Neprouzpouta se tu teď trochu hra dojmů? Pření se o oborech, které znám od (zhrzených) známých je prostě úplně pekelná cesta, jak rozžehnout flamewar.
Pro M. Prýmka: S Vašimi tvrzeními o odtržitosti matematiky musím souhlasit. Ne nadarmo jsem psal: "[Matematika podaná v úvodních kurzech VŠ] je to taková hra pro děti, svět, který neexistuje ani v ráji matematické dokonalosti, natož pak v dalších vědách nebo světě kolem nás." Bohužel se najde pár individuí, která nejsou s to připustit, že ten rigidní a robustní systém je bezmezně vrtkavý a stojí na abstrakcích intuitivních konceptů. Inherentní vlastností postupu abstrakce je, že jednak vytváříme volnost a někdy jsme nuceni provádět netriviální a dalekosáhké volby, jednak se vzdalujeme původnímu problému. Už třeba ve fyzice je nesmírně těžký problém sestavit z popisu "malých částí" popis celků. Viz teorie chaosu nebo otevřené kvantové systémy či statistická fyzika. Jenže fyzika pořád pracuje v intencích docela dobře definivaných problémů (systém hmotných bodů, soubor částic daných parametrů (třeba se spinem 1/2)). Když se dostaneme k biologii a chemii, natož k sociologii, může být úhelným kamenem problému třeba už jen definice onoho systému a výběr parametrů.
Jeden konzervativce pobuřující příklad je třeba pohlaví vs. gender. Podobná témata vůbec nezapadají do jednoduchého systému škatulek objektů s danými parametry; třeba u pohlaví ani nevíme, jaké parametry vybrat. To myslím zcela vážně, když si přečtete některou z publikací třeba R. Sapolského ze Stanfordu, uvidíte, jak biologové s podobnými otázkami zápasí. Naprosto explicitně zmiňuje případy, kdy vlivem genetiky nejde na pohlaví nahlížet jinak než jako na fluidní parametr, A to nemluvíme ani o vnímání konkrétních jedinců, zatím píši jen o biologii. Pokud se posuneme do roviny vnímání, je situace neuchopitelná. Navíc si stejně ony charakterizující parametry volíme, takže nám vznikají nové charakteristiky a pojmy,
Nebo třeba lingvistika. Můžete si říci, že stavíte formální jazyk, definujete pravidla a zavedete strukturu. Podobný pohled se hodí třeba u kompilátorů. Ale jazyky, které lidé aktivně používají k dorozumívání, jsou zpravidla plná docela zvláštních pravidel, někdy jsou až přehnaně redundantní, někdy se konzervuje vliv dávné minulosti. (Což třeba v češtině vede k problémům typu byste vs. by jste nebo mlít vs mlynář.)
Já sám jsem z matematické fyziky FJFI, takže zřejmě nemohu mít dostatečný přehled o sociologii. Tuším ale, že redukce sociologie = dotazníková šetření nebo ulejvárna s lehkým titulem je spíš dost mimo.