Protože ty programy toho umí násobně více než dříve.
Je to jasné; do programů se věci v podstatě vždycky jen přidávají. Odebrat se můžou jen málokdy, protože mezitím se najde spousta uživatelů, kteří dotyčné funkce začnou používat a nechtějí se jich vzdát. Občas se zadaří refaktoring, že program dělá to samé, ale je menší. Jenže to je v záplavě těch nových věcí jen plivnutí do moře.
Přičti k tomu nejen program samotný, ale i všech knihoven, na kterých je závislý; i ty se neustále vylepšují a přidávají se do nich nové věci. Výsledek je, že programy v podstatě jenom rostou.
Je to podobné jako se zákony; jejich množství neustále narůstá. Nikdo totiž nemá koule na to nějaký zákon zrušit, protože se celkem špatně domýšlejí důsledky takového zrušení (a navíc na tom ani nikdo nemá moc zájem).
Jediným řešením je asi celý program zahodit a napsat celý znova. Ten nový sice pak bude mít jen půlku funkcí, jenže to tak moc nebude vadit, protože uživatelé můžou zůstat u původního programu. Minimálně do doby, než se daná funkce objeví i v novém programu, nebo dokud uživatelé zjistí, že tu funkci zas tak moc nepotřebují.