Zlepšení znalosti matematiky - CBT

[Idris]

Mne mel na MFF z functionalu cvok, jehoz jmeno vypadlo, ale ze se furt cpal rybickami, to ne.

Jestli je zapíjel mlékem z plastové lahve tak to byl určitě Čihák. Přes jeho přednášku kterou jsem tam absolvovat já (poslední čistá matika pro fyziky v 5. semestru) prošli všichni, ale cokoli si z ní vzalo tak 1 promile studentů.

Ten dostal cenu děkana za skripta

No možné je všechno, akademické pařeniště je svět sám pro sebe se svými kritérii… moc nevím co si o něm mám myslet, učit neuměl a ani podle mně nechtěl (umět), a za nějaké psychologizování proč už mi to po těch letech nestojí.

Já ho neznám, ale třeba o Majerechovi se říkalo to samé, ovšem skripta měl velice slušná a u zkoušky byl zcela v pohodě (úplně nejvíc u státnic). Někdy (dost často) je chyba na straně studenta (nebo je látka moc náročná).

[Reklama]

[Idris]

Jak by se taková věc dala zjistit? Jakou budu mít u tohoto tvrzení jistotu? Můžu to vůbec tvrdit na základě těchto dat? Můžu k zodpovězení této otázky použít nějaká nepřímá vodítka? Není tento pevný vztah jenom falešná korelace? Jak zjistit, popřípadě odstínit vliv X na Y? ... až po metodologické otázky z filosofie vědy: Jak by měl vědec postupovat?

Tohle je všude, fyzika to má v každém předmětu, v IT to je ve statistice (dnes moderněji “data science”) etc.

[PanVP]

Totální hňup s dobrou pamětí to prostě nějak poskládá

Možná nějakou sociologii

Nepodléhej tolik svým předsudkům

Až na to, že to máš kapku pomotané  Popletl sis lidi.
Já třeba vím, že na sociologii je obrpřetlak.
Lidé s IQ 90 dostanou VŠ titul na školách víry "genderová studia" a spol., ještě lépe nějaká marketingová studia někde na hodně privátní škole.

[Idris]

Lidé s IQ 90 dostanou VŠ titul na školách víry "genderová studia" a spol.

Spíš než dělit obory uměle na humanitní a ostatní by bylo lepší vzít jako kritérium experimentálnost, každý obor s legitimními experimenty založenými na vědecké metodě si zaslouží své místo pod sluncem (a nutně je protkán matematikou, přinejmenším nezbytnou statistikou). Nicméně tvrzení, že znalost vědecké metody (potažmo statistiky) dává někomu "výborné kritické a logické myšlení" je blbost, jen v kombinaci s odbornými znalostmi je její znalost k něčemu. V tomto ohledu mají velkou výhodu fyzici, tam se kombinuje čistě experimentální přístup (klasická fyzika si vystačí jen se základní matikou) a značně abstraktní matematika (v složitějších částech elektromagnetismu, kvantovky, relativity...), včetně všeobecně oblíbené teorie kategorií Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit (Gruppenpest), ...

[Mirek Prýmek]

Asi chapu, co mas na mysli. Ze pokud jde o ucebnici, tak by tam melo byt treba neco o historii, proc se vubec tento pojem zavadi, souvislosti, co nejvice prikladu atd.

Ne, to jsme si vůbec nerozuměli. Nemluvil jsem o historii, tu ať si student přečte v nějaké populární literatuře, když ho to zajímá. Mluvil jsem o rozumné míře okomentování postupu důkazu. Proč je potřeba tahle věta, proč je tahle definice postavená zrovna takhle a ne jinak apod. Zažil jsem totiž učební materiály, které byly opravdu jenom striktně definice - věta - důkaz. A díky tomu jsem k VŠ matematice (v této její podobě) získal vyloženě odpor.

Vždyť je to jako se zdrojákem - když před vás někdo hodí zdroják, kde jsou všechny proměnné pojmenované stylem "x2a", všechno se pokud možno řeší těmi nejstručnějšími možnými onelinery a není tam jediný řádek komentáře, tak je to prostě megaopruz. I když je člověk sebevíc inteligentní, pro každého je zbytečná námaha to číst a dešifrovat - a jestliže to tak někdo napíše, tak je buď idiot nebo asociál, který si chce honit triko na účet všech ostatních. Každopádně ale takový člověk vůbec nemá programovat. A stejně tak imho člověk, který napíše skripta stylem definice - věta - důkaz, by vůbec neměl učit, protože to zjevně neumí.

Tohle je všude, fyzika to má v každém předmětu, v IT to je ve statistice (dnes moderněji “data science”) etc.

Pointa je, že je to ve velké míře i v té sociologii, o které si BFI (běžný fachidiotický informatik) myslí, že to je nějaká plkárna pro mentálně zaostalé.

Až na to, že to máš kapku pomotané  Popletl sis lidi.

Ne, jenom jsem blbě vykopíroval citaci a pak ji blbě "opravil", sorry. Dobře vím, že to byla reakce na Idrise, ne na tebe.

Lidé s IQ 90 dostanou VŠ titul na školách víry "genderová studia" a spol.,

Hele, na to se jenom zeptám: a odkud máš informace o tom, jak ta genderová studia vypadají? Fakt vážně míněná otázka. Kde jsi k tomuhle názru přišel, na čem je založený?

[Reklama]

[Mirek Prýmek]

Nicméně tvrzení, že znalost vědecké metody (potažmo statistiky) dává někomu "výborné kritické a logické myšlení" je blbost

Pokud to má být narážka na mě, tak takhle to tvrzení neznělo. Ve tvém převyprávění to samozřejmě blbost je.

[Idris]

jsem k VŠ matematice získal vyloženě odpor

Měls projevit trochu iniciativy a přečíst si jiné, "lepší" materiály, místo nadávání na to, jak je učitel/autor kretén.

Třeba ten Disman je hezky napsaný, ale je to úroveň SŠ, případně pro někoho, kdo jde na VŠ a potřebuje překlenout mezeru ke skutečným skriptům (sám autor to takhle explicitně uvádí, kdyby to někomu nedocvaklo po přečtení). V Británii je u každého předmětu při zápisu k dispozici pamflet "Are you ready for XYU?" s kontrolními otázkami a odkazy na doplňující četbu. Mnoho předmětů má i tzv. "bridging material", kde je stručně a vesměs neformálně vysvětleno, co se předpokládá a co student nemusel v předchozím studiu potkat (bridging material k astrofyzice má asi 300 stran ). V Česku je problém, že přechod ze SŠ na VŠ je jak pecka mezi oči. Kdyby existoval nějaký Disman pro matiku, dost by to usnadnilo situaci. V Británii VŠ začíná zlehka, v prváku vlastně vůbec není matika nad úrovní trojčlenky, ale konec studia (BSc) je dost brutální (přesný opak českého systému). Kdo po cestě odpadne a dal aspoň dva roky, má papír (Certificate), kdo odpadne po třetím roce, má lepší papír (Diploma) a kdo dá nejtěžsí poslední rok, s velkou slávou dostane BSc Honours. To je IMHO lepší systém, ale nejzásadnější jsou kvalitní materiály.

P.S. Dodám, že na britských VŠ nehodnotí výkon u zkoušky profesor podle toho, jak se vyspal, nebo podle počasí, všichni mají "marking scheme" a toho se musí závazně držet. Často je nemalá část bodů (u esejů a závěrečných prací) vyhrazena pro styl a pravopis, a to i u předmětů čistě matematických nebo fyzikálních.

[Idris]

Nicméně tvrzení, že znalost vědecké metody (potažmo statistiky) dává někomu "výborné kritické a logické myšlení" je blbost

Pokud to má být narážka na mě

Blbost je to bez dodání toho, co jsem napsal.

[nehalem]

Asi chapu, co mas na mysli. Ze pokud jde o ucebnici, tak by tam melo byt treba neco o historii, proc se vubec tento pojem zavadi, souvislosti, co nejvice prikladu atd.

Ne, to jsme si vůbec nerozuměli. Nemluvil jsem o historii, tu ať si student přečte v nějaké populární literatuře, když ho to zajímá. Mluvil jsem o rozumné míře okomentování postupu důkazu. Proč je potřeba tahle věta, proč je tahle definice postavená zrovna takhle a ne jinak apod. Zažil jsem totiž učební materiály, které byly opravdu jenom striktně definice - věta - důkaz. A díky tomu jsem k VŠ matematice (v této její podobě) získal vyloženě odpor.

Vždyť je to jako se zdrojákem - když před vás někdo hodí zdroják, kde jsou všechny proměnné pojmenované stylem "x2a", všechno se pokud možno řeší těmi nejstručnějšími možnými onelinery a není tam jediný řádek komentáře, tak je to prostě megaopruz. I když je člověk sebevíc inteligentní, pro každého je zbytečná námaha to číst a dešifrovat - a jestliže to tak někdo napíše, tak je buď idiot nebo asociál, který si chce honit triko na účet všech ostatních. Každopádně ale takový člověk vůbec nemá programovat. A stejně tak imho člověk, který napíše skripta stylem definice - věta - důkaz, by vůbec neměl učit, protože to zjevně neumí.

Ja súhlasím aj s tou výukou histórie daného konceptu a ako sa k danej definícii či konštruktu dospelo. Ono celkovo čo mi najviac na VŠ matike chybalo bolo zasadenie do kontextu. Áno drvivá väčšina - ak nie všetky - skripta čo som mal boli písané skutočne štýlom definícia-veta-dôkaz. Žiadny kontext, žiadny ani náznak nejakých súvislostí a pritom každý kto sa trochu o matematiku zaujíma dobre vie, že niekedy majú mnohé koncepty úplne nečakané súvislosti v úplne iných častiach matematiky a celkovo je to také...krásne, zaujímave, fascinujúce. Tak prečo všetci tí profesionálni matematici majú taký strašný odpor k tomu to študentom ukázať? Nemusia všetko, na niečo je dobre si prísť sám, ale za celé štúdium som narazil len na jedného vyučujúceho čo to takto učil a paradoxne nebol to človek z prírodovedky ale priamo z FI a učil automaty a gramatiky (čo je ale tiež matematika). Najväčší čudáci a magori boli všetky tie indivídua za prírodovednej fakulty ktoré študovali čistú matematiku, to bola fakt prehliadka čudných ľudí (z môjho uhla pohľadu čudných), ale čer to ber, keby aspoň vedeli dobre učiť.

[nehalem]

Měls projevit trochu iniciativy a přečíst si jiné, "lepší" materiály, místo nadávání na to, jak je učitel/autor kretén.

V tom prípade načo sa mám srať so študovaním na VŠ ak si to mám sám pracne doštudovať? Iba kvôli tomu titulu? Ako to robia tí čo idú na tú sociológiu? Buďme k sebe úprimný, pán Prýmek, na sociológiu sa nehlási toľko ľudí len z úprimnej lásky a záujmu o obor, ale len preto, lebo to berú ako najľahšiu cestu k titulu ako keby ten sám o sebe im vygeneroval prachy a sociálne postavenie a hlavne tam nie je tá "strašná" matematika.

P.S. hodnotím skúsenosť len s miestným školstvom, verím, že v UK to je skutočne iná liga a tam to funguje ináč než "keď tomu nerozumieš tak si kretén alebo si to prečítaj inde a hlavne ma s tým neotravuj"

[Idris]

Ja súhlasím aj s tou výukou histórie daného konceptu a ako sa k danej definícii či konštruktu dospelo. Ono celkovo čo mi najviac na VŠ matike chybalo bolo zasadenie do kontextu.

A co to bylo za obor? U čisté matematiky se ten kontext hledá hůře, ale co si pamatuju fyziku, tak skripta byla plná různých rámečků s historickými poznámkami, jak ten který známý fyzik k objevu či rovnici došel. To mě na tom bavilo možná nejvíc, protože i když (nebo právě proto, že) jsem neměl problém s abstraktními formulacemi (třeba pomocí grup nebo dif. geometrie), rád jsem si přečetl kousek historie, jak Faraday, Hertz a ostatní metodou pokus-omyl došli k převratným rovnicím. Neméně fascinující jsou i historky o teoreticích (Hamilton, Einstein). Fakt to je jen o přístupu (při psaní skript i výuce), IMHO kdyby každý budoucí přednášející studoval už Bc. částečně v nějaké civilizované zemi, učil by po návratu lépe a radostněji

[Mirek Prýmek]

Blbost je to bez dodání toho, co jsem napsal.

Každopádně pointou mého tvrzení bylo, že (v rozporu se zde rozšířenou představou) mně osobně studium sociologie dalo daleko lepší základ logického a kritického myšlení pro praktický život než studium informatiky a matematiky. Myslete si o tom kdo chcete co chcete, tohle je moje subjektivní osobní svědectví (čili polopaticky: fakt nemá smysl, abyste se se mnou o tom hádali...).

Ona v tom totiž velkou roli hraje jedna věc, kterou si asi málo kdo uvědomuje: matematik pracuje v zásadě s na kost zjednudušenými problémy. Nadefinuje si věc tak, aby se mu s tím dobře pracovalo (viz vtip: "Dokáže fyzik vypočítat, za jak dlouho dopadne pes na dno propasti? - Ano, za předpokladu, že ten pes je hmotný bod"). Oproti tomu humanitní vědec musí většinou pracovat s realitou takovou, jaká je - neskutečně komplexní a detailně nepoznatelná. Humanitní obory jsou v tomhle smyslu daleko složitější a náročnější než matematika, ne naopak.

[nehalem]

Ja súhlasím aj s tou výukou histórie daného konceptu a ako sa k danej definícii či konštruktu dospelo. Ono celkovo čo mi najviac na VŠ matike chybalo bolo zasadenie do kontextu.

A co to bylo za obor? U čisté matematiky se ten kontext hledá hůře, ale co si pamatuju fyziku, tak skripta byla plná různých rámečků s historickými poznámkami, jak ten který známý fyzik k objevu či rovnici došel. To mě na tom bavilo možná nejvíc, protože i když (nebo právě proto, že) jsem neměl problém s abstraktními formulacemi (třeba pomocí grup nebo dif. geometrie), rád jsem si přečetl kousek historie, jak Faraday, Hertz a ostatní metodou pokus-omyl došli k převratným rovnicím. Neméně fascinující jsou i historky o teoreticích (Hamilton, Einstein). Fakt to je jen o přístupu (při psaní skript i výuce), IMHO kdyby každý budoucí přednášející studoval už Bc. částečně v nějaké civilizované zemi, učil by po návratu lépe a radostněji

Obor bol povedzme Computer Science. Vy ste študoval fyziku v ČR či UK? Ja som si kedysi z nudy čítal Feynmannové prednášky z fyziky aj keď o fyzike nič neviem, ale pre mňa je totálne sci-fi, že by niekto na FI vedel tak pútavo prednášať. V živote na žiadnej škole som nezažil nikoho kto by aspoň trochu vedel fakt pútavo prednášať, že z toho vidí študent tu lásku k oboru. Možno som mal ísť na matfyz, ale neverím, že by som si extra polepšil keď vídím v akom celkovom stave naše krajiny sú, tak už tu neverím vo funkčnosť ničoho.

[nehalem]

Blbost je to bez dodání toho, co jsem napsal.

Každopádně pointou mého tvrzení bylo, že (v rozporu se zde rozšířenou představou) mně osobně studium sociologie dalo daleko lepší základ logického a kritického myšlení pro praktický život než studium informatiky a matematiky. Myslete si o tom kdo chcete co chcete, tohle je moje subjektivní osobní svědectví (čili polopaticky: fakt nemá smysl, abyste se se mnou o tom hádali...).

Ona v tom totiž velkou roli hraje jedna věc, kterou si asi málo kdo uvědomuje: matematik pracuje v zásadě s na kost zjednudušenými problémy. Nadefinuje si věc tak, aby se mu s tím dobře pracovalo (viz vtip: "Dokáže fyzik vypočítat, za jak dlouho dopadne pes na dno propasti? - Ano, za předpokladu, že ten pes je hmotný bod"). Oproti tomu humanitní vědec musí většinou pracovat s realitou takovou, jaká je - neskutečně komplexní a detailně nepoznatelná. Humanitní obory jsou v tomhle smyslu daleko složitější a náročnější než matematika, ne naopak.

Ak sa nemýlim ty si chodil na FI, že? Aký si mal obor, tú "matematickú" informatiku, či tú "obyčajnú" aplikovanú, tam sa to ešte za mojich čias líšilo práve v tom aká hardcore matematika sa vyučovala, neviem ako teraz.

[Idris]

hodnotím skúsenosť len s miestným školstvom, verím, že v UK to je skutočne iná liga a tam to funguje ináč než "keď tomu nerozumieš tak si kretén alebo si to prečítaj inde a hlavne ma s tým neotravuj"

Ráj na zemi to taky není a student bez motivace odpadne (možná trochu později než v ČR), ale těch moc není, když semestr vyjde na nejméně 5000 liber (po Brexitu pro občany EU kromě Irů 2-3 krát více). Ale učební materiály jsou rozhodně mnohem lepší. Viz třeba "Relativity, gravitation and cosmology" od OUP (Oxford), to je jedna z mála učebnic obecné teorie relativity pro BSc. (navazující dva díly jsou už brutální, ale tenhle první je poměrně neformální úvod do pekla ).