Je to plnohodnotná veřejná adresa?

[Miroslav Šilhavý]

@Logik

Ono by ve skutečnosti šlo celou Filipovu logiku obrátit. Pokud vychází z toho, že si uživatel dokáže poradit s NATEM 1:1, pak by jistě pro takového uživatele nebylo nijak zavádějící to v nabídce označovat jako NAT 1:1 a ne jako "veřejná IP adresa".

Nevím, co tak blbne, protože v jiných oblastech je FJ docela radikální ochránce spotřebitele a liberál, ale jakmile se jedná o nějakou internetovou technologii, předvádí obrat o 180 stupňů.

[Reklama]

[Filip Jirsák]

Filipe:Tvoje argumenty by šly úplně stejně aplikovat na situaci, kdy pod pojmem veřejná adresa dává poskytovatel "klasickej" NAT 1:N. Veřejnou adresu tam "máš" taky. Sice je někde daleko v síti poskytovatele, ale to při natu 1:1 také. A že nedostaneš vše co na tu adresu přijde? To při NATU 1:1 také ne (jednak často nedostaneš exotické protokoly, jednak prostě dostaneš něco jiného, než co kdo na tu veřejnou adresu pošle). Ale veřejnou adresu "máš".

Argumentace, kterou jde aplikovat i na takto absurdní případ, evidentně není dobrá argumentace.

Ne, moje argumenty by na NAT 1:N nešly aplikovat. Uživatel si pořizuje veřejnou IP adresu pro to, aby některé služby provozované v jeho síti byly dostupné z internetu. To s NATem 1:N bez portforwardingu nepůjde, protože bez nějakých hackovacích technik se z internetu třeba na HTTPS server za NATem 1:N nepřipojíte. Přes NAT 1:1 se tam připojíte.

Důraz je na tom některé – málokdo si pořizuje veřejnou IP adresu proto, aby tam měl teoreticky dostupné veškeré služby.

[Filip Jirsák]

Ono by ve skutečnosti šlo celou Filipovu logiku obrátit. Pokud vychází z toho, že si uživatel dokáže poradit s NATEM 1:1, pak by jistě pro takového uživatele nebylo nijak zavádějící to v nabídce označovat jako NAT 1:1 a ne jako "veřejná IP adresa".

Prima. A tu vaši nabídku by – aby to nebylo zavádějící – označoval jako „jedna routovaná globálně routovatelná IPv4 adresa“.

Nevím, co tak blbne, protože v jiných oblastech je FJ docela radikální ochránce spotřebitele a liberál, ale jakmile se jedná o nějakou internetovou technologii, předvádí obrat o 180 stupňů.

To není žádný obrat. Já akorát nechci spotřebitele „chránit“ tím, že jeden obecně používaný název bude smět označovat jen jednu konkrétní technologii, kterou arbitrárně vybral Miroslav Šilhavý. Ochrana spotřebitele podle mne spočívá v tom, že pokud nějaký dodavatel vyžaduje pro svou dodávku nějakou formu zpřístupnění přes veřejnou IPv4 adresu, domluví to s ISP sám. Nebo přinejhorším dá zákazníkovi přesné instrukce.

Nebo vy byste za ochranu spotřebitele považoval to, že vás lékař za specialistu nepošle se žádankou s přesným popisem požadovaného vyšetření, ale řekne vám, ať si seženete nějakého specialistu sám a sám si s ním domluvíte, na co vás má vyšetřit? Nebo v autoservisu by vás poslali, ať si sám jdete koupit olej. Vy byste došel koupit olej, přinesl byste první, na který byste narazil – samozřejmě špatný. Byla by to chyba samoobsluhy, že tam měly regál s oleji a neměli tam speciálně pro vás napsáno, že se oleje od sebe liší? Nebo by to byla chyba autoservisu, že vám neřekli, jaký přesně olej – a že vás pro něj vůbec posílali, místo aby ho zajistili sami.

Nevím, proč pořád hájíte šlendrián dodavatelů, kteří nejsou schopni říct, so vlastně požadují. Na požadavek „potřebujete veřejnou IP adresu“ si nezaslouží jinou odpověď, než upřesňující dotaz: „A dá se koupit normálně v Lidlu, nebo musím do Alzy?“

[Miroslav Šilhavý]

Ne, moje argumenty by na NAT 1:N nešly aplikovat. Uživatel si pořizuje veřejnou IP adresu pro to, aby některé služby provozované v jeho síti byly dostupné z internetu. To s NATem 1:N bez portforwardingu nepůjde, protože bez nějakých hackovacích technik se z internetu třeba na HTTPS server za NATem 1:N nepřipojíte. Přes NAT 1:1 se tam připojíte.

Vy říkáte, že NAT 1:1 implikuje dostupnost služeb zvenčí dovnitř. Ale pokud se budeme držet Vaší logiky, kdy říkáte, že "veřejná IP adresa" neimplikuje směrovanou adresu, tak proč jste se rozhodl, že to implikuje vůbec něco? ...právě proto kolega Logik použil trefně reductio ad absurdum.

[Logik]

Uživatel si pořizuje veřejnou IP adresu pro to, aby některé služby provozované v jeho síti byly dostupné z internetu.

Tím sis nepomohl, naopak jsi jen zvýraznil nekonzistenci svého postoje. Protože to opět splňuje i NAT 1:N. Např. za pomoci STUN protokolu. Zprovozní ti některou službu. Že ne tu, na kterou jsi myslel? A jak mám vědět, kterou si myslel? A že je těch služeb které fungují i při NATu 1:N málo, zatímco při NATu 1:1 většina? A? Kvalitativně je to totéž, liší se to čistě kvantitativně. Každý NAT tě nějak omezí.... (námitka, že STUN protokol potřebuje server venku neprojde, na spoustu věcí potřebuješ nějakou součinnost serverů venku - na routing, dns,....).

Takže aby Tvoje definice platila, tak bys musel tvrdit, že si uživatel pořizuje veřejnou IP adresu proto, aby fungoval web a mail a ... nebo ..... A jako každá definice, která se dělá výčtem je taková definice evidentně vadná. Zatímco naše definice: Veřenou IP adresu si člověk pořizuje, aby byl jeho PC PŘÍMO DOSTUPNÝ z internetu je jednoduchá, elegantní a funční.

Navíc Tvá definice je vadná i proto, že vnucuješ uživateli své představy, co s tím uživatel bude dělat. Jestli prodáváš veřejnou adresu použitelnou pouze pro konkrétní účel, tak to máš napsat. A ne předpokládat, že víš, co uživatel chce s tou adresou dělat, a pokud Ti nepřečte myšlenky a chce jí použít jinak, tak že je blbej a nenormální, že neví, co si myslíš.
Samozřejmě, můžeš se pokusit svoji definici ještě opravit, např. napadá mne třeba: veřejnou adresu si člověk pořizuje proto, aby mohl na svém počítači porovozovat služby potřebující veřenou ip adresu. Dál tu tautologii komentovat asi nemusím, žejo?

PS: A to ještě neřeším, že i tu výčtovou definici by splňoval i např. NAT 1:N, s tím, že by Ti provider forwardoval zrovna ty porty, které bys do toho výčtu zahrnul. Že nemáš web na 80? To jsem přeci nikde neslíbil....
Anebo jestli je to pro Tebe silný kafe (byť to Tvoji definici splňuje) tak co NAT 1:1, ale kde Ti bude provider forwardovat pouze sudé porty. Je to veřejná IP adresa? Podle Tvé definice ano - umožňuje Ti to některé služby provozovat.... Od kolika portů by to byla veřejná IP adresa? Stačil by jeden? Nebo aspoň třicet šest a půl? Nebo třeba všechny, ale o každý musím zvlášť providera požádat?

Jakmile začneš v definici čehokoli připouštět možná omezení, okamžitě se Ti z toho stane definice nekonzistentní, protože nikdy nevysvětlíš, proč zrovna ta Tebou vycucaná z prstu omezení jsou ta správná.

[Reklama]

[Filip Jirsák]

Vy říkáte, že NAT 1:1 implikuje dostupnost služeb zvenčí dovnitř. Ale pokud se budeme držet Vaší logiky, kdy říkáte, že "veřejná IP adresa" neimplikuje směrovanou adresu, tak proč jste se rozhodl, že to implikuje vůbec něco? ...právě proto kolega Logik použil trefně reductio ad absurdum.

Veřejná IP adresa implikuje akorát veřejnou IP adresu. Když chcete vědět víc, musíte zjistit, co se s tou veřejnou IP adresou bude dít. Opakuju to stále dokola. Máte podmět, chybí vám přísudek.

[Logik]

Veřejná IP adresa implikuje akorát veřejnou IP adresu.

Ale to je přece tautologie. Debata není o tom, že A je A, to víme všichni, ale to, v čem se lišíme je otázka: CO JE TO A?
My tvrdíme, že to A, že veřejná adresa, je "z internetu pomocí IP protokolů přímo dostupné rozhraní".Ty tvrdíš, že to je širší pojem. Ovšem - jak ukazuju v předchozím postu - nedokážeš definovat, co to vlastně je a odlišit to od jiných případů NATU.Protože nikdy nevysvětlíš, proč todle omezení je podle Tebe ještě Ok, aby to byla veřejná adresa, a todle už ne.
Proč tendle protokol ano a tendle ne? Nebo tendle port ano a tendle ne....Proto tvrdím, že naše definice toho pojmu je správná. Protože označuje něco, co je definovatelné a kde je jasná dělící linie a jasné kritérium, jak to poznat.

PPS:

To s NATem 1:N bez portforwardingu nepůjde,

Koukám na to, že jsi už také přišel na to, že Tvoje definice neumí odlišit "veřejnou" IP adresu od NATU s portforwardingem. :-)
Koneckonců, NAT 1:1 je jen speciální případ NATU obecně, žejo....

[Filip Jirsák]

Tím sis nepomohl, naopak jsi jen zvýraznil nekonzistenci svého postoje. Protože to opět splňuje i NAT 1:N. Např. za pomoci STUN protokolu. Zprovozní ti některou službu. Že ne tu, na kterou jsi myslel?

Myslel jsem samozřejmě ty konkrétní služby, které potřebuje používat uživatel.

aby fungoval web a mail a ... nebo .....

Právě pro ty případy, když se chcete odkázat na něco konkrétního, ale to konkrétní se může případ od případu lišit, má čeština slovo „některé“.

Jestli prodáváš veřejnou adresu použitelnou pouze pro konkrétní účel, tak to máš napsat.

Už jsem výše vysvětloval, že veřejná IPv4 adresa použitelná pro všechny myslitelné účely, je akorát taková, která je přidělena jako PI a je routována jako součást minimálně C sítě. U čehokoli menšího vždy narazíte na nějaká omezení a pro některé účely to bude nevhodné.

A to ještě neřeším, že i tu výčtovou definici by splňoval i např. NAT 1:N, s tím, že by Ti provider forwardoval zrovna ty porty, které bys do toho výčtu zahrnul.

Ano, to je naprosto v pořádku. Pokud chci zpřístupnit akorát HTTPS server a ISP to udělá forwardováním portu 443 na mé zařízení, budu spokojen.

Jakmile začneš v definici čehokoli připouštět možná omezení, okamžitě se Ti z toho stane definice nekonzistentní, protože nikdy nevysvětlíš, proč zrovna ta Tebou vycucaná z prstu omezení jsou ta správná.

Dobře, Miroslav Šilhavý možná ty požadavky na to, co je ta jediná správná „veřejná IP adresa“ volí náhodně, vy je volíte na základě toho, že neznáte omezení téhle volby. Budiž, já vás s nimi seznámím. Jedna routovaná IPv4 adresa očekává od cílového zařízení, že bude umět buď používat dvě IPv4 adresy na jednom rozhraní, nebo bude umět mimo standardy komunikovat i s branou, která je mimo jeho síť. Jedna routovaná IPv4 adresa očekává od cílového zařízení, že bude umět pracovat i se sítěmi menšími než je C. Jedna routovaná IPv4 adresa znamená nastavovat reverzní DNS záznam proprietární komunikací s ISP (pokud vůbec ISP umožní reverzní záznam nastavit), nemůžu si jej spravovat standardně na svém DNS serveru. Stačí vám to, nebo potřebujete ještě další omezení, která se vztahují k tomu, co jste až dosud měl za neomezené?

[Miroslav Šilhavý]

Myslel jsem samozřejmě ty konkrétní služby, které potřebuje používat uživatel.

Uživatel nepotřebuje žádné konkrétní služby, chce vlastní pevnou IP adresu. To ISP chce, povětšinou ze své vlastní lenosti, neschopnosti, neumětelství, poskytovat jen některé služby a sebeukájí se tím, že ví, které to jsou. Zatímco uživatelé pak brousí fóra a hledají workaroundy, aby jim to fungovalo. Nakonec jim to třeba funguje, ale je to z vynucené situace a z nouze ctnost.

Už jsem výše vysvětloval, že veřejná IPv4 adresa použitelná pro všechny myslitelné účely, je akorát taková, která je přidělena jako PI a je routována jako součást minimálně C sítě. U čehokoli menšího vždy narazíte na nějaká omezení a pro některé účely to bude nevhodné.

Jenže to už jdete dál, než co znamená "IP adresa". Pokud by někdo vyžadoval toto, bude hledat vlastní veřejnou směrovanou síť.

Jedna routovaná IPv4 adresa očekává od cílového zařízení, že bude umět buď používat dvě IPv4 adresy na jednom rozhraní, nebo bude umět mimo standardy komunikovat i s branou, která je mimo jeho síť. Jedna routovaná IPv4 adresa očekává od cílového zařízení, že bude umět pracovat i se sítěmi menšími než je C. Jedna routovaná IPv4 adresa znamená nastavovat reverzní DNS záznam proprietární komunikací s ISP (pokud vůbec ISP umožní reverzní záznam nastavit), nemůžu si jej spravovat standardně na svém DNS serveru. Stačí vám to, nebo potřebujete ještě další omezení, která se vztahují k tomu, co jste až dosud měl za neomezené?

Toto už taháte z paty. ISP to může řešit pomocí point to point, může přidělit /30 síť, může přidělovat adresy klidně z větší sítě (/22, /21...) - to už jsou jeho volby, jak splnit proklamaci. Plést do toho dávno zrušené členění tříd sítí, nebo perverzní DNS záznamy je jen mlha. S ISP budete o reverzních záznamech jednat i při NATU 1:1, i při směrování jakékoliv jiné sítě, než je /8, /16 a /24.

Podstatou celého je přinejmenším doručit IP adresu na rozhraní k zákazníkovi. Ano, i tak se mohou vyskytnout nějaké problémy, ale je tím splněno to, co je inzerováno. Bude to fungovat vždy lépe, než NAT 1:1.

[Filip Jirsák]

Ale to je přece tautologie. Debata není o tom, že A je A, to víme všichni

Vy bohužel z A odvozujete, že A je B. S tím odvozením já nesouhlasím, já tvrdím, že jediné, co o A víme, je to, že A je A.

My tvrdíme, že to A, že veřejná adresa, je "z internetu pomocí IP protokolů přímo dostupné rozhraní".

Ano, to tvrdíte. Ale pořád nevím, jak z pojmu „veřejná IP adresa“, cože je slangové označení pro globálně routovatelnou IPv4 adresu, odvozujete něco o přímé dostupnosti. Je to jako z pojmu „cesta z Prahy do Brna“ odvozovat, že poletíte letadlem.

Ty tvrdíš, že to je širší pojem.

Ne, já tvrdím, že „veřejná IP adresa“ je jenom zkratka označující, že je tam poskytována nějaká služba pomocí veřejné IP adresy.

Ovšem - jak ukazuju v předchozím postu - nedokážeš definovat, co to vlastně je a odlišit to od jiných případů NATU.

Já to dokážu, na rozdíl od vás. Veřejná IP adresa je služba umožňující přístup (navazovaný z internetu) ke konkrétním službám na zařízení zákazníka prostřednictvím statické IPv4 adresy.

Protože nikdy nevysvětlíš, proč todle omezení je podle Tebe ještě Ok, aby to byla veřejná adresa, a todle už ne.

Nikoli, tohle je váš problém, že jste nikdy nenapsal, proč jedno omezení je OK a jiné ne. V mém případě je hranice mezi jednou službou a žádnou službou. Což je přirozená hranice, pokud počet něčeho je nula, míváme ve zvyku říkat o tom, že to není.

Proto tvrdím, že naše definice toho pojmu je správná. Protože označuje něco, co je definovatelné a kde je jasná dělící linie a jasné kritérium, jak to poznat.

Já jsem svou definici uvedl. DOkonce několikrát, naposledy v tomto komentáři. Tak uveďte vy svou definici.

To s NATem 1:N bez portforwardingu nepůjde,

Koukám na to, že jsi už také přišel na to, že Tvoje definice neumí odlišit "veřejnou" IP adresu od NATU s portforwardingem. :-)

Tak koukejte pořádně a zjistíte, že portforwarding považuju za jeden ze způsobů, jak poskytnout zákazníkovi veřejnou IP adresu.

Moje definice je totiž konzistentní. Podle mne je „veřejná IP adresa“ cokoli, co umožňuje na úrovni IP protokolu (konkrétně IPv4) zpřístupnit zákazníkem požadovanou službu. Nemusí jedna technologie pokrývat všechny požadavky zákazníků, ale pokud umí pokrýt alespoň některé, splňuje tu definici. Takže pokud zákazník požaduje zpřístupnit svůj HTTPS server na standardním portu, je portforwarding portu tcp/443 „veřejnou IP adresou“. Pokud si někdo natáhne VPN ze svého VPS, zařídil si „veřejnou IP adresu“ bez spolupráce ISP.

[Filip Jirsák]

Uživatel nepotřebuje žádné konkrétní služby, chce vlastní pevnou IP adresu.

To má ovšem smůlu, protože vlastní IP adresu nikdo nedostane.

Jenže to už jdete dál, než co znamená "IP adresa". Pokud by někdo vyžadoval toto, bude hledat vlastní veřejnou směrovanou síť.

To jdu dál, než co znamená vaše pojetí pojmu „IP adresa“. Vzhledem k tomu, že jste se arbitrárně rozhodl, co pro vás IP adresa znamená, nelze na tom nic dalšího stavět. Těžko budeme po ISP chtít, aby své materiály podřídili tomu, jak si termíny definujete vy.

Toto už taháte z paty.

Ne, to jsou reálná omezení. Nemůžu za to, že vy jste si náhodně vybral, která omezení počítáte a která ne.

Plést do toho dávno zrušené členění tříd sítí

Kdy a kterým RFC to bylo zrušeno?

Podstatou celého je přinejmenším doručit IP adresu na rozhraní k zákazníkovi.

Má jí tam doručit poštou, na koni nebo poštovním holubem? A má ta IP adresa být vyvedená zlatým písmem na kameni, nebo to má být smaltová tabulka, nebo raději dřevo? Vy se do těch vašich vágních pojmů tak zamotáváte…

Já od ISP nechci, aby mi doručoval IP adresy, ale aby mi doručoval pakety.

[Miroslav Šilhavý]

Podle mne je „veřejná IP adresa“ cokoli, co umožňuje na úrovni IP protokolu (konkrétně IPv4) zpřístupnit zákazníkem požadovanou službu.

Ano, to je logika zájezdových prodavačů hrnců. Problém je, že takový ISP to označuje (inzeruje) slovy, která žádná omezení nezmiňují, nenaznačují. To je šmejdská praktika, stejně jako (snad už někdejší) označování rychlostí linek pomocí maximální rychlosti, když nemá s realitou nic společného.

Nemusí jedna technologie pokrývat všechny požadavky zákazníků, ale pokud umí pokrýt alespoň některé, splňuje tu definici.

Některé splňuje i sdílená IP adresa s rozhozenými porty, některé splní i reverzní HTTP proxy. Za pár let mi budete vysvětlovat, že je to v pořádku, protože se zjistilo, že to 90 % stačí.

[Miroslav Šilhavý]

Uživatel nepotřebuje žádné konkrétní služby, chce vlastní pevnou IP adresu.

To má ovšem smůlu, protože vlastní IP adresu nikdo nedostane.

Ok, budu to psát jak pro debily, opravuji: chce, aby mu byla dodána IP adresa na jeho rozhraní.

Těžko budeme po ISP chtít, aby své materiály podřídili tomu, jak si termíny definujete vy.

Heh, takže ISP se rozhodli, že předefinují pojem "IP adresa" na "NAT 1:1", ale jsem to já, který to definuje :-). Úsměvné.

Ne, to jsou reálná omezení. Nemůžu za to, že vy jste si náhodně vybral, která omezení počítáte a která ne.

Ne náhodně. Píši o dodání IP adresy na rozhraní. Vy se snažíte pod ten pojem narvat víc, než říká, abyste tím obhájil, že NAT 1:1 leží v jakémsi nedefinovaném pásmu pojmu "IP adresa".

Plést do toho dávno zrušené členění tříd sítí

Kdy a kterým RFC to bylo zrušeno?

RFC 4632 (a před ním RFC 1519)
Zařízení, které nepodporuje CIDR už opravdu v úvahu brát nemusíte.
Nebo opět, v argumentační nouzi, chcete slovíčkařit o význam slov deprecated, legacy a významu "zrušeno"?

Já od ISP nechci, aby mi doručoval IP adresy, ale aby mi doručoval pakety.

V pořádku, to beru. Pak ale nemá ISP nabízet IP adresu, když ji nedodá (na rozhraní, ne vytesanou v kameni).

[Logik]

Ne, já tvrdím, že „veřejná IP adresa“ je jenom zkratka označující, že je tam poskytována nějaká služba pomocí veřejné IP adresy.

Takže podle Tebe to vlastně neznamená vůbec nic, protože při jakémkoli připojení k internetu je to nakonec realizováno pomocí veřejné IP adresy. Aha.

Veřejná IP adresa je služba umožňující přístup (navazovaný z internetu) ke konkrétním službám na zařízení zákazníka prostřednictvím statické IPv4 adresy.

Takže např. kombinace NAT 1:N a STUN serveru je podle Tebe veřejná IP adresa. Aha.

Nemusí jedna technologie pokrývat všechny požadavky zákazníků, ale

NAT 1:N, kdy uživateli budu forwardovat pět neprivilegovaných portů (což umožní provozovat web pomocí url s portem, ssh, provoz IMAP, POP3 a odchozího SMTP) už je veřejná IP. Aha...

pokud umí pokrýt alespoň některé, splňuje tu definici.

Co to znamená některé? Kolik? Dva? Tři? Pět? Sedm a půl? A pokud je hranice X, proč právě X a ne X+1? A kdo to X určuje? Nebo stačí jedna služba? Tedy i to STUN?

Takže pokud zákazník požaduje zpřístupnit svůj HTTPS server na standardním portu, je portforwarding portu tcp/443 „veřejnou IP adresou“.

Jako fakt? Takže jeden portforwadovanej port je veřejná IP? A musí to bejt zrovna HTTPS? Proč ne zrovna port 62341? Na něm taky můžeš provozovat web. Takže libovolnej port? A proč když bude zákazník požadovat. Určí to provider. Takhle dojdeme k tomu, že služba veřejná IP je, že provider vezme jednu veřejnou IP, a 65000 zákazníkům prodá "veřejnou IP" - každému pošle jeden port. A podle Tebe to bude Ok. Aha...

A co když budu ten port každej tejden měnit? Aby to bylo spravedlivý: dneska máš web, zejtra mail, pozejtří sshčko....
Pořád veřejná adresa? A co ten STUN protokol, to je pak také veřejná adresa, žejo...

Prostě takhle dojdeš k tomu, že veřejná IP adresa je vlastně cokoli. A že informace veřejná IP adresa v inzerátu služeb má pro zákazníka nulovou informační hodnotu, protože se pod to vejde i taková interpretace služby, která je 99,9% zákazníků naprosto k ničemu. A vlastně se tam vejde (STUN protokol) i každé připojení k internetu, takže vlastně to neznamená nic.

Protože lidský jazyk slouží k PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, tak je evidentní nesmysl, aby "služba Veřejná IP adresa" měla takovýto všeobjímající a tedy nicneříkající smysl.

Já jsem svou definici uvedl. DOkonce několikrát, naposledy v tomto komentáři.

Ano, uvedl. A my jsme Ti v minulých příspěvcích vysvětlovali, proč jsou Ty definice nesmyslné a nefunkční. Viz námitky výše, kde už jen shrnuji obsah předchozích postů. A ty místo toho, co by sis námitky přečetl, promyslel a zareagoval na ně, tak jsi jen zopakoval již vyvrácené.

V mém případě je hranice mezi jednou službou a žádnou službou.

Jenže - jak dokazují Tvé marné pokusy o definici, viz výš - tu službu ve výsledku nedokážeš nijak odlišit od služeb, který už normální člověk nenazve "veřejnou IP adresou" - a vlastně ani od jakéhokoli připojení k internetu (STUN). A to není jen tím, že se Ti nedaří vyjádřit. Problém je v tom, že jakmile provider vstupuje do síťového provozu (ať už NAT 1:1 či NAT 1:N) tak tím znemožňuje provoz některých IP služeb. A naopak, i základní připojení k internetu již umožňuje provoz nějakých služeb (STUN). Takže jediná logická hranice je JDE VŠE. Jakákoli jiná dělící hranice bude umělá, kostrbatá a neodůvodnitelná.

My také říkáme, že to je hranice mezi jednou službou a žádnou službou. Akorát narozdíl od Tebe umíme říci, co je vlastně obsahem té služby. Jednoduše a konzistentně. Právě proto, že dáváme tu dělící linku k tomu VŠE.

Tak uveďte vy svou definici.

Služba: "veřejná IP" je přímé zprístupnění síťového rozhraní pro IPv4 protokoly z internetu (tím, že bude danému rozhraní přiřazena ta adresa).Btw. tu definici jsem v předchozím příspěvku uváděl - dokonce víckrát. Zkus prosím méně být přesvědčen o své pravdě a lépe číst, co Ti lidi píšou, diskuse bude jednodušší.

[Filip Jirsák]

Problém je, že takový ISP to označuje (inzeruje) slovy, která žádná omezení nezmiňují, nenaznačují.

Protože to, že jsou tam omezení, je implicitní – platí to pro všechny dnes nabízené varianty „veřejné IP adresy“.

To je šmejdská praktika

Šmejdská praktika je, když vy tvrdíte, že tam žádné omezení není, i když tam ve skutečnosti je spousta omezení.

Některé splňuje i sdílená IP adresa s rozhozenými porty, některé splní i reverzní HTTP proxy. Za pár let mi budete vysvětlovat, že je to v pořádku, protože se zjistilo, že to 90 % stačí.

Ne, to vám nebudu vysvětlovat za pár let, to jsem psal už v této diskusi. Vaše řešení také splňuje jen některé, ale vy si to neumíte přiznat. A to je právě důvod, proč se nemůžeme shodnout. Já k tomu přistupuju konzistentně, měřím všem stejným metrem. Vy nepohodlné informace zatajujete, aby vám to vyšlo, jak si přejete.