reklama

Kvalita české IT literatury

Kiwi

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #150 kdy: 09. 01. 2019, 12:10:39 »
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.

reklama


Shock

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #151 kdy: 09. 01. 2019, 15:00:02 »
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.

Knihy nepíše kde kdo, ale nakladatelé hledají témata, která nevyžadují odbornost (minecraft, herní manuály apod.) a dobře se prodávájí. Osobně si myslím, že původní česká literatura (opomíjím výše uvedený brak), byť je jí velmi málo, je zajímává a IMHO to autoři ani nemůžou psát pro peníze. Bývalý kolega se podílel na jedné knihe o programování a vydělal prý asi 5 tisíc za 2 roky.

PetrM

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #152 kdy: 09. 01. 2019, 15:09:05 »
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Tak tohle až tak moc posoudit nemůžu, ale pokud jde o elektroniku, tam to odpovídalo součástkové základně RVHP - zdroje se Zenerkou, MAA78xx (v TO-3) nebo MAA723, zesilovače skoro výhradně s MBA810, ...

Když procesor, tak samozřejmě MHB8080 s bižuterií z Testly Piešťany, k tomu MHB2708 (UV EEPROM 1kx8) / MHB2716 (UV EEPROM 1kx16) a jako RAMka 2x 2114 (SRAM 1kx4). Popřípadě se jelo s jednočipem, tam se prostě picla MHB8035 + MHB8282 + MHB2716 do patice... Kolem bižuterka MH74xx / MH74LSxx a hotovo. Alternativy jedině z NDR.

Relevance v dnešní době 0, pokud z toho člověk nechce šprtat Ohma a Kirhoffa, nebo řešit diplomku na téma "technické parametry součástek za socialismu"

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.

To souhlasím, v počítačovým kroužku byly IQ151 a PMD85-2 a i když jsem to trefil jenom na základce, v BASICu jsem jel suverénně jak dneska v Cčku, dekompozice problému, cykly a rekurze byly samozřejmost a z hlavy jsem dával i některý strojový instrukce v hexa... Dneska? Dneska by byli absolventi rádi, kdyby prohnali Karla z jednoho rohu bludiště do druhýho - ale muselo by to být ve směru, ve kterým je ve výchozím stavu a nesměl by mít v cestě zeď...

Btw, pokud se neomezujeme na tištěný verze, jsou některý z nich použitelný, třeba Satrapova IPv6...

honzikk

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #153 kdy: 09. 01. 2019, 17:29:11 »
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.
To neni zadny paradox a je to dobre. Kdyz jsem chodil na it krouzek ja tak jsme programovali robota karla a pur roku letovali pitomost ktera rozsvitila nejakou zarovku. A pak jako pokrocilejsi staveli tiskarnu s fixem.
Driv byl pocitac cil a vlastne toho tak moc neumel. Dnes je pocitac prostredek a IT lidi se mohou venovat dosazeni vetsich cilu.
Ja treba v IT oboru pracuji, ale hw me nezajima. Co mam za streva v notebooku vim jen ramcove a kdyz potrebuji komponenty ta se vzdy divim ze ten socket uz zase nevyrabi. A mam kolegy co vi o hw vsechno, ale zas neznaji moji praci ...

Radovan.

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #154 kdy: 09. 01. 2019, 18:28:19 »
ALE 80sátá léta jako literatůru?
Je ve Wienerově Kybernetice něco, co dnes už neplatí? Čtyřicátá léta...


balki

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #155 kdy: 10. 01. 2019, 10:21:05 »
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.

Ja som pisal diplomovku v anglicitine. Vyhoda bola, ze som nemusel vymyslat lokalne nazvoslovie a nemusel som ju pri publikovani v clankoch zasa prekladat naspat do anglictiny. Momentalnym univerzalnym svetovym jazykom vo vedeckej aj v IT komunite je anglictina.

Ceskej pojmologii rozumeju iba v cechach a to len niektori. "Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.

Kiwi

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #156 kdy: 10. 01. 2019, 11:32:04 »
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.

balki

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #157 kdy: 10. 01. 2019, 12:35:40 »
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.

Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

PetrM

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #158 kdy: 10. 01. 2019, 14:55:49 »
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Shock

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #159 kdy: 11. 01. 2019, 11:12:59 »
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.

Shock

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #160 kdy: 11. 01. 2019, 11:17:45 »
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.

To je pravda pouze částečně - MBA se bere velmi vážně, POKUD je z nějaké renomované školy, ne z Horní Dolní s víkendovou výukou. Např. před rokem byla možnost získat MBA stipko na prestižní Pekingské univerzitě (23. v celosvětovém žebříčku), o MBA z US škol v Ivy league není třeba mluvit. Ale to taky nestojí 100K, ale několikanásobně víc.

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #161 kdy: 11. 01. 2019, 11:36:33 »
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.

Chtit muze, ale spravna cisla dostat nemuze...

Shock

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #162 kdy: 11. 01. 2019, 12:08:10 »
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.

Chtit muze, ale spravna cisla dostat nemuze...

Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.

PetrM

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #163 kdy: 11. 01. 2019, 12:37:40 »
Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.

Agile nefungoval, protože by v principu negungoval. Agile nefungoval, protože tebou braný metriky vzaly ty MBAčka jako fixed. V praxi při vývoji pracuješ s odhadem. Ten říká, že "s pravděpodobností X bude v den Y aplikace v požadovaným stavu." MBAčka to vezmou tak, že "S pravděpodobností 110% to dodáme v čase Y/2".

A obecně jsou tyhle možnosti:
a) Jede se na fixní cenu a čas: Co se stihne, to se stihne. Udělá se FMEA s prioritama a jede se podle ní.
b) Jede se na fixní featury a čas: Udělá se kostra a na ni se věší featury. Aby se to stihlo, přidávají/ubírají se lidi, kteří přidávají featury. Podle toho se mění cena
c) Limitují to featury a rozpočet, tam je variabilní čas a obvykle se dostane někam, kde už produkt nemá smysl, nebo se ošidí.
d) Jede se podle milníků (v tom a tom čase musí být to a to) s paušálem. Odhaduje se od milníku k milníku, je tam feedback a pokud jednou podstřelíš, zahojíš se příště. Proti fixed features je možnost reagovat na konkurenci (tohle se konkurentům neosvědčilo, udělejme to takhle) a změny podmínek (migrace na jinou DB / verzi knihovny) - takže iterace a jedeš agile.

Ale vraťme se k tématu - kvalita něčeho, co už neexistuje (čti "zkoumejme vlastnosti objeku, na který ukazuje null pointer")

Mirek

Re:Kvalita české IT literatury
« Odpověď #164 kdy: 11. 01. 2019, 12:58:30 »
Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.

Agile nefungoval, protože by v principu negungoval. Agile nefungoval, protože tebou braný metriky vzaly ty MBAčka jako fixed. V praxi při vývoji pracuješ s odhadem. Ten říká, že "s pravděpodobností X bude v den Y aplikace v požadovaným stavu." MBAčka to vezmou tak, že "S pravděpodobností 110% to dodáme v čase Y/2".

A obecně jsou tyhle možnosti:
a) Jede se na fixní cenu a čas: Co se stihne, to se stihne. Udělá se FMEA s prioritama a jede se podle ní.
b) Jede se na fixní featury a čas: Udělá se kostra a na ni se věší featury. Aby se to stihlo, přidávají/ubírají se lidi, kteří přidávají featury. Podle toho se mění cena
c) Limitují to featury a rozpočet, tam je variabilní čas a obvykle se dostane někam, kde už produkt nemá smysl, nebo se ošidí.
d) Jede se podle milníků (v tom a tom čase musí být to a to) s paušálem. Odhaduje se od milníku k milníku, je tam feedback a pokud jednou podstřelíš, zahojíš se příště. Proti fixed features je možnost reagovat na konkurenci (tohle se konkurentům neosvědčilo, udělejme to takhle) a změny podmínek (migrace na jinou DB / verzi knihovny) - takže iterace a jedeš agile.

Ale vraťme se k tématu - kvalita něčeho, co už neexistuje (čti "zkoumejme vlastnosti objeku, na který ukazuje null pointer")

Kamo tys asi nikdy nedelal pro zakaznika - vzdycky jsou to vsechny tri veci- ukaz mi smlouvu, ktera ma jen dve. A ukaz mi smlouvu, kde nejsou fixed, boze proto je to smluvne dany!

 

reklama