Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?

gll

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #75 kdy: 25. 07. 2017, 13:33:31 »
Nauč se Brainfuck. Má jen 8 instrukcí, takže to máš práci cca na dvě minuty. A pak v tom něco inteligentního napiš. Blbý, co?
Můžeme tu klidně vést diskuzi o tom, kdo je větší machr, protože používá složitější jazyk. Ale je to k ničemu. Každej je totiž nejlepší a každej se o to bude hádat. "Opice" nemá problém, naučit se syntaxi, pár vzorů a něco slepit. Opice má problém s tím, že nemá rozhled a bude pořád dokola všechno matlat v tom svým jazyku, s těma pár vzorama, i když se pro zadanou úlohu absolutně nehodí. A pak si tu bude honit triko, jak složitě zvládá programovat.

Opičí přístup je psát stále dokola to co už napsali lidé předemnou a já mohu stavět na jejich práci.


,,,

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #76 kdy: 25. 07. 2017, 18:54:09 »
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro  8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem,  toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne)  a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D     

v

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #77 kdy: 25. 07. 2017, 19:50:58 »
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro  8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem,  toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne)  a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D   
v jakém jazyce implementujete? popř. jakými technologiemi/nástroji

Tuxik

  • *****
  • 1 473
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #78 kdy: 25. 07. 2017, 20:26:17 »
Opičí přístup je psát stále dokola to co už napsali lidé předemnou a já mohu stavět na jejich práci.
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.

gll

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #79 kdy: 25. 07. 2017, 21:19:15 »
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.

Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.

Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.

V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.


Lama

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #80 kdy: 25. 07. 2017, 23:18:54 »
...
Za tím je neomarxismus. Podle neomarxistu je dělník každý, kdo se živí prací, tedy činností za kterou je ochoten někdo dobrovolně zaplatit. A těmi lidmi, kteří se živí prací, neomarxisti z hloubi celé své duše opovrhují. A odtud se to dostalo sem.
:o
Opravdu musíš zasrat každou diskusi těma svýma dřistama?

Ty dřisty tvoří dnešní společenský diskurs, řečeno slovy klasického neomarxisty. Já za to nemohu, ale chcete-li rozumět dnešku, musíte to vědět. Dnes lidi berou za fakt ty neomarxistické dřisty, protože je je ve škole naučili, a lze je najít na místech, kde byste je nečekal. V pedagogice, lékařství, ale i fyzice.

hawran - to je normální, řekneš mu, že tady ty jeho dřisty nikoho moc nezajímaj a on místo toho aby zmlknul, začne mlet ještě víc než před tim...  ;D

Pako

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #81 kdy: 25. 07. 2017, 23:38:54 »
Takhle obecně to platí i pro Stack Overflow - <ctrl+c> - <ctrl+v>. Problém není v tom, stavět na cizí práci, ostatně, pokud nemáš vlastní kompilátor, editor, prostředí... stejně na ní stavíš. Problém je v tom pochopit alespoň základy té cizí práce, posoudit, jestli se opravdu na daný problém hodí, posoudit další aspekty, jako třeba udržovanost, případně udržovatelnost té cizí práce atd. Opičák potom typicky includne 30 náhodně postahovaných knihoven, jejichž funkcionalita se z velké části překrývá a kód potom namastí, jak mu to zrovna přijde pod ruku, pokaždé jinak.

Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.

Naprostý souhlas - tohle je věc kterou mnoho programátorů naprosto ignoruje. Neprogramuje se pro programování…

Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.

No… jak kdy. Když vidím z jakých slátanin jsou sestaveny některé aplikace se kterými mám "něco udělat"… publikovat nějakou splácanou knihovnu "řešící" naprostou trivialitu (kterou by pochopitelně lépe obsloužilo systémové řešení) na githubu nebo přes cocoapods a nebo někde jinde je dneska tak snadné, a zadrátovat jí do aplikace tak lákavé…

V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.

Vybalancovat tuhle věc je to umění o které tu běží.

Tuxik

  • *****
  • 1 473
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #82 kdy: 26. 07. 2017, 06:21:27 »
Perfektní řešení neexistuje. U nekritických částí aplikace časově náročná optimalizace nedává smysl. Ušetřený čas lze využít efektivněji.
Nejde jen o náročnou optimalizaci, jde i o tu jednoduchou - použít správná řešení na správných místech. Ušetřený čas na pozdějších problémech lze využít efektivněji.
Udržovatelnost knihoven třetích stran bývá lepší než u home made řešení. Když už někdo kód zveřejní, většinou si dá záležet, aby byl kvalitní a otestovaný.
Tak to je absolutní kravina. To, že někdo plácne na web knihovnu nemá absolutně žádnou souvislost s její kvalitou. Tu musí ve 100 procentech případů posoudit ten, kdo ji chce použít. Někdy stačí vědět, že se jedná o knihovnu známou, používanou a udržovanou, jindy je žádoucí se na ní trochu kouknout.
V libovolném projektu lze nalézt části, které by šly napsat lépe, ale zbytečně by to ten projekt prodražilo. To, že si nad tím bude nějaký Tuxík honit ego je vedlejší.
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

tnr

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #83 kdy: 26. 07. 2017, 07:34:42 »
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)

Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.

Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).

Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.

Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.

Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis

ferren

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #84 kdy: 26. 07. 2017, 08:17:15 »
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)

Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.

Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).

Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.

Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.

Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis

sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.

btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....

tnr

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #85 kdy: 26. 07. 2017, 09:34:44 »
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)

Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.

Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).

Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.

Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.

Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis

sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.

btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....

Jestli si pouziti knihoven predstavujes jako lepeni kodu, tak jsi dost mimo. Nebo si vazne myslis,ze kdyz chci udelat distribuovane reseni na realtime analyzu burzovnich dat, tak ze mi nekdo dodal vse naprogramovane a jen to pridam knihovny, ktere do sebe zapadnou jako puzzle?))

A ne, kazdy to delat nemuze, protoze resit algoritmy, datove struktury, logiku a architekturu aplikace musis porad, jen pouzivas vhodne nastroje, aby se neresilo to davno vymyslene, ale mohl ses zamerit na ten realny problem...

A jestli ty si nekoho vazis nebo ne, who cares, pokud mas potrebu se nad nekoho povysovat, tak prosim ))

ferren

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #86 kdy: 26. 07. 2017, 09:52:42 »
Ne vždy znamená "napsat lépe" to samý, jako "bude to dražší". To je ten nejzásadnější problém opičáků - neskutečná touha po tom, udělat to co nejrychleji a jít u toho přes mrtvoly. Přitom občas stačí myslet a mohlo to být udělaný rychleji a lépe. Ale to je to, co typická programovací opice nedělá - prostě nemyslí. Pokud takový tým opic vede opět opice, je to konec. A opice se můžou být do prsou jak chtějí, že umí programovat, ale je jim to prd platný.

Já se nedivím, že tu pořád lidi brečí, že programují za 20k hrubýho. Ona totiž taková programátorská opice si víc nezaslouží, protože je to obyčejnej IT kopáč a stejně jako ten normální kopáč, pokud jej někdo nehlídá, není schopnej ani vykopat správně dlouhej, rovnej a hlubokej výkop.

Jinak mě napadá jedině něco o potrefené huse, nikde jsem nenapsal, že neexistují kvalitní programátoři, ale existence velkého množství těch nekvalitních je prostě realita a nevidím moc důvodů, proč by se ti kvalitní měli toho zbytku zastávat.

Tuxiku a kolik jsi toho naprogramoval (naposledy v diskusi si pamatuji, ze jsi resil problemy jako admin :-D), ze mas pocit, ze jsi expert na to jak se ma a nema programovat :)

Za druhe, ten problem co se tu snazis navodit, ve skutecnosti neexistuje. Pouzije programator 30 knihoven ? No a ? Od toho ty knihovny jsou, od toho ma vetsina jazyku dobre vyresene verzovani + packagovani tech knihoven. Navic u spousty jazykovych ekosystemu je vetsina (ci alespon znacna cast) open source, takze v pripade problemu se do knihovny muzu podivat, opravit a poslat PR. A nemusim znovu vynalezat kolo.

Nevidim jediny duvod, proc bych si mel znovu a znovu programovat napr. connection pooling do DB (knihovna), REST framework (dalsi knihovna), validaci komponent (ditto), databazovy driver (zase knihovna), messaging knihovnu (knihovna!).

Naopak snaha o to se frameworkum a knihovnam vyhnout je typickym projevem ala NIH a vetsinou vede ke kodu, ktery se psal vecnost a stejne nefunguje (nebo nefunguje dobre). A misto zamereni se na problem, ktery realne je potreba resit, programator znovuobjevuje kolo... A s tou efektivitou, mozna bys byl prekvapeny v kolika pripadech tyhle snahy o nepouziti frameworku / knihovny, ktere jsem zazil, ve skutecnosti efektivitu snizily. A samozrejme, jsou knihovny horsi, lepsi, ale o tom to neni.

Naopak, pouziti standardnich knihoven a nejakeho frameworku, prinasi velke moznostvi vyhod. Neni nutne psat uz napsane, kod je snadneji pochopitelny (srovnej ucici krivku novacka na projektu s Spring vs vlastni framework), vetsinou je framework komplexni (vs vlastni reseni, psane na mimru, nerozsiritelne bez velkeho vyvoje) a mohl bych pokracovat dale a dale.

Ale ty to stejne nepochopis, protoze dokud si tuhle praci nevyzkousis

sice v podstate pravda, ale jen jsi to vratil k topicu, lepit kod z komponent muze uplne kazdej, stejne jak si kazdej muze postavit auto, co se dodava jako stavebnice. neexistuje jedinej duvod si takoveho montera kodu vazit, nedejboze ho platit.
k tematu fora, jedini lide v programovani kterych ja jsem ochotnej si vazit a nepovazuju je za delniky jsou ti, co veci zkousi jinak, po svym, nove pohledy na vec atd. coz jsou hobbisti, sem tam nejaky svezi startup, sem tam neco z akademicke sfery. par kvalitnich infividualu.
dost tezko respektovat nejake korporatni programatory a je uple fukt jestli je to junior nebo architekt. v podstate stejne vsichni delaji to kolo, jen o uroven vys.

btw driv mel software titulky (credits) skoro jak filmy. kolik komercniho sw dnes credits ma? a proc? protoze je uplne fuk kdo ho delal, na kvalitu to nema vliv....

Jestli si pouziti knihoven predstavujes jako lepeni kodu, tak jsi dost mimo. Nebo si vazne myslis,ze kdyz chci udelat distribuovane reseni na realtime analyzu burzovnich dat, tak ze mi nekdo dodal vse naprogramovane a jen to pridam knihovny, ktere do sebe zapadnou jako puzzle?))

A ne, kazdy to delat nemuze, protoze resit algoritmy, datove struktury, logiku a architekturu aplikace musis porad, jen pouzivas vhodne nastroje, aby se neresilo to davno vymyslene, ale mohl ses zamerit na ten realny problem...

A jestli ty si nekoho vazis nebo ne, who cares, pokud mas potrebu se nad nekoho povysovat, tak prosim ))

tys me ale nepochopil, ja nerikam ze bych to tak nedelal (nebo ze je to spatne), ale jen ze je to duvod proc je to delnicka profese.
algoritmy? muzes mi prosim jmenovat par firtem na uzemi cr, kde se vymysleji algoritmy? otazka to neni ironicka, osobne stale hledam a v cr nemuzu moc najit, jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......

gll

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #87 kdy: 26. 07. 2017, 10:02:53 »
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......

co jsi vymyslel?

ferren

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #88 kdy: 26. 07. 2017, 10:18:53 »
jedine realne a trochu komplikovanejsi algoritmy si vymyslim max ve svem volnem case pro zabavu......

co jsi vymyslel?

fakt je to o me? tak jako driv jsem byl soucasti demo sceny, par pomerne vtipnych gpu algoritmu jsem myslim spachal. taky jsem podepsanej pod komercne nejuspesnejsi ceskou hrou, kde jsem mel trochu kreativni roli, ne vylozene delnik. to ale jen naokraj, na blbou otazku blba odpoved ;-)
 

,,,

Re:Proč se o programátorech říká, že jsou to moděrní dělníci?
« Odpověď #89 kdy: 26. 07. 2017, 11:13:37 »
kompilator proceduralniho jazyka do bytecode a interpret toho bytecode. pro  8-bit cpu
Takže další tokenizovaný BASIC? :)
No, syntax se da asi porovnat s nejakym tim BASICem z konce osmdesatek, ale opravdu se jedna o preklad do bytekodu, koneckoncu, WHILE, REPEAT..UNTIL i IF..THEN..ELSE se preklada na nejakou sekvenci instrukci <vyhodnot vyraz>, BRANCH-TRUE a JUMP.
Psani runtime knihovny je docela pohoda, hodne mensich, izolovanych uloh, na druhou stranu pri psani tokenizotaru a generatoru syntax stromu nadavam jak starej pirat.
Cilovy CPU neni zrovna skvelej na indexovani pameti, implementace stackframu procedury tak nejak smrdela, jak vykonem tak designem,  toz jsem prisel s tim, ze lokalni promenne jsou staticky v pameti (respektive numericke promenne a heap reference na slozene promenne)  a pri vstupu do procedury jdou kopie hodnot vsechny na heap a pri navratu zpet se prekopiruji zpet. Jaky jsem to genius. Pak o mesic pozdeji neco hledam, a ejhle, tohle reseni samozrejme uz nekdy v sedmdesatkach pouzili pri psani LISPu nebo ceho, kde meli uplne stejne problemy. A porad si nejsem jisty, jestli jsem prece jen nemel napsat uplne klasickej stackframe.
Brecel jsem radosti pri psani jadra matematickych rutin.
Vubec nevim co si pocit s DATA statementem. Vypada to jako prezitej koncept, ale da se na to divat jako na konstantni a anonymni zaznamy (records). Mozna bych mel implementovat spis rovnou zaznamy ? Nebo oboje ? Decisions, decisions.
Chci first class funkce. Ale mozna by stacily jen pointry na funkce ? Ale to se mi nelibi, spousta problemu s predavanim a vyzvedavanim parametru a navratovych hodnot ze zasobniku. Kdyz se to bude kontrolovat, tak proc uz nemit hlavicku procedury pred jejim kodem ? A kdy vlastne budu ze foo() == goo() ?
jo, asi mi to taky vydrzi na celou petiletku :D   
v jakém jazyce implementujete? popř. jakými technologiemi/nástroji

Cilovej CPU je Z80, compiler je v Ruby. Vlastne se na tom Ruby ucim, zivi mne, stejne jako vetsinu korporatnich lopat, Java.