Česká spodina je ještě v době kamenné a vůbec nechápe, co je pro ni nejlepší, proto volí, jak volí, ale p...l má furt holou. Tohle asi nejde vyřešit rozhodnutím shora, plyne to z dějinného kontextu, v Česku holt ochlokracii nahradila kleptokracie, no.
Za každého zřízení bude existovat část obvyvatel, kteří nikdy nebudou pracovat, vždy bude část zločinců, alkoholiků, narkomanů. Jsou to patologické jevy, které jsou rozložené rovnoměrně a náhodně. V tom je jistá podobnost s výskytem nemocí a jiných hendikepů. Pak tu vždy budou občané, kteří nebudou mít nikdy pochopení pro pomoc ani pro tělesně postiženému, natož pro narkomanovi či nezaměstnatelnému. Na tom výrazně nezmění nic ani zavedení jiného systému sociální pomoci.
Co se ale dá změnit je to, aby do bídného života neupadali zbytečně i ti, kteří si společenské návyky dokáží osvojit, dokáží dodržovat pravidla.
Tato země potřebuje politiky, kteří dokáží tyto jevy pojmenovávat a vysvětlovat náš přístup k nim. Je potřeba zároveň bojovat proti drogám, ale současně i vyměňovat narkomanům jehly za sterilní. To první, protože drogy nechceme tolerovat, to druhé, protože to stojí méně než léčit epidemii žloutenky. S dávkami je to stejné: pracujeme na tom, aby co nejméně lidí do bídy upadalo (poskytujeme bezplatné vzdělání, prakticky bezplatnou lékařskou péči), ale když už se tak stane, tak raději vydáme peníze, než abychom řešili krádeže, podvody a loupežná přepadení.
Bohužel, z naší politické scény si lidé udělají akorát tak dojem, že se rozdávají peníze, ale nic se nekoná proti vzniku těchto jevů.
Mimochodem, je velmi naivní si myslet, že narkoman s jehlou zdarma, nebo nezaměstnatelný alkoholik má nějaký šťastný život z našich peněz. Příjemcům dávek obvykle není co závidět. To je taky důvod, proč většina občanů daleko raději pracuje (a jen nadávají, že se má někdo "líp").