No, vynechám průsery na území Česka (paní Drábová by žasla a laici zbytečně divili).
To tak přišel člověk ráno v Rusku do stojící atomové elektrárny a všichni na něj škaredě koukali...
Tak to by mě fakt zajímalo, kdo z (předpokládám) EDU, věkově odpovídající tomu, aby absolvoval stáže na JE v Rusku, čte Roota
Přidám svůj průser z mého oboru, už je promlčený
Kdysi jsem pracoval na velíně v nejmenované elektrárně na Vysočině. Za odstávky jsem spolu se strojníkem turbíny prováděl zkoušku tzv. natáčecího zařízení, což je mechanismus, který točí turbínou po jejím odstavení, aby rovnoměrně chladla a neprohnul se rotor, nebo naopak před náběhem, při prohřevu. V principu se jedná o elektromotor, který přes jakési hydrodynamické ústrojí, končící kulisou, která se zasune do ozubeného kola na rotoru turbíny, otáčí turbínou, relativně pomalu, pokud si dobře pamatuji, bylo to 72 otáček za minutu.
Zkouška proběhla bez problémů, turbínu jsme roztočili, chvíli nechali točit a zase z natáčedla shodili a nechali dobíhat. Začal jsem se věnovat jiným činnostem, za odstávky je to na velíně docela dobrý maso ... a po pár minutách mi volal ze strojovny strojník, že se něco stalo, strašný průser, že jsme zadřeli turbínu, že z ní jdou strašný zvuky.
Problém byl v kombinaci dvou faktorů. První byl ten, že poté, co jsme zkoušku ukončili, došlo k poruše otáčkoměru, takže ukazoval 0 otáček. Druhý byla moje chyba, protože jsem zapomněl přepnout automatiku natáčedla do ručního režimu. V okamžiku, kdy otáčkoměr začal ukazovat nulu, začal totiž časovat časovač a po vybavení časovače došlo k zasunutí oné kulisy do roztočeného ozubeného kola rotoru. Strojník mi tehdy donesl asi dvacet centimetrů dlouhou ocelovou šponu.
Oprava byla tehdy v řádu statisíců, větší průser ale bylo to, že se musel odložit náběh bloku a přifázování turbín, než došlo k výměně, což bylo v řádu milionů.
108 Odpovědí
22188 Zhlédnutí