Což mi připomnělo mou novou teorii o tom, proč některé firmy mají problém zaplatit pořádné programátory, s dobrým poměrem cena/výkon (takže ty dražší). Je to proto, že typický manager s černým autem nestrpí, když by měl nějakému zaměstnanci zaplatit víc, než bere on sám. Myslí si o sobě, že on je ten king ve svojí firmě a nikdo by neměl brát víc, než on. Takže když přijde řeč třeba na korporát, kde i manageři (kteří o platech programátorů rozhodují) mají maximálně 70k, tak se vsaďte, že nikdy nedopustí, aby měl nějaký programátor víc.
To je podobné, jako za socíků platy. Když lůza rozhodovala, kolik by měl kdo dostat zaplaceno za svou práci, tak sobě by dali samozřejmě víc, než nějakému intoušovi (kromě lékařů samozřejmě, tak jsou schopni to pochopit, když přímo vidí efekt). Mám známého, který šéfuje autodopravní firmě. Nesnesl by, že někdo, kdo s brýlema čumí celý den do monitoru, by měl za svoji práci dostat tolik peněz, jako těžce manuálně pracující.
Znám třeba firmu o cca 130 zaměstnancích, kde hlavní manager (a po něm až majitel) měl 75k (dal to sám na známost). Pod ním byli samozřejmě nějací další manageri, ti nemohli mít určitě tolik, co on, ale oni byli určitě ti, kdo rozhodovali o přídavku. Z poměrů co znám v te firmě pochybuju, že tam měl nějaký programátor víc, než 60k. Umíte si představit, že by v takové zatuchlé firmě z 90. let dali nějakému specialistovi tolik, kolik bere jejich hlavní šéf?