Škola naučí člověka bolestivé základy gramatiky a slovní zásoby, víc těžko. Speciální jazyková škola, kde máte konkrétního jazyka 4-5 vyučovacích hodin týdně + další akce navíc, naučí ty základy o trochu líp.
Pokud někdo ujede ostatním o parník, tak to není školou ale tím, že se snaží po svém: čte knihy masochisticky se slovníkem v ruce, nebo se pohybuje v prostředí kde anglicky mluví, nebo se v rámci nějakého hobby vykecává s protějšky v tomto cizím jazyce. Nejlépe kousek od všeho, protože čtením knih se mozek nenaučí psát a mluvit. A především: uspěje pouze ten kdo chce, má zájem, snaží se, věnuje tomu fůru času.
Obecně se studiem jazyka ve škole, včetně vejšky, zejm. pokud ta škola není primárně jazykozpytná, je ten problém, že převážně "není o čem". Chybí motivace, chybí smysluplné problémy k řešení. Zastávám názor, že stejně je to s výukou programování - časový prostor ve škole (i v "osobním volnu" v průběhu studia) je minimální, motivujících a dostatečně rozsáhlých "úloh k řešení" je nedostatek. Viz absurdní tlak na to, aby diplomka byla v něčem objevná a akademicky výzkumná. Proboha kde ti lidi mají ve škole brát stále nový materiál! I tady platí: ostatním ujede ten, kdo si najde nějaké téma, ve kterém se vrtat, chytí ho to, a třeba zároveň programuje a při tom se baví s lidmi venku. Lidí, kteří v programování jakožto tvořivé činnosti nacházejí zvrhlé tělesné zalíbení, není bohužel zase tak moc :-/ Totéž čtení dokumentace k programovacím jazykům apod.
Chci říct, že velmi dobrým prostředím pro "následné rozvíjení jazykových znalostí po škole" je práce. Ještě lépe při škole, ale pak hrozí, že pokud ta práce bude zajímavá, půjde škola na vedlejší kolej. (Zaslouženě.) Teprve v praxi je šance, potkat nějaké motivující zadání. Zajímavé lidi "odjinud", se kterými člověk najde společnou řeč. Není to o tom, že zaměstnavatel zaplatí jazykový kurz. Je to o tom, ten jazyk denně aktivně používat.
Smát se člověku čerstvě vylezlému ze školy, že neumí cizí řeč a neumí moc programovat, mi přijde nefér. Kde se to měl naučit, když se připravoval na nesmyslné testy a kompiloval nesmyslnou diplomku, ve které se dneska už nesmí ani pořádně opisovat.
A pokud se někomu podaří takhle "ujet", třeba se tím v širokém okolí pasuje na mimoně.
A nejhorší je, že když se člověk dopracuje ke slušným znalostem třeba jazyka a programování, často to končí tím, že pak v tom jazyce (a programování) musí dělat ohavnou práci: handrkovat se s protějšky, kteří používají nátlakové metody, programovat věci které jsou nějakým způsobem ohavné, být terčem nevybíravého tlaku na svévolně stanovéné termíny apod...
Dost, jdu dělat něco užitečného.
57 Odpovědí
10999 Zhlédnutí