man pages česky knižně i elektronicky

[Radovan.]

ale prostě linux je anglicky - to neni naše chyba.

V každé "chytré" televizi je Linux česky. Ale na desktopu o něj nikdo nezavadí. Proč? Protože půlka věcí je v něm anglicky.

A ty děti by ho mohly používat už dnes, jenže ho ze stejného důvodu odmítají a budou odmítat i do budoucna. Potom půjde do hajzlu definitivně, teď už je v něm napůl.

[Reklama]

[nick_nepodstatny]

radovan ty si pleties dojmy a pojmy. TO co je v telke po cesky, je GUI, nie zdrojovy kod telky a urcite ani manual k jej zdrojovemu kodu.

 A ked ti tak zivotne chyba cesky preklad man page stranok, tak sa do riti posad za ten komp a zacni ich prekladat. Potom si tie preklady bud prevadzkuj na vlastnej domene, alebo ich posli autorovy man page stranky ze ci ju nechce urobit viacjazycnu.

Ale prestan tu dookola omielat o nejakych deckach a man page stranke. Male deti budu radi ze rozviestia diodu vdaka TVOJEJ POMOCI, NIE VDAKA MAN PAGE STRANKE. Alebo si hadam predstavujes ze sa male dieta bue vediet z tej stranky vymotat aj ked by bola cela napisana po cesky?

[Radovan.]

Když v GUI vyroluji menu, mám tam 9 položek česky a 3 anglicky. Tohle si pletu?

Ve třinácti už to není malé dítě, ale anglicky ještě neumí dost na to, abych po něm mohl chtít samostatně stáhnout obraz a rozbalit ho na kartu. Máš odkaz na stručný a jasně pochopitelný český návod k resize2fs, obsahující všechno co je k jeho použití potřeba? A nemyslím tím nějaký uslintaný tutoriál na YouTube od polodebilního frikulína.

[nick_nepodstatny]

Vies co, ty to bud nemas v hlave v poriadku alebo si troll. Kazdopadne, ani s jednym tvojim dusevnym stavom nemienim pokracovat v konverzacii.

[phpmistr]

ale prostě linux je anglicky - to neni naše chyba.

V každé "chytré" televizi je Linux česky ...

Aha, no co na to napsat? To je taková blbost, že neni čim glosovat.

To co vidíš v televizi je grafická nadstavba, ale samotný os pochopitelně nikdo nepřekládal.

[Reklama]

[PetrM]

Každopádně když mohou ke GUI apkám existovat české manuály (a nikoho jejich existence nepohoršuje), tak proč by nemohly být i české manuálové stránky k programům příkazového řádku?

Fedora 29, CZ lokalizace:

Kód: [Vybrat]

[petr@petr05 bin]$ ls --help
Použití: ls [PŘEPÍNAČ]… [SOUBOR]…
Vypisuje informace o SOUBORECH (implicitně z aktuálního adresáře). Jestliže
není zadán žádný z přepínačů -cftuvSUX nebo --sort, výstup bude seřazen
abecedně.

Povinné argumenty dlouhých přepínačů jsou také povinné u odpovídajících
krátkých přepínačů.
  -a, --all                  vypíše i soubory začínající tečkou
  -A, --almost-all           vypíše všechny soubory kromě souborů „.“ a „..“
      --author               spolu s -l vypíše autora každého souboru
  -b, --escape               negrafické znaky escapuje ve stylu jazyka C
      --block-size=VELIKOST  spolu s -l vypisuje velikosti v násobcích VELIKOSTI,
                             např. „--block-size=M“; popis formátu VELIKOSTI
                             je uveden níže
  -B, --ignore-backups       nevypisuje soubory končící na ~
  -c                         s -lt: řadí podle ctime a vypisuje ctime (čas
                             poslední změny i-uzlových informací);
                             s -l: vypisuje ctime, řadí podle názvu souboru;
                             jinak: řadí podle ctime, vypisuje od nejnovějších
  -C                         vypisuje položky ve sloupcích
      --color[=KDY]          obarví výstup; KDY smí být „always“ (vždy,
                             výchozí hodnota), „auto“ nebo „never“ (nikdy),
                             podrobnosti níže
  -d, --directory            vypíše názvy adresářů místo jejich obsahu
  -D, --dired                generuje výstup formátovaný pro Emacsový
                             mód „dired“
  -f                         neseřadí výstup, povolí -aU, zakáže -ls --color
  -F, --classify             k názvům souborů přidá znak určující jejich typ
                             (jeden z */=>@|)
      --file-type            podobně, ale nepřidává „*“
      --format=SLOVO         across jako -x, commas jako -m, horizontal
                             jako -x, long jako -l, single-column jako -1,
                             verbose jako -l, vertical jako -C
      --full-time            jako -l --time-style=full-iso
  -g                         jako -l, ale nevypisuje vlastníka
      --group-directories-first
                             seskupí adresáře před soubory;
                             zachová funkci přepínače --sort, avšak
                             --sort=none (-U) seskupování potlačí
  -G, --no-group             při dlouhém formátu nevypisuje názvy skupin
  -h, --human-readable       při -l a -s vypisuje velikosti jako 1K, 234M, 2G
                             atd.
      --si                   jako předchozí, ale použije mocniny 1000 a ne 1024
  -H, --dereference-command-line
                             následuje symbolické odkazy uvedené na
                             příkazovém řádku
      --dereference-command-line-symlink-to-dir
                             následuje každý symbolický odkaz z příkazového
                             řádku, který ukazuje na adresář
      --hide=VZOR            nevypisuje implikované položky odpovídající
                             shellovému VZORU (lze přebít přepínači -a a -A)
      --hyperlink[=KDY]      hyperodkazy z názvů souborů; KDY může být „always“'
                             (vždy, výchozí chování), „auto“ nebo „never“
                             (nikdy)
      --indicator-style=STYL
                             k názvům souborů přidává indikátory ve
                             STYLU: none (implicitně žádný), slash (-p),
                             file-type (--file-type), classify (-F)
  -i, --inode                ke každému souboru vypíše číslo jeho i-uzlu
  -I, --ignore=VZOR          nevypisuje implikované soubory vyhovující
                             shellovému VZORU
  -k, --kibibytes            u zaplnění disku použije 1024bajtové bloky;
                             použije se pouze s -s a souhrny u adresářů
  -l                         vypíše výstup ve dlouhém formátu
  -L, --dereference          u symbolického odkazu vypíše soubor, na který
                             odkaz ukazuje namísto odkazu samotného
  -m                         vypíše soubory jako seznam jmen souborů oddělených
                             čárkami vyplňující šířku řádků
  -n, --numeric-uid-gid      jako -l, ale místo jména uživatele a skupiny
                             vypisuje čísla
  -N, --literal              vypisuje jména souborů tak, jak jsou na uložena
  -o                         jako -l, ale bez informací o skupinách
  -p, --indicator-style=slash
                             za názvy adresářů připojí „/“
  -q, --hide-control-chars   vypíše „?“ místo negrafických znaků
      --show-control-chars   vypíše negrafické znaky tak jak jsou (výchozí,
                             jestliže program není „ls“ a výstup není na
                             terminál)
  -Q, --quote-name           vloží názvy souborů do uvozovek
      --quoting-style=ZPŮSOB
                             použije způsob citování ZPŮSOB pro jména souborů:
                             literal (doslovný), locale (lokalizovaný),
                             shell, shell-always (vždy shell), shell-escape
                             (escapovaný shell), shell-escape-always
                             (vždy escapovaný shell), c, escape;
                             (přebije proměnnou prostředí QUOTING_STYLE)
  -r, --reverse              opačné uspořádání při řazení
  -R, --recursive            vypíše podadresáře rekurzivně
  -s, --size                 vypíše alokovanou velikost každého souboru
                             v blocích
  -S                         výstup seřadí podle délky souborů, největší první
      --sort=SLOVO           výstup seřadí podle SLOVA: none (-U), size (-S),
                             time (-t), version (-v), extension (-X)
      --time=SLOVO           s -l vypisuje čas podle SLOVA místo výchozího času
                             poslední změny obsahu: atime, access nebo use (-u),
                             ctime nebo status (-c);
                             jestliže je zadán přepínač --sort=time, použije
                             se tento čas jako řadicí klíč
      --time-style=STYL_ČASU   formát času/data pro -l; vizte STYL_ČASU níže
  -t                         výstup seřadí podle času poslední změny
                             obsahu souboru od nejnovější
  -T, --tabsize=SLOUPCŮ      pozice tabelátoru každých SLOUPCŮ znaků (impl. 8)
  -u                         s -lt seřadí podle a vypíše čas posledního
                             přístupu; s -l vypíše tento čas, ale seřadí
                             podle názvů souborů, nejnovější první;
  -U                         neřadí, soubory budou vypsány v takovém pořadí,
                             v jakém jsou v adresáři uloženy
  -v                         přirozené řazení (verzovacích) čísel v textu
  -w, --width=SLOUPCŮ        nastaví šířku výstupu, 0 znamená bez omezení
  -x                         jména souborů vypíše po řádcích místo po sloupcích
  -X                         výstup seřadí abecedně podle přípon souborů
  -Z, --context              vypíše pro každý soubor jakýkoliv bezpečnostní
                             kontext
  -1                         vypíše jeden soubor na jeden řádek; „\n“ lze
                             předejít pomocí -q nebo -b
      --help     vypíše tuto nápovědu a skončí
      --version  vypíše označení verze a skončí

Argument VELIKOST je celé číslo a volitelná jednotka (příklad: 10K je
10 * 1024). Jednotky jsou K, M, G, T, P, E, Z, Y (mocniny 1024) nebo
KB, MB, … (mocniny 1000).

Argument STYL_ČASU může být full-iso (plné ISO), long-iso (dlouhé ISO), iso,
locale (národní prostření) nebo +FORMÁT. FORMÁT je interpretován stejně jako
při date(1). Pokud FORMÁT je FORMÁT1<nový_řádek>FORMÁT2, pak FORMÁT1 se
použije na staré soubory a FORMÁT2 na nové soubory. STYL_ČASU s předponou
„posix-“ se uplatní jen mimo národní prostředí POSIX. Výchozí styl lze rovněž
vybrat proměnnou prostředí TIME_STYLE.

Odlišování druhů souborů barvami je standardně zakázáno. Zákaz lze nařídit
i pomocí --color=never. Při použití --color=auto, bude ls vkládat kódy barev
jen, když standardní výstup bude napojen na terminál. Toto nastavení lze
ovlivnit proměnnou prostředí LS_COLORS. Nastavit ji lze příkazem dircolors.

Návratový kód:
 0  vše v pořádku,
 1  drobné problémy (např. nebylo možné přistoupit k podadresáři),
 2  závažné problémy (např. nebylo možné přistoupit k argumentu z příkazové
    řádky).

On-line nápověda GNU coreutils: <https://www.gnu.org/software/coreutils/>
Chyby v překladu ls hlaste na <https://translationproject.org/team/cs.html>
(česky).
Úplná dokumentace na: <https://www.gnu.org/software/coreutils/ls>
nebo dostupná lokálně skrze: info '(coreutils) ls invocation'

Co z toho je anglicky a děcka to nepoberou?

[hawran diskuse]

...

Kód: [Vybrat]

[petr@petr05 bin]$ ls --help
Použití: ls [PŘEPÍNAČ]… [SOUBOR]…
Vypisuje informace o SOUBORECH (implicitně z aktuálního adresáře). Jestliže
není zadán žádný z přepínačů -cftuvSUX nebo --sort, výstup bude seřazen
abecedně.

Povinné argumenty dlouhých přepínačů jsou také povinné u odpovídajících
krátkých přepínačů.
  -a, --all                  vypíše i soubory začínající tečkou
  -A, --almost-all           vypíše všechny soubory kromě souborů „.“ a „..“
      --author               spolu s -l vypíše autora každého souboru
  -b, --escape               negrafické znaky escapuje ve stylu jazyka C
      --block-size=VELIKOST  spolu s -l vypisuje velikosti v násobcích VELIKOSTI,
                             např. „--block-size=M“; popis formátu VELIKOSTI
                             je uveden níže
  -B, --ignore-backups       nevypisuje soubory končící na ~
...

Co z toho je anglicky a děcka to nepoberou?

Tenhle čenglish paskvil je humáč.

[phpmistr]

...

Kód: [Vybrat]

[petr@petr05 bin]$ ls --help
Použití: ls [PŘEPÍNAČ]… [SOUBOR]…
Vypisuje informace o SOUBORECH (implicitně z aktuálního adresáře). Jestliže
není zadán žádný z přepínačů -cftuvSUX nebo --sort, výstup bude seřazen
abecedně.

Povinné argumenty dlouhých přepínačů jsou také povinné u odpovídajících
krátkých přepínačů.
  -a, --all                  vypíše i soubory začínající tečkou
  -A, --almost-all           vypíše všechny soubory kromě souborů „.“ a „..“
      --author               spolu s -l vypíše autora každého souboru
  -b, --escape               negrafické znaky escapuje ve stylu jazyka C
      --block-size=VELIKOST  spolu s -l vypisuje velikosti v násobcích VELIKOSTI,
                             např. „--block-size=M“; popis formátu VELIKOSTI
                             je uveden níže
  -B, --ignore-backups       nevypisuje soubory končící na ~
...

Co z toho je anglicky a děcka to nepoberou?

Tenhle čenglish paskvil je humáč.

V čem je konkrétně problém?

[PetrM]

Takže se musím nejdřív naučit latinsky abych si mohl vzít acylpirin, a anglicky abych mohl používat Linux?

Ne, musíš se naučit latinsky, abys mohl jít do hloubky a předepsat lék na předpis. Nebo anglicky, abys mohl jít do hloubky systému a živit se tím.

Mám tomu třináctiletému klukovi s Malinou říct: "Hele, nauč se anglicky a pak si přečti manpage, ať můžeš zablikat diodou"?

No vzhledem k tomu, že za nás byl cizí jazyk povinný od 4. třídy ZŠ (volba mezi ruštinou, anglinou a němčinou) a teď se anglina učí už i ve školkách, tak počítám, že ve 13 už není cizím jazykem nepolíbený. Jo, a připrav ho psychicky i na to, že pokud se chce posunout dál, bude se toho muset naučit mnohem víc. Živím se jako embaďák a k práci potřebuju
1. PC na úrovni power usera (nastavení virtuálky, připojení k GDB,...),
2. angličtinu minimálně na úrovni čtení a psaní dokumentace,
3. perfektně psanou češtinu/angličtinu (protože dokumentace je to první, s čím se zákazník setká - už ve formě přílohy smlouvy a specifikace),
4. Cčko + standardní knihovny,
5. minimálně dva skriptovací jazyky,
6. shell
7. používaný knihovny,
8. verzovací systém (z IDE i CLI), protože zodpovídám za zdrojáky
9. architekturu toho MCU,
10. elektroniku (+ související matematiku - logaritmy, komplexní matice, Laplaceovy transformace Fourierovy transformace, diferenciální rovnice, ...), schematický značky
11. číslicový obvody + Booleovu algebru,
12. VHDL,
13. rámcovou znalost sortimentu několika firem dělajících polovodiče
14. teorii zpracování signálů ( FIR filtry, DCT transformace,...)
15. základní algoritmy a datový struktury
16. UML
17. Související normy (výkresy, dokumentace, schematický značky, napájení, komunikační standardy)
18. Používání přístrojů - multimetr, osciloskop, power analyzer, logický analyzátor, spektrální analyzátor, vektorový analyzátor, ...
19. doménový znalosti (nestačí vědět, jak udělat impuls na nějakým pinu, ale musím vědět, proč ho tam dělám a jak má být dlouhý)
20. obchodní procesy
21. první pomoc (souvisí s  legislativou - vyhl. 50/1978Sb.)
22. řízení auta (abych se dostal k zákazníkovi)
23. základy práva (protože prjekt se dělá v nějakým právním prostředí)
24. základy ekonomiky (protože projekt stojí peníze)
25. technologie výroby, aby výrobce prototypů nemohl započítat operace, který tam nesjou
26. ...
Angličtina je prostě jenom jedna z mnoha desítek položek, co musím mít v hlavě. Nic tragickýho.

Tak k čemu ten Linux teda je? Akorát k machrování pár nafoukaných profesionálních blbů, co  nemají úctu ani k vlastnímu mateřskému jazyku? A nejsou ochotní nic dělat pro jeho rozvoj, radši machrují s cizím jazykem, jen aby se nemuseli pořádně naučit svůj.

Ne. Linux je k tomu, aby někde v útrobách stroje přiděloval paměť a procesorový čas procesům a poskytoval přístup k železu. Jako uživatel se s ním vlastně ani nesetkáš, protože se s ním bavíš skrz shell nebo nějakou aplikaci. Shell a aplikace se s ním baví prostřednictvím systémových rozhraní (pomocí jedniček a nul).  Dokumentace k Linuxu je sice z 99% anglicky, ale jako uživatele tě to nemusí tankovat, protože pokud neprogramuješ, tak ji k ničemu nepotřebuješ.

[PetrM]

V čem je konkrétně problém?

Tipl bych, že chce lokalizovat parametry jak vzorečky v Excelu. To je sice fajn na jednom stroji při datlování v BASHi, ale v  okamžiku, kdy člověk začne skriptovat, sdílet to na víc strojích a ty skripty sdílet, tak by byl v pr...
Přidání lokalizované verze parametru by nic neřešilo, pokud by ho někdo použil ve skriptu, tak se to zase pos... a navíc by stejně musel dokumentovat i anglickou verzi parametrů.

Takže to je holt potřeba brát tak, že třeba --escape je nějaká magická věc bez spojitosti s nějakým konkrétním jazykem, prostě ovládací kód.

Nebo si ten pták může udělat vlastní fork systému kompletně lokalizovaný, např. místo příkazu "tree" tam hodit "strom", když mu to tak vadí. Ale ať to hlavně nedává do pracek lamám.

[nm]

Problem neni v anglictine, anglicky umim. Problem je v tom, jak uz o tom dobre psal Lojza (viz strana 2 teto diskuse), ze se chci rychle dobrat veci, a ne studovat obsahle manualove stranky, tak jak jsou napsane.

Firma Apple s pocitacem Macintosh zaznamenala velky uspech prave proto, ze ho vybavila takovym ovladanim, aby se uzivatel mohl plne soustredit na svou praci, kterou prostrednictvim pocitace vykonava, a nemusel svou pozornost rozptylovat slozitym ovladanim samotneho pocitace.

Podobne se nechci pri praci zdrzovat komplexnosti manualovych stranek, ale chci se soustredit na vyreseni dilciho konkretniho problemu. Manualove stranky se muzu ucit ve volnem case. Ostatne studium obsahlych manualovych stranek usnadni preklad do cestiny.

[operator]

Já bych manuálové stránky česky tedy taky uvítal. Protože mám děti na prvním stupni ZŠ, angličtinu zatím prostě moc neovládají a radši bych, aby se naučily samostatně procházet dokumentaci dřív, než se naučí použitelně anglicky.

Myslim, ze dokumentace k linuxu neni ctivo pro deti na prvnim stupni. Mozna nejake venialni dite b, to ocenilo, ale jinak asi tezko.

Ja nechal pracovat syna na pc od 8 let, kdyz nastoupil do 2. tridy a koupil mu pocitac kdyz mu bylo 9, v pulce 3. tridy. Ucim ho pouzivat write, calc, inkscape a python. Do budoucna planuji pridat tex a html/css/js. Terminal pouziva s mc. Mc je nejlepsi zakladni rozhrani pro deti. Je prehledny, snadno pochopitelny a ma uzivatelsky nastavitelne menu. S prikazovym radkem se seznamuje v ramci programovani v pythonu.

[operator]

Takže se musím nejdřív naučit latinsky abych si mohl vzít acylpirin, a anglicky abych mohl používat Linux?

Ne, musíš se naučit latinsky, abys mohl jít do hloubky a předepsat lék na předpis. Nebo anglicky, abys mohl jít do hloubky systému a živit se tím.

Mám tomu třináctiletému klukovi s Malinou říct: "Hele, nauč se anglicky a pak si přečti manpage, ať můžeš zablikat diodou"?

No vzhledem k tomu, že za nás byl cizí jazyk povinný od 4. třídy ZŠ (volba mezi ruštinou, anglinou a němčinou) a teď se anglina učí už i ve školkách, tak počítám, že ve 13 už není cizím jazykem nepolíbený. Jo, a připrav ho psychicky i na to, že pokud se chce posunout dál, bude se toho muset naučit mnohem víc. Živím se jako embaďák a k práci potřebuju
1. PC na úrovni power usera (nastavení virtuálky, připojení k GDB,...),
2. angličtinu minimálně na úrovni čtení a psaní dokumentace,
3. perfektně psanou češtinu/angličtinu (protože dokumentace je to první, s čím se zákazník setká - už ve formě přílohy smlouvy a specifikace),
4. Cčko + standardní knihovny,
5. minimálně dva skriptovací jazyky,
6. shell
7. používaný knihovny,
8. verzovací systém (z IDE i CLI), protože zodpovídám za zdrojáky
9. architekturu toho MCU,
10. elektroniku (+ související matematiku - logaritmy, komplexní matice, Laplaceovy transformace Fourierovy transformace, diferenciální rovnice, ...), schematický značky
11. číslicový obvody + Booleovu algebru,
12. VHDL,
13. rámcovou znalost sortimentu několika firem dělajících polovodiče
14. teorii zpracování signálů ( FIR filtry, DCT transformace,...)
15. základní algoritmy a datový struktury
16. UML
17. Související normy (výkresy, dokumentace, schematický značky, napájení, komunikační standardy)
18. Používání přístrojů - multimetr, osciloskop, power analyzer, logický analyzátor, spektrální analyzátor, vektorový analyzátor, ...
19. doménový znalosti (nestačí vědět, jak udělat impuls na nějakým pinu, ale musím vědět, proč ho tam dělám a jak má být dlouhý)
20. obchodní procesy
21. první pomoc (souvisí s  legislativou - vyhl. 50/1978Sb.)
22. řízení auta (abych se dostal k zákazníkovi)
23. základy práva (protože prjekt se dělá v nějakým právním prostředí)
24. základy ekonomiky (protože projekt stojí peníze)
25. technologie výroby, aby výrobce prototypů nemohl započítat operace, který tam nesjou
26. ...
Angličtina je prostě jenom jedna z mnoha desítek položek, co musím mít v hlavě. Nic tragickýho.

Tak k čemu ten Linux teda je? Akorát k machrování pár nafoukaných profesionálních blbů, co  nemají úctu ani k vlastnímu mateřskému jazyku? A nejsou ochotní nic dělat pro jeho rozvoj, radši machrují s cizím jazykem, jen aby se nemuseli pořádně naučit svůj.

Ne. Linux je k tomu, aby někde v útrobách stroje přiděloval paměť a procesorový čas procesům a poskytoval přístup k železu. Jako uživatel se s ním vlastně ani nesetkáš, protože se s ním bavíš skrz shell nebo nějakou aplikaci. Shell a aplikace se s ním baví prostřednictvím systémových rozhraní (pomocí jedniček a nul).  Dokumentace k Linuxu je sice z 99% anglicky, ale jako uživatele tě to nemusí tankovat, protože pokud neprogramuješ, tak ji k ničemu nepotřebuješ.

a) Co to porad melete?  Jaky zivit se tim? Tu lokalizaci si zadaji a potrebuji bezni uzivatele, kteri ten system chteji obycejne pouzivat, ne se tim zivit.
b) Dnes byva anglictina uz od prvni tridy, ale ani v pate nejsou deti jeste na urovni, aby dokazaly rozumet manualovym strankam ci obdobnym textum v anglictine.

[PetrM]

Problem neni v anglictine, anglicky umim. Problem je v tom, jak uz o tom dobre psal Lojza (viz strana 2 teto diskuse), ze se chci rychle dobrat veci, a ne studovat obsahle manualove stranky, tak jak jsou napsane.

$> prikaz --help

Už jsem  ukázal, že to jde rychle a lokalizovaně. Příkazy musíš znát stejně, ať dáš mv --help nebo man mv.

Firma Apple s pocitacem Macintosh zaznamenala velky uspech prave proto, ze ho vybavila takovym ovladanim, aby se uzivatel mohl plne soustredit na svou praci, kterou prostrednictvim pocitace vykonava, a nemusel svou pozornost rozptylovat slozitym ovladanim samotneho pocitace.

Houby. Apple to (nejenom) s Mackem pěkně dodrbal. A nikdo neřeší UI ani dokumentaci, ale to, že z toho udělali exkluzivní zboží, odmítli při velké poptávce jít s cenou dolů a posílit výrobu. Takže kdo potřeboval kompl a nechtěl roky čekat v pořadníku, vzal aušusový PC s widlema a dokumentaci ani UI neřešil. Btw, historie se opakuje, přesně kvůli tomuhle je #1 Android.

Podobne se nechci pri praci zdrzovat komplexnosti manualovych stranek, ale chci se soustredit na vyreseni dilciho konkretniho problemu. Manualove stranky se muzu ucit ve volnem case. Ostatne studium obsahlych manualovych stranek usnadni preklad do cestiny.

$> prikaz --help - zatím jsem s tím vyřešil 99% problémů typu "jakej tam kurnik patří parametr"

[PetrM]

Co to porad melete?  Jaky zivit se tim? Tu lokalizaci si zadaji a potrebuji bezni uzivatele, kteri ten system chteji obycejne pouzivat, ne se tim zivit.

Běžnýho uživatele, bráno podle počtu, zajímá jak spustit Firefox nebo Chrome kvůli FB, Youtube a PornHubu. Maximálně jak si naklikat v Kodi filmy na NASu a přidat pluginy. Ti nejzdatnější z nich řeší maximálně, kam hodit fotky a kam se stahují soubory, aby to mohli otevřít výchozím programem. Jo, a ještě nějaký hry, ale na to mají beztak Widle. Ty překladem manpage moc nenadchneš.

Pokud jde někdo víc do hloubky, tak to není běžný uživatel. To je potom člověk, který je nadšenec, nebo se tím hodlá živit. A to je jiná sorta lidí.
 

Dnes byva anglictina uz od prvni tridy, ale ani v pate nejsou deti jeste na urovni, aby dokazaly rozumet manualovym strankam ci obdobnym textum v anglictine.

Jsou. Na to stačí z 90% trpný rod přítomnýho prostýho a minulýho prostýho času + tahák se slovíčky jako file, directory, source,... Jestlipak tě odlitci netahají za fusekli předstíráním negramotnosti, aby se vyhnuli nechtěné nalejvárně o počítačích ze strany fotra?