Je to plnohodnotná veřejná adresa?

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #120 kdy: 19. 04. 2021, 11:54:13 »
No, tak aspoň děkujeme za osvětlení takhle ex-post. Byla to z mého pohledu konstrukce, která to celé znepřehlednila. Stejně jako ty mlýnské kameny  :)  Asi by bylo jednodušší to uvádět přímo, bez dodavatelů, zákazníků, kamenů. Jen ISP a já, který si chce rozjet https server (na portu 443!, a i na portu který si zrovna usmyslím a bude to fungovat ihned, bez kolkované žádosti o port forwarding na port 443 nebo 66666 - pardon za aut), to nepovažuji za obsesi, ale za regulérní požadavek malé části internetových uživatelů (zákazníci ISP).

Co myslíte tou hlubokou vodou? Případ, kdy ISP "neprozradí" implementaci veřejné IP adresy? Což z mého pohledu může být:
1. routovaná IP adresa
2. přeložená IP adresa, zákazník má tedy nějakou privátní překladem 1:1 (nevím jak a proč to ISP dělá, asi neumějí nebo nechtějí používat routing, ale lepí to přes pravidla NATu)
3. přeložená přeložená IP adresa, tedy ten zmíněný narovnaný invalida-IP. Nejdřív přeložená způsobem 2 a poté přeložená nazpátek. (Aby to zákazník buď nepoznal a za druhé měl veřejnou IP dle anti-definice rfc 1918 "Private adresses" )

Hodně slabě v tom i vidím, že zákazník přesně nedokáže pojmenovat co chce (asi patrné z seznamu výše) a možná to, že si vybírá podle toho, zda mu tam konkrétní funkce bude fungovat (což http(s) server bude ve všech 3 případech).

Asi těmi pojmy mlýnské kameny a topení ve vodě něco přesně ilustrujete , ale my ostatní si to nedokážeme přesně představit, pouze odezíráme.
« Poslední změna: 19. 04. 2021, 11:56:46 od mikesznovu »


Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #121 kdy: 19. 04. 2021, 11:56:01 »
Problém, který vidím je ten, že pokud software (samoinstalovaný, nebo prostřednictvím dodavatele) vyžaduje veřejnou IP adresu, je zákazník toho ISP hozen do hluboké vody, ve které se topí.
Ovšem hodí ho tam dodavatel, který mu řekne vágní pojem „veřejná IP adresa“ a pak ho nechá, ať se topí.

Požadavek softwaru, který vyžaduje veřejnou IP adresu, očekává ji na svém stroji, na kterém běží. Ne někde v hloubce technologií u ISP, překládanou na nějakou mizernou privátní IP adresu. Některé software umějí za NATEM pracovat, ale ne všechny.
Přičemž i když ISP odroutuje veřejnou IPv4 adresu na zařízení zákazníka, bude tu IP adresu mít přiřazené vnější rozhraní zákazníkova routeru. Takže ten stroj, na kterém běží software vyžadující veřejnou IP adresu, má stejně smůlu, protože je stejně někde za NATem.

Vaše představa, že když ISP odroutuje jednu veřejnou IPv4 adresu na rozhraní zákazníka, bude vše samo fungovat, vůbec neodpovídá realitě. Nejprve je potřeba se vůbec domluvit, jak tam tu adresu dostat (protože ISP asi nebude chtít vyplýtvat 4 veřejné IP adresy – pokud si to zákazník nezaplatí), a pak si musí zákazník s adresou ještě poradit ve své síti.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #122 kdy: 19. 04. 2021, 12:00:27 »
Jen ISP a já, který si chce rozjet https server (na portu 443!, a i na portu který si zrovna usmyslím a bude to fungovat ihned, bez kolkované žádosti o port forwarding na port 66666 nebo 443), to nepovažuji za obsesi, ale za regulérní požadavek malé části internetových uživatelů (zákazníci ISP).
Když vám ISP zpřístupní veřejnou IP adresu přes NAT 1:1, vy si na svém routeru pouze nastavíte portforwarding příslušného portu na svůj webový server a vše vám bude fungovat.

Pokud vám ISP zpřístupní veřejnou IP adresu routováním jedné IP adresy na vnější rozhraní vašeho routeru, musíte se s ním nejprve domluvit, jak přesně vám tu veřejnou IP adresu bude přidělovat. Až to dojednáte, bude pro vás zase nejjednodušší na routeru si nastavit portforwarding, stejně jako v předcházejícím případě. Sice to pro vás bude daleko komplikovanější, ale zase vás může těšit, že máte dle Miroslava Šilhavého tu jedinou správnou veřejnou IP adresu.

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #123 kdy: 19. 04. 2021, 12:02:38 »
Citace
Zkuste číst moje odpovědi.
Čtu je. Ovšem jelikož se snažíš jasným formulacím vyhnout, co to jde nejvíc, tak holt Tvé odpovědi nejsou pochopitelné. Slovo STUN jsi ve svých odpovědích nepoužil ani jednou. Kdybys napsal hned, že STUN považuješ za veřenou IP, mohli bychom být hotoví hned:
 Jelikož existují veřejné STUN servery, tak každé připojení k internetu umožňuje provoz některé služby. Ty jsi tedy pojem "veřejná IP adresa" totálně vyprázdnil. V praxi Tvá definice neznamená vůbec nic a hodí se na každou internetovou přípojku.

Jazyk je určený k předávání informací. Obzvlášťě technický jazyk. Technický termín, které žádnou informaci nenese, je nesmyslný a nefunkční. Proto je Tvoje definice technického termínu "veřejná ip adresa" nesmyslná a nefunkční.

===

Naše definice informaci o tom, co nabízí dané rozhraní navíc, nese, tedy smysluplná je. No a zbejvá se vypořádat s těma pár námitkama, které jsi proti ní měl:

Citace
Jo, že je to „doručení IP adresy“.
Spojení doručit IP adresu jsem v diskusi nepoužil ani jednou, moje definice byla jiná. To, že se snažíš mi vkládat do úst něco, co jsem nikdy neřekl, a přitom mi to plameně otloukáš o hlavu, no - tak nevím: děláš to úmyslně, protože mojí definici vyvrátit neumíš, nebo fakt jen nečteš, co opravdu píšu?
Citace
Třeba by vám došlo, že doručení paketu nespočívá pouze v jeho odeslání, ale také v jeho přijetí.
A? ??? Pošta také doručuje za daných podmínek: např. musíš mít schránku. Pokud nemáš v provozu schránku - rozhraní schopné přijmout dopis, dopis nedojde. Pokud nemáš v provozu např. síťovou kartu, paket nepřijde. A? Mění to něco na tom, že pošta doručuje?
To už namítáš obskurnosti, protože nejsi schopen na té definici najít reálnou chybu.

Citace
– Dobře, tak připojte můj dům na adrese Long Street 123, Vancouver, Kanada.
1) Připojení k internetu je ze své podstaty geograficky limitováno (a vůbec, jakákoli poskytovaná služva je nějak geograficky limitovaná: nikdo Tě neostříhá na Jupiteru). Proto nikdo nevidí nic divného, když tento limit (přinejmenším v reklamě) poskytovatel neuvádí (co se týče smlouvy, tak se můžem bavit, nakolik je správné chtít po výrobcích mikrovlnky, aby uváděly, že se tam nemají sušit kočky).

 Naopak není sebemenší problém poskytovat "skutečnou/plnohodnotnou veřejnou IP" a spousta společností to dělá. A není to problém: "dodávám to, ale nejsem schopen to dodat na Jupiter", ale "neumím to dodat". To, jaké služby jde na daném připojení provozovat je otázka kvality a rozsahu dodané služby. Tedy srovnáváš informování zákazníka o dostupnosti služby s informováním o kvalitě a rozsahu služby.

Když někdo neuvádí přesné údaje o dostupnosti služby (poskytované na fixním místě), není to takový problém, protože se případný problém nutně vyjasní dříve, než bude uzavřena smlouva. To o kvalitě a rozsahu služby neplatí, a proto jsou na uvádění kvality a rozsahu služby podstatně striktnější nároky. Z toho plyne, že srovnáváš věci odlišné povahy a tedy jde o tzn. falešnou analogii.


2) Já tvrdím, že podle mé NAT 1:1 není veřejná IP adresa. Tedy ten Tvůj provider co nabízí NAT 1:1 není poskytovatel k internetu, co Tě připojí "jen někde". Ten prostě podle mé definice veřejnou ip adresu prostě nenabízí a Tvá námitka tedy nijak moje stanovisko nevyvrací.Tvoje námitka by vyvracela moji definici veřejné IP adresy jen za premisy, že platí Tvoje definice veřejné IP adresy. Tedy opět se snažíš dokazovat své stanovisko za pomoci tautologie, a tedy argumentačním faulem (a už jsem Tě na to upozorňoval). Postoj "to co tvrdím já platí, a proto Tvá (alternativní) definice je špatně" do slušné diskuse nepatří. Tak prosím diskutuj slušně a trochu o svých námitkách přemýšlej.

Citace
Podstatné je to, že když uživatel (při vašem řešení) píchne ethernetový kabel „s internetem“ do WAN portu svého routeru, je dost možné, že mu internet nebude fungovat. COž mi u připojení k internetu připadá jako dost podstatná závada.
Sorry, ale když ho píchneš do LAN portu, tak Ti nebude fungovat žádné připojení k internetu. Když píchneš RJ45 do USB portu počítače, taky Ti to nebude fungovat. Když si nenainstaluješ operační systém, taky Ti to nebude fungovat. Takže opět námitka mimo: je úplně normální, že připojení k internetu vyžaduje odborné zapojení a pokud to někdo neumí zapojit, tak to fungovat nebude. U drtivé většiny ISP si jde to zapojení objednat, pokud to neumíš sám.
A btw., není důvod, proč by nemohla fungovat veřejná IP a zároveň DHCP stejně jako u privátní adresy. A pak si klidně na routeru můžeš nastavit úplně stejně NAT a portforwarding, když Ti to stačí. Takže Tvoje námitka je úplně mimo hned dvakrát.
« Poslední změna: 19. 04. 2021, 12:04:54 od Logik »

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #124 kdy: 19. 04. 2021, 12:15:07 »
bude tu IP adresu mít přiřazené vnější rozhraní zákazníkova routeru.
Ano, tak je to "běžné", ale není to jediný způsob. Tím spíš, když zákazník chce (veřejnou IP na) provoz serveru. Tak mi připadá, že už ví co dělá a buď tam bude mít zapojený ten server a nebo si to nastaví na svém routeru - ostatně ten už je v jeho sféře.

(protože ISP asi nebude chtít vyplýtvat 4 veřejné IP adresy – pokud si to zákazník nezaplatí)


Nevidím rozdíl v tom,  jestli mu bude IP routovat nebo to bude dělat přes překlad nebo jinak. Pokaždé ho to bude stát jednu IP adresu z balíku, které "~vlastní", která musí být dedikovaná pro zákazníka. (Je řeč o části zákazníků, kteří mají veřejnou IP  objednanou, a pro upřesnění v počtu jedna).

Uff, tady je to jak na válečném poli,  zatímco jste psal svůj příspěvek, přišlo 2 nových odpovědí. Možná byste měl upravit svůj příspěvek.


Pokud vám ISP zpřístupní veřejnou IP adresu routováním jedné IP adresy na vnější rozhraní vašeho routeru, musíte se s ním nejprve domluvit, jak přesně vám tu veřejnou IP adresu bude přidělovat.

Nechť už je tedy veřejná IP adresa určená  zpřístupněná. Proč a kvůli čemu je třeba se s ním dál domlouvat A jaké jsou  možnosti toho přidělení?
« Poslední změna: 19. 04. 2021, 12:17:15 od mikesznovu »


Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #125 kdy: 19. 04. 2021, 12:15:55 »
Podle mě jde o to, že zákazník by měl být v pozici, aby nemusel precizovat, co chce. Měla platit premisa, ke které se přiklání i ochrana spotřebitele: aby zákazník dostal to, co vnímá, že je mu nabízeno. Poslední dobou se mluvilo o tom, že ISP už nesmějí uvádět rychlosti, které nejsou skutečné. Vytvořila se aspoň minimální pravidla, jak vypočíst porušení (kolik procent doby musí dosahovat linka jaké rychlosti, jaký smí být maximální výkyv dolů, ...).

U veřejné IP adresy je to podobný "boj". Ten pojem by bylo potřeba začít vykládat rozumněji, ne podle praxe, která se hodí ISP. (Já k tomu dodávám, že jejich argumenty jsou z lenosti, technika by to zvládla).

Pokud tedy objednávám internet, chci mít zaručeno, že do provozu není zbytečně zasahováno. NAT je realita, kterou lze obhájit. IP adres není dostatek, aby každá přípojka a každý počítač dostal. Takže zásah NATEM je nutný - a maximálně můžeme hovořit o tom, jak moc do provozu ISP musí zasáhnout.

U požadavku na veřejnou IP adresu se výklady liší. Nejužší výklad je, že jsou přesměrované určité protokoly a/nebo porty na privátní IP. Co na tom vidím špatně je právě to, že ISP volí právě to nejužší možné minimum, které si jde vůbec představit, aby se to dalo veřejnou IP adresou nazvat.

Ale podívejte se na to z druhé strany: který software by do svých požadavků dával "požadujeme veřejnou IP adresu", když by mu stačil NAT? Software, kterému stačí přesměrované (NATované) porty, by to do svých požadavků ani neuváděl. Když už to uvádí, dá se předpokládat, že potřebuje tu veřejnou IP adresu mít přímo k dispozici. Byly vyjmenované protokoly, kterým NAT 1:1 dělá problémy.

Právě proto, že software vyžadující veřejnou IP adresu to vyžaduje z nějakého důvodu a zároveň ISP tuto nabídku naplňuje tím nejmrňavějším technickým řešením, staví to zákazníka do strašné pozice. Pokud se tím vůbec chce zabývat, musí si osvojit spoustu technických znalostí, aby vůbec mohl ISP říct, co vlastně chce. Na konci se často dozví, že to nedostane. -- fajn, doma, na hobby, to asi nikoho tolik nebolí, ale jsou situace, kdy takto ztracený čas hraje roli.

Proto by bylo vhodnější, kdyby ISP rovnou inzerovali, že IP adresu zákazníkovi neposkytnou, ale přesměrují mu provoz na privátní adresu. To by zákazníka rovnou a kvalitně informovalo, a mohl by daleko lépe posoudit (třeba u toho dodavatele), jestli to řešení dostačuje.

O čem se zde s Filipem dohaduji je právě to, že on obhajuje tu minimální definici a argumentuje tím, že existují i daleko širší definice (směrovaný blok, blok podle původních tříd IP adres, změny reverzních DNS záznamů, ...), a že tedy ISP si mohou vybrat cokoliv z této škály a splní to, co slibují. Mně se to nelíbí, protože právě tu minimální definici si ISP vybrali např. u označování rychlostí linek. Nelhali, někdy, během dne, to maxima dosahovalo. Průměrnou rychlost neměl zákazník možnost zjistit dopředu, jedině až v praxi. Bez možnosti reklamace. Je to naprosto analogická situace - nechci, aby zákazník dostal maximum, ale pokud jsou služby na minimu možného, je to důvod říct, že je to špatně a začít to označovat, stejně jako rychlosti linky, přesněji.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #126 kdy: 19. 04. 2021, 12:52:32 »
Z mojej osobnej skusenosti, ak sa klient dopytuje na verejnu ip adresu.
Tak ako prve sa ho pytam, za akym ucelom tu adresu potrebuje. Vo vacsine pripadou
z nich vypadne, ze maju kamery a chcu k nim pristupovat. Pripadne, ze robi herny server, atd..

Na  zaklade informacii im hned navrhnem miesto verejnej ip adresy - port forward,
kde to budu mat napr. za jednorazovy poplatok 15 euro.

Ak  trvaju na prideleni verejnej ip, tak im poviem akym sposobom im ju viem dodat.
Ci uz NAT 1:1, PPPoE alebo routovanim. Nasledne sa pytam, ci si to zakaznik dokaze sam nastavit
na svojom routri. Ak nie, tak mu zdelim za aky poplatom mu to viem nastavit. A samozrejme dodam,
ze mesacne budu za ip platit napr. 10 euro. Co myslite, ze si ten zakaznik vybere ??

Vzdy to najlacnejsie funkcne riesenie. A nemusim ani nikde formulovat, co verejna ip adrese je alebo nie.
Ked to ani sam zakaznik nevie a len mu to dodavatel oznamil a nic mu neupresnil.


Ako klient neznaly problematiky, zavolam svojmu ISP. Poviem mu svoju poziadavku. A taktiez mu vysvetlim na co presne tu adresu potrebujem. Ked mi to napr. dodavatel nepovedal. Predpokladam, ze ISP mi vie poradit a da mi to co potrebujem.


Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #127 kdy: 19. 04. 2021, 13:02:34 »
Podle mě jde o to, že zákazník by měl být v pozici, aby nemusel precizovat, co chce.
Jen co budou běžně k dispozici křišťálové koule, může toto pravidlo být zavedeno.

Měla platit premisa, ke které se přiklání i ochrana spotřebitele: aby zákazník dostal to, co vnímá, že je mu nabízeno.
Což s mým pojetím „veřejné IP adresy“ platí. Spotřebitel chce, aby se dostal přes internet ke svému NASu. Nebo na webovou kameru. Nebo aby si mohl zřídit VPN. To všechno dostane.

Ten pojem by bylo potřeba začít vykládat rozumněji, ne podle praxe, která se hodí ISP.
Ono se to dnes hlavně vykládá tak, jak se to hodí klientům. Nechápu, proč pořád trváte na tom, že se to má vykládat tak, aby z toho uživatelé byli zmatení.

Já k tomu dodávám, že jejich argumenty jsou z lenosti, technika by to zvládla.
Také byste měl dodat, že by si ale zákazník musel často tu techniku, která to zvládne, koupit.

U požadavku na veřejnou IP adresu se výklady liší. Nejužší výklad je, že jsou přesměrované určité protokoly a/nebo porty na privátní IP. Co na tom vidím špatně je právě to, že ISP volí právě to nejužší možné minimum, které si jde vůbec představit, aby se to dalo veřejnou IP adresou nazvat.
To je celkem normální. Rozumné jsou dvě hodnoty – buď minimum nebo maximum. Maximum se v nabídce nikdy nepoužívá, navíc v tomhle případě je maximum dnes nedosažitelné. (Maximum by byla alespoň /24 síť PI adres.)


Ale podívejte se na to z druhé strany: který software by do svých požadavků dával "požadujeme veřejnou IP adresu", když by mu stačil NAT?
Všechen. Protože podstatou je ta veřejní IP adresa, ne NAT. Když si dá software do požadavků NAT, bude zákazník spokojen, protože jeho domácí router dělá NAT z 10.0.196.23 na 192.168.0.0/24, tím pádem mu přece bude přístup z internetu fungovat.

Software, kterému stačí přesměrované (NATované) porty, by to do svých požadavků ani neuváděl.
Žádné „by“. Software, kterému stačí NATované porty, ve svých požadavcích uvádí „veřejná IP adresa“.

O čem se zde s Filipem dohaduji je právě to, že on obhajuje tu minimální definici a argumentuje tím, že existují i daleko širší definice (směrovaný blok, blok podle původních tříd IP adres, změny reverzních DNS záznamů, ...), a že tedy ISP si mohou vybrat cokoliv z této škály a splní to, co slibují. Mně se to nelíbí,
Vám se to nelíbí a prosazujete definici náhodně někde mezi minimem a maximem.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #128 kdy: 19. 04. 2021, 13:06:14 »
Z mojej osobnej skusenosti, ak sa klient dopytuje na verejnu ip adresu.
Tak ako prve sa ho pytam, za akym ucelom tu adresu potrebuje. Vo vacsine pripadou
z nich vypadne, ze maju kamery a chcu k nim pristupovat. Pripadne, ze robi herny server, atd..

Na  zaklade informacii im hned navrhnem miesto verejnej ip adresy - port forward,
kde to budu mat napr. za jednorazovy poplatok 15 euro.

Ak  trvaju na prideleni verejnej ip, tak im poviem akym sposobom im ju viem dodat.
Ci uz NAT 1:1, PPPoE alebo routovanim. Nasledne sa pytam, ci si to zakaznik dokaze sam nastavit
na svojom routri. Ak nie, tak mu zdelim za aky poplatom mu to viem nastavit. A samozrejme dodam,
ze mesacne budu za ip platit napr. 10 euro. Co myslite, ze si ten zakaznik vybere ??

Vzdy to najlacnejsie funkcne riesenie. A nemusim ani nikde formulovat, co verejna ip adrese je alebo nie.
Ked to ani sam zakaznik nevie a len mu to dodavatel oznamil a nic mu neupresnil.
Ano, tohle je správný přístup, díky za něj. Takhle si představuji prozákaznický přístup. A ne že vystavím nějakou nicneříkající nabídku, nebudu se zákazníkem komunikovat, dodám mu to, co si pod tím názvem představuju já, a až si bude zákazník stěžovat, že mu nic nefunguje, opáčím: „Smůla, dostal jste co jste si objednal, měl jste si na internetu přečíst definici Miroslava Šilhavého, co je veřejná IP adresa.“

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #129 kdy: 19. 04. 2021, 13:31:36 »
A ne že vystavím nějakou nicneříkající nabídku, nebudu se zákazníkem komunikovat, dodám mu to, co si pod tím názvem představuju já, a až si bude zákazník stěžovat, že mu nic nefunguje, opáčím: „Smůla, dostal jste co jste si objednal, měl jste si na internetu přečíst definici Miroslava Šilhavého, co je veřejná IP adresa.“

To jsem prosím někde napsal? Naopak preferuji, aby z nabídky bylo buďto zřejmé, co dostanu, nebo abych věděl, že se ISP musím zeptat. Špatně je pouze to, že ISP používají pojem, který se dá vyložit různě a spíš působí, jako vše pokrývající řešení, ale přitom současně nabízejí nejmenší možný okleštěnec. Jedině to vede k nejasnostem.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #130 kdy: 19. 04. 2021, 13:49:03 »
Naopak preferuji, aby z nabídky bylo buďto zřejmé, co dostanu
Což je v případě veřejných IPv4 adres nemožné, protože těch možností a věcí, které je potřeba ošetřit, je spousta. Do nějaké obecné nabídky potřebujete pár slov a ne tam na několika odstavcích popisovat veškeré detaily. Navíc správné řešení je opačné – ne že klient bude svou mlhavou představu o tom, co potřebuje, porovnávat s komplikovanou nabídkou, ale správně je to, že klient řekne ISP, co potřebuje, a ISP mu na základě toho nabídne odpovídající službu.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #131 kdy: 19. 04. 2021, 14:45:22 »
Naopak preferuji, aby z nabídky bylo buďto zřejmé, co dostanu
Což je v případě veřejných IPv4 adres nemožné, protože těch možností a věcí, které je potřeba ošetřit, je spousta. Do nějaké obecné nabídky potřebujete pár slov a ne tam na několika odstavcích popisovat veškeré detaily. Navíc správné řešení je opačné – ne že klient bude svou mlhavou představu o tom, co potřebuje, porovnávat s komplikovanou nabídkou, ale správně je to, že klient řekne ISP, co potřebuje, a ISP mu na základě toho nabídne odpovídající službu.

Ne, zákazník nepotřebuje pár slov, to potřebuje ISP pro svoje obchodní zájmy. V případě, že poskytuje to nejmenší možné minimum (NAT), tak by to zmínit měl. Je to rovina slušnosti a férového přístupu. Znovu připomínám tu analogii k uvádění rychlostí, kde ISP taky zašli na dřeň, až to bylo potřeba začít řešit.

Na přehlednosti by nic neumenšilo, kdyby to bylo strukturované např. takto:
Citace
Veřejná IP adresa (NAT 1:1)* ... 50 Kč
Veřejná IP adresa (PPPoE)** ... 65 Kč
Veřejná IP adresa (směrovaná síť) ... není ve standardní nabídce / individuálně

* dostačuje pro obvyklé služby
** pro služby vyžadující IP adresu přímo na cílovém zařízení

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #132 kdy: 19. 04. 2021, 15:55:50 »
V případě, že poskytuje to nejmenší možné minimum (NAT), tak by to zmínit měl.
NAT není nejmenší možné minimum. Pořád nechápu ten váš nekonzistentní přístup, že když má služba nějaká omezení, požadujete ta omezení vypisovat hned v názvu služby, ale když má jiná omezení, nemusí být zmíněna vůbec.

Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #133 kdy: 19. 04. 2021, 15:58:31 »
NAT není nejmenší možné minimum. Pořád nechápu ten váš nekonzistentní přístup, že když má služba nějaká omezení, požadujete ta omezení vypisovat hned v názvu služby, ale když má jiná omezení, nemusí být zmíněna vůbec.

Jaká skrytá omezení se mi skrývají např. pod nabídkou PPPoE?
Jaká skrytá omezení se mi skrývají, když mi ISP bude směrovat blok IP adres?

Logik

  • *****
  • 1 022
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Je to plnohodnotná veřejná adresa?
« Odpověď #134 kdy: 19. 04. 2021, 16:16:41 »
Citace
Nechápu, proč pořád trváte na tom, že se to má vykládat tak, aby z toho uživatelé byli zmatení.
To, co my chceme, aby poskytovatel označoval veřejnou IP adresou opravdu veřejnou IP adresu. A pokud označí něco, co má oproti veřejné IP adrese nějaké limity, ať (pokud chce) to klidně pro zjednodušení pořád označí za veřejnou IP adresu, ale ty limity explicitně zmíní (např. tím, že zmíní použitou technologii, z které ty limity plynou). Z toho žádné matení zákazníků vzniknout nemůže.

Naopak ty, z toho, co jsi říkal, plyne - viz můj minulý post, na který jsi radši nereagoval, protože taky co na to říct, žejo - že do definice veřejné IP podle Tebe spadá jakékoli připojení k internetu. Tedy Ty tady prosazuješ právo poskytovatelů mást zákazníky (a defakto je podvádět a prodávat jim klasické připojení jako veřejnou IP adresu). A i když jsme Ti to už dokázali - jsi tak drzý, že místo toho, co bys to uznal, tak z toho ještě obviňuješ druhé.