Fórum Root.cz

Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: korabro 11. 08. 2020, 18:26:14

Název: Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: korabro 11. 08. 2020, 18:26:14
Cesta do prace metrem/autobusem ze kteryho se mi zveda zaludek, pripadne poskakovani autem v precpane doprave. Pokud dojedete do prace a zustanou Vam pripevnena vsechna 4 kola k vasemu vozu nasleduje 8,5 hodin v korporatnim prostredi se spoustou dulezitych lidi co jsou tak duleziti, ze si to ani nedovedeme nikdo z nas predstavit. Pochopitelne vsichni sedime v jedne velke mistnosti, kde vsichni muzeme sdilet svoje napady a kreslit dve bubliny na tabuli a to nejcasteji se sipkou z leva do prava. Jedinci co zahadnym zpusobem ziskali "titul" expert nebo jsou nazyvani "master" neceho nebo manager neceho jineho se zmuzou i na 4 bubliny.
Obcas nejaka skoleni jak se stat "lepsim clovekem" a ze i "obchodni reditelka" tmave pleti podava stejne i lepsi vykony nez muz-beloch. Ti co se citi hodne "expert" radi nosi velke leskle hodinky, rozhazuji rukama do vzduchu a u toho pouzivaji terminy, kterym sami poradne nerozumi. Kazdopadne jsou hodne slyset behem konferencnich „kooolu“ a z 8 hodinove pracovni doby se razem stava v lepsim pripade 9 hodinova ve skupine “pratelskych, teamovych hracu” + kava zdarma.
Je “patek”, nejel jsem autem a cestou domu jsem si sel zacvicit. Dosel jsem do fitka i navzdory tomu, ze se me snazila prejet Limetka vezouci dva cizince za hudebniho doprovodu JBL reproduktoru.
Jako vzdy je fitko narvane tak jako vsechna okolni fitka v tuto dobu a vyvraci mytus, ze clovek potrebuje k zivotu kyslik. V ultra moderni designove budove se super automatizaci ani neotevrete okna a vzduchotechnika nestiha. Zrcadla praskaji pod naporem “insta stories” – “work hard, play harder” s poradne naspulenou pusou a zadkem narvanym do toho neprilehavejsiho obleceni. Vsichni  businessmani prijeli  v Audi A5, ale jeste nestacili sundat ramecek AAA Auto.  Sprchu si date radeji doma, protoze neforemna hmota tvorena tukem a samponem od “Old Spice“ uz nabyla volebni  moci a bosou nohou se ji nechcete dotknout ani omylem.
Nasleduje cesta zpet do sdileneho bytu. Je to za velmi pratelskou cenu a tak se to jeste vyplati. Budouci titul “otrok hypoteky” se tak mozna vytrati o neco malo driv.
Jelikoz je dalsi den sobota, mira psychicke frustrace je zvladnutelna, provoz na krizovatce konecne utichl, souseduv cokl prestal stekat a jeho rozmazleny dite hazet s hrackama tak si na chvili otevru pocitac. Jeste jsem schopnej se se zajmem ucit. 
O vikendu se snazim ztratit nekam kde me nic nepodnecuje a odpocinout si ale nejak to prestava fungovat a rychle se znovu vytocim na meetingu o dalsim “novem projektu”, ktery se rozjel tak nejak bez meho vedomi I pri uvedomeni nadrizeneho, ze tech x predchozich je stale porad nedoresenych a velmi problematickych, ale jsme agilni a v cloudu…
Je mi 28 a na pritelkyni ani dite nemam rozhodne myslenky a ani si to nedovedu predstavit. Obdivuji lidi co to v dnesni dobe stihaji spolecne se zamestnanim.
Soucasne zamestnani i bydliste asi budu muset opustit. Bud to a nebo se zblaznim. Chci nekam na pul roku, kde je klid. Uklidnit se a nejak restartovat zivot. Do korporatu se uz asi vracet nechci. 3x a dost. Vyhorel jsem. Uz dal nedovedu zit tady tu “skupinovou lez”, kreslit “vision boardy” a poslouchat sebezvany zivotni “kouce” s velmi obecnym receptem na stastny zivot.
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?   

Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: alex6bbc 11. 08. 2020, 18:34:40
najdi si IT job v nejakem mensim meste, nejake zamestnani se najdou, bude to za min penez, ale i stres bude snad mensi.
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: LadislavBohm 11. 08. 2020, 18:39:03
Podle me nemas jen problem s vyhorenim, ale obecne nejake psychicke problemy. Nemyslim, ze by stav sprch ve fitku nebo insta-stories souvisely s tvym stavem v praci.
Nicmene jsem v podobnem veku, ale takove stavy jsem zatim nemel. Pokud nekam na delsi dobu vypadnout, tak muzu doporucit treba Asii. Financne v pohode zvladnutelne, uplne jiny styl zivota, pro restart idealni. Navic tam muzes potkat spoustu zajimavych lidi a kdo vi, co z toho bude. Jen v dnesni covid situaci to budes muset asi o neco odlozit.
Druhou vec, co bych doporucil je zkusit zmenu zamestnani na nejakou mensi firmu. Nabidek je fakt spousta a lze si vybirat co ti vyhovuje. Naprosto neformalni atmosfera? Home-office? Remote work? Soustredeni ciste na development a byt mimo ty konferencni "kooly"? Vsechno jde sehnat.
Nicmene jak jsem psal na zacatku, podle me mas i jine, nez jen pracovni problemy a s tim nevim jak poradit.
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: registrovany_ava 11. 08. 2020, 18:58:04
Pěkně jsi to popsal. Jestli jsi ještě nečetl, přečti si Rozšíření bitevního pole od Houllebecka, možná se v tom najdeš, je to zábavný. Jestli máš nějaký psychický problém, tak je to možná ten, že ti ke spokojenosti nestačí syntetická plochá urbánní odosobněná realita, ale osobně mě spíš zaráží, že to většině lidí nevadí.

Každopádně je jasný, že pro tebe nemá smysl v téhle práci zůstávat. Najdi si jinou, nebo si dej oraz. Jestli je ti 28, jseš mladej, vem si půl roku nebo rok volno, jdi dělat nějaký dobrovolnický projekty (potřebujeme probrat rajčata, zbourat kurník a udělat novej, solární sprchu, mlít ječmen prasatům, kdyby ses extra nudil, haha), je jich v republice i po Evropě spousta (koukni na workaway), hodně se naučíš, potkáš nový lidi, aktivně si odpočineš, budeš v přírodě, budeš dělat něco co má smysl (to je opravdu důležitý), bude tě to stát akorát ušlej zisk, ale nemůžeš přece celej život strávit v kanclu, kvůli tomu by ani nemělo smysl se narodit..
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: Idris 11. 08. 2020, 19:13:25
Půl roku v Baltistánu zaručeně pomůže.
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: panpanika 11. 08. 2020, 19:40:32
me dost pomohlo v podobnym veku si ujasnit co nechci delat, pripadne co mi vadi a podle toho si hledat jak dal pokracovat.
vzal jsem si na pul roku volno, stravil jsem par mesicu psychoterapii, naucil jsem se nejaky novy veci a ted uz zase par let pracuju ale jinak nez driv (byt delam plusminus to samy, byt jinde nez driv)
a samo jsem upravil ty veci co me sraly, napriklad ted chodim do prace a z prace hodinu kolem hostivarsky prehrady. i kdyz to stoji 2 hodiny z kazdyho dne tak to pro me urcite neni ztracenej cas..
jestli ti vadi dlouha pracovni doba, tak to se da dojednat, staci se na to trochu zamerit..
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: luvar 11. 08. 2020, 20:05:10
Ja som cca o 2^4 rokov starsi a vzdy pri zmene zamestnavatela som zazival stav, ze som menejcenny, nekompetentny a nic neviem... Niekedy tyzden, niekedy takmer tri... K vyhoreniu som sa blizil v nie IT firme, kde mali vyvojove oddelenie o cca 70 ludoch a robil sa in-house vyvoj. Dost neformalne, agilne (zatial asi najlepsie, co som zazil, aj ked malo svoje nedostatky) a projekty boli dost nahodne co do kvality. Snazili sme sa ale a boli sme DevOps. Skoncilo to na tom, ze vramci timu (tusim nas bolo 6), som sa vyprofiloval do tej "ops" casti a chybalo mi programovanie... Tam som citil deprimaciu z mnozstva meetingov (viac ako 6 hodin za tyzden meetovania sme ale nemavali a ak chapem dobre, to je "malo"). Rodina a nejaky ten mesiac (tusim nakoniec 3, kym som si volnym tempom nasiel vyhovujucu pracu) volna s novonarodenym dietatom kus pomohli. Nic lepsie ako materska (to bolo dakedy predtym) nie je. 6 mesiacov chodenia s dietatom po "atrakciach", preosievania piesku, ci nahanania sa za susedovimi psami s "klackom" a loptickou, ... To bol oddych (ale stale si nemyslim, ze nazov "materska DOVOLENKA" je korektny).

Skusim konstruktivnu radu: Skus zamestnanie na stavbe (murar, rodinne domy). Vramci ciastocne svojpomocnej stavby to vidim ako vhodnu prilezitost na oddych a zmenu typu myslenia a prace zaroven.
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: listoper 11. 08. 2020, 20:14:31
Mas docela literarni talent :-) Kdyz sem si to cetl tak mi naakakovali vzpominky na fight club a trainspotting.
Mam pro tebe radu co sem delal ja (ale nedostal sem se s depresi tak daleko) zacal sem si z toho delat hry.
Pozoruj ty lidi a prepovidej co udelaji... a hlidej si jak moc se trefis. Je to docela sranda.
Ty obrazky na tabulich jsou obzvlast zabavne. Jednou sem mel jeste pred vystoupenim jednoho kolegy nakreslenej v bloku stejnej obrazek jakej tam on potom vypotil (krome barvicek).
Vyssi level pak uz je si je vhodne polozenejma otazkama trochu zamotat...
Napriklad: Proc chceme vyvyjet pro cloud? Co nam to prinese? To leckdo nedokaze vysvetlit, protoze to delaji vlastne jen proto, ze to delaji vsichni ostatni a nikoho nenapadlo se zeptat....
Nebo proc zvolili agile software development? Jake ocekavaji vyhody oproti jinym metodologiim vyvoje? Z toho padaji krasne nesmysly....

A fakt se mi libi jak pises. Treba vazne potrebujes takovou sebemrskacskou korporatni terapii a pak napises bestseller :-)
Zkus to... a pak dej vedet... rad si to prectu.

Jo a jeste k ty rodine. Mozna je to pro tebe taky cesta. Taky sem si myslel, ze na to nemam cas. A hele... on se nasel :-). A pak se fakt muzes tesit domu... precist potomstvu pohadku, pohrat si, a mas pocit, ze delas fakt neco uzitecnyho.
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: . 11. 08. 2020, 20:30:53
Dát si dobrý steak nebo rovnou jít někam na opečené selátko, k tomu tanková Plzeň a pořádně se odreagovat. Samozřejmě i jinou formou, dle gusta. Hlavně nežít celý týden zaběhlým stereotypem, když už tedy práce a co s ní souvisí je povinnost, ale ten zbytek ne :)
Název: Re:Jak jste prezili svuj stav vyhoreni
Přispěvatel: _Jenda 11. 08. 2020, 20:48:06
Děláš v oboru, kde je nabídka milionu pracovních míst, a za všechno, co se ti děje, si můžeš sám. Opravdu neexistuje důvod, proč dělat prostituci v korporátu. Někdo to zvládá a napakuje se za to strašlivými prachy (pokud je chytrý, tak to všechno uspoří a v 35 jde do důchodu), někdo holt ne a jde jinam; i tak bude mít mzdu násobně vyšší než za co lidi běžně žijí, takže argument penězi je taky mimo. Taky jsem dělal prostituci (ale jenom parttime jako freelancer při škole), ale pak jsem si řekl, že tohle se svým životem dělat nechci a asi bych to stejně nezvládal, a šel jsem jinam. Btw. místo ježdění autem a MHD a pak chození do fitka jezdi na kole…
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Tomas Zavinac 12. 08. 2020, 07:07:58
Hele fakt se vykasli na to co si mysli ostatni. Delej si co chces ty a co tobe dela dobre.

Kdyz ti nekdo radi odjed na pul roku do asie nebo jet nekam kde je min stresu tak proste nevi zrejme o cem mluvi.
Zaklad je ujasnit si co me trapi. Ja jsem treba precitlivelej na vsechno a mel jsem uzkosti z kazdy kraviny. Kdyz bylo horsi obdobi tak jsem se budil pravidelne klidne ve dve rano a uz jsem neusnul. Hlava furt neco resila, nebyl jsem schopnej to v tu chvili ovlivnit, telo uz bylo rano na umreni a cekal me celej den.

Ta psychoterapie, to zalezi na koho narazis. Ale je to vybornej napad, mit nekoho kdo se v tematu vyzna a pomuze ti utridit myslenky. Jsou o tom knizky, nejaky zakladni rozhled si clovek udela taky i sam a pak se v necem treba uvidi.

Me treba prislo dobry, podivat se po vlastni rodine. Jak se chovaj. Jak se chovali dlouhodobe. Proc delali to co delali. Protoze preci jenom, mas stejny geny, ses z prostredi ktere se tak chovalo a podepsalo se to na tvoji vychove.
Zamyslet se nad tim co delam ja, jestli to je to co chci, jestli to ma smysl, jestli to nedelam - vlastne nevim proc.

Sepsat si co me trapi od toho co me trapi nejvic, po to co me trapi nejmin a to postupne po jednom resit. Kdyz se seznam bude zkracovat, bude ti lip.

90% textu mas o praci, pak zminujes rodinny zivot a bydleni. Mozna je poradi dulezitosti jiny nez tam naznacujes. Ostatni ten korporat davaj kvuli tomu, ze to maj nastaveny tak, ze maj na prvnim miste rodinu (svoji manzelku a deti ne rodice a sourozence), pak bydleni, konicky (nebo tyhle tri veci poprehazeny), pak dlouho nic a pak praci.

Taky zajimava vec je, ze nikdo nikde nepracuje 8.5 hodiny denne, vsichni maximalne pulku a ostatni cas je potreba se venovat sobe (at uz ucenim, jinou praci, nebo tim co te naplnuje).

Taky zazitej mytus je to, ze se da vyhoret jen jednou a pak ma clovek zmenit povolani. Je to naprostej nesmysl. Pokud se nevyresej problemy co to zpusobujou, muze se to dit opakovane a utek od veci to nemusi nikdy vyresit. Pochopeni co mam za problemy a jejich reseni tak abych ja mel radost, je to co me naprosto paradne fungovalo.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Medo77 12. 08. 2020, 08:47:02
Ked uvazim, co som presiel a kde som teraz, skusil by som nasledovne:
V zavislosti od stavu financnej rezervy, by zvazil ci si mozem dovolit dat vypoved, resp kombinaciu rezerva + podojit socialku (u nas pol roka).
Do toho hladat firmu, ktora ma uspokoji naplnou prace, ako tak financne aj kolektivne.

U nas to robia chalani tak, ze zaujemca sa u nas zdrzi kludne den, niekto sa mu venuje (zvycajne su to programatori), ak chce, chodi s nami na obed a po par dnoch mu rovno zabijeme do oci, preco k nam ist a preco neist :-)
(Vysvetlime mu pozitiva aj negativa z pohladu nas, poddanych :-) )
(Nie, nerobime to naschval, teda vlastne hej ale v dobrom, ono mesiac stracat cas s uchadzacom je strata casu pre vsetkych - takto si uchadzac urobi obraz o firme hned).

Dotycny potom chodi podla casu a chuti (zalezi o aku pracu ide, a ci sa to da zvladnut po skype alebo je lepsie sediet spolu, nakolko sa stale pyta).

Technicky vzate cca po 2 tyzdnoch by si mal vediet odhadnut, do akej firmy si sa dostal. (Vela napovie mrzutost kolegov, neuvolnena atmosfera v kuchynke ci pri fajcpauze, neefektivne porady,..).

Male mesto nemusi byt zaruka, ze bude situacia lepsia aj ked:
Je tu predpoklad, ze si ta budu viac vazit, ak je problem najst Tvoju profesiu.
Najomne moze byt nizsie.
Fitko sa najde iste aj tu, ale hlavne si skor v prirode (bike, peso,..).
(Poviem tak - byvam na dedine, pracujem v okresnom meste, a ked sme s kolegami zvazili ponuky z BA, zistili sme, ze sme na to financne cca lepsie (vzhladom na cenu najmu), nehovoriac o pracovnej dobe (frcime uz cca od 7:15  - ako kto- a  o 16:00 je firma prazdna, cas na presun nech 15 minut, co pri cca 1-2h v BA je tazko v pohode)(resp by som tieto 2h zabil cestovanim domov, co vyjde casovo rovnako a nakladovo mozno tiez).
(Netravit cas cestovanim pre mna nie je zanedbatelny fakt, ked mozem byt o 16:30 uz v lese a resetovat).

Potom vyznamny fakt moze byt otazka: toto chcem robit najblizsich x rokov a bude ma to bavit ? Chcem sa tu zakopat ?
(Zvlast ak sa jedna o jednoucelove, aj ked stabilne projekty typu uctovnictvo, sklad,. )
(Toto sa stale vyvija, prichadzaju do toho nove technologie, ale v podstate je to stale o tom istom).

Urcite nenastupovat do firmy cez dovolenkove obdobie, nikto sa ti nevenuje, vsetci su mrzuti a uz chcu vypadnut na dovolenku.

Niekto tu vyssie spomenul brigadu - zrovna ked som zrovna menil job, som vypadol pomoct znamym do DE ukoncovat v serverovni kabelaz. 2 tyzdnovka nonstop, 7,5h denne.
Mne osobne to prislo taka hlusina praca (zvlast ked si schopny si to od vrtania, cez tahanie az po test schopny urobit sam), ale skusenost zaujimava. (Nemci to robit nechceli, neviem preco).

Pozitivum z toho je, ze vediet plynule nemecky, tak si ma tam okamzite nechaju ako admina (som chvilu pobavene sledoval typka co osadzal servere, a potom sa nad nim zlutoval ), negativum - taky stavbarsky zivot - neskore nakupy, uvarit veceru, pivo, spat .. (inac ta kabelaz bola zaplatena vyborne aj na nemecke pomery).

Takze aj nahodna praca moze priniest necakanu ponuku.

Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Pajaha 12. 08. 2020, 09:17:48
Domnivam se, ze potrebujes jen dve veci. Poradne si zasukat a mit vsecko u zadele.
A pridam jeden zaruceny recept jak z toho ven - porid si dite. To ti prerovna zivotni hodnoty a priority.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: nax . 12. 08. 2020, 09:24:40
Kup si motorku :)

Muzes pak vstavat v 5, 6 rano a cesta do hnusny prace se zmeni v prijemny vylet prazdnym ospalym mestem.
Den v kancelari bude prijemnejsi, protoze po konci prijde sladka odmena, nikdy nepojedes primo domu, nakonec zjistis, ze cele odpoledne a vecer jezdis a vratis se setmenim, plny skvelych pocitu a s prazdnou hlavou.

Zacnes vic cestovat, poznavat spostu mist, spoustu lidi. Vetsinou svobodomyslnych ... a vykasles se na otrocinu v korporatu.

Zalozis rodinu a prehazes si priority, poznas neskutecny stesti a pravou nefalsovanou radost.

Kdyz se ti narodi syn/synove, budes mit ten benefit, ze se "beztrestne" budes moci vratit do svych detskych let a vsechny ty veci co te driv bezvadne bavili ted dotahnes k dokonalosti. :)

Pak napis tu knizku, vlohy k tomu rozhodne mas. Sice to asi v tehle dobe nebude moc lidi cist, ale bude to unikat, casem doceneny a nakonec i slavny.

Drz se :)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Standa Blábol 12. 08. 2020, 11:17:47
Mno, hlavni problemy je ten korporat a bydleni, resp nedostaek penez na nej.

Neco podobneho jsem zazival pred cca 15 lety, tam do bylo este vytvrzeno regulaci najemneho, kdy nadlidi s dekretama bydleli za par supu a a podlidi bez dekretu byji dreni z kuze. v roce 2001 byla prumerna mzda 15000  a najem 3+1 v panelaku 2500 pro nadlidi, pro podlidi za 17000.

Korporat byl pro me vzdycky no-go, to vyzaduje specialni mindset, ktery umoznuje korporatnim devcatum v minisukni krenit se nebetycne blbym "vtipum" obtloustlych sefu. Tohle proste nedam.

Osobne jsem to tehdy vyresil praci na projektech v zahranici, to mi vydelalo dost penez, abych si mohl poridit za Prahou dum, nyni mi staci ke spokojenemu zivotu bezna IT prace kolem kilca mesicne, spokojenost, deti jsou zdrave a zena je rozumna.

Takze ted mas oproti me vyhodu, ze svinstvo typu regulace najemneho je historie, mas zase nevyhodu ze vydelat v zahranici uz neni takovy klondajk, jako pred 15 lety.

Je to na tobe, jak ze stavajiciho krysiho kolotoce vyskocis, zpusobu je povicero, jako prvni pokus bych zkusil odchod na volnou nohu. kazdopadne, bez risku zisk nebude.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Syu- 12. 08. 2020, 11:51:46
na motorke som kedysi jazdil do práce. Nikdy nezabudnem na to, ako som bol zamrznutý ešte dve hodiny po príchode do práce hoci bolo leto, no skoré rána a večery bývali chladné. Nepomohla ani moto bunda a pracne sa baliť do niekoľkých vrstiev nedávalo zmysel.  ;D
Název: Odejít či zůstat? To je oč tu běží.
Přispěvatel: yeckel 12. 08. 2020, 13:55:50
Mám se dobře, rodina je zdravá, peněz je dost, dluhy žádné, fajn bydlení, naspořeno, je mi 39. Jen jsem na vážkách, jestli změnit firmu, nebo i odejít z IT. Už jsem profesně zažil ledacos, státní, soukromé, korporace globální, EU i české. V posledních čtyřech letech jsem v rodinné firmě s více než stoletou tradicí, kde programuji v C++ a Python. Do práce jezdím na 30 minut kole přes les a jezera. Cítím se být nadstandardně finančně ohodnocený a mám 38 dní dovolené a fond pracovní doby (píchačky a přesčasy). Jó silné odbory. Můj problém je, že mě ta práce štve.

Po nástupu jsme zaváděli Scrum, TDD, měli jsme team. Jenže před dvěma lety vedení rozhodlo, že se jim Scrum nelíbí a zavedli direktivní řízení. To znamená, že nikdo nic neví. Nemáme procesy a nástroje skoro vůbec na nic, ani IT, ani ICT ani HR. Pro specifikaci, kód, testy si každá skupina dělá review sama podle hesla, papír snese všechno. Nemáme nic jako projektový tým. Ani jiný tým. V kódu je chaos a spousta špaget i s kečupem. Na regression testy se čeká mnohdy i dva roky.

Po snaze i bez Scrum se snažit něco prosadit jsem to vzdal. Teď už jen dělám co se mi objeví v bugtrackeru, přesně jak je to specifikováno bez ohledu na celek. Befehl je Befehl (ano je to německá firma). S nadřízeným se vidím jednou za rok a zatím nezařídil ani laptop, nebo polohovatelný stůl. Firma má financí dost, rozhazují se, kde to jde a na centrále se dohodne. Za námi na pobočce neštěkne ani pes. Ani manažera tu nemáme. Tedy jestli to nejsem já, když jsem dostal klíče od popelnice a nástěnku.

Už je to vyhoření? Mám odejít? Jako každý bych chtěl odvádět profesionální kvalitní práci a být za ní oceněn. Teď je to takové notně zasmrádlé teplé místečko, kde bych mohl sedět a nepřetřít se až do důchodu. A ta cesta ráno na kole když se les a jezero probouzí...
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Screemy 12. 08. 2020, 14:04:53
Jedna věcná ... všichni doporučují odchody na volnou nohu .. ale pro člověka, který do toho po hlavě skočí je to občas náročnější než trpět korporát .... už je ta otázka: "Kde hledat zakázky"? :)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Lukas2 12. 08. 2020, 14:35:01
Pokud budete dělat nějakou zajímavou programátořinu na hranici výzkumu a programování, učit na univerzitě, nebo něco jiného co vyžaduje vykročit z Vaší komfortní zóny, tak se nejspíš budete cítit lépe.

Pokud se budete dál nudit v korporátu, tak sice vyděláte paníze, ale zkysnete. :-)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Skier 12. 08. 2020, 14:54:17
Pokud budete dělat nějakou zajímavou programátořinu na hranici výzkumu a programování, učit na univerzitě, nebo něco jiného co vyžaduje vykročit z Vaší komfortní zóny, tak se nejspíš budete cítit lépe.

Pokud se budete dál nudit v korporátu, tak sice vyděláte paníze, ale zkysnete. :-)
Znám spoustu zkyslých lidí z akademického prostředí. Tohle navrhované řešení není samospásné.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Skier 12. 08. 2020, 15:21:22
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?
Prošel jsem si něčím podobným, ale výrazně jiným. Nebyl jsem takhle nasranej na celý svět. V 28 letech takový zahořklost na vše? Kde se to v tobě bere? Předpokládám že půjde o celkovou nasranost z podělanýho života (bydlení, práce, neschopnost nastavit si priority, ...). Není to jednoduchý.

To je to první nad čím bych se zamyslel. Prostě zjistit, kde ten problém skutečně začíná (jádro pudla).

No, a potom se zamyslet nad tím, co umíš, co tě baví a zajímá, kdo to potřebuje a kdo nabízí zajímavé podmínky. A nebo nad tím, jestli ti dává smysl (a můžeš si teď dovolit) na xy měsíců vypadnout "z procesu", dělat něco úplně jiného a úplně jinde, vyčistit hlavu a dát příležitost náhodě. Samozřejmě je dobré si ujistit i to, jestli v budoucnu být zaměstnanec v komerční sféře, akademické, volnonožec (se všemi pozitivy i negativy), atd. Ne každý má potřebné vlastnosti a schopnosti pro to, aby dělal freelancera, ne každému to vyhovuje.

28 je krásný věk, můžeš v klidu vyrazit za čím chceš a na co se cítíš...
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: egon-bondy 12. 08. 2020, 16:13:29
Ty jsi nevyhořel, ty jsi jednoduše prozřel.

Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. Mrkni zde: https://www.youtube.com/watch?v=u4mwdkOzuVE kolik lidí zvažuje sebevraždu, nebo si sám najdi statistiky, kolik lidí zobe antidepresiva... Do podrobna důvody skvěle vysvětluje Theodor Kaczynski zde: http://editions-hache.com/essais/pdf/kaczynski2.pdf

Já jsem před nedávnem taky skončil s IT, přesunul se na venkov a jedu tak napůl mimo systém; mám se mnohem líp, ale konečný řešení to není. To proto, že sám to nikam nevede. Chce to komunitu podobných lidí a žít přirozeně, i.e. - postaru.. Např. v USA jdou na to dobře Amishové nebo komunity typu twinoaks.org. V CZ podle všeho nic takového není.

Je to fakt dost náhoda, že jsem se zrovna dnes mrknul po letech na root (z nostalgie). Mě je 27 a zdá se mi, že jsme v podobný situaci. Kdyby ses chtěl potkat a pokecat, tak se teď pohybuju po Šumavě, tel na mě: 735 éíý 914. O víkendu budu potom na skok v Praze.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: _Jenda 12. 08. 2020, 18:52:14
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: jouda2 13. 08. 2020, 04:46:44
Tak nevím, to co čtu není ani tak syndrom vyhoření jako slušně vyvinutá deprese. Na prvním místě bych rozhodně doporučil řešit tu (nemá ten zpropadený korporát v rámci benefitů nějaký program pro zaměstnance pro využití služeb psychologa?).
Jinak docela hrozí, že si člověk případnou změnu/restart vůbec neužije, ale naopak to celou situaci ještě  zhorší. Životní nejistota (seženu práci až mi dojdou úspory?) může být v kombinaci s depresí smrtelná. Někdy bohužel i doslova.
Pak těch možností je víc. Třeba zjistíte, že mezi tou bandou idiotů je pár kolegů kteří idioti nejsou a začnete se bavit s nimi, na zbytečném meetingu si uvědomíte, že pořád běží pracovní doba a místo zbytečného rozčilování se na špatnost světa si vyřídíte na mobilu maily, přečtete nějaký zajímavý článek, uděláte další level v Angry birds ;-) etc.
Nebo seženete zajímavější práci která vás bude bavit.
Nebo si koupíte salaš a budete chovat ovce, těch možností je dost (jen si to moc neidealizujte)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Skier 13. 08. 2020, 14:38:27
Tak nevím, to co čtu není ani tak syndrom vyhoření jako slušně vyvinutá deprese. Na prvním místě bych rozhodně doporučil řešit tu (nemá ten zpropadený korporát v rámci benefitů nějaký program pro zaměstnance pro využití služeb psychologa?).
Jinak docela hrozí, že si člověk případnou změnu/restart vůbec neužije, ale naopak to celou situaci ještě  zhorší. Životní nejistota (seženu práci až mi dojdou úspory?) může být v kombinaci s depresí smrtelná. Někdy bohužel i doslova.
Pak těch možností je víc. Třeba zjistíte, že mezi tou bandou idiotů je pár kolegů kteří idioti nejsou a začnete se bavit s nimi, na zbytečném meetingu si uvědomíte, že pořád běží pracovní doba a místo zbytečného rozčilování se na špatnost světa si vyřídíte na mobilu maily, přečtete nějaký zajímavý článek, uděláte další level v Angry birds ;-) etc.
Nebo seženete zajímavější práci která vás bude bavit.
Nebo si koupíte salaš a budete chovat ovce, těch možností je dost (jen si to moc neidealizujte)
Velmi trefné a přesné!
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: kotelgg 13. 08. 2020, 16:56:04
9 hodin práce, fitko a pak děláš co? Možná ti chybí něco na odreagování. Fitko to neni, to je další stres. Pokud v práci vyžadují opravdu nasazení 8 hodin denně a jsou tam navíc nějaké termíny, tak to se zvládnout dlouho nedá a spousta programátorů končí na drogách.
Volná noha může být psychicky ještě horší, protože vy děláte a dopředu ani nevíte, jestli vám to zaplatí. Samozřejmě jen do chvíle, kdy máte na účtu 500k+ a jste v průběhu dalších zakázek.
Já po škole nastoupil do firmy, kam jsem se chodil 6 let vychrápat a i za málo peněz mě to bavilo. Pak mě dali na pozici, kde už to nešlo a tak jsem odešel.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Jojo Kuko 13. 08. 2020, 19:09:24
"Dosud jste byli školeni pro pozemská povolání, jen v jedné formě, která, podobná strojům, dokazuje pozemskou zdatnost. To všechno však odložíte později se svým tělem zde, protože mimo hrubohmotnou zemi to již nebudete potřebovat, neboť to bylo jen pro tuto hrubohmotnost! A tomu jste až dosud obětovali celé své pozemské bytí! Jako byste si neuměli představit, že vy jako lidé nejste na této zemi jen pro takovou činnost!

Učíte se schopnosti, jak získávat peníze na zemi. S tím se pak snažíte založit a udržet rodinu. Tak jste podle dnešních pojmů hodní pozemští občané a charakterní lidé. Přitom se snažíte také něco naspořit pro děti, abyste jim ulehčili život, a něco pro své stáří, abyste mohli konec svého života užívat v klidu a bez starostí.

To je vzor dobrého člověka na zemi! A když přitom chcete odměnit sami sebe, když chcete na cestu členům své rodiny sypat květiny, tak dopřejete sobě a jim změnu a radost ze života v dobrém jídle, pití nebo také potěšení z návštěvy divadla, plesů a koncertů, cestování a ještě mnoho příjemných věcí. Staráte se o rozptýlení a změnu. Svůj domov zařídíte opravdu vkusně nebo i luxusně, zkrátka na co přitom myslíte a co děláte, omezuje se vždy na pozemské, poněvadž zde vidíte své hranice.

Čím se pak lišíte ještě od zvířat, která žijí na svobodě a starají se o své tělo? Ani tím nejmenším. Vždyť se přitom chováte úplně stejně, jenom svým způsobem jako lidé, kteří mají náročná přání, a s tím rozdílem, že přitom nejste nikdy přirození. Ani netušíte, jakou škodu si tím vynucujete pro sebe a pro své příslušníky. Zdánlivý vnější pozemský
užitek je ve srovnání s tím ničím.

Kdybyste byli v duchu dosti silní a čilí, mohli byste plně využívat a těšit se z příjemných věcí všeho druhu, neboť byste přitom plnili všechno, co jako lidé máte ve stvoření splnit. Vy jste však v sobě už příliš dlouho slabí a neposkytujete již půdu, která umí krásy tohoto stvoření správně zhodnotit, aniž byste si přitom škodili nebo jiným škody působili.
Neumíte to již, protože se toho vzdáváte! Neovládáte to, nýbrž se jen tisícerým způsobem zotročujete!

Pochopte konečně, na čem záleží! Vaší vinou tu leží překrásný život této země prázdný! Prázdný bez vysokého cíle! Vy můžete a musíte ze všeho něco vytvořit! V budujícím tvoření byste mohli sami mít opravdové potěšení. Mnohem větší než to je dnes možné! Hledejte ten rozdíl. Ve všem máte být umělci! Dáte-li pozemskému úsilí nový směr, pak teprve uvidíte, co to v sobě obnáší, když můžete mít z něčeho požitek. Teprve pak poznáte pravé potěšení. Jako každý opravdový umělec má radost z tvůrčí práce samé, ne snad později až z krásy svého díla, tak se musí vésti i vám, chcete-li se stát plnocennými ve stvoření."  /Abd-ru-shin/
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: xyz 13. 08. 2020, 21:32:58
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)

Mohl bych vedet, co je pro tebe "zajimavy projekt"?
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: _Jenda 14. 08. 2020, 00:09:13
Životní styl do kterého nás (white collar otroky) systém nutí, obzvlášť v moderních velkoměstech západního světa - kam Praha spadá - je totiž nezáživný, frustrující a vůbec proti veškeré lidské přirozenosti. [...] Já jsem před nedávnem taky skončil s IT.
Mně přijde, že v IT takové nucení není, protože můžeš pracovat na půl úvazku na zajímavých projektech a furt se uživíš. Jó, méně placené obory nebo dokonce unskilled workers, ti to mají skutečně blbé. Osobně mě IT baví, tak bych s ním nekončil, stačí jenom nedělat „prostituci“, korporáty atd.

(taky je mi 27 a taky jsem z Prahy)

Mohl bych vedet, co je pro tebe "zajimavy projekt"?
Aktuálně dělám ve startupu vývojáře meteoradarů. Pomocí moderních levných COTS součástek stavíme radar, který je 10x levnější než současné na trhu, ale přitom budou data z něj stále ještě dostatečně kvalitní pro spoustu použití.

Jinej týpek staví groundstationy (GroundCom.space), o dvě ulice od nás je Průša, a pak tu jsou firmy, které jsem nezkoumal tak podrobně, protože mě mezitím nahajrovaly ty meteoradary (btl.cz, SYSGO, Zuri, ÚCL).
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: _Jenda 14. 08. 2020, 00:18:05
Popletl jsem si UCL a VZLU (ti dělají nějaké věci pro ESA).
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: sounknownyet 17. 08. 2020, 15:29:08
Jak jeden kolega psal, že mu to připomíná Fight Club, tak mně to připomnělo seriál Mr. Robot. Talent na psaní máš. Tohle mě fakt bavilo číst.

Souhlasím s tím, že psychické problémy máš, ale lidi s takovými problémy vidí svět reálněji. To, co jsi popsal, mě taky štve. Ne možná každá věc, protože to beru jako součást našeho života (např. lidi ovlivnění soc. médii postující kraviny a Zuckerberg si je toho vědom, jak se lidé dají otupit), nicméně jsou tam věci, nad kterými by se měl pozastavit každý.

Vždycky si kladu otázku, jak je možný, že ten svět je takovej, jake je. Lidi chodí na vysoký / univerzity a člověk očekává, že tahle sorta bude mít nějaký kritický myšlení a budou přemýšlet nad tím, jak to dnes chodí a jestli je to vůbec dobře či ne. Jako by to bylo systémem tak navržený, aby to tak prostě bylo. Proč ne, že? Politici mají prachy od korporací a v korporacích pracují lidé, co pijí krev ostatním (bavím se o egoistech / vysoce postavených lidech, co mají dobře placenou pozici přes známého, ale nic neumí apod.). Nekonečný kruh. Nedivím se. Nikdo nechce, aby jim někdo naboural jejich systém. Funguje to perfektně.

Mluvit o psychických problémech je tabu a když to zmíníme, tak se s námi nikdo nechce bavit a strašně se litujeme. Jo... ono si stačí vzít prášky a je po problémech. Potom se diví, když se nějakej Franta zabije a všichni tvrdí, jak vypadal jako normální kluk bez problémů, ale v realitě nikomu nic neřekl, protože přesně věděl, jakej by byl výsledek. Vtipný je, jak se pokaždé řeší důsledek místo příčiny. Lidi na terapie chodí kvůli lidem, co nechodí na terapie a měli by. Deprese se řeší prášky místo toho, aby se zkoumala příčina. Jo, myslíte kapitalismus? Totálně někoho sedřít z kůže a nemít energii ani náladu po práci vůbec na nic. Eat, work, sleep, repeat. To se měnit nebude. Tohle nám vydělává spoustu peněz.

Nechápu tuhle pokryteckou společnost a autorovi neskutečně rozumím. Tohle není syndrom vyhoření z práce, ale celkově, jak ta společnost funguje.

Btw, jsem o pár let mladší jak autor a takto společnost vnímám už strašně dlouho. Jsem rád, že nejsem jediný.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Idris 17. 08. 2020, 15:35:11
Vždycky si kladu otázku, jak je možný, že ten svět je takovej, jake je.
Rozdělení IQ ve společnosti je neúprosné.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: xyz 17. 08. 2020, 15:48:24
Vždycky si kladu otázku, jak je možný, že ten svět je takovej, jake je.
Rozdělení IQ ve společnosti je neúprosné.

Jak to myslis? Muzes to nejak rozvest?
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 16:40:21
Vždycky si kladu otázku, jak je možný, že ten svět je takovej, jake je.
Rozdělení IQ ve společnosti je neúprosné.

Jak to myslis? Muzes to nejak rozvest?

IMHO myslí Gaussovku (https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 16:49:15
"Dosud jste byli školeni pro pozemská povolání, jen v jedné formě (...) Jako každý opravdový umělec má radost z tvůrčí práce samé, ne snad později až z krásy svého díla, tak se musí vésti i vám, chcete-li se stát plnocennými ve stvoření."  /Abd-ru-shin/

Pozor na to, Abd-ru-shin je dost starozákonní, vyžaduje poslušnou, přísnost, kázeň, k individualitě se nehledí, řada skupin funguje spíš jako sekta. Současné a moderní komunity staví na rozvoji individuality, individuální svobody a zodpovědnosti, na skupinovém rozhodování. To je IMHO směr odpovídající současné době a vhodná alternativa k „systému“.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: cek_post.cz 17. 08. 2020, 16:49:57

Btw, jsem o pár let mladší jak autor a takto společnost vnímám už strašně dlouho. Jsem rád, že nejsem jediný.

Zretelne mame ruzne pohledy na to co je "strasne dlouho" :-D Autorovi je 28 a pokud Tobe jeste min, tak mi to prijde spis jako mladicka rebel faze, kterou nevis kam nasmerovat ;-) "Vsechno je spatne, vsichni jsou otupeli jenom ja vidim to svetlo na konci tunelu......"
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 17:17:00
Tak nevím, to co čtu není ani tak syndrom vyhoření jako slušně vyvinutá deprese. Na prvním místě bych rozhodně doporučil řešit tu (nemá ten zpropadený korporát v rámci benefitů nějaký program pro zaměstnance pro využití služeb psychologa?).
Jinak docela hrozí, že si člověk případnou změnu/restart vůbec neužije, ale naopak to celou situaci ještě  zhorší. Životní nejistota (seženu práci až mi dojdou úspory?) může být v kombinaci s depresí smrtelná. Někdy bohužel i doslova.
Pak těch možností je víc. Třeba zjistíte, že mezi tou bandou idiotů je pár kolegů kteří idioti nejsou a začnete se bavit s nimi, na zbytečném meetingu si uvědomíte, že pořád běží pracovní doba a místo zbytečného rozčilování se na špatnost světa si vyřídíte na mobilu maily, přečtete nějaký zajímavý článek, uděláte další level v Angry birds ;-) etc.
Nebo seženete zajímavější práci která vás bude bavit.
Nebo si koupíte salaš a budete chovat ovce, těch možností je dost (jen si to moc neidealizujte)

Ten psycholog musí ale být dobrý, což není zas tak běžné. Deprese se může vyvinout i tehdy, když člověk prostě dlouhodobě nenajde uplatnění pro své individuální schopnosti. Než radikální kroky (které nejsou pro každého) doporučuju spíš pozvolnou evoluci, třeba zkrátit úvazek a v tomto čase se věnovat té části života, která vázne (vztahy, vlastní výzkum, koníčky, vzdělávání, bydlení, činnosti ke kterým jsem se nikdy nerozhoupal...). Tím se může ukázat další postup.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 17:23:33
Vždycky si kladu otázku, jak je možný, že ten svět je takovej, jake je.

Nechápu tuhle pokryteckou společnost a autorovi neskutečně rozumím. Tohle není syndrom vyhoření z práce, ale celkově, jak ta společnost funguje.
Ty jsi nevyhořel, ty jsi jednoduše prozřel.

Já jsem před nedávnem taky skončil s IT, přesunul se na venkov a jedu tak napůl mimo systém; mám se mnohem líp, ale konečný řešení to není. To proto, že sám to nikam nevede. Chce to komunitu podobných lidí a žít přirozeně, i.e. - postaru.. Např. v USA jdou na to dobře Amishové nebo komunity typu twinoaks.org. V CZ podle všeho nic takového není.

Lidí, kteří vidí systém kriticky a hledají individuální způsob života je opravdu hodně i v ČR. Od solitérů samorostů žijících v divočině až po organizované skupiny, které se systémem relativně organicky koegistují (v ČR znám skupiny kolem pedagogiky, kolem zemědělství, kolem permakultury, kolem různých terapeutik, ostatně i v IT a firemním prostředí hledá ledaskdo alternativy, existují hackerspace, tvůrčí coworking místa, spousta velmi zajímavých kurzů z všech možných oblastí...).

Namátkou Svoboda Naživo (http://svobodanazivo.cz/#speakers), Svobodná firma (https://www.tomashajzler.com/akce/svobodna-firma), Raději zešílet v divočině: Setkání s šumavskými samotáři (https://www.kosmas.cz/knihy/239756/radeji-zesilet-v-divocine/), Naučmese.cz (https://www.naucmese.cz/), Akademie Tabor (https://www.akademietabor.cz/cs/) ... je toho mraky, nemá smysl sem dávat všechny možné odkazy, doporučuju se prostě držet lidí, kteří mě inspirují... Vhodný inspirační okruh si každý musí najít sám podle své nátury a směřování :) Chce to ale vykročit ze své dosavadní bubliny. Někdy v tom může být vhodný průvodce i ten terapeut nebo psycholog, pokud je dobrý a s klientem si sednou.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 17:33:23
Zretelne mame ruzne pohledy na to co je "strasne dlouho" :-D Autorovi je 28 a pokud Tobe jeste min, tak mi to prijde spis jako mladicka rebel faze, kterou nevis kam nasmerovat ;-) "Vsechno je spatne, vsichni jsou otupeli jenom ja vidim to svetlo na konci tunelu......"

PS: Věk 28 je typicky věk, kdy přestane jít to, co do té doby šlo tak nějak automaticky samo od sebe (nutnost studovat, najít si práci, bydlení, partnera). Člověk se musí začít do činností sám nutit a orientovat se novým způsobem. V tomhle ohledu je dotaz tazatele zcela v řádu věcí. Další zlom je pak kolem 42 roku, kdy se člověk musí ještě mnohem více přeorientovat, viz Jung.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Idris 17. 08. 2020, 18:28:24
Zretelne mame ruzne pohledy na to co je "strasne dlouho" :-D Autorovi je 28 a pokud Tobe jeste min, tak mi to prijde spis jako mladicka rebel faze, kterou nevis kam nasmerovat ;-) "Vsechno je spatne, vsichni jsou otupeli jenom ja vidim to svetlo na konci tunelu......"

PS: Věk 28 je typicky věk, kdy přestane jít to, co do té doby šlo tak nějak automaticky samo od sebe (nutnost studovat, najít si práci, bydlení, partnera). Člověk se musí začít do činností sám nutit a orientovat se novým způsobem. V tomhle ohledu je dotaz tazatele zcela v řádu věcí. Další zlom je pak kolem 42 roku, kdy se člověk musí ještě mnohem více přeorientovat, viz Jung.
Hmm, tak super, jak se to přeorientování dělá?
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 17. 08. 2020, 22:39:50
Hmm, tak super, jak se to přeorientování dělá?

Biografický „individuační proces“ vykládají různé teorie různě. Mě je nejbližší Jung (který své poznání i prakticky žil), viz pojem „životního obratu“ v jeho díle. Dále jsou mi blízké anthroposoficky orientované směry, třeba Vzít život do vlastních rukou (https://www.databazeknih.cz/knihy/vzit-zivot-do-vlastnich-rukou-200218), i když zrovna Burkhardová je přehnaně schematizující. Perfektní je kniha O smyslu a důležitosti životních krizí: Psycholog k problémům moderního života (https://www.kosmas.cz/knihy/128324/o-smyslu-a-dulezitosti-zivotnich-krizi/). V těch knihách jsou i příklady reálných biografií.

Celé je to o nalezení svého životního poslání a smyslu, což se neobejde bez často nepříjemného sebepoznání, opuštění masek a schémat získaných například v rodině apod. Kolem 28 podle mě člověk získává trochu odstup a náhled na prostředí, do kterého se narodil (rodina), v 42 by pak měl být schopen rozhovoru se svou duší a stíny (životní obrat - obrat od vnějšího úspěchu k sobě, k nitru), aby byl schopen co nejvědoměji,  nejsvobodněji a bez egoismu uskutečnit svůj životní úkol (životní etika staví na tom, že každý tento úkol má resp. ho může odhalit).

Takže pokud někoho neuspokojuje život a práce v korporaci, může začít hledat jinde, těch pozitivních příkladů je poměrně dost. Dokonce to neznamená, že musí nutně korporaci hned opustit (byť to bývá asi časté vyústění).
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Zdenek Henek 18. 08. 2020, 10:27:26
Další zlom je pak kolem 42 roku, kdy se člověk musí ještě mnohem více přeorientovat, viz Jung.

Můžeš prosím trochu rozvést? Hlavně to viz Jung by mě zajímalo. Předpokládám, že myslíš Carl Gustav Junga. Co konkrétně?
Díky.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Patek13 18. 08. 2020, 10:41:13
Jelikož tu padla zmínka i o pracovní době, tak se ptám, v kolik jako programátoři končíte v práci? Nám to posunuli a děláme do 17:00, prý je to důležité pro zákazníky (což není pravda - když se něco pokazí, řeší se to z domova, z dovolené atd). Zatímco když někdo končí v 14-15, může leccos podniknout, já mam zabitý den a přitom zrovna moje povolání je časově hodně flexibilní.

Do nové firmy bych šel už jen na zkrácený úvazek, není důvod někde zavřený 8-9 hodin, když plat za třeba 6h bohatě stačí.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: L.. 18. 08. 2020, 12:47:28
... děláme do 17:00 ... když někdo končí v 14-15, může leccos podniknout, já mam zabitý den ...

To moc nechápu. Když si vezmu dvě varianty:

1) Vstávám 4:30, od 5:30 jsem v práci, 14:00 končím a mám 6.5 hodiny na to něco podniknout, než musím jít 20:30 spát (protože vstávám brzo).

2) Vstávám 7:30, od 8:30 jsem v práci, 17:00 končím a mám 6.5 hodiny na to něco podniknout, než musím jít 23:30 spát.

Tedy čas na to "něco podniknout" je v obou případech stejný. Rozdíl by byl snad jen v tom případě, že to "něco podniknout" by znamenalo třeba "porýt zahrádku". Ale pokud by to znamenalo "zajít někam posedět s přáteli", tak by byl vhodnější spíš ten druhý režim.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: nehalem 18. 08. 2020, 12:52:16
Jelikož tu padla zmínka i o pracovní době, tak se ptám, v kolik jako programátoři končíte v práci? Nám to posunuli a děláme do 17:00
To existujú firmy, kde nie je voľná pracovná doba? Byť tebou, ešte dnes vytlačím a podpíšem výpoveď a hodím šéfovi na stôl. Prekvapuje ma ako si niektorí nechajú kadiť na hlavu v obore, kde je kriticky nedostatok ľudí a teda zamestnanec si môže diktovať podmienky (pochopiteľne, keď niečo vie). Ešte povedz, že nemáte ani HO.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Idris 18. 08. 2020, 13:19:23
Hmm, tak super, jak se to přeorientování dělá?

Biografický „individuační proces“ vykládají různé teorie různě. Mě je nejbližší Jung (který své poznání i prakticky žil), viz pojem „životního obratu“ v jeho díle. Dále jsou mi blízké anthroposoficky orientované směry, třeba Vzít život do vlastních rukou (https://www.databazeknih.cz/knihy/vzit-zivot-do-vlastnich-rukou-200218), i když zrovna Burkhardová je přehnaně schematizující. Perfektní je kniha O smyslu a důležitosti životních krizí: Psycholog k problémům moderního života (https://www.kosmas.cz/knihy/128324/o-smyslu-a-dulezitosti-zivotnich-krizi/). V těch knihách jsou i příklady reálných biografií.

Celé je to o nalezení svého životního poslání a smyslu, což se neobejde bez často nepříjemného sebepoznání, opuštění masek a schémat získaných například v rodině apod. Kolem 28 podle mě člověk získává trochu odstup a náhled na prostředí, do kterého se narodil (rodina), v 42 by pak měl být schopen rozhovoru se svou duší a stíny (životní obrat - obrat od vnějšího úspěchu k sobě, k nitru), aby byl schopen co nejvědoměji,  nejsvobodněji a bez egoismu uskutečnit svůj životní úkol (životní etika staví na tom, že každý tento úkol má resp. ho může odhalit).

Takže pokud někoho neuspokojuje život a práce v korporaci, může začít hledat jinde, těch pozitivních příkladů je poměrně dost. Dokonce to neznamená, že musí nutně korporaci hned opustit (byť to bývá asi časté vyústění).
Díky. Na toto téma jsem nikdy nic nečetl, ale ten “přerod” okolo 40 jsem jasně vnímal přesně podle popisu výše. Předtím ovšem nic (těch ~28). Rozhodně jsem ale nikdy nic nevnímal jako krizi, člověk jen prostě začne uvažovat jinak. Připisoval jsem to životním zkušenostem, ale třeba existuje skutečně nějaká silná korelace s věkem.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Charon351 18. 08. 2020, 13:20:55
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?

Něčím takovým jsem neprošel, ale vyhořením ano, práce byla od nevidím do nevidím, ale deafkto ta samá omílačka, jen se sem tam měnily názvy. A byť to byla nuda něco to neslo tak sem se toho držel a jen brblal když mě nikdo neslyšel. Oproti tobě sem měl výhodu v přítelkyni a jak čas plynul chtěla hnízdit, takže sháňka po baráku, hypotéka rekonstrukce a bylo to spousta jiných témat a najednou to bylo lepší pak sem se i odhodlal změnit práci a zas duševní stav poskočil k lepšímu, dnes máme děti a spousta problémů co sem tkz. měl mi příjde úsměvných. Ono na té radě najdi si ženskou asi fakt něco bude.

Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: tralala5 18. 08. 2020, 14:11:27
Jelikož tu padla zmínka i o pracovní době, tak se ptám, v kolik jako programátoři končíte v práci? Nám to posunuli a děláme do 17:00
To existujú firmy, kde nie je voľná pracovná doba? Byť tebou, ešte dnes vytlačím a podpíšem výpoveď a hodím šéfovi na stôl. Prekvapuje ma ako si niektorí nechajú kadiť na hlavu v obore, kde je kriticky nedostatok ľudí a teda zamestnanec si môže diktovať podmienky (pochopiteľne, keď niečo vie). Ešte povedz, že nemáte ani HO.

to vies ako, o piatej koncit a o deviatej byt nastupeny pred nastartovanou vetrieskou, na obed 12:00 12:30 a ked nestihnes tak si to chlapce musis nadrobit :D
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: tralala5 18. 08. 2020, 14:13:22
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?

Něčím takovým jsem neprošel, ale vyhořením ano, práce byla od nevidím do nevidím, ale deafkto ta samá omílačka, jen se sem tam měnily názvy. A byť to byla nuda něco to neslo tak sem se toho držel a jen brblal když mě nikdo neslyšel. Oproti tobě sem měl výhodu v přítelkyni a jak čas plynul chtěla hnízdit, takže sháňka po baráku, hypotéka rekonstrukce a bylo to spousta jiných témat a najednou to bylo lepší pak sem se i odhodlal změnit práci a zas duševní stav poskočil k lepšímu, dnes máme děti a spousta problémů co sem tkz. měl mi příjde úsměvných. Ono na té radě najdi si ženskou asi fakt něco bude.

to je blbost, normalnemu Frantovi to samozrejme staci, mat navarene a doma dieru k dispozicii ... som zvedavy kolko z tych 30+ by dokazalo zit bez zeny, by sa tam depresili zo strany na stranu ... Zena je doplnok a nie potreba.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: listoper 18. 08. 2020, 14:34:27
Nekdo kdo prosel necim podobnym a popsal by jak se dostal ze stavu vyhoreni?

Něčím takovým jsem neprošel, ale vyhořením ano, práce byla od nevidím do nevidím, ale deafkto ta samá omílačka, jen se sem tam měnily názvy. A byť to byla nuda něco to neslo tak sem se toho držel a jen brblal když mě nikdo neslyšel. Oproti tobě sem měl výhodu v přítelkyni a jak čas plynul chtěla hnízdit, takže sháňka po baráku, hypotéka rekonstrukce a bylo to spousta jiných témat a najednou to bylo lepší pak sem se i odhodlal změnit práci a zas duševní stav poskočil k lepšímu, dnes máme děti a spousta problémů co sem tkz. měl mi příjde úsměvných. Ono na té radě najdi si ženskou asi fakt něco bude.

to je blbost, normalnemu Frantovi to samozrejme staci, mat navarene a doma dieru k dispozicii ... som zvedavy kolko z tych 30+ by dokazalo zit bez zeny, by sa tam depresili zo strany na stranu ... Zena je doplnok a nie potreba.

Jsem 30+ a s radosti a usmevem na tvari priznam, ze bych bez zeny zit nedokazal :-)
Nejde ani o jidlo a sex jak to pises....
Jde proste o to, ze kdyz mi bylo 15 tak sem si stanovil nejake zivotni cile... Byl jsem kratkozraky a dosahl sem jich ve triceti... a zadny dalsi cile sem nevymyslel.... takze co pak dal?
Potrebuju zenu a deti aby me motivovali vubec neco delat :-).

Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Patek13 18. 08. 2020, 22:11:04
... děláme do 17:00 ... když někdo končí v 14-15, může leccos podniknout, já mam zabitý den ...

To moc nechápu. Když si vezmu dvě varianty:

1) Vstávám 4:30, od 5:30 jsem v práci, 14:00 končím a mám 6.5 hodiny na to něco podniknout, než musím jít 20:30 spát (protože vstávám brzo).

2) Vstávám 7:30, od 8:30 jsem v práci, 17:00 končím a mám 6.5 hodiny na to něco podniknout, než musím jít 23:30 spát.

Jasně, ale i třeba 2hodinový posun udělá hodně. Já radši budu vstávat dřív a mít čast odpoledne volnou, v tomto případě zbytečně sedím v kanclu, ačkoliv to většinou není potřeba.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: hechj 18. 08. 2020, 22:50:12
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: xyz 19. 08. 2020, 09:47:35
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Standa Blábol 19. 08. 2020, 10:17:04
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..

Koik je na planete miliard cernochu a cinanu je krapet nezajimave, to at si resi oni.
V CR pocet obyvatel neustale klesa, coz je komplenzovano imigraci do velice mirneho narustu.

Pokud jsou pozemky drahe, musite se vice snazit, pane spravce.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Idris 19. 08. 2020, 10:43:26
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..
V CR pocet obyvatel neustale klesa, coz je komplenzovano imigraci do velice mirneho narustu.
Imigrace do ČR je naprosto nedostatečná.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: xyz 19. 08. 2020, 11:14:17
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..

Koik je na planete miliard cernochu a cinanu je krapet nezajimave, to at si resi oni.
V CR pocet obyvatel neustale klesa, coz je komplenzovano imigraci do velice mirneho narustu.

Pokud jsou pozemky drahe, musite se vice snazit, pane spravce.

Ty jses fakt Blabol. Nomen omen. Minuly rok pribylo skoro 50 tisic lidi.
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Standa Blábol 19. 08. 2020, 13:10:25
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..

Koik je na planete miliard cernochu a cinanu je krapet nezajimave, to at si resi oni.
V CR pocet obyvatel neustale klesa, coz je komplenzovano imigraci do velice mirneho narustu.

Pokud jsou pozemky drahe, musite se vice snazit, pane spravce.

Ty jses fakt Blabol. Nomen omen. Minuly rok pribylo skoro 50 tisic lidi.
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
Heh, pochopeni psaneho textu nebude uplne silna stranka.
Zkus si v tom grafu zjistit, co je ta cervena cara, tedy zmena poctu obyvatel bez imigrace.

Apropos, 50000 lidi z 10 mega je 0.5% ...
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Jiří Havel 19. 08. 2020, 14:22:48
to korabro: Chybí ti životní náplň. Vykašli se na ostatní, ať si dělají, co chtějí a starej se sám o sebe.
Musíš začít dělat něco, co má smysl. Starej se o zvířata, o důchodce, pracuj rukama, tvoř něco. Ale něco smysluplného, s trvalou hodnotou. Najdi si holku, zploď syna, zasaď strom a postav dům. I takové banality dokáží potěšit. Později zjistíš, že až takové banality to nejsou a může to být velice uspokojující. Návštěva blázince je taky vhodná. V Opavě je to prý hezké. Odpočneš si úplně odříznut od světa okolo. To myslím vážně.

Já jsem kvůli zaměstnání skončil v nemocnici. Mám z toho epilepsii. Výborná věc. Rok jsem se z toho vzpamatovával, ale pak to najednou přišlo. Nic nebyl problém, všechno kolem mě plynulo tak nějak samo, nic mě nerozčilovalo. Ale lhostejnost to nebyla (ta hranice je opravdu tenká). Držel jsem se své práce, svého života. To byl jediný argument proti světu kolem mě.
Jirka

"zploď syna, zasaď strom a postav dům" Tomu se rika mem. Platilo to pred staletimi. Dnes je na planete 7.8 miliardy lidi. Ceny pozemku jsou vysoke.. atd..

Koik je na planete miliard cernochu a cinanu je krapet nezajimave, to at si resi oni.
V CR pocet obyvatel neustale klesa, coz je komplenzovano imigraci do velice mirneho narustu.

Pokud jsou pozemky drahe, musite se vice snazit, pane spravce.

Ty jses fakt Blabol. Nomen omen. Minuly rok pribylo skoro 50 tisic lidi.
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
Heh, pochopeni psaneho textu nebude uplne silna stranka.
Zkus si v tom grafu zjistit, co je ta cervena cara, tedy zmena poctu obyvatel bez imigrace.

Apropos, 50000 lidi z 10 mega je 0.5% ...
Ale zas mu jde kreativní zakrouhlování. Skoro 50k, které je vlastně blíž 40k člověk zase tak často nevidí. ;)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: hechj 19. 08. 2020, 14:57:39
Borci, to byl jen návrh, nikoliv recept. Jestli někdo řeší přelidnění, nebo cenu pozemků, tak asi děti nemá. Má kočky. Nebo křečky. Kdyby takto pokračoval v uvažování, že to všechno stojí za prd, tak je to tak na špagát. Ale 7 miliard lidí dlabe na jeho problémy. Korabro musí začít u sebe, jinak se z toho nedostane.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: Ondrej Nemecek 19. 08. 2020, 20:27:13
Další zlom je pak kolem 42 roku, kdy se člověk musí ještě mnohem více přeorientovat, viz Jung.
Můžeš prosím trochu rozvést? Hlavně to viz Jung by mě zajímalo. Předpokládám, že myslíš Carl Gustav Junga. Co konkrétně?
Díky.

Ano, myslím Carla Gustava Junga. On odhalil význam nevědomých obsahů, které moderní doba ve svém fascinaci racionalismem zatlačila do pozadí (= zavržení mytologie). V reakci na to se pak objevila snaha o znovunalezení cesty k těmto obsahům (= vzniká psychologie), současně ale začínají potlačené obsahy působit s nebývalou silou ve společnosti (= tragédie světových válek, což Jung podrobně rozebírá). On sám pracoval velmi poctivě a nabádal k tomu i kolegy (s nevědomými obsahy sám pracoval - u sebe, pacientů, hledal analogie v historii, v náboženství a u přírodních národů). Jungovy poznatky vztahující se k biografii jsou přirozeným důsledkem jeho celoživotního zájmu, protože jedinec v určitém pohledu prochází vývoj  vědomí, kterým prošlo i lidstvo jako celek. Samostatnou kapitolou je následné Jungiánství - klub rádoby (?) následníků.

K té biografii - Duše moderního člověka a tam Životní obrat (http://www.teksty.wz.cz/jung-duse_moderniho_cloveka/jung-dmc.html), online se to ale blbě čte. Nevím zda to takto bez kontextu náhodnému čtenáři něco dá. Podle mě je nejlepší cestou najít vztah k Jungovi jako takovému, podívat se na jeho životopis a číst cokoli, co přijde člověku srozumitelné a inspirativní (zajít do knihovny). Z Junga vychází Pjér la Šéz (http://www.pjer.cz/), jeho videa (https://www.youtube.com/channel/UCg0f0z7lZzQl4ZU5lc7tKvw/videos) jsou trefná, v některých mluví o Jungovi a tuším že točí i přímo nějaký dokument o Jungovi (https://www.youtube.com/watch?v=beTKHsBUeAI).
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: premekv 20. 08. 2020, 10:23:36
Pohybuji se v kontextu korporátu (banka) ale tam je potřeba uplatňovat určité vzory chování. Ano, podobně jako kód má svoji Gang of Four bibli s návrhovými vzory (s poetickými českými názvy jako "Baťovy cvičky" v interpretaci od p. Pecinovského) tak i pro přežití v korporátu (aby nedocházelo k chybám) je potřeba uplatňovat návrhové vzory. Příklady:

1) Štít (aka "plechování p*dele). Nejdůležitější a nejvíc podceňovaný pattern. Use case: obrana před "who to blame" attack, až dojde k problému (pozor, nikoliv abychom se vyhli problému, to je špatné pochopení kontextu). Příklad reálné implementace:  "Pošli jim e-mailem, že jsme to implementovali přesně podle nich a nejde jim to, dej mě na cc, schovám si to. Až budou říkat že..."

2) Fan out messaging (aneb "do kopie všechny"). Synonymum: brute force. Use case: zainteresováním co nejvíce osob se zvyšuje síla útoku a rozprostírá responsibilita. Příklad reálné implementace: "Dej do kopie tyhle 2 manažery a víš co, rovnou i VP. Nezapomeň napsat, že za nás to funguje."

3) Proxy (aneb "kecálista"). Use case: abych vypadal že generuji výstup, ale stálo mě to minimum prostředků. Příklad reálné implementace: "Přijímám práci, přeposílám na ostatní (bez přidané hodnoty), slíznu úspěch, průs*r je těch ostatních."

4) Dekorátor. Univerzálně aplikovatelné. Příklady implementací "e-mail s vykřičníkem", "ASAP obálka".

Nedodržováním vzorů vzniká něco označované jako "špagetové chování". Udržitelnost je špatná. Čitelnost pro korporate uživatele, kteří aplikují patterny je špatná, takže dochází ke konfliktům a chybám.

Berte toto trochu jako nadsázku ;-)
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: hurvajs spejbl 20. 08. 2020, 15:09:33
jako vtip je to dobré... :-D Syndrom vyhoření neexistuje, to si vymysleli šarlatáni a psychologé, aby měli práci. I kdyby existoval, tak v 28ti? Pchá. S tím co děláte? To, že Vás nic nebaví, máte v hlavě. Pokud se ráno probudíte a už máte panickou hrůzu z práce, je problém v tomhle. Asi neděláte práci, která vás baví. Nebo se můžete odtěhovat na vesnici, pást si kozy, dojit a žít podle sebe, pokud se Vám nelíbí dnešní trend. To co píšete, není jen korporátech, ale i v malých firmách. Samozřejmě ne všude, to je takto nastavené.

Třeba mě je 45, po VŠ jsem vyskoušel několik firem, ale nevyhovovalo mi to a začal jsem rozjíždět vlastní business. Přes 20 let makám v průměru 16h denně, chodím 5 až 6x týdně tvrdě cvičit (závodně soutěžím v kultiristice), hraju golf a obecně si život užívám. Spím tak 4h denně max. Dnes mám dvě firmy, které prosperují a rozjíždím třetí v oblasti krypta s kamarády. Nikdy se mi nestalo, že bych měl nějaké deprese či podobný nesmysl.

Člověk musí něco vydržet a ne se hroutit, pokud na něj někdo v práci zakřičí. Dnešní život je holt drsný.
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: listoper 20. 08. 2020, 17:57:40
jako vtip je to dobré... :-D Syndrom vyhoření neexistuje, to si vymysleli šarlatáni a psychologé, aby měli práci. I kdyby existoval, tak v 28ti? Pchá. S tím co děláte? To, že Vás nic nebaví, máte v hlavě. Pokud se ráno probudíte a už máte panickou hrůzu z práce, je problém v tomhle. Asi neděláte práci, která vás baví. Nebo se můžete odtěhovat na vesnici, pást si kozy, dojit a žít podle sebe, pokud se Vám nelíbí dnešní trend. To co píšete, není jen korporátech, ale i v malých firmách. Samozřejmě ne všude, to je takto nastavené.

Třeba mě je 45, po VŠ jsem vyskoušel několik firem, ale nevyhovovalo mi to a začal jsem rozjíždět vlastní business. Přes 20 let makám v průměru 16h denně, chodím 5 až 6x týdně tvrdě cvičit (závodně soutěžím v kultiristice), hraju golf a obecně si život užívám. Spím tak 4h denně max. Dnes mám dvě firmy, které prosperují a rozjíždím třetí v oblasti krypta s kamarády. Nikdy se mi nestalo, že bych měl nějaké deprese či podobný nesmysl.

Člověk musí něco vydržet a ne se hroutit, pokud na něj někdo v práci zakřičí. Dnešní život je holt drsný.

Kulturista co spi 4 hodiny denne? Hmmm zrejme slusnej oddil....
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: veskotskujehnusne 21. 08. 2020, 16:10:00
Hotovej Babiš.

jako vtip je to dobré... :-D Syndrom vyhoření neexistuje, to si vymysleli šarlatáni a psychologé, aby měli práci. I kdyby existoval, tak v 28ti? Pchá. S tím co děláte? To, že Vás nic nebaví, máte v hlavě. Pokud se ráno probudíte a už máte panickou hrůzu z práce, je problém v tomhle. Asi neděláte práci, která vás baví. Nebo se můžete odtěhovat na vesnici, pást si kozy, dojit a žít podle sebe, pokud se Vám nelíbí dnešní trend. To co píšete, není jen korporátech, ale i v malých firmách. Samozřejmě ne všude, to je takto nastavené.

Třeba mě je 45, po VŠ jsem vyskoušel několik firem, ale nevyhovovalo mi to a začal jsem rozjíždět vlastní business. Přes 20 let makám v průměru 16h denně, chodím 5 až 6x týdně tvrdě cvičit (závodně soutěžím v kultiristice), hraju golf a obecně si život užívám. Spím tak 4h denně max. Dnes mám dvě firmy, které prosperují a rozjíždím třetí v oblasti krypta s kamarády. Nikdy se mi nestalo, že bych měl nějaké deprese či podobný nesmysl.

Člověk musí něco vydržet a ne se hroutit, pokud na něj někdo v práci zakřičí. Dnešní život je holt drsný.

Kulturista co spi 4 hodiny denne? Hmmm zrejme slusnej oddil....
Název: Re:Jak jste přežili svůj stav vyhoření
Přispěvatel: KorporatniLopata 21. 08. 2020, 17:59:37
Kolem třicítky jsem tyhle stavy řešil fakt velkou mírou lehkých drog.
O deset let později chodím se psem do lesa a občas si zajedu zasurfovat. Prostě mne nabíjí příroda. A je pravda, že děti na krku člověku poupraví hodnotový systém.
Jak to vidím já, tak jste buď ve vážné depresi, ale na to máte až moc lehký styl psaní a nebo si jen rozmazleně foukáte bolístky. V tom případě pořídit babu, zbouchnout a ona už vám ty blbosti vytluče z hlavy.