu mluvíš. Asi o deklarovaných požadacích zákazníka? Nebo i o těch nedeklarovaných (tedy vlastně o očekávání, kterýžto pojem používáš jinde)? Fakt nevím. Ale protože Tvá teorie má podstatně principiálnější vady, než jen špatně použitý pojem (viz níž), tak myslím není třeba hledat ten pojem, který máš ve skutečnosti na mysli.
Citace
pak přijdete vy s panem Šilhavým a začnete vykládat, jaký je číšník podvodník, jak mohl nabízet šopský salát, vždyť to přece není žádný oběd.
Ufff - vždyť tendle případ (kromě toho, že je trochu nesmyslnej, viz dál) jen dál vyvrací Tvojí nesmyslnou tezi, že nabízené služby nějak definuje zákazník.
  • Jídelní lístek v té restauraci existoval dávno předtím než tam přišel první zákazník. Tedy seznam služeb nabízených tou hospodou není definovan zákazníkem. To, co ta hospoda nabízí zákazník nedefinuje, ten si jen vybírá z nabízených, z předem definovaných, služeb.
  • Zákazník řekl, že chce oběd. Pokud jak tvrdíš šopský salát není oběd, tak evidentně nabídku nedefinuje zákazník - jinak by to přeci (tím, že si to dal k obědu), oběd byl. Anebo tvrdíš, že pro jednoho zákazníka ten šopský salát je oběd, zatímco pro druhého ne - takže podle toho, kdo přijde do hospody, to hospoda má přendavat na jídelním lístku sem a tam? A když přijde někdo, pro kterého je šopský salát operním představením, tak může ta hospoda inzerovat, že nabízí operní představení?
  • Nevidím nic špatného na tom, pokud mi někdo nabídne služby nad rámec toho, na co se ptám, pokud při tom nelže. Číšník neříkal, že šopský salát je hlavní jídlo, prostě nabídl i služby, na které se zákazník nezeptal. Právě i to dokazuje, že nabízené služby nedefinuje zákazník, ale ten, kdo služby nabízí.
  • Nicméně právě proto, že z toho vyjádření by mohl někdo odvozovat, že daný čišník považuje šopák za hlavní jídlo (a tím zmást zákazníka), dobrý číšník by nikdy neuvedl šopák v seznamu mezi gulášem a smažákem. Tebou uvedené vyjádření je neprofesionální a číšník by ho neměl použít při inzerci služeb. To, že Ti taková nabídka služeb připadá normální je právě ten Tvůj problém - přijde Ti zcela v pořádku, když někdo inzeruje služby tak, že zákazník může být zmaten. Podle nás je taková praktika prostě špatně. Já bych měl číšníka, kterého se zeptám na oběd, a on mi nabídne šopák, za neprofesionálního troubu.
  • Normální by bylo, kdyby řekl, např.: "nebo, kdybyste si přál něco lehčího, tak tu máme šopský salát", popř. (v nižší cenové): "nebo salátek, třeba šopák?" čímž by dal najevo, že šopský salát je jídlo jiné povahy, než ostatní nabízená, a tím vybočuje z deklarovaných požadavků zákazníka.
Citace
Takže očekávání, jaká od služby má, stále definuje zákazník
Ano, na zákazníkovi závisí, jaká očekávání, jaká od služby má. (Tedy v určitém slova smyslu to definuje).

Ovšem to jaksi neznamená, že nějak "definuje" služby samotné. Matláš dva různé pojmy dohromady: očekávání a nabízená služba jsou dva zcela různé pojmy. Poskytovatel nabízí nějaké služby, to je množina entit {A}. Zákazník něco chce, to je množina požadavků {B}.Pokud existuje a \in {A}, které splňuje všechna b \in {B}, tak se dohodnou hned. Jinak buďto zákazník upraví {B}, nebo poskytovatel nabídne další službu, tedy rozšíří {A} - anebo nedojde k obchodu.
Na zákazníkovi závisí pouze {B}, nikoli {A}, pouze očekávání/požadavky/nevímco, nikoli služba samotná. {A} je "definováno" bez jakékoli vazby ke konkrétnímu zákazníkovi a závisí čistě na tom, jaké služby je poskytovatel ochoten poskytnout. Na ničem jiném.

Přitom my se bavíme o tom, jak má ISP popisovat nabízené služby. Tedy se celou dobu bavíme o {A}. Nikoli o {B}, které do toho pořád motáš.

Navíc očekávání je opět špatný pojem, očekávání totiž se splněním samotné služby zas tak nesouvisí. Když si objednáš v hospodě řízek, a očekáváš, že k tomu dostaneš okurku, která není v jídelním lístku, tak je to prostě Tvůj problém. Služba řízek totiž není definovaná Tvým očekáváním. Je definovaná tím, co je v jídelním lístku (opět: a tedy je zcela nezávislá na Tobě). A pokud tam okurka není, tak smolík, hospoda splnila to, co deklarovala že splní, je v právu. Naopak pokud tam okurka je a ty ji nečekáš, tak se stejně restaurace dopustila podvodu, pokud Ti ji nepřinesla (pokud jste se explicitně na tom nedohodli).Což je další důkaz toho, že očekávání zákazníka službu prostě nedefinují a už vůbec nemají co dělat s tím, zdali je služba splněna.
Citace
 Navíc to pořád celé překrucujete.
Nepřekrucuji, jen prostě Ti naprosto nedocházejí důsledky toho, co tvrdíš. Pokud tvrdíš, že definice služby jakkoli závisí na zákazníkovi, pak prostě se její definice mění podle toho, jakého zákazníka do té definice dosadíš. A tedy bez toho zákazníka není dobře definovaná.
A protože ISP nabízí služby, aniž by věděla komu a ta nabídka má být dobře definovaná, nabídka ISP - a tedy i definice služeb v té nabídce -  prostě nemůže záviset na zákazníkovi. To je principiální problém Tvé teorie, který nejde opravit, ani kdybys opravil všechny chybně používané pojmy. A není to nic složitého, takže fakt nechápu, že něco takového seš schopen i po upozornění hájit.
« Poslední změna: 22. 04. 2021, 11:42:56 od Logik »

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #207 kdy: 22. 04. 2021, 11:52:59 »
PS: Jediný způsob, jak bys mohl svoji definici opravit tak, aby vůbec dávala smysl a umožňovala nějak definovat nabízené služby by bylo použít kvanifikátor. Tedy říci, že služba je taková, kde
  • buď: existuje zákazník, jehož splňuje požadavky (očekávání, nevímco, viz minulý post) - v našem případě pořadavek na zpřístupnění internetové služby požadované zákazníkem
  • anebo: která splňuje požadavky každého (i potenciálního) zákazníka
1) pak vede k tomu, že existuje zákazník, kterému stačí STUN (např. na provoz telefonní linky pomocí IP providera), tedy každá privátní IP adresa by byla dle té definice veřejná.
2) pak vylučuje NAT 1:1 z veřejné IP, protože existuje zákazník, co chce IPSec.
PS: Ovšem tím netvrdím, že by v té definici nezůstali ještě další problémy.
« Poslední změna: 22. 04. 2021, 11:55:50 od Logik »

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #208 kdy: 22. 04. 2021, 13:51:30 »
Jsou dvě možnosti. Buďto to, že nejsou v Brně, nikdy nezjistí. Pak jejich potřeba naplněna prostě byla.
Já nejsem příznivcem filozofického směru, že realita existuje jedině tehdy, pokud je vědomě pozorována.

Problém je tady totiž v tom, že předpokládáš nějakou "objektivní potřebu".
Ne, nepředpokládám.


A těžko říci (vzhledem k tomu, kolik nelogičností ve Tvých vyjádřeních je), o čem opravdu mluvíš. Asi o deklarovaných požadacích zákazníka? Nebo i o těch nedeklarovaných (tedy vlastně o očekávání, kterýžto pojem používáš jinde)? Fakt nevím.
Když píšu „potřeba“, myslím tím „potřeba“. Kdybych myslel „požadavek“, napíšu „požadavek“.

Nicméně pokud vy myslíte „požadavek“ a píšete „potřeba“ leccos se tím vysvětluje.

vždyť tendle případ (kromě toho, že je trochu nesmyslnej, viz dál) jen dál vyvrací Tvojí nesmyslnou tezi, že nabízené služby nějak definuje zákazník.
To, že vy to považujete za nesmyslné, nic nemění na tom, že to tak v praxi funguje. Miliardy lidí po celém světě jsou schopny objednat si v restauraci jídlo a dostanou, co chtěli.

Jídelní lístek v té restauraci existoval dávno předtím než tam přišel první zákazník. Tedy seznam služeb nabízených tou hospodou není definovan zákazníkem.
To je pravdivé tvrzení, nicméně nevyvrací nic z toho, co jsem psal já. Jinak jídelní lístek v žádném případě není úplný výčet nabízených služeb – i u nás vám nabízené jídlo na přání upraví, v jiných zemích je jídelní lístek považován spíš za něco, z čeho zákazník vychází, a zákazník si na základě toho sám řekne, co mu mají připravit.

To, co ta hospoda nabízí zákazník nedefinuje, ten si jen vybírá z nabízených, z předem definovaných, služeb.[/li][/list]
Ne, viz výše.

Pokud jak tvrdíš šopský salát není oběd
To ale já netvrdím. To je váš přístup – že i když se spolu zákazník a poskytovatel služby dohodnou, oba jsou spokojení, vy do toho vstoupíte a začnete tvrdit, že zákazník měl chtít něco jiného.

Nicméně právě proto, že z toho vyjádření by mohl někdo odvozovat, že daný čišník považuje šopák za hlavní jídlo (a tím zmást zákazníka), dobrý číšník by nikdy neuvedl šopák v seznamu mezi gulášem a smažákem. Tebou uvedené vyjádření je neprofesionální a číšník by ho neměl použít při inzerci služeb.
Pardon, nezachytil jsem všechny nuance číšníkovy řeči. Tedy znovu: „Máme tu svíčkovou, guláš, [dramatická pauza] šopský salát nebo smažený sýr.“ Lepší?

čímž by dal najevo, že šopský salát je jídlo jiné povahy, než ostatní nabízená, a tím vybočuje z deklarovaných požadavků zákazníka
Ano, jsou kultury na východ od nás, kde je konzument služby automaticky považován za nesvéprávného blba. Já dávám přednost západnímu přístupu, kde jedná rovný s rovným a číšník nechá na hostovi, aby posoudil, jestli daná nabídka odpovídá či neodpovídá jeho požadavkům.

Matláš dva různé pojmy dohromady: očekávání a nabízená služba jsou dva zcela různé pojmy.
Přičemž snahou obou stran je, aby nabízená služba odpovídala očekávání. Jenže vás děsně irituje, když služba poskytnutá úplně jinému zákazníkovi nesplňuje vaše očekávání.

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #209 kdy: 22. 04. 2021, 18:46:43 »
Opět ses vyhnul všem podstatným argumentům, a odpovídáš na podružnosti. Navíc i v těch podružnostech - kde se cítíš evidentně silnější v kramflecích, děláš úplně základní logické chyby.

Citace
Já nejsem příznivcem filozofického směru, že realita existuje jedině tehdy, pokud je vědomě pozorována.
Potřeba je definována jako pociťovaný nedostatek. Tedy, pokud ji daný subjekt nepociťuje, tak potřeba neexistuje. Tady už popíráš úplně elementární logiku - a abys nemusel uznat omyl, a balíš to do rádobyvznešených slov.

Citace
To, že vy to považujete za nesmyslné, nic nemění na tom, že to tak v praxi funguje. Miliardy lidí po celém světě jsou schopny objednat si v restauraci jídlo a dostanou, co chtěli.
Ano miliardy lidí na celém světě akceptují služby, které definuje hospodský. Té definici se říká jídelní lístek, který evidentně existuje i v prázdné restauraci. Neznáš úplné základy občanského práva, nastuduj si oddíl 2 občanského zákonníku, konkrétně co znamená právnický pojem nabídka.
Takže sorry - stokrát můžeš tvrdit, že je bílá černá, dle zákoná je prostě bílá.

Citace
i u nás vám nabízené jídlo na přání upraví, v
To, v čem máš částečně pravdu je to, že v případě, kdy zákazník přijde s tím, že chce nějakou službu nedefinovanou poskytovatelem, tedy kterou poskytovatel předem nenabídl, a poskytovatel mu ji poskytne, tak že tam by se opravdu dalo mluvit o tom, že ji definuje zákazník. Byť zpravidla konkrétní podobu, provedení a cenu stejně řekne poskytovatel, takže ji až na opravdové výjimky nakonec stejně definuje stejně poskytovatel - ale dejme tomu tady je akceptovatelný i opačný pohled.

Nicméně, my se bavíme o případu, kdy ISP oficálním způsobem své služby nabídl (viz §1780o veřejné nabídce). A vzhledem k tomu, že při jejím uveřejnění veřejné nabídky žádný zákazník prostě není, tak v tomto případě zákazník službu evidentně prostě nedefinuje, i když se třeba na hlavu postavíš. (A přinejemenším, i kdybys chtěl tvrdit, že u některých ISP to veřejná nabídka není, tak najdeš jich X, u kterých to veřejná nabídka je - např. když si tu službu můžeš "naklikat v eshopu", tak je to nezpochybnitelné - a stačí jeden ISP, který to tak má, aby to implikovalo nemožnost definovat VIPA pomocí zákazníka)


To, že tvrdíš, že nabídka ISP je jen nezávazné něco, co si musí mezi sebou ještě ISP se zákazníkem dohodnout, je jenom průhledná snaha povolit poskytovateli lhát o tom, co ve skutečnosti poskytuje, a je to věc která je v rozporu s právním řádem ČR.
Citace
Já dávám přednost západnímu přístupu, kde jedná rovný s rovným a číšník nechá na hostovi, aby posoudil, jestli daná nabídka odpovídá či neodpovídá jeho požadavkům.
  • Opět jen balíš exkrement do vznešených slov. Protože přesně stejnými slovy by jsi mohl obhajovat, kdyby na otázku oběda začal číšník nabízet životní pojištění, nebo třeba trhání nehtů. Nebo když tzn. šmejdi nabízí důchodcům hrnce za třicet tisíc.
  • Nicméně: pokud děláš takovouto modelovou situaci, tak Ti říkám, že já jako host bych to posoudil jako špatné. Takže pokud nejde např. o stálého hosta, s kterým může číšník používat komunikační zkratky, tak jde evidentně o neprofesionální přístup, protože existují hosté, které tím takový číšník odradí od další návštěvy podniku. To, že to Tobě nevadí: Tobě evidentně nevadí ani porušování zákona: viz výš, takže asi nejsi zrovna vhodná referenční osoba....

Citace
Jenže vás děsně irituje, když služba poskytnutá úplně jinému zákazníkovi nesplňuje vaše očekávání.
Ne, já pouze chci po ISP, aby dodržoval zákony. Tedy pokud učiní nabídku, aby ji dodržel.
Pokud se s nějakým zákazníkem ISP dohodne, že nechce dodržet nabídku, kterou ISP učinil, že mu stačí méně než veřejná IP adresa, není to nic proti ničemu. Ale pokud něco ISP neumí dodržet, ať to neslibuje.

===
V každém případě, reagoval jste v podstatě jen na drobnosti. Na základní argument, že při nabídce služeb od ISP žádný zákazník není, tedy je kravina tvrdit, že služby v nabídce toho ISP jsou nějak definované zákazníkem jste nenašel jediný argument. Což jsem čekal, protože na to se argument prostě najít nedá. Zákon v tomto koneckonců mluví jasně.