Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?

PetrM

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #345 kdy: 25. 05. 2018, 09:06:26 »

ceska domena .cz je prirozena pro subjekty co maji nejaky vztah k Ceske republice, stejne jako ve francii .fr,  na slovensku .sk, v madarsku .hu, v nemecku .de atd..

zadna zasluha CZ.NIC za tim neni

Dobře, v tom případě dovol myšlenkový experiment. Blok textu mezi čárama je jenom fiktivní a nijak nesouvisí s .cz ani jinou reálnou doménou.



Dejme tomu, že existuje fiktivní stát, řekněme Lojzastán. Platí se tam Lojzarem, průměrný plat je 20k Lojzarů. Ceny domén (generický a jiný TLD) se pokybují od 100 do 250 Lojzarů. Byla jim 1.1.2000 přidělena TLD .los. Veřejný instituce dostanou používání .los befelem, soukromý sektor může volit libovolnou TLD. Nezajímá nás, kdo se o doménu bude starat a jakým způsobem, jedeme čistě podle výsledků.

Alternativa a: Cena domény v .los je 120 Lojzarů. DNS je redundantní a nemá výpadky, registrátor reaguje svižně a doménu vyřídíš za 30 minut. Levný, rychlý, spolehlivý, lidi to používají bez ohledu na vlastenectví. Ani domény třetího řádu nemají ekonomický smysl, pokud nejsou zdarma za vloženou reklamu.
Alternativa b: Stát dotuje domény pro všechny zdarma. Platí ale správci domény tak, že DNS je na hraně a má v průměru 8h denně výpadky (v náhodným čase). Firmy na .los část dne nefungují, jdou na jinou TLD a na .los dají přeměrování s vysvětlením, že se přesunuli kvůli zkvalitnění služeb. Následují je personální stránky. Za čas .los existuje jenom formálně a je na ní jenom správce domény a státní instituce. Tohle nikdo nechce ani zadarmo.
Alternativa c: DNS funguje bezvadně, stojí to 120 Lojzarů, ale na registraci je potřeba mít dva doklady, notářsky ověřenou žádost o registraci domény, výpis z trestního rejstříku, potvrzení zálohové patby a pár dalších formalit. Podáním žádosti začne správní řízení, kde po 30 dnech žadatel zjistí výsledek a po doplacení ceny domény je v dvoutýdenní lhůtě doména zaregistrována. Všechno musí vyřizovat v hlavním městě, u okýnka josou dva dny v týdnu na šest hodin. V tom případě se na trhu objeví agregátoři jako nakupy.los a osobnistyranky.los, který nabídnou za polovinu ceny online zřízení domény 3. řádu. Kdo chce doménu 2. řádu, jde rovnou jinam. Nestojí mu za to několik dní papírování. Pošet domén 2. řádu je malý.
Alternativa d: DNS bezvadně funguje, doména se dá zařídit online a funguje hned (jenom pokud do měsíce nezaplatíš, tak ti ji típnou). Ale cena je 50k Lojzarů. Kdo chce nějakou doménu 2. řádu, ten o .los ani neuvažuje. Ostatní se spokojí s doménou 3. řádu od agregátora, který teprve drží konkurenceschopnou cenu, kterou jsou zákazníci schopní a ochotní zaplatit. Výsledkem jsou domény od úřadů a pár firem, co dělají agregátory a webhostingy. Sem tam nějaká korporace.

Ukazuje se, že počet domén 2. řádu klesá s každým vážným, kterou správce domény má. Nedostatek žene lidi do jiné TLD nebo k přeprodejcům domén 3. řádu. Takže zvolme na základě tohoto experimentu hodnotící číslo X, který vypočítáme jako X = PocetDomen2Radu/(PocetObyvatel + PocetPodnikatelu + PocetStatnichInstituci). Čím vyšší je X, tím použitelnější (a používanější) je TLD.



Takže experimentem jsme se dostali k číslu X, který se dá normálně vypočítat. Tohle měřítko vylučuje i regulace a nacionalismus (pokud musí někdo být v dané doméně, může použít doménu 3. řádu). Jenom je potřeba zohlednit státy, kde mají na 2. řádu typ domény (např. co.uk). A pokud se nudíš tak, že musíš furt trolit, tak se zkus zabavit výpočtem X pro pár států, pro začátek třeba V4. A uvidíme, kdo bude mít nejvyšší skóre.


Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #346 kdy: 25. 05. 2018, 09:09:32 »
Čím tedy vysvětlíte ty rozdíly? Jak vysvětlíte, že podíl českých subjektů používajících doménu .cz je vyšší, než podíl slovenských subjektů používajících doménu .sk? Jak vysvětlíte tu podivuhodnou shodu trendů, kdy k růstu počtu domén dochází nápadně po zlevnění domén?

Ano, dá se to vysvětlit magií, jako to vysvětluje Bubik, ale taky se to dá jednoduše vysvětlit tím, že počet domén závisí na jejich dostupnosti, přičemž ta závisí především na správci domény.

Zde jste udělal zkratku mezi důsledkem a příčinou. Nevím, jestli v tomto ohledu někdo dělal studii, já o ní nevím. Dokonce ani nevím, jestli je podíl subjektů používající CZ doménu dobře, či špatně. Nejdřív by se asi musel provést test toho, jestli není CZ domén moc kvůli spekulacím umožněným nízkou cenou, nebo jestli třeba nízká cena nezapřičinila to, že si firmy dovolí koupit na své projekty i víc domén (to nehodnotím negativně, jen hledám vysvětlení). Pak asi přijde hodnocení socio-demografické, tedy např. jestli Slováci, kteří mají zavedené Euro, a kteří se daleko víc identifikují s EU, neinklinují víc k doménám .eu. Dalším vysvětlením může být že v chudších regionech může naopak rozhodnout to, že eu doména je tak levná, že je preferovaná před národní TLD.

Tedy: vysvětlení můžeme nalézt určitě víc, včetně toho, že je to správná práce CZ.NICU. Také můžeme přijít na něco úplně jiného. Vy jste přesvědčený, z pro mě neznámého důvodu, že je to pílí CZ.NICU. Já jsem v takových závěrech opatrný.

Takže když se spontánně vyvinul celosvětově, bude celosvětově přibližně stejný poměr počtu domén v daném státě k počtu obyvatel. Což je ale v rozporu s realitou.

To není úplně pravda. Jsou země, které jsou historicky pevně vázány s jinými zeměmi a jejich obyvatelé se považují za "jednu bandu" (vyhýbám se kontroverznímu slovu "národ"). Některé země se víc identifikují s Evropskou unií, proto víc používají TLD EU. Některé zěmě zažily první dot com bublinu (zejména západní země), a mají naopak působením amerických korporací víc odbouranou opatrnost k TLD .com.

Ano, jsou to fabulace, ale všechny, a nejen ty, by bylo potřeba potvrdit či vyvrátit nebo vysvětlit, než bychom mohli přistoupit k závěru, co je výsledkem dobré práce CZ.NICU.
« Poslední změna: 25. 05. 2018, 09:11:57 od Miroslav Šilhavý »

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #347 kdy: 25. 05. 2018, 09:20:46 »
Nikoli. Vlastníkem je ten, kdo je vlastníkem podle zákona. Používejte slova ve významu, v jakém je používají všichni ostatní, nepředefinovávejte si je pořád. „Veškeré financování darem“ je další váš výmysl.

To se točíte na formalismech. Je oblast tzv. přirozeného práva a práva pozitivního. Právo pozitivní definuje (kodifikuje) vyústění přirozeného práva.

Vlastníkem je, podle hlavní definice ten, kdo může s danou věcí disponovat. To jsou samozřejmě, máte pravdu, členové sdružení právnických osob.

Na druhou stranu, je jen málo případů, kdy soukromý subjekt získá (ve smyslu "je mu přidělen", nikoliv ve smyslu "vybojuje na trhu") monopol na určitou oblast a zároveň se vymyká jakékoliv státní nebo veřejné kontrole. V tomto ohledu je opravdu CZ.NIC unikátní.

Srovnáním buďtež nerostná bohatství ČR. Ty patří České republice, a ČR uděluje oprávnění soukromým subjektům s nerostným bohatstvím nějak disponovat. Vždy za to něco chce - peníze, zásobování elektráren, zajištění soběstačností - prostě cíle, které jsou veřejným zájmem. Když se daná soukromá firma utrhne z řetězu, stát zasáhne a oprávnění využívat bohatství zruší.

A teď to srovnejte s CZ.NICEM.

Lojza

  • *****
  • 672
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #348 kdy: 25. 05. 2018, 09:31:07 »
ceska domena .cz je prirozena pro subjekty co maji nejaky vztah k Ceske republice, stejne jako ve francii .fr,  na slovensku .sk, v madarsku .hu, v nemecku .de atd..

zadna zasluha CZ.NIC za tim neni
Čím tedy vysvětlíte ty rozdíly? Jak vysvětlíte, že podíl českých subjektů používajících doménu .cz je vyšší, než podíl slovenských subjektů používajících doménu .sk? Jak vysvětlíte tu podivuhodnou shodu trendů, kdy k růstu počtu domén dochází nápadně po zlevnění domén?

Ano, dá se to vysvětlit magií, jako to vysvětluje Bubik, ale taky se to dá jednoduše vysvětlit tím, že počet domén závisí na jejich dostupnosti, přičemž ta závisí především na správci domény.

tento obycej neni specifikum Ceske republiky, nybrz se spontanne vyvinul celosvetove.
Takže když se spontánně vyvinul celosvětově, bude celosvětově přibližně stejný poměr počtu domén v daném státě k počtu obyvatel. Což je ale v rozporu s realitou.

je videt ze s Vami se nejde shodnout absolutne na nicem to je vyjimecny ukaz, fakt nemam ve svem okoli nikoho takoveho a nikdy ve svem zivote jsem na nikoho alespon trochu se bliziciho vam nenarazil

popirani reality, popirani cisel (byt zamerne jen souhrnnych), popirani toho ze kdyby domena .cz byla za 20 Kc byl by vetsi pocet domen .cz na pocet obyvatel, popirani cehokoliv co napisu ...

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #349 kdy: 25. 05. 2018, 09:32:23 »


Bubik

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #350 kdy: 25. 05. 2018, 09:45:48 »
ze s Vami se nejde shodnout absolutne na nicem

FYI:
Když o mém tvrzení říká Jirsák, že je špatně, je to pro mě taková malá Nobelova cena.
Kdyby se mnou souhlasil, to bych se začal bát a prověřil si fakta.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #351 kdy: 25. 05. 2018, 09:57:04 »
Zde jste udělal zkratku mezi důsledkem a příčinou. Nevím, jestli v tomto ohledu někdo dělal studii, já o ní nevím. Dokonce ani nevím, jestli je podíl subjektů používající CZ doménu dobře, či špatně. Nejdřív by se asi musel provést test toho, jestli není CZ domén moc kvůli spekulacím umožněným nízkou cenou, nebo jestli třeba nízká cena nezapřičinila to, že si firmy dovolí koupit na své projekty i víc domén (to nehodnotím negativně, jen hledám vysvětlení). Pak asi přijde hodnocení socio-demografické, tedy např. jestli Slováci, kteří mají zavedené Euro, a kteří se daleko víc identifikují s EU, neinklinují víc k doménám .eu. Dalším vysvětlením může být že v chudších regionech může naopak rozhodnout to, že eu doména je tak levná, že je preferovaná před národní TLD.

Tedy: vysvětlení můžeme nalézt určitě víc, včetně toho, že je to správná práce CZ.NICU. Také můžeme přijít na něco úplně jiného. Vy jste přesvědčený, z pro mě neznámého důvodu, že je to pílí CZ.NICU. Já jsem v takových závěrech opatrný.
Takže vlastně nic nevíte, ale závěr z toho máte jednoznačný – nemůže za to CZ.NIC, je to přirozený jev. A vůbec vám nevadí, že je to v jiných doménách jinak, včetně Slovenska, které je nám velmi blízké a mělo stejnou startovní pozici, což je zjevně v rozporu s vaším závěrem.

To není úplně pravda. Jsou země, které jsou historicky pevně vázány s jinými zeměmi a jejich obyvatelé se považují za "jednu bandu" (vyhýbám se kontroverznímu slovu "národ"). Některé země se víc identifikují s Evropskou unií, proto víc používají TLD EU. Některé zěmě zažily první dot com bublinu (zejména západní země), a mají naopak působením amerických korporací víc odbouranou opatrnost k TLD .com.
Slovensko. Slovensko. Slovensko.

Ano, jsou to fabulace, ale všechny, a nejen ty, by bylo potřeba potvrdit či vyvrátit nebo vysvětlit, než bychom mohli přistoupit k závěru, co je výsledkem dobré práce CZ.NICU.
Jistě, ale závěr, že je to výsledek špatné práce CZ.NICu, ten klidně udělat můžete.

To se točíte na formalismech.
Ne, význam slova „vlastník“ je poměrně jasný, jak v právu tak v obecném jazyce, a významy se shodují.

Na druhou stranu, je jen málo případů, kdy soukromý subjekt získá (ve smyslu "je mu přidělen", nikoliv ve smyslu "vybojuje na trhu") monopol na určitou oblast a zároveň se vymyká jakékoliv státní nebo veřejné kontrole. V tomto ohledu je opravdu CZ.NIC unikátní.
Například každý výhradní dovozce má stejný „monopol“, který „je mu přidělen“. Ve skutečnosti má podle té vaší definice monopolu „monopol, který je mu přidělen“ úplně každý subjekt na trhu, ale tím vám to nebudue komplikovat, ten příklad s výhradními dovozci úplně stačí.

Srovnáním buďtež nerostná bohatství ČR. Ty patří České republice
Doména .cz ale nepatří České republice. Navíc to srovnání je úplně zcestné – nerostné bohatství je něco, co už existuje, a ten, kdo ho těží, dostane tuhle hodnotu od státu k využití. TLD ale žádnou hodnotu nemá, hodnotu z ní může udělat teprve její správce. TLD má nanejvýš nějaký potenciál – ale třeba TLD io ten potenciál neměla moc velký, ale v posledních letech z něj těží maximum, skoro bych řekl víc než maximum, protože dokázali přesvědčit lidi, aby doménu používali v přímém rozporu s tím, jak se dá zkratka „io“ v IT světě vykládat.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #352 kdy: 25. 05. 2018, 10:00:12 »
popirani reality, popirani cisel (byt zamerne jen souhrnnych)
Ano, to děláte.

popirani toho ze kdyby domena .cz byla za 20 Kc byl by vetsi pocet domen .cz na pocet obyvatel, popirani cehokoliv co napisu ...
Přesně tohle tady nikdo netvrdil. Ale plyne tohle popírání z toho, co píše pan Šilhavý, který tvrdí, že cena domény v žádném případě nemá vliv na množství registrovaných domén. Já jsem naopak tvrdil, že to vliv má, a že tedy oblíbenost domény .cz je důsledkem mimo jiné její nízké ceny.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #353 kdy: 25. 05. 2018, 10:00:59 »
Přesně tohle tady nikdo netvrdil. Ale plyne tohle popírání z toho, co píše pan Šilhavý, který tvrdí, že cena domény v žádném případě nemá vliv na množství registrovaných domén. Já jsem naopak tvrdil, že to vliv má, a že tedy oblíbenost domény .cz je důsledkem mimo jiné její nízké ceny.

To jsem nepsal. Psal jsem, že to není jediný vliv.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #354 kdy: 25. 05. 2018, 10:08:27 »
Takže vlastně nic nevíte, ale závěr z toho máte jednoznačný – nemůže za to CZ.NIC, je to přirozený jev. A vůbec vám nevadí, že je to v jiných doménách jinak, včetně Slovenska, které je nám velmi blízké a mělo stejnou startovní pozici, což je zjevně v rozporu s vaším závěrem.

Pokud jsou venku mraky a dítě mi přijde domů mokré, tak si můžu být jistý, že pršelo. Ale dítě mě vyvede z omylu, že venku neprší, ale že kolem něj projel kropicí vůz. -- to je právě ten příklad zkratek, které jsou nebezpečné. Srovnáváte dvě země a dvě situace, které možná nejsou srovnatelné. Mimo jiné ČR a SR mají jinou infrastrukturu, historicky měly jinou penetraci internetu, ..., ... Takže podle mě vycházíte z neověřeného předpokladu té stejné startovací pozice.

Podobně je tedy asi neschopností Zlatého Bažanta a Šariše, že spotřeba piva na osobu je v SR nižší, a naopak je selkání českomoravského svazu vinařů, že Slováci pijí víc vína. Tak nějak to vidíte taky?


Slovensko. Slovensko. Slovensko.

Jiná penetrace internetu, rozdílná životní úroveň, jiná hustota osídlení, jiný vztah k EU (více eurooptimistický).

Jistě, ale závěr, že je to výsledek špatné práce CZ.NICu, ten klidně udělat můžete.

Neudělal jsem ho. Projekty CZ.NICU chválím, ale rád bych měl jistotu, že se CZ.NIC věnuje opravdu důležitým věcem v širokém konsensu, a ne jen že je zvládne udělat (při prakticky neomezených financích to jde), ale i to, že je umí dělat efektivně. O tom nevíme nic.

Například každý výhradní dovozce má stejný „monopol“, který „je mu přidělen“. Ve skutečnosti má podle té vaší definice monopolu „monopol, který je mu přidělen“ úplně každý subjekt na trhu, ale tím vám to nebudue komplikovat, ten příklad s výhradními dovozci úplně stačí.

Asi ne na tak strategickou a veřejnou věc, jako je TLD CZ.

Doména .cz ale nepatří České republice. Navíc to srovnání je úplně zcestné – nerostné bohatství je něco, co už existuje, a ten, kdo ho těží, dostane tuhle hodnotu od státu k využití. TLD ale žádnou hodnotu nemá, hodnotu z ní může udělat teprve její správce.

Uf, k tomu už nemám co napsat, tohle už si ostatní dokážou přebrat.

sd

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #355 kdy: 25. 05. 2018, 10:19:09 »
To je alespoň způsob argumentace hodný tvého génia.
Pokud je tak zřejmý, proč můj argument neplatí, mohl by ses prosím snížit na moji úroveň a vysvětlit mi to?

Nehledě na to, že ses ani neobtěžoval si dohledat jádro mého argumentu. Říkám, že to nemůže fungovat z pohledu globálního, nikoliv z pohledu toho podnikatele.

Váš dotaz je ve skutečnosti položen tautologicky, odpověď bude vždy příznivá.
1. Neexistuje žádný důvod, proč by NEMOHLA soukromá firma provádět správu TLD CZ dobře, stejně jako neexistuje žádná jistota, že ji BUDE provádět dobře.
2. Neexistuje (aspoň nyní) žádná metrika, podle které bychom dokázali říct, jestli to dobře dělají, nebo ne. Můžeme pouze říct, že jsme nebo nejsme jejich příznivci.
3. Já jsem vyrozuměl, že to, že CZ.NIC neměl za celé roky žádný průšvih, je pro některé důkazem dobré práce. Já k tomu říkám, že mít tak obrovské příjmy, do kterých nikdo nevidí, není nic těžkého nemít žádný průšvih.
4. Za měřítko úspěchu bych považoval hodnocení toho, čeho ze svých příjmů dosáhli vs. toho, co jim bylo (kým?) kladeno za cíl. Základem dobře splněného plánu bylo vždy to, aby se toho moc neplánovalo.

1) Říkáš, že chceš změnit současný systém, protože by to fungovalo lépe. Na základě čeho tohle tvrdíš?
2) Jakou metriku by sis představoval a jak bys ji implementoval v systému, který jsi navrhl?
4) Jak se to liší od současného stavu? Přidá se nad ně skupina úředníků a budeme se tvářit, že ti lidi o tom něco budou vědět?

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #356 kdy: 25. 05. 2018, 10:26:33 »
1) Říkáš, že chceš změnit současný systém, protože by to fungovalo lépe. Na základě čeho tohle tvrdíš?
2) Jakou metriku by sis představoval a jak bys ji implementoval v systému, který jsi navrhl?
4) Jak se to liší od současného stavu? Přidá se nad ně skupina úředníků a budeme se tvářit, že ti lidi o tom něco budou vědět?

1) Tvrdím, že nyní nejsme schopni posoudit, jestli něco může fungovat lépe nebo hůře. Nevíme nic.
2) Např. rozhodovat o investicích CZ.NICU do prospěšných věcech by neměl ten, kdo v tom má vlastní zájem. Ten, kdo by o tom rozhodl, by také určil metriku úspěšnosti. Tedy, na navrhovateli by bylo navrhnout kvalitní projekt, ale taky tak, aby jeho cíle byly naplnitelné a zkontrolovatelné.
4) Jakékoliv řízení může být přímé nebo nepřímé. Dovedu si představit řízení formou samosprávy v rámci ČR (což by mělo proti současnému stavu jen ten rozdíl, že by bylo možné vedení vyměňovat), nebo si dovedu představit soutěžení na správce TLD (a jeho výsledky by byly podkladem pro další VŘ - když se daří dobře, vyhrál by znovu), nebo mohou rozhodovat samotní držitelé domén.

Bu

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #357 kdy: 25. 05. 2018, 10:27:55 »

Monopol vytváří papaláše.
Stojaté vody = prostor pro lenost, korupci, zahnívání a dekadenci.
Stačí přidat míchadlo, bič, aby to ti lidé neměli tak hrozně jisté.

Nesmí se míchat moc divoce, stejně jako bičem se nesmí švihat moc divoce.
Nesmí se míchat moc málo, ani kráva vůz o své vůli nepotáhne, po nějaké době jí to přestane bavit a začne ožírat trávu u cesty.

Experimenty jako Turris a podobné jsou přesně tím ožírání trávy u cesty.
Kdyby sponzorovali Root a vzdělávání, držím hubu, naopak bych se rád účastnil.

Bič boží na ně.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #358 kdy: 25. 05. 2018, 10:28:22 »
To jsem nepsal. Psal jsem, že to není jediný vliv.
Aha. Ono to vypadalo, že chcete vyvracet tvrzení, že na to CZ.NIC má vliv. Takže to tvrzení jste nevyvracel a jen tak jste něco napsal, aby řeč nestála. OK.

Srovnáváte dvě země a dvě situace, které možná nejsou srovnatelné. Mimo jiné ČR a SR mají jinou infrastrukturu, historicky měly jinou penetraci internetu, ..., ... Takže podle mě vycházíte z neověřeného předpokladu té stejné startovací pozice.
Jasně, ČR a Slovensko jsou tak rozdílné státy, rozdílnější byste na světě nenašel. Akorát teda pokud jsou podmínky ovlivňující „národní“ doménu v každém státě na světě tak odlišné od ostatních, nechápu, jak  jste přišel na to, že jediné, v čem jsou všechny státy shodné, je vnímání hodnoty „národní“ domény.

Podobně je tedy asi neschopností Zlatého Bažanta a Šariše, že spotřeba piva na osobu je v SR nižší, a naopak je selkání českomoravského svazu vinařů, že Slováci pijí víc vína. Tak nějak to vidíte taky?
Řekl bych, že tradice pití piva a vína je trošku starší, než dvacet let.

Jiná penetrace internetu, rozdílná životní úroveň, jiná hustota osídlení, jiný vztah k EU (více eurooptimistický).
Teď jste na to kápnul. Větší podíl generických domén v ČR v době, kdy byly domény .cz drahé, byl dán lepším vztahem k EU a předpokladem, že jednou vznikne doména .eu – a generické domény byly brány jako dočasná náhražka domény .eu. S cenou domén to vůbec nijak nesouvisí, máte pravdu.

rád bych měl jistotu, že se CZ.NIC věnuje opravdu důležitým věcem v širokém konsensu
To je zajištěno tím, jak je CZ.NIC vytvořen. Neznám lepší způsob, jak tohle zajistit, než ten, že o tom rozhodují ti, kterých se to nejvíc týká a kteří mají zájem se na rozhodování podílet.

ne jen že je zvládne udělat (při prakticky neomezených financích to jde), ale i to, že je umí dělat efektivně. O tom nevíme nic.
Jak chcete efektivitu zkoumat jinak, než porovnáním s podobnými projekty, tedy s ostatními TLD? A tohle srovnání máme.

Asi ne na tak strategickou a veřejnou věc, jako je TLD CZ.
Tu strategickou a veřejnou věc z toho ale udělal CZ.NIC.

Uf, k tomu už nemám co napsat, tohle už si ostatní dokážou přebrat.
Tak oni už si ostatní dávno přebrali, že píšete z cesty. Tohle už dávno není veřejná diskuse, která by zajímala i někoho jiného, než přímo zúčastněné.

Re:Kampaň Turris Mox končí, co může za nezájem?
« Odpověď #359 kdy: 25. 05. 2018, 10:35:12 »
Asi ne na tak strategickou a veřejnou věc, jako je TLD CZ.
Tu strategickou a veřejnou věc z toho ale udělal CZ.NIC.

Tak s tím nesouhlasím. Národní domény jsou důležité v mnoha zemích, řekl bych, že skoro všude v západním světě. I kdyby to nebyl CZ.NIC, byl by význam TLD CZ stejný.

A zpět k Edisonovi, Westinghousovi a Teslovi. Bez nich by elektřina nehýbala světem, přesto se jejich objev a úsilí staly věcí veřejnou ve chvíli, kdy k tomu doba společnost dospěly.

Obdobně, Google nakoncentroval nejvíc informací v historii. Také nechceme, aby do budoucna byl jediný, kdo je má, a dokonce se zamýšlíme i nad tím, jestli je správné, že jich má tolik a podnikáme kroky k omezení. I přes to, že si ke svému postavení došel svojí pílí - svět došel k něčemu jinému. V době, kdy překonávali Alta Vistu, nic takového nebylo ani na obzoru.