Office a remote práce po pandemii

[Idris]

To, že neumím rozlišit mezi dvěma objekty, může znamenat:

a. Jsou objektivně k nerozeznání.
b. Moje schopnosti rozlišit tyto dva objekty jsou nedostatečné, ale rozdíl tam je – možná to poznám později, možná to umí rozlišit někdo jiný.

Varianta b je asi celkem častý případ v reálném světě. Máme dvě sklenice vody. Na první pohled stejné, ale voda se může lišit složením, a rozdíl může být v extrémním případě otázkou života a smrti. V OOP podobná situace může nastat, když se budu pokoušet objekty rozlišit bez práce s jejich identitou. V Javě bez ==, != na objektech, bez identityHashCode apod.

V případě mutability to může být ještě zajímavější. Mohu mít dva na první pohled nerozeznatelné objekty se stejným obsahem, ale každý bude na jiné adrese. Časem se jeden z nich změní. Najednou se projeví odlišná identita, která dříve nebyla patrná.

Já k těmto věcem přistupuju podle efektu.

Pokud má objekt identitu, nezajímá mě, jak je to interně implementovaný, ale zajímá mě, že když ho změním, ovlivní či neovlivní to další věci?

V případě Theseovi lodě, záleží na tom, zda je to ta samá loď? V jednom článku na Oslu (navzdory tomu, že je to děsně pavědeckej site) bylo pěkné vyjádření, že zloděj včera ukradl tisícovku, ale dneska (díky výměně buněk, etc) už to není týž člověk co včera. A to mě přivedlo k zamyšlení - jenže tu tisícovku stále má. To, zda je či není týž nikoho nezajímá.

Pokud mám cenný obraz, a udělám z něho nějakým supr přístrojem stoprocentní kopii, tak filozoficky to první je originál a má hodnotu, to druhé je kopie, nemá hodnotu - ale v praxi mě takové otázky zajímat nebudou, a budu se spíše ptát po tom, zda ten obraz někdo koupí (nebo naopak, sběratele trefil šlak, protože zničil vzácný obraz, který byl sice padělek, ale to on nevěděl).

Obecně jsou tři typy identit, kdy je která důležitá pak samozřejmě záleží na kontextu. Obecně v IT vytváříme hodně zjednodušené modely, co je nezajímavé pro danou úlohu, na to defekuje pes.

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

Tak se tu knížku koukni, je tam málo filosofie a hodně logiky — a jde více do hloubky. “Logika a logiky” má výhodu v tom, že je česky, ale je hlavně o modální logice.

Myslel jsem oproti tomu Od jazyka k logice.

Logika a logiky je z větší části o modální logice, ale i intuicionistické se tam věnuje. Mně se na ní líbí, že je taková přehledová - rozšíří člověku obzory a když ho něco z toho zaujme, může jít víc do hloubky s nějakou jinou knížkou. Bibliografie je tam myslím obsáhlá, IIRC.

[Idris]

Tak se tu knížku koukni, je tam málo filosofie a hodně logiky — a jde více do hloubky. “Logika a logiky” má výhodu v tom, že je česky, ale je hlavně o modální logice.

Myslel jsem oproti tomu Od jazyka k logice.

Logika a logiky je z větší části o modální logice, ale i intuicionistické se tam věnuje. Mně se na ní líbí, že je taková přehledová - rozšíří člověku obzory a když ho něco z toho zaujme, může jít víc do hloubky s nějakou jinou knížkou. Bibliografie je tam myslím obsáhlá, IIRC.

Já to vidím přesně opačně, je tam jen výroková verze a moc technicky, vpodstatě jen přehled axiomů, co (ne)platí. Ale je to legálně zadarmo, není problém přečíst si obě a porovnat.

[Mirek Prýmek]

Já to vidím přesně opačně, je tam jen výroková verze a moc technicky, vpodstatě jen přehled axiomů, co (ne)platí. Ale je to legálně zadarmo, není problém přečíst si obě a porovnat.

No výroková v různých modifikacích. Plus sémantika k tomu. Technicistní to je, proto říkám, že by to mohl ocenit informatik.

[Idris]

Já to vidím přesně opačně, je tam jen výroková verze a moc technicky, vpodstatě jen přehled axiomů, co (ne)platí. Ale je to legálně zadarmo, není problém přečíst si obě a porovnat.

No výroková v různých modifikacích. Plus sémantika k tomu. Technicistní to je, proto říkám, že by to mohl ocenit informatik.

Hlavně když ho to zajímá v souvislosti s typovými systémy, tak potřebuje predikátovou verzi, ne? Naopak sémantiku nepotřebuje. Ve skutečnosti v češtině vhodná literatura neexistuje, ale Peregrin je asi nejblíž (a jediný, co o tom píše bez blábolení). Bohužel relevantní věci jsou schované v mnoha jeho různých pracích, nikde ne uceleně.

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

Hlavně když ho to zajímá v souvislosti s typovými systémy, tak potřebuje predikátovou verzi, ne? Naopak sémantiku nepotřebuje. Ve skutečnosti v češtině vhodná literatura neexistuje, ale Peregrin je asi nejblíž (a jediný, co o tom píše bez blábolení). Bohužel relevantní věci jsou schované v mnoha jeho různých pracích, nikde ne uceleně.

Tak určitě se shodneme na tom, že Peregrin je asi nejlepší, co v češtině je. Pokud se teda člověk nechce bavit před spaním a přečíst si nějakého Smullyana, ten je ještě o řád lepší

Já bych tu sémantiku úplně nezatracoval, mně pomohlo do ní aspoň trochu strčit nos, abych si uvědomil, že musím rozlišovat mezi formalismem a jeho interpretací. Byla to pro mě docela cenná zkušenost.

BTW, docela mě baví i ty filosofičtější Peregrinovy věci, třeba Filosofii pro normální lidi bych dal jako učebnici středním školám. Bylo by to imho užitečnější než se nazpaměť učit nic neříkající hesla typu "Leibnitz = monády"*


* Abych naplnil čísi někdejší proroctví "Tihle dva když se tady potkají, tak to vždycky skončí u monád!" )

[Idris]

Hlavně když ho to zajímá v souvislosti s typovými systémy, tak potřebuje predikátovou verzi, ne? Naopak sémantiku nepotřebuje. Ve skutečnosti v češtině vhodná literatura neexistuje, ale Peregrin je asi nejblíž (a jediný, co o tom píše bez blábolení). Bohužel relevantní věci jsou schované v mnoha jeho různých pracích, nikde ne uceleně.

Já bych tu sémantiku úplně nezatracoval, mně pomohlo do ní aspoň trochu strčit nos, abych si uvědomil, že musím rozlišovat mezi formalismem a jeho interpretací. Byla to pro mě docela cenná zkušenost.

Je důležitá, hlavně v případě vyšších řádů, ale pro typové systémy fakt ne. Nebo jsi už potkal v Haskellu Heytingovu algebru?

[Mirek Prýmek]

Je důležitá, hlavně v případě vyšších řádů, ale pro typové systémy fakt ne. Nebo jsi už potkal v Haskellu Heytingovu algebru?

To neumím posoudit, v teorii typových systémů se nevyznám. Myslel jsem spíš tak obecně, aby to pochopení logiky bylo trochu zakotvenější v širším kontextu...

[Idris]

Hlavně když ho to zajímá v souvislosti s typovými systémy, tak potřebuje predikátovou verzi, ne? Naopak sémantiku nepotřebuje. Ve skutečnosti v češtině vhodná literatura neexistuje, ale Peregrin je asi nejblíž (a jediný, co o tom píše bez blábolení). Bohužel relevantní věci jsou schované v mnoha jeho různých pracích, nikde ne uceleně.

BTW, docela mě baví i ty filosofičtější Peregrinovy věci, třeba Filosofii pro normální lidi bych dal jako učebnici středním školám. Bylo by to imho užitečnější než se nazpaměť učit nic neříkající hesla typu "Leibnitz = monády"

To už je jiné téma, nakolik jsou nevědní disciplíny jako filosofie důležité, relevantní a žádoucí. Já jsem třeba pro opětné zavedení povinné latiny a starořečtiny na gymnázia

[Mirek Prýmek]

To už je jiné téma, nakolik jsou nevědní disciplíny jako filosofie důležité, relevantní a žádoucí. Já jsem třeba pro opětné zavedení povinné latiny a starořečtiny na gymnázia

Já jsem pro znovuzavedení rétoriky

[Idris]

Je důležitá, hlavně v případě vyšších řádů, ale pro typové systémy fakt ne. Nebo jsi už potkal v Haskellu Heytingovu algebru?

To neumím posoudit, v teorii typových systémů se nevyznám.

No vidíš, to je mezera, kterou bys mohl zaplnit. Raketová věda to není a celkem se to hodí v praxi

[Idris]

To už je jiné téma, nakolik jsou nevědní disciplíny jako filosofie důležité, relevantní a žádoucí. Já jsem třeba pro opětné zavedení povinné latiny a starořečtiny na gymnázia

Já jsem pro znovuzavedení rétoriky

Tu rozhodně taky!

[Mirek Prýmek]

To už je jiné téma, nakolik jsou nevědní disciplíny jako filosofie důležité, relevantní a žádoucí. Já jsem třeba pro opětné zavedení povinné latiny a starořečtiny na gymnázia

BTW, filosofie není nevědecká, ale metavědecká!

[Idris]

To už je jiné téma, nakolik jsou nevědní disciplíny jako filosofie důležité, relevantní a žádoucí. Já jsem třeba pro opětné zavedení povinné latiny a starořečtiny na gymnázia

BTW, filosofie není nevědecká, ale metavědecká!

Peregrin tvrdí, že je nevědecká. Můžeš se jít hádat s ním, zrovna tohle je mně šumák.

[Mirek Prýmek]

Peregrin tvrdí, že je nevědecká. Můžeš se jít hádat s ním, zrovna tohle je mně šumák.

Však já s tím souhlasím. Nadpřirozené je nepřirozené