Financování škol v latinské civilizaci je žáky a donátory, v byzantské civilizaci státem a stát pak má kontrolu nad výukou. Latinská civilizace je personální, stát respektuje soukromí občana a byzantská civilizace je civilizace kolektivní, kde jednotlivec nic neznamená a stát může jeho privátní sféru jakkoliv regulovat.
Základ kultury USA je latinský, základ kultury Německa je byzantský. Mimochodem proto ten důraz na právní stát v Německu, který potencuje moc byrokracie a omezuje privátní sféru občanů, proto je neslučitelný s demokracií, kdy obsazením nejvyššího soudu můžete zablokovat demokratický proces přijímání zákonů a plíživou strategií umožnit zavádění vyšší a vyšší regulace občanů omezujících jejich privátní sféru. Jak se to dnes děje v EU, která pod vlivem Německa silně posiluje byzantské rysy dnešní evropské civilizace.
V Německu prvním zákonem, který v rámci právního státu byl přijat a byl prekursorem holocaustu, byl zákon o euthanázii, na který pak navazovaly všechny zákony, které holocaust umožnily v rámci německého právního státu. Poválečný Norimberský proces a denacifikace nevycházel z pravidel právního státu, v jejich rámci by nebyl možný, ale z latinského pojetí práva, kdy etika má přednost před zákony.
Ovšem problémem byzantské civilizace je stagnace, omezuje tvůrčí potenciál společnosti, což vede k technologické a kulturní stagnaci a posléze ekonomickému krachu. Je pak už je jen věcí státního teroru, kolik toho občané snesou. Takže budoucí vývoj EU je z toho zřejmý.
Výhodou, z hlediska občanů spíše nevýhodou, je její stabilita, dlouho není tak zle, aby s tím občané něco dělali, protože v čase roste jejich závislost na státu, ale stále to jde od desíti k pěti, protože byrokracie generuje poruchy, které neumožňují optimální rozdělení zdrojů.