Ramirez: telefonovat cloveku, ktery prave ridi reaktor a k tomu "nejake ventily" povazuju za obecne ohrozeni a telefonujici by mel jit sedet. Moje osobni zkusenost je, ze kdyz mi v jedne praci co ctvrt hodiny nekdo zavolal, tak jsem nebyl schopen slepit ani trivialni skript. Samozrejme telefony byly: 60% neco, co jsem vubec nemel resit ja a nevedel jak; 30% trivialita, kterou mohl udelat kdokoliv; 8% casove nekriticka vec, ktera mohla byt uplne klidne poslana mailem (pristi tyden bychom potrebovali ...); 2% relevantni.
A pokud se neco skutecne podelalo, tak byly dve volby: vyvesit telefon a opravit to za 5-30 minut, nebo nevyvesit telefon a opravit to za 3 - 8hodin. Behem pruseru bral docela casto moje telefony sef, zatimco ja jsem se hrabal v serverech.
Take jsem zazil dve uzasne prihody s kolegy z materske firmy.
Dva prijeli predelat servery. Jeden umel dobre tahat draty, to mu fakt slo. Ale tim jeho schopnosti asi koncily. Druhy byl muj sef a chtel, abych ty tri dny co tam budou, prijizdel do prace o tri hodiny driv, nez normalne a ja jsem mu chtel udelat radost. Druhy den jsem po ceste domu nedal na krizovatce prednost zprava. Naprosto prehledne misto, jel jsem asi 15km/h, protoze to byla ostra krizovatka mezi barakama. Podival jsem se doprava, vidim, ze prijizdi auto, ale nijak to nepoznamenalo muj dalsi rozhodovaci proces a normalne najizdim do krizovatky, jako kdyby tam nic nejelo. V okamziku, kdy mi to doslo uz neslo nikam uhnout. Nastesti si pritelkyne koupila vykonne auta a nastesti jsem jel jejim. Netusim, jestli ten chudak brzdil, nebo jenom nechapave cumel, ale v jednu chvili jsem ho mel snad dva metry za zadkem. Prohnal jsem motor poradny kus za do cerveneho pole v otackomeru. Spankova deprivace je svine. Ne, nestava se mi to bezne - predtim jsem nekomu nedal prednost jednou, asi o 10, nebo 12 let drive (a ne tak blbe, zastavil jsem jeste vcas a objel me).
Treti den byl jeste zabavnejsi. Stojim vymlety v serverovne cumim do zdi. To je vec, kterou za normalnich okolnosti vydrzim tak 20 sekund, nez me nuda donuti zacit neco cist, pocitat, nebo delat. Nevim, jak dlouho jsem cumel do zdi, ale zaregistroval jsem, ze sef odpojil DHCP server. Tak co, testovani prostredi. Pak jsem zaregistroval, ze testuje porty na switchi, jestli na nich dostane DHCP. Rikam mu, ze na nich nedostane DHCP, protoze ten DHCP server odpojil. Zkousel to da. Rikam mu, ze mu DHCP server lezi u nohou s odpojenym sitovym kabelem, takze mu tezko neco posle. Zkousel to dal s tim, ze to preci zajistuje celofiremni IT oddeleni. Uz jsme tam byli asi hodinu a ja chtel jenom domu a konecne se vyspat. Kdyz jsem mu asi potreti rikal, ktery stroj je DHCP server a ze si tim jsem naprosto jist, protoze jsem ho tam sam dal, tak to nevypadalo, ze by tento fakt dokazal akceptovat. Nezbylo mi, nez dojit do kuchynky, nechat si do hrnicku natocit dve dojita espressa s dvojitou davkou kavy (nebo neco v tomhle stylu), obratit to do sebe, vyhat lidi ze serverovny a behem deseti minut to dodelat. Domu jsem jel skoro krokem.
A moje nejvetsi chyba v zivote - dostal jsem se do situace, kdy jsme si musel rok nechat srat na hlavu, protoze jsem nutne potreboval penize a nemohl si dovolit dat vypoved. Doporucuju si naplanovat zivot tak, aby k tomuhle nemohlo dojit jen tim, ze se posere pouze jedna vec.
108 Odpovědí
23248 Zhlédnutí