Jak jste přežili svůj stav vyhoření

Syu-

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #15 kdy: 12. 08. 2020, 11:51:46 »
na motorke som kedysi jazdil do práce. Nikdy nezabudnem na to, ako som bol zamrznutý ešte dve hodiny po príchode do práce hoci bolo leto, no skoré rána a večery bývali chladné. Nepomohla ani moto bunda a pracne sa baliť do niekoľkých vrstiev nedávalo zmysel.  ;D


Odejít či zůstat? To je oč tu běží.
« Odpověď #16 kdy: 12. 08. 2020, 13:55:50 »
Mám se dobře, rodina je zdravá, peněz je dost, dluhy žádné, fajn bydlení, naspořeno, je mi 39. Jen jsem na vážkách, jestli změnit firmu, nebo i odejít z IT. Už jsem profesně zažil ledacos, státní, soukromé, korporace globální, EU i české. V posledních čtyřech letech jsem v rodinné firmě s více než stoletou tradicí, kde programuji v C++ a Python. Do práce jezdím na 30 minut kole přes les a jezera. Cítím se být nadstandardně finančně ohodnocený a mám 38 dní dovolené a fond pracovní doby (píchačky a přesčasy). Jó silné odbory. Můj problém je, že mě ta práce štve.

Po nástupu jsme zaváděli Scrum, TDD, měli jsme team. Jenže před dvěma lety vedení rozhodlo, že se jim Scrum nelíbí a zavedli direktivní řízení. To znamená, že nikdo nic neví. Nemáme procesy a nástroje skoro vůbec na nic, ani IT, ani ICT ani HR. Pro specifikaci, kód, testy si každá skupina dělá review sama podle hesla, papír snese všechno. Nemáme nic jako projektový tým. Ani jiný tým. V kódu je chaos a spousta špaget i s kečupem. Na regression testy se čeká mnohdy i dva roky.

Po snaze i bez Scrum se snažit něco prosadit jsem to vzdal. Teď už jen dělám co se mi objeví v bugtrackeru, přesně jak je to specifikováno bez ohledu na celek. Befehl je Befehl (ano je to německá firma). S nadřízeným se vidím jednou za rok a zatím nezařídil ani laptop, nebo polohovatelný stůl. Firma má financí dost, rozhazují se, kde to jde a na centrále se dohodne. Za námi na pobočce neštěkne ani pes. Ani manažera tu nemáme. Tedy jestli to nejsem já, když jsem dostal klíče od popelnice a nástěnku.

Už je to vyhoření? Mám odejít? Jako každý bych chtěl odvádět profesionální kvalitní práci a být za ní oceněn. Teď je to takové notně zasmrádlé teplé místečko, kde bych mohl sedět a nepřetřít se až do důchodu. A ta cesta ráno na kole když se les a jezero probouzí...

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #17 kdy: 12. 08. 2020, 14:04:53 »
Jedna věcná ... všichni doporučují odchody na volnou nohu .. ale pro člověka, který do toho po hlavě skočí je to občas náročnější než trpět korporát .... už je ta otázka: "Kde hledat zakázky"? :)
Když chceš, dokážeš vše!

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #18 kdy: 12. 08. 2020, 14:35:01 »
Pokud budete dělat nějakou zajímavou programátořinu na hranici výzkumu a programování, učit na univerzitě, nebo něco jiného co vyžaduje vykročit z Vaší komfortní zóny, tak se nejspíš budete cítit lépe.

Pokud se budete dál nudit v korporátu, tak sice vyděláte paníze, ale zkysnete. :-)

Skier

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #19 kdy: 12. 08. 2020, 14:54:17 »
Pokud budete dělat nějakou zajímavou programátořinu na hranici výzkumu a programování, učit na univerzitě, nebo něco jiného co vyžaduje vykročit z Vaší komfortní zóny, tak se nejspíš budete cítit lépe.

Pokud se budete dál nudit v korporátu, tak sice vyděláte paníze, ale zkysnete. :-)
Znám spoustu zkyslých lidí z akademického prostředí. Tohle navrhované řešení není samospásné.


Skier

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #20 kdy: 12. 08. 2020, 15:21:22 »
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?
Prošel jsem si něčím podobným, ale výrazně jiným. Nebyl jsem takhle nasranej na celý svět. V 28 letech takový zahořklost na vše? Kde se to v tobě bere? Předpokládám že půjde o celkovou nasranost z podělanýho života (bydlení, práce, neschopnost nastavit si priority, ...). Není to jednoduchý.

To je to první nad čím bych se zamyslel. Prostě zjistit, kde ten problém skutečně začíná (jádro pudla).

No, a potom se zamyslet nad tím, co umíš, co tě baví a zajímá, kdo to potřebuje a kdo nabízí zajímavé podmínky. A nebo nad tím, jestli ti dává smysl (a můžeš si teď dovolit) na xy měsíců vypadnout "z procesu", dělat něco úplně jiného a úplně jinde, vyčistit hlavu a dát příležitost náhodě. Samozřejmě je dobré si ujistit i to, jestli v budoucnu být zaměstnanec v komerční sféře, akademické, volnonožec (se všemi pozitivy i negativy), atd. Ne každý má potřebné vlastnosti a schopnosti pro to, aby dělal freelancera, ne každému to vyhovuje.

28 je krásný věk, můžeš v klidu vyrazit za čím chceš a na co se cítíš...

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #21 kdy: 12. 08. 2020, 16:13:29 »
Ty jsi nevyhořel, ty jsi jednoduše prozřel.

Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. Mrkni zde: https://www.youtube.com/watch?v=u4mwdkOzuVE kolik lidí zvažuje sebevraždu, nebo si sám najdi statistiky, kolik lidí zobe antidepresiva... Do podrobna důvody skvěle vysvětluje Theodor Kaczynski zde: http://editions-hache.com/essais/pdf/kaczynski2.pdf

Já jsem před nedávnem taky skončil s IT, přesunul se na venkov a jedu tak napůl mimo systém; mám se mnohem líp, ale konečný řešení to není. To proto, že sám to nikam nevede. Chce to komunitu podobných lidí a žít přirozeně, i.e. - postaru.. Např. v USA jdou na to dobře Amishové nebo komunity typu twinoaks.org. V CZ podle všeho nic takového není.

Je to fakt dost náhoda, že jsem se zrovna dnes mrknul po letech na root (z nostalgie). Mě je 27 a zdá se mi, že jsme v podobný situaci. Kdyby ses chtěl potkat a pokecat, tak se teď pohybuju po Šumavě, tel na mě: 735 éíý 914. O víkendu budu potom na skok v Praze.

_Jenda

  • *****
  • 666
    • Zobrazit profil
    • https://jenda.hrach.eu/
    • E-mail
Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #22 kdy: 12. 08. 2020, 18:52:14 »
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)

J ouda

  • ***
  • 129
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #23 kdy: 13. 08. 2020, 04:46:44 »
Tak nevím, to co čtu není ani tak syndrom vyhoření jako slušně vyvinutá deprese. Na prvním místě bych rozhodně doporučil řešit tu (nemá ten zpropadený korporát v rámci benefitů nějaký program pro zaměstnance pro využití služeb psychologa?).
Jinak docela hrozí, že si člověk případnou změnu/restart vůbec neužije, ale naopak to celou situaci ještě  zhorší. Životní nejistota (seženu práci až mi dojdou úspory?) může být v kombinaci s depresí smrtelná. Někdy bohužel i doslova.
Pak těch možností je víc. Třeba zjistíte, že mezi tou bandou idiotů je pár kolegů kteří idioti nejsou a začnete se bavit s nimi, na zbytečném meetingu si uvědomíte, že pořád běží pracovní doba a místo zbytečného rozčilování se na špatnost světa si vyřídíte na mobilu maily, přečtete nějaký zajímavý článek, uděláte další level v Angry birds ;-) etc.
Nebo seženete zajímavější práci která vás bude bavit.
Nebo si koupíte salaš a budete chovat ovce, těch možností je dost (jen si to moc neidealizujte)

Skier

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #24 kdy: 13. 08. 2020, 14:38:27 »
Tak nevím, to co čtu není ani tak syndrom vyhoření jako slušně vyvinutá deprese. Na prvním místě bych rozhodně doporučil řešit tu (nemá ten zpropadený korporát v rámci benefitů nějaký program pro zaměstnance pro využití služeb psychologa?).
Jinak docela hrozí, že si člověk případnou změnu/restart vůbec neužije, ale naopak to celou situaci ještě  zhorší. Životní nejistota (seženu práci až mi dojdou úspory?) může být v kombinaci s depresí smrtelná. Někdy bohužel i doslova.
Pak těch možností je víc. Třeba zjistíte, že mezi tou bandou idiotů je pár kolegů kteří idioti nejsou a začnete se bavit s nimi, na zbytečném meetingu si uvědomíte, že pořád běží pracovní doba a místo zbytečného rozčilování se na špatnost světa si vyřídíte na mobilu maily, přečtete nějaký zajímavý článek, uděláte další level v Angry birds ;-) etc.
Nebo seženete zajímavější práci která vás bude bavit.
Nebo si koupíte salaš a budete chovat ovce, těch možností je dost (jen si to moc neidealizujte)
Velmi trefné a přesné!

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #25 kdy: 13. 08. 2020, 16:56:04 »
9 hodin práce, fitko a pak děláš co? Možná ti chybí něco na odreagování. Fitko to neni, to je další stres. Pokud v práci vyžadují opravdu nasazení 8 hodin denně a jsou tam navíc nějaké termíny, tak to se zvládnout dlouho nedá a spousta programátorů končí na drogách.
Volná noha může být psychicky ještě horší, protože vy děláte a dopředu ani nevíte, jestli vám to zaplatí. Samozřejmě jen do chvíle, kdy máte na účtu 500k+ a jste v průběhu dalších zakázek.
Já po škole nastoupil do firmy, kam jsem se chodil 6 let vychrápat a i za málo peněz mě to bavilo. Pak mě dali na pozici, kde už to nešlo a tak jsem odešel.

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #26 kdy: 13. 08. 2020, 19:09:24 »
"Dosud jste byli školeni pro pozemská povolání, jen v jedné formě, která, podobná strojům, dokazuje pozemskou zdatnost. To všechno však odložíte později se svým tělem zde, protože mimo hrubohmotnou zemi to již nebudete potřebovat, neboť to bylo jen pro tuto hrubohmotnost! A tomu jste až dosud obětovali celé své pozemské bytí! Jako byste si neuměli představit, že vy jako lidé nejste na této zemi jen pro takovou činnost!

Učíte se schopnosti, jak získávat peníze na zemi. S tím se pak snažíte založit a udržet rodinu. Tak jste podle dnešních pojmů hodní pozemští občané a charakterní lidé. Přitom se snažíte také něco naspořit pro děti, abyste jim ulehčili život, a něco pro své stáří, abyste mohli konec svého života užívat v klidu a bez starostí.

To je vzor dobrého člověka na zemi! A když přitom chcete odměnit sami sebe, když chcete na cestu členům své rodiny sypat květiny, tak dopřejete sobě a jim změnu a radost ze života v dobrém jídle, pití nebo také potěšení z návštěvy divadla, plesů a koncertů, cestování a ještě mnoho příjemných věcí. Staráte se o rozptýlení a změnu. Svůj domov zařídíte opravdu vkusně nebo i luxusně, zkrátka na co přitom myslíte a co děláte, omezuje se vždy na pozemské, poněvadž zde vidíte své hranice.

Čím se pak lišíte ještě od zvířat, která žijí na svobodě a starají se o své tělo? Ani tím nejmenším. Vždyť se přitom chováte úplně stejně, jenom svým způsobem jako lidé, kteří mají náročná přání, a s tím rozdílem, že přitom nejste nikdy přirození. Ani netušíte, jakou škodu si tím vynucujete pro sebe a pro své příslušníky. Zdánlivý vnější pozemský
užitek je ve srovnání s tím ničím.

Kdybyste byli v duchu dosti silní a čilí, mohli byste plně využívat a těšit se z příjemných věcí všeho druhu, neboť byste přitom plnili všechno, co jako lidé máte ve stvoření splnit. Vy jste však v sobě už příliš dlouho slabí a neposkytujete již půdu, která umí krásy tohoto stvoření správně zhodnotit, aniž byste si přitom škodili nebo jiným škody působili.
Neumíte to již, protože se toho vzdáváte! Neovládáte to, nýbrž se jen tisícerým způsobem zotročujete!

Pochopte konečně, na čem záleží! Vaší vinou tu leží překrásný život této země prázdný! Prázdný bez vysokého cíle! Vy můžete a musíte ze všeho něco vytvořit! V budujícím tvoření byste mohli sami mít opravdové potěšení. Mnohem větší než to je dnes možné! Hledejte ten rozdíl. Ve všem máte být umělci! Dáte-li pozemskému úsilí nový směr, pak teprve uvidíte, co to v sobě obnáší, když můžete mít z něčeho požitek. Teprve pak poznáte pravé potěšení. Jako každý opravdový umělec má radost z tvůrčí práce samé, ne snad později až z krásy svého díla, tak se musí vésti i vám, chcete-li se stát plnocennými ve stvoření."  /Abd-ru-shin/

Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #27 kdy: 13. 08. 2020, 21:32:58 »
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)

Mohl bych vedet, co je pro tebe "zajimavy projekt"?

_Jenda

  • *****
  • 666
    • Zobrazit profil
    • https://jenda.hrach.eu/
    • E-mail
Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #28 kdy: 14. 08. 2020, 00:09:13 »
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)

Mohl bych vedet, co je pro tebe "zajimavy projekt"?
Aktuálně dělám ve startupu vývojáře meteoradarů. Pomocí moderních levných COTS součástek stavíme radar, který je 10x levnější než současné na trhu, ale přitom budou data z něj stále ještě dostatečně kvalitní pro spoustu použití.

Jinej týpek staví groundstationy (GroundCom.space), o dvě ulice od nás je Průša, a pak tu jsou firmy, které jsem nezkoumal tak podrobně, protože mě mezitím nahajrovaly ty meteoradary (btl.cz, SYSGO, Zuri, ÚCL).
« Poslední změna: 14. 08. 2020, 00:15:55 od _Jenda »

_Jenda

  • *****
  • 666
    • Zobrazit profil
    • https://jenda.hrach.eu/
    • E-mail
Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
« Odpověď #29 kdy: 14. 08. 2020, 00:18:05 »
Popletl jsem si UCL a VZLU (ti dělají nějaké věci pro ESA).