Fórum Root.cz

Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: student 18. 07. 2017, 09:14:40

Název: Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: student 18. 07. 2017, 09:14:40
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: roghir 18. 07. 2017, 09:23:16
Než se u nás něco přeloží a vydá, tak je kniha zastaralá. Tak to prostě je. Takže nezbývá než se učit z anglických tutoriálů.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Cico 18. 07. 2017, 09:47:44
Kdyz uz jsme u PC literatury. Marne shanim knihu Mistrovstvi v Microsoft Windows Server 2008. Nemate nekdo na prodej ?
Dekuji
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: fredy999 18. 07. 2017, 10:28:26
CPRESS robil výborné knihy, ale zakapal po tom, čo ich prevzalo Albatrosmedia.
Odvtedy vydávajú už len kraviny....
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: David 18. 07. 2017, 10:43:26
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?

Grada napr. kolem roku 1993 vydala zajimavou knihu o programovani grafickych adapteru. V te dobe to melo smysl, dnes si vsak vse clovek muze najit na internetu behem par kliknuti. Pokud clovek potrebuje kvalitni literaturu a ruzne webove stranky a blogy jsou pro nej k nicemu, sahne po knihach od Willey, Oreilly a pod. Pripadne si zaplati Safari books online...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: v2kt0r 18. 07. 2017, 10:52:03
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?
Možná je důvod podobný, jako ten, proč já si také už 15 let žádnou odbornou knihu nekoupil: ty informace zastarávají, odborníci zvláště v tomto oboru ve vlastním zájmu ovládají světové jazyky a informace si pořídí z cizích a/neb elektronických zdrojů.
Mimochodem už v devadesátých letech vypadaly knihy od Grady jako naše diplomky: pěkně vzdušné okraje a řádkování, spousta stránek, málo obsahu.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: perceptron 18. 07. 2017, 15:52:22
ani anglicke knihy sa nestihaju pisat zarovno s technologiami. nieto este ceske

vid legendarna Myslime v jazyku java od Eckela ktora sa predavala ako 2 vydani v case ked uz autor vydal 4th edition.

trh sa posunul do ebookov. legenda o'reilly sa teraz prakticky zlucila so safari, manning dava ku kazdej knihe ebook zadarmo
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: UF 18. 07. 2017, 16:09:08
spis uplne chybi ty zajímave knihy ktere se tykaji veci ktere prezivaji - nikdy jsem nevidel napr. SICP, knihy o CS a tak ...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 18. 07. 2017, 16:14:51
spis uplne chybi ty zajímave knihy ktere se tykaji veci ktere prezivaji - nikdy jsem nevidel napr. SICP, knihy o CS a tak ...

Treba Knutha vydaval celkem nedavno Cpress. Jak se kupoval naprosto netusim. Osobne jsem ho kupoval spis z povinnosti, dnes jsou IMO pro vetsinu ukolu lepsi texty.

Btw: neni spatny ten novy "Pruvodce labyrintem algoritmu", co ho vydal nic. Doufam, ze ho prelouska co nejvic lidi, nez se vrhnou do praxe...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 18. 07. 2017, 16:37:01
Btw: neni spatny ten novy "Pruvodce labyrintem algoritmu", co ho vydal nic. Doufam, ze ho prelouska co nejvic lidi, nez se vrhnou do praxe...

Podobná kniha v češtině chyběla.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 18. 07. 2017, 16:56:16
Je v Praze nějaký kamenný obchod s cizojazyčnou IT literaturou?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 18. 07. 2017, 16:58:14
Je v Praze nějaký kamenný obchod s cizojazyčnou IT literaturou?

Dneska uz nic pouzitelneho, AFAIK. Bookdepository prizabil a Amazon zabil...

To spis pochodis trebas v Narodni technicke, kde se kouknes, pujcis a pak pripadne objednas z ciziny.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Petr 18. 07. 2017, 21:41:43
Kdyz uz jsme u PC literatury. Marne shanim knihu Mistrovstvi v Microsoft Windows Server 2008. Nemate nekdo na prodej ?
Dekuji

Mam 2005, pokud bys chtel 8)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Cico 20. 07. 2017, 08:46:12
Diky, chtel bych tu 2008.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Martin 20. 07. 2017, 11:12:32
Než se u nás něco přeloží a vydá, tak je kniha zastaralá. Tak to prostě je. Takže nezbývá než se učit z anglických tutoriálů.
Ja se ostudne priznam, ze jsem autorem knihy vydane Cpressem - Windows Server 2008 - Hotova reseni. Mela vyjit v dobe nejvetsiho boomu nasazovani Windows Server 2008, ale jak jsem se dozvedel od Cpressu, podarilo se mi dosahnout rekordniho spozdeni v napsani knihy :-) Takze kdyz kniha vychazela, mela se spis jmenovat Windows Server 2008 - Historicke ohlednuti :-))
Se nechci vymlouvat, ale napsat to neni takova sranda...byl jsem hodne vytizeny jako freelance admin, tak jsem se s tim pachtil snad rok, pritom kdyby se clovek dokopal a opravdu na to sednul, tak to za 2 mesice ma hotovo. Jak rikam - ostuda :-)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: zboj 20. 07. 2017, 11:48:19
Než se u nás něco přeloží a vydá, tak je kniha zastaralá. Tak to prostě je. Takže nezbývá než se učit z anglických tutoriálů.
Ja se ostudne priznam, ze jsem autorem knihy vydane Cpressem - Windows Server 2008 - Hotova reseni. Mela vyjit v dobe nejvetsiho boomu nasazovani Windows Server 2008, ale jak jsem se dozvedel od Cpressu, podarilo se mi dosahnout rekordniho spozdeni v napsani knihy :-) Takze kdyz kniha vychazela, mela se spis jmenovat Windows Server 2008 - Historicke ohlednuti :-))
Se nechci vymlouvat, ale napsat to neni takova sranda...byl jsem hodne vytizeny jako freelance admin, tak jsem se s tim pachtil snad rok, pritom kdyby se clovek dokopal a opravdu na to sednul, tak to za 2 mesice ma hotovo. Jak rikam - ostuda :-)
Tak zase kdo by se do toho za tu almužnu hrnul s elánem...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: UF 20. 07. 2017, 13:15:14
Diky, chtel bych tu 2008.
takze jestli tomu spravne rozumim tak ne 2005 - ne 2000 a ani 2025 ale 2008 - je to tak?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Petr 20. 07. 2017, 18:33:14
Diky, chtel bych tu 2008.
takze jestli tomu spravne rozumim tak ne 2005 - ne 2000 a ani 2025 ale 2008 - je to tak?

Co je to za debilni otazka, chtel 2008 ja mu nabidl ze mam 2005 a on ze chce 2008 tak na co se jako ptas?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: UF 20. 07. 2017, 20:36:17
Diky, chtel bych tu 2008.
takze jestli tomu spravne rozumim tak ne 2005 - ne 2000 a ani 2025 ale 2008 - je to tak?

Co je to za debilni otazka, chtel 2008 ja mu nabidl ze mam 2005 a on ze chce 2008 tak na co se jako ptas?

Tys mu nabidl 2005 - on chce 2008 - ale skutecne chce 2008? To nevis! On to mozna taky nevi ale kdyby si uvedomil co vlastne chce tak by trebas mohl zistit ze chce 2010 ... pozitivni manipulace!
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Lama 20. 07. 2017, 21:32:17
Než se u nás něco přeloží a vydá, tak je kniha zastaralá. Tak to prostě je. Takže nezbývá než se učit z anglických tutoriálů.
Ja se ostudne priznam, ze jsem autorem knihy vydane Cpressem - Windows Server 2008 - Hotova reseni. Mela vyjit v dobe nejvetsiho boomu nasazovani Windows Server 2008, ale jak jsem se dozvedel od Cpressu, podarilo se mi dosahnout rekordniho spozdeni v napsani knihy :-) Takze kdyz kniha vychazela, mela se spis jmenovat Windows Server 2008 - Historicke ohlednuti :-))
Se nechci vymlouvat, ale napsat to neni takova sranda...byl jsem hodne vytizeny jako freelance admin, tak jsem se s tim pachtil snad rok, pritom kdyby se clovek dokopal a opravdu na to sednul, tak to za 2 mesice ma hotovo. Jak rikam - ostuda :-)

Nejsi sám ;-)
https://jadro-windows.cz/2011/09/12/jak-jsem-psal-knihu/
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: ssssss 20. 07. 2017, 23:29:40
Btw: neni spatny ten novy "Pruvodce labyrintem algoritmu", co ho vydal nic. Doufam, ze ho prelouska co nejvic lidi, nez se vrhnou do praxe...

Jen bych radši epub místo pdf...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Cico 21. 07. 2017, 08:54:11
To UF: Sorry, zapomnel jsem tam napsat slovicko "ale". Novy zdrojovy kod je tedy: "Diky, ale chtel bych 2008". Asi jsi programator, tak zalezi na kazdem znaku.

To Petr: Diky za mou obranu proti UF :-) Dulezite je, zes to pochopil.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: fernet 21. 07. 2017, 09:14:17
Btw: neni spatny ten novy "Pruvodce labyrintem algoritmu", co ho vydal nic. Doufam, ze ho prelouska co nejvic lidi, nez se vrhnou do praxe...

Jen bych radši epub místo pdf...

To je divné, já si ho včera stáhnul v v mobi pro kindle a epub je tam taky.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 21. 07. 2017, 10:00:48
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?

Kedysi ludia vedeli najviac tak zle po rusky, bol vacsi dopyt po ceskej technickej literature. Ked ma clovek dostupne obrovske mnozstvo kvalitnej anglofonnej literatury, ktora je casto aj zadarmo (Tutorialy, ludsky pisane dokumentacie), preco by si kupoval cesku s obskurnou terminologiou? Treba poskytnut pridanu hodnotu, oproti anglofonnej literature. To je dnes velmi tazke.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: j 21. 07. 2017, 10:35:58
... Jak rikam - ostuda :-)
To neni ostuda, ostuda je, kdyz profesionalni prekladatel kterej neco preklada na fulltime, to preklada 3/4 roku, zatimco "deti" si totez prelozi za "odpoledne" ...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 21. 07. 2017, 10:46:09
... Jak rikam - ostuda :-)
To neni ostuda, ostuda je, kdyz profesionalni prekladatel kterej neco preklada na fulltime, to preklada 3/4 roku, zatimco "deti" si totez prelozi za "odpoledne" ...

"Detom" potom nechodia maily od citatelov, co vsetsko si nahovno prelozili. Nieco si zle prelozia, zle pochopia, ale v konecnom dosledku to az tak nevadi. Kniha musi byt prelozena spravne.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 21. 07. 2017, 12:43:38
Kedysi ludia vedeli najviac tak zle po rusky, bol vacsi dopyt po ceskej technickej literature. Ked ma clovek dostupne obrovske mnozstvo kvalitnej anglofonnej literatury, ktora je casto aj zadarmo (Tutorialy, ludsky pisane dokumentacie), preco by si kupoval cesku s obskurnou terminologiou? Treba poskytnut pridanu hodnotu, oproti anglofonnej literature. To je dnes velmi tazke.

Je dobré znát terminologii v jazyce, ve kterém komunikujete s kolegy. České knihy si občas koupím. Překladům se vyhýbám.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Petr 21. 07. 2017, 16:43:33
Mimochodem, odkud berete anglickou literaturu? Myslim tim tistene knihy, ne pdf z netu. Ja jsem spis na papir, rad si podtrhavam atd na monitoru je to dost nepohodlny.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kit 21. 07. 2017, 17:08:31
Btw: neni spatny ten novy "Pruvodce labyrintem algoritmu", co ho vydal nic. Doufam, ze ho prelouska co nejvic lidi, nez se vrhnou do praxe...

Jen bych radši epub místo pdf...

To je divné, já si ho včera stáhnul v v mobi pro kindle a epub je tam taky.

Díky za tip, už ho mám také.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: j 21. 07. 2017, 17:20:41
"Detom" potom nechodia maily od citatelov, co vsetsko si nahovno prelozili. Nieco si zle prelozia, zle pochopia, ale v konecnom dosledku to az tak nevadi. Kniha musi byt prelozena spravne.
Tak to jiste ... jeste sem nevidel knizku ve ktery by nebyl naprosto zasadni bug v prekladu.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: zboj 21. 07. 2017, 17:25:13
Mimochodem, odkud berete anglickou literaturu? Myslim tim tistene knihy, ne pdf z netu. Ja jsem spis na papir, rad si podtrhavam atd na monitoru je to dost nepohodlny.
Amazon
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Cikáda 21. 07. 2017, 17:35:09
Mimochodem, odkud berete anglickou literaturu? Myslim tim tistene knihy, ne pdf z netu. Ja jsem spis na papir, rad si podtrhavam atd na monitoru je to dost nepohodlny.

Třeba Amazon, ale jestli nechceš řešit účet nebo dopravu, tak se to dá sehnat třeba přes Oxford bookshop, kde ti to z něj třeba objednají a ty si to vyzvedneš. A nakladatelství třeba O'Reilly, knížky bývají kvalitní (i když něco stojí).
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: v 21. 07. 2017, 18:14:51
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: zboj 21. 07. 2017, 19:07:50
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?
Awodeyho Category Theory je hodně dobře napsaná.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: trr 21. 07. 2017, 20:18:47
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?

Ty knihy tam jsou nějak divně levné. Zahrniční odborná kniha za 400 Kč ?? :o
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: zboj 21. 07. 2017, 20:21:57
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?

Ty knihy tam jsou nějak divně levné. Zahrniční odborná kniha za 400 Kč ?? :o
Je to černota. Já používám Amazon.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Trident 21. 07. 2017, 21:08:24
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?

Kedysi ludia vedeli najviac tak zle po rusky, bol vacsi dopyt po ceskej technickej literature. Ked ma clovek dostupne obrovske mnozstvo kvalitnej anglofonnej literatury, ktora je casto aj zadarmo (Tutorialy, ludsky pisane dokumentacie), preco by si kupoval cesku s obskurnou terminologiou? Treba poskytnut pridanu hodnotu, oproti anglofonnej literature. To je dnes velmi tazke.
Protože čeští kakademici stále používají české pojmy a některá méně rozhodná děcka začínají s IT teprve od střední a to typicky prumyslovky, kde je to s jazyky ještě horsi než na IMHO zbytečných gymplech. Popis anglicky spínaný zdroj, popis anglicky comp. Věd fiktivní rozhovor na téma závada el. Zařízení. No zapomeňte že nějaký prestarly inza bude hovořit anglicky na tato témata. Nic jako anglicky týden kdy všichni učitele mluví anglicky taky neni.
 A kde má takový junior pak mít pozitivní jazykový příklad?
Prostě vyžaduje ten nejdebilnejsi jazyk pro techniku-cestinu a s tím I knihy. Jak před 30ti lety.

Celý to umocňuje root.cz co podporuje hnusky typu jižní můstek, jednodeskove počítače, sezení atd.  Jak když člověk otevřel amaro a nestačil se divit kde obrozenci zanechali geneticky material...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 21. 07. 2017, 21:32:52
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?

Ty knihy tam jsou nějak divně levné. Zahrniční odborná kniha za 400 Kč ?? :o
Je to černota. Já používám Amazon.

Jaká černota? Bookdepository dlouhá léta fungovalo jako prima obchod a před časem ho koupil Amazon. Dál ho drží jako samostatný brand.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 21. 07. 2017, 21:54:59
Protože čeští kakademici stále používají české pojmy a některá méně rozhodná děcka začínají s IT teprve od střední a to typicky prumyslovky, kde je to s jazyky ještě horsi než na IMHO zbytečných gymplech. Popis anglicky spínaný zdroj, popis anglicky comp. Věd fiktivní rozhovor na téma závada el. Zařízení. No zapomeňte že nějaký prestarly inza bude hovořit anglicky na tato témata. Nic jako anglicky týden kdy všichni učitele mluví anglicky taky neni.
 A kde má takový junior pak mít pozitivní jazykový příklad?
Prostě vyžaduje ten nejdebilnejsi jazyk pro techniku-cestinu a s tím I knihy. Jak před 30ti lety.

Celý to umocňuje root.cz co podporuje hnusky typu jižní můstek, jednodeskove počítače, sezení atd.  Jak když člověk otevřel amaro a nestačil se divit kde obrozenci zanechali geneticky material...

proč vůbec navštěvuješ české weby? Buď komunikuj česky nebo anglicky. Míchat to dohromady je známka buranství. Stejně jako používání germanismů.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 21. 07. 2017, 23:02:14
tak když už stejně odbočujeme - doporučí někdo něco zábavného odsud https://www.bookdepository.com/category/1480/Mathematical-Logic ?

Odporucam toto, je to dobre, obsirne a nazorne napisane:
https://www.bookdepository.com/Mathematical-Logic-for-Computer-Science-Mordechai-Ben-Ari/9781447141280?ref=grid-view&qid=1500670694270&sr=1-1
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 21. 07. 2017, 23:19:10
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?

Kedysi ludia vedeli najviac tak zle po rusky, bol vacsi dopyt po ceskej technickej literature. Ked ma clovek dostupne obrovske mnozstvo kvalitnej anglofonnej literatury, ktora je casto aj zadarmo (Tutorialy, ludsky pisane dokumentacie), preco by si kupoval cesku s obskurnou terminologiou? Treba poskytnut pridanu hodnotu, oproti anglofonnej literature. To je dnes velmi tazke.
Protože čeští kakademici stále používají české pojmy a některá méně rozhodná děcka začínají s IT teprve od střední a to typicky prumyslovky, kde je to s jazyky ještě horsi než na IMHO zbytečných gymplech. Popis anglicky spínaný zdroj, popis anglicky comp. Věd fiktivní rozhovor na téma závada el. Zařízení. No zapomeňte že nějaký prestarly inza bude hovořit anglicky na tato témata. Nic jako anglicky týden kdy všichni učitele mluví anglicky taky neni.
 A kde má takový junior pak mít pozitivní jazykový příklad?
Prostě vyžaduje ten nejdebilnejsi jazyk pro techniku-cestinu a s tím I knihy. Jak před 30ti lety.

Celý to umocňuje root.cz co podporuje hnusky typu jižní můstek, jednodeskove počítače, sezení atd.  Jak když člověk otevřel amaro a nestačil se divit kde obrozenci zanechali geneticky material...

Imho "zbytecne gyply", zomg  ::)  Nie su zbytocne, umoznuju cloveku mysliet v sirsich suvislostiach. Na nasom gymnaziu sme mali informatiku na velmi slusnej urovni. Kto si to v polke studia rozmyslel, mohol ist hoci na medicinu, alebo na pravo (proste hocikam). Ale inak s tymi akademikmi a nazvoslovim suhlasim. Veduci mojej diplomovky a neskor skolitel na dizertacke sa usiloval pretlacit pojem "viacnitove programovanie", lebo pri viacvlaknovom porgramovani sa stracala aluzia na nit myslienok. Framework preklada ako "ramec" array ako "retazec" a ine pikosky. Inac je velmi mudry, ale terminologiu ma velmi cudnu. Preto som radsej zaverecne prace pisal po anglicky, aby som neprznil slovencinu.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JS 22. 07. 2017, 06:20:14
Celý to umocňuje root.cz co podporuje hnusky typu jižní můstek, jednodeskove počítače, sezení atd.  Jak když člověk otevřel amaro a nestačil se divit kde obrozenci zanechali geneticky material...

Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-) Je to asi jako kdyz si v 90. letech Cesi davali do nazvu firem anglicka a nemecka slova (a vlastne se to dela doted), protoze cestina nevypadala dostatecne "hoch".

Neco podobneho jsou treba sprosta slova - ja mam treba daleko mensi problem klit v anglictine nez v cestine.

Jinak Amazon je fajn, akorat se musi platit clo.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pako 22. 07. 2017, 09:07:11
Jinak Amazon je fajn, akorat se musi platit clo.

Nikoli pokud kupujete z některého Amazonu v EU (.co.uk, .de, .es). V EU se platí jen DPH, bývá levnější doprava (resp. u .de může být přes určitý objem zdarma).
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: uuid 22. 07. 2017, 11:01:15
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? Kdysi byl obrovský výběr, nyní to je Lego, Super Mario nebo vikingské copánky. Například Grada vydáva neuveřitelní množství knih z oboru zdravotnictví. Není dopyt?

Kedysi ludia vedeli najviac tak zle po rusky, bol vacsi dopyt po ceskej technickej literature. Ked ma clovek dostupne obrovske mnozstvo kvalitnej anglofonnej literatury, ktora je casto aj zadarmo (Tutorialy, ludsky pisane dokumentacie), preco by si kupoval cesku s obskurnou terminologiou? Treba poskytnut pridanu hodnotu, oproti anglofonnej literature. To je dnes velmi tazke.
Protože čeští kakademici stále používají české pojmy a některá méně rozhodná děcka začínají s IT teprve od střední a to typicky prumyslovky, kde je to s jazyky ještě horsi než na IMHO zbytečných gymplech. Popis anglicky spínaný zdroj, popis anglicky comp. Věd fiktivní rozhovor na téma závada el. Zařízení. No zapomeňte že nějaký prestarly inza bude hovořit anglicky na tato témata. Nic jako anglicky týden kdy všichni učitele mluví anglicky taky neni.
 A kde má takový junior pak mít pozitivní jazykový příklad?
Prostě vyžaduje ten nejdebilnejsi jazyk pro techniku-cestinu a s tím I knihy. Jak před 30ti lety.

Celý to umocňuje root.cz co podporuje hnusky typu jižní můstek, jednodeskove počítače, sezení atd.  Jak když člověk otevřel amaro a nestačil se divit kde obrozenci zanechali geneticky material...

Imho "zbytecne gyply", zomg  ::)  Nie su zbytocne, umoznuju cloveku mysliet v sirsich suvislostiach. Na nasom gymnaziu sme mali informatiku na velmi slusnej urovni. Kto si to v polke studia rozmyslel, mohol ist hoci na medicinu, alebo na pravo (proste hocikam). Ale inak s tymi akademikmi a nazvoslovim suhlasim. Veduci mojej diplomovky a neskor skolitel na dizertacke sa usiloval pretlacit pojem "viacnitove programovanie", lebo pri viacvlaknovom porgramovani sa stracala aluzia na nit myslienok. Framework preklada ako "ramec" array ako "retazec" a ine pikosky. Inac je velmi mudry, ale terminologiu ma velmi cudnu. Preto som radsej zaverecne prace pisal po anglicky, aby som neprznil slovencinu.

uff v kazdem pripade prekladat "array" na "retazec" je blbost, uz tak je zrovna s polem problem (array vs. field), tak si to jeste nezkaz takto :)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JanoCh 22. 07. 2017, 12:17:27
Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-)...
Tak schválne, poprosím o preklad, len tak čo ma narýchlo napadá:
effective a efficient
business case
buffer a stack
;)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 22. 07. 2017, 12:36:16
Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-)...
Tak schválne, poprosím o preklad, len tak čo ma narýchlo napadá:
effective a efficient
business case
buffer a stack
;)

effective a efficient - s idiotem co používá v češtině slova effecient a effective jsem se ještě nesetkal
business case - já bych to přeložil jako situace
buffer - vyrovnávací paměť
stack - zásobník
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: nn 22. 07. 2017, 16:04:30
Máte niekto skúsenosti s elektronickými čítačkami kníh? Skutočne je to porovnateľné s čítaním na papieri a skutočne to až tak nezaťažuje oči? Vedeli by ste mi nejakú doporučiť na základe skúseností? Dik.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 22. 07. 2017, 16:55:11
Máte niekto skúsenosti s elektronickými čítačkami kníh? Skutočne je to porovnateľné s čítaním na papieri a skutočne to až tak nezaťažuje oči? Vedeli by ste mi nejakú doporučiť na základe skúseností? Dik.

Ja mam nepodsvietenu kindle 5, nestazujem si dobra je. Vsetko citam vo formate mobi. Len neviem, ci sa to este predava.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 22. 07. 2017, 17:06:10
Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-)
....

Ja mam iny problem, mne to znie rovnako vsetko hlupo. Alnglofoni vedia strasne hluposti nakombinovat - "lean startup branding" a podobne.  Ale ja mam skor problem, ze pouzivanie narodnej terminologie brzdi cloveka v dohladavani si informacii v anglofonnych zdrojoch. Anglofonnych zdrojov je radovo viac, nez zdrojov z nejakeho cecenska a slovinska.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Tomáš Roll 22. 07. 2017, 17:10:29
Máte niekto skúsenosti s elektronickými čítačkami kníh? Skutočne je to porovnateľné s čítaním na papieri a skutočne to až tak nezaťažuje oči? Vedeli by ste mi nejakú doporučiť na základe skúseností? Dik.

Podsvícené jsou s rovnatelné. Měl jsem nepodsvícený Kindle 2, teď mám podsvícený Kindle Paperwhite 3. Je to lepší. Na odborné texty se moc nehodí, vždycky tam něco blbě zalomí.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JanoCh 22. 07. 2017, 21:38:31
Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-)...
Tak schválne, poprosím o preklad, len tak čo ma narýchlo napadá:
effective a efficient
business case
buffer a stack
;)

effective a efficient - s idiotem co používá v češtině slova effecient a effective jsem se ještě nesetkal
business case - já bych to přeložil jako situace
buffer - vyrovnávací paměť
stack - zásobník
Effective vs efficient - ale ved o tom sa predsa bavime. Nieco je tazke, resp nemozne spravne prelozit.
business case - situacia je moc obsirny pojem, business case je specifickejsi pojem.
buffer a stack - ok, pokial to je pamat.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 22. 07. 2017, 21:54:08
Mne taky vzdycky prislo, ze anglicke nazvy jsou tak nejak prirozenejsi a lip znejici, ale ve skutecnosti je to jen iluze. Ve skutecnosti tohle jsou skutecne odpovidajici preklady, a ty nazvy jsou v anglictine debilni uplne stejne. :-)...
Tak schválne, poprosím o preklad, len tak čo ma narýchlo napadá:
effective a efficient
business case
buffer a stack
;)

effective a efficient - s idiotem co používá v češtině slova effecient a effective jsem se ještě nesetkal
business case - já bych to přeložil jako situace
buffer - vyrovnávací paměť
stack - zásobník
Effective vs efficient - ale ved o tom sa predsa bavime. Nieco je tazke, resp nemozne spravne prelozit.
business case - situacia je moc obsirny pojem, business case je specifickejsi pojem.
buffer a stack - ok, pokial to je pamat.

jsem myslel, že se bavíme o tom, jsetli se mají v češtině a slovenštině používat anglické termíny. Žádné dva jazyky nejdou přeložit 1:1.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 01. 01. 2019, 17:24:49
Cestina je krasny jazyk, slovenstina je chudera co se snazi vymezit. Neco si prectete o historii slovenstiny. Sveho casu se uvazovalo ze cestina diky sve rozmanitosti je dobra na popis jak technickych (vlastni tvorba slov ne prebirani odjinud) tak prirodopisnych nazvu, a ze je prevezmou ostatni slovanske jazyky, ktere nemely svoje ekvivalenty a pouzivaly anglicke nebo nemecke nebo latinske nazvy.

Nad tim pojednanim ze anglicke odborne terminy davaji smysl, jsem se fakt zasmal. Nektere terminy jsou fakt kraviny, co nedavaji smysl, protoze autor termina technika (pokud nekdo vi jak se to spravne sklonuje postnete odkaz), je vtipalek.

Jeden za vsechny: swimming pool a dalsi nazvy CASE nastroju. Jen tak bokem case je zkratka Computer Aided Systems Engineering ale vsichni vime jak to je s temi zkratkami, nejdriv se vymysli nazev a pak se hledaji slova za ty pismenka.

K tem prekladum odborne literatury, ono by to slo kdyby byl uz prelozeny zakladni ramec te problematiky (ta se na case nemeni) a dilci zmeny by se tim daly rychleji podchytit. Ale jasne je ze na prvnim miste je navratnost investice (nektere odborne knizky asi nevyjdou nikdy u nas v cestine protoze zakladna co by si ji koupila je 20 lidi) a ne prospesnost prekladu pro komunitu odborniku.

K soucasne laksnosti vydavatelu je snad jedine pozitivni, ze tu mame google translator a je den ode dne lepsi a lepsi. Takze se snad dozijeme dne kdy si budeme moct anglickou knihu prelozit vicemene do srovnatelne semanticke urovne jako u originalni knihy.

U nas asi neexistuje neco jako prekladatelske hnuti (jako sveho casu v arabskem svete) co by prekladalo knihy napric obory? Pokud jo hodte prosim odkaz.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: karlik 01. 01. 2019, 19:02:31
Máte niekto skúsenosti s elektronickými čítačkami kníh? Skutočne je to porovnateľné s čítaním na papieri a skutočne to až tak nezaťažuje oči? Vedeli by ste mi nejakú doporučiť na základe skúseností? Dik.

Mám čtečku s podsvícením.
Na čtení k vodě je to dobré.
Na odbornou literaturu nebo manuály je to nepoužitelné.
Je to pooooomaléééé, neumí to barvičky, je to malé (mám 7 inch) na manuály.
Velký mobil je lepší.
Jo, a je to špatně vidět v umělém osvětlení - zářivky jsou ale naprosto, naprosto nevhodné podsvětlení pro čtečku. :-)

A co se týče odborné literatury:
Kdo to myslí vážně, tak jedině angličtina.
Vždyť ani češi, kteří vytvářejí manuály pro RedHat, to tvoří výhradně v angličtině (trochu paradox, že)...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Digi 01. 01. 2019, 22:44:56
...Takze se snad dozijeme dne kdy si budeme moct anglickou knihu prelozit vicemene do srovnatelne semanticke urovne jako u originalni knihy.
Snad se dožijeme toho, že znalost angličtiny v populaci a její výuka bude na vysoké úrovni. A vůbec by mně nevadilo, kdyby národní obrození neproběhlo.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: krecek 01. 01. 2019, 23:45:07
Jaký máte názor na neschopnost vydavatelů jako Computer Press nebo Grada vydávat kvalitní IT knihy? ...
Můj názor je, že české knihy o počítačích jsou naprosto zbytečné. Kdo to myslí v IT vážně se prostě musí naučit anglicky.
Manuály jsou anglicky, většina programů je anglicky a v čechách neni jediné dobré fórum o IT.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: krecek 02. 01. 2019, 00:08:29
...
Vždyť ani češi, kteří vytvářejí manuály pro RedHat, to tvoří výhradně v angličtině (trochu paradox, že)...
Na tom neni nic paradoxního. Český manuál je max pro několik milionů potenciálních čtenářů, ale ten anglický pro miliardy. I když asi ne všichni budou mít zájem o linux.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Fantomas 02. 01. 2019, 00:53:02
Cestina je krasny jazyk, slovenstina je chudera co se snazi vymezit. Neco si prectete o historii slovenstiny. Sveho casu se uvazovalo ze cestina diky sve rozmanitosti je dobra na popis jak technickych (vlastni tvorba slov ne prebirani odjinud) tak prirodopisnych nazvu, a ze je prevezmou ostatni slovanske jazyky, ktere nemely svoje ekvivalenty a pouzivaly anglicke nebo nemecke nebo latinske nazvy.
Definuj "sveho casu". A nejsem si jist, ze mas pravdu ve tvem pohledu na cestina/slovenstina.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: BaldSlattery 02. 01. 2019, 02:04:45
...Takze se snad dozijeme dne kdy si budeme moct anglickou knihu prelozit vicemene do srovnatelne semanticke urovne jako u originalni knihy.
Snad se dožijeme toho, že znalost angličtiny v populaci a její výuka bude na vysoké úrovni.
Zatím to na to moc nevypadá.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 02. 01. 2019, 09:21:26
Effective vs efficient - ale ved o tom sa predsa bavime. Nieco je tazke, resp nemozne spravne prelozit.
business case - situacia je moc obsirny pojem, business case je specifickejsi pojem.

Effective - efektivní
Efficient - účinný
Busines case - Obchodní případ (už jsem to tak párkrát viděl a nebyl to nejhorší text)

Kde je problém?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 02. 01. 2019, 09:29:01
Můj názor je, že české knihy o počítačích jsou naprosto zbytečné.

Spíš se to motá v kruhu.

Zkus sehnat CZ papírový manuál k Linuxu, kde je systemd. Nikde. A při tom dá sakra hodně práce se mu vyhnout. Vydavatel ti odpoví, že nivá nebude, dokud se nevyprodá stará a stará mu leží ve skladu pět let, protože to nikdo nechce. A nikdo to nechce, protože to není aktuální...

Kdo to myslí v IT vážně se prostě musí naučit anglicky.
Manuály jsou anglicky, většina programů je anglicky a v čechách neni jediné dobré fórum o IT.

To každopádně souhlas. Pár set lidí se znalostí oboru, češtiny a slušnýho chování ti druhý Stack Overflow dohromady nedá ani náhodou.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 02. 01. 2019, 09:38:08
To každopádně souhlas. Pár set lidí se znalostí oboru, češtiny a slušnýho chování ti druhý Stack Overflow dohromady nedá ani náhodou.

Mozno ze by potom stalo za to skusit spravit slovensky Stack Overflow.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 02. 01. 2019, 11:05:03
Někomu to za to stojí: https://knihy.nic.cz/ (https://knihy.nic.cz/)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 02. 01. 2019, 15:04:46

Spíš se to motá v kruhu.

Zkus sehnat CZ papírový manuál k Linuxu, kde je systemd. Nikde. A při tom dá sakra hodně práce se mu vyhnout. Vydavatel ti odpoví, že nivá nebude, dokud se nevyprodá stará a stará mu leží ve skladu pět let, protože to nikdo nechce. A nikdo to nechce, protože to není aktuální...

I když mám tištěnou literaturu rád, tak papír je pro odbornou PC literaturu v češtině nedostupné medium. Možná by stálo za úvahu mít edici odborné literatury čistě pro čtečky v rozsahu cca do 100 stránek. Takový objem textu je možné dát za pár měsíců dohromady, je možné jej revidovat a také je možné je přečíst za několik dnů - a neprokousávat se zbytečnou vatou. Možná by to mohlo fungovat, a nemuselo by to být prodělečné. Určitě to nebude výdělečné.

Aby jazyk nestagnoval, tak je důležité psát a mít odbornou literaturu v národním jazyku a pokud možno psanou čitelně, srozumitelně. Je nutné zavádět, stabilizovat terminologii - tak aby se s ní dalo jazykově pracovat - např. v češtině skloňovat, atd. Samozřejmě, že anglickou terminologii zná každý, ale zkuste ji používat v česky psaném dokumentu, aby to nervalo za uši.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 02. 01. 2019, 16:41:59
Citace: PetrM link=topic=15891.msg301232#msg30123
...
Spíš se to motá v kruhu.

Zkus sehnat CZ papírový manuál k Linuxu, kde je systemd. Nikde.  ...
Dovolim si tvrdit, ze ceskeho manualu k systemd by se prodaly maximalne jednotky kusu.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 02. 01. 2019, 16:46:04

Spíš se to motá v kruhu.

Zkus sehnat CZ papírový manuál k Linuxu, kde je systemd. Nikde. A při tom dá sakra hodně práce se mu vyhnout. Vydavatel ti odpoví, že nivá nebude, dokud se nevyprodá stará a stará mu leží ve skladu pět let, protože to nikdo nechce. A nikdo to nechce, protože to není aktuální...

I když mám tištěnou literaturu rád, tak papír je pro odbornou PC literaturu v češtině nedostupné medium. Možná by stálo za úvahu mít edici odborné literatury čistě pro čtečky v rozsahu cca do 100 stránek. Takový objem textu je možné dát za pár měsíců dohromady, je možné jej revidovat a také je možné je přečíst za několik dnů - a neprokousávat se zbytečnou vatou. Možná by to mohlo fungovat, a nemuselo by to být prodělečné. Určitě to nebude výdělečné.

Aby jazyk nestagnoval, tak je důležité psát a mít odbornou literaturu v národním jazyku a pokud možno psanou čitelně, srozumitelně. Je nutné zavádět, stabilizovat terminologii - tak aby se s ní dalo jazykově pracovat - např. v češtině skloňovat, atd. Samozřejmě, že anglickou terminologii zná každý, ale zkuste ji používat v česky psaném dokumentu, aby to nervalo za uši.
Muj nazor je uplne opacny.

Jsem si naprosto jisty ze ceskebknizecky do kapsy do sto stranek o it by byl propadak a nevum kdo by mel byt cilovyvzajemce?

A hlavne pro nic na svete nezacit jazykove pracovat s ustalenymi anglickymi terminy. Neni nic horsiho nez treba sklonovani - pocestovani anglickych slov.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: sad 02. 01. 2019, 17:17:09
Já bych zde vyzdvihl Učebnici jazyka C od Herouta, vážně jsem v žádné knize o C neviděl tak hezky pohromadě 4 způsoby, jak alokovat 2d pole. Myslím, že kdyby vyšla v angličtině, tak by z ní byl slušný bestseller. Jinak jsem s českým překladem zahraničních IT knih docela spokojen, tedy pokud je zachován zdrojový kód angličtině.

Překládat zdrojový kod do češtiny je kravina, a třeba Programovací jazyk C (Kernighan, Ritchie) v češtině má úplně jinou atmosféru než originál, protože jeho autoři kladli důraz na i správný programovací styl, vhodné pojmenování proměnných atd. Navíc česká verze má takovou chybku, a sice na str. 123 je nadpis "Ukazatele na pole; ukazatele na ukazatele", zatímco v originále je "Pointer Arrays; Pointers to Pointers", správně by tedy mělo být "Pole ukazatelů; ukazatele na ukazatele". Ale to je jen taková drobnost.

Nicméně někdy jsou české verze lepší než ty originální. Například originální verzi Mistrovství v PHP chybí na konci asi čtyři kapitoly, jelikož jsou dostupné pouze elektronicky. A v originále HTML, XHTML a CSS od Elizabeth Castro zase na konci chybí přehled HTML a CSS elementů.     
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 02. 01. 2019, 17:20:59

Jsem si naprosto jisty ze ceskebknizecky do kapsy do sto stranek o it by byl propadak a nevum kdo by mel byt cilovyvzajemce?

A hlavne pro nic na svete nezacit jazykove pracovat s ustalenymi anglickymi terminy. Neni nic horsiho nez treba sklonovani - pocestovani anglickych slov.

Určitě se mi čte / i píše snáz v češtině než v angličtině - a předpokládám, že nebudu samotný. Kvalitních, nepovrchních a ucelených informací je, a to i když vezmu v potaz internet a samozřejmě anglické weby a blogy, překvapivě málo.

Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 02. 01. 2019, 17:24:08
Já bych zde vyzdvihl Učebnici jazyka C od Herouta, vážně jsem v žádné knize o C neviděl tak hezky pohromadě 4 způsoby, jak alokovat 2d pole. Myslím, že kdyby vyšla v angličtině, tak by z ní byl slušný bestseller. Jinak jsem s českým překladem zahraničních IT knih docela spokojen, tedy pokud je zachován zdrojový kód angličtině.

Herout pomerne komplikovane vysvetloval jednoduchy programovaci jazyk.  Slovensky preklad K&R bol lepsi http://sk.olejar.eu/product/185105/ .  Vysvetloval C-cko priamociaro bez zbytocnych obfuskacii.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kiwi 02. 01. 2019, 17:41:59
A hlavne pro nic na svete nezacit jazykove pracovat s ustalenymi anglickymi terminy. Neni nic horsiho nez treba sklonovani - pocestovani anglickych slov.
Jenže čeština jakožto flektivní jazyk skloňování tak nějak potřebuje. Takže máš na výběr - buď psát anglicky, nebo počeštit a skloňovat, nebo najít česká synonyma. Není nic horšího než český text prošpikovaný jakýmisi vetřelci, s nimiž si pisatel nevěděl rady.

Přikláněl bych se k té třetí variantě. Angličtina je dnes již v podstatě zdegenerovaný jazyk. Dá se říci, že veškerá anglická terminologie v jakémkoli oboru je naprostá znouzectnost. Recyklují se slova, která mají jiný význam, a to dokonce i uvnitř oboru, pojmenovává se málo výstižně, používají se až infantilní výrazové prostředky. Nejsem pro křečovité počešťování za každou cenu, ale taky nejsem pro křečovité bránění se počešťování za každou cenu. Vůbec mi nevadí použití některých termínů, třeba "trait", a taky mi nevadí, že se to normálně skloňuje podle vzoru hrad. Ale vadí mi, když někdo říká "list" místo seznam, "stack" místo zásobník apod. Jejich česká synonyma jsou zavedená a používaná desítky let, takže nechápu, proč ze sebe uživatel anglických výrazů dělá vola. Docela mi to vadí i v neformální komunikaci, v té formální je to neodpustitelný prohřešek.

Herout pomerne komplikovane vysvetloval jednoduchy programovaci jazyk.
No nevím, ale jestli Herout někomu připadá komplikovaný, tak by se v zájmu všech jeho potenciálních spolupracovníků měl raději od programování držet co nejdál.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 02. 01. 2019, 17:51:03
Muj nazor je ze ctecky jsou uz mimo misu. Existuji pridavne (cinske) mody kdy jde PDFko nalamat podle sire obrazovky, menit velikost pisma a orientace cteni. Kvuli barve uz je lepsi si poridit tablet s dostatecnym DPI, velikosti a pomerem stran jako ma strana A4. Da se tim cist i casopisy a komiksy.

K tomu narodnimu obrozeni, ty jsi dalsi multikulty co. Jazyk je nase kulturni dedictvi. Ti zvas co se stydi ze jsou Cesi at si jdou do rozvinutejsich zemi mluvit anglicky, uz jsou tam na vas moc zvedavi.

"Sveho casu" je cca 50.-60. leta, tedy za totace. A k te slovenstine, prakticky zadna Hoch slovenstina neexistovala, inteligence mluvila madarsky. Bacovska slovenstina neznala nektere terminy (pouzivala madarske patvary) a po odtrzeni od Uher a naroubovani na Cechy prebirala cele state z cestiny. Ted je situace jina, ted kde kdo vriska, kdyz se pouzije nejaky cechismus, protoze slovenstina nema vlastni. Proto jsou taky nekteri frustrovani a delaji vse v anglictine, protoze jim slovenstina nestaci, nebo se tlaci do CR, az se divim proc se vlastne trhali, kdyz na Morave je to samej Slovak.

Vysoka znalost anglictiny u nas nikdy nebude, bude to jako s rustinou. Bude tu mensi skupina multilingvinu, ale obycejni lidi budou chtit mluvit svym materskym jazykem. Pokud se teda nebudem muset ucit arabsky nebo cinsky.

Dobre forum o IT u nas? Problem je ze jich tu je moc a temata jsou roztristene napric ceskym webem.

K tomu Stack Overflow... nemusi se zakladat nove a vytvaret znova kolo. Proc treba Rusove maji vlastni jazykovou mutaci v ramci SE? Ja se bojim ze z nasich ITaku je na SE registrovano tak setina. Co tu treba zorganizovat nejakou akci Z a nahnat vsechny do SE a zaroven tam zalozit ceskoslovenskou jazykovou skupinu?

Klukum z CZ.NIC bychom meli libat ruce. Je jen skoda ze toho nevydavaji vice (prachy prachy prachy), ale prekladatel musi neco zrat jak zni slavny citat.

Pavle a neni uz neco podobneho a jmenuje se to wikipedie? A jak to s ni dopadlo. Banda jesitnych blbcu s patentem na pravdu. Ale bylo by to krasne mit vlastni odborne publikace (do par stran). Jak uz jsem psal chtelo by to mit prelozeny jadro problemu ktere na case nezastarava, ALE kdyz se nemuzou domluvit ani akademici napric vysokyma skolama, aby ten zaklad dali dohromady a misto toho syslej vlastni skripta a knizky (protoze citace na docenturu a autorsky zakon), tak co pak ta skupina co by to mela davat dohromady.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Fantomas 02. 01. 2019, 18:01:12
Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.
Bohužel se svět IT vyvíjí rychleji než jazyk, takže vytvořit kvalitní překlad anglických termínů může trvat dlouho nebo se nemusí vůbec podařit. Viz Yuhův český termín plužina. Používá ho někdo?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 02. 01. 2019, 18:08:20

Jsem si naprosto jisty ze ceskebknizecky do kapsy do sto stranek o it by byl propadak a nevum kdo by mel byt cilovyvzajemce?

A hlavne pro nic na svete nezacit jazykove pracovat s ustalenymi anglickymi terminy. Neni nic horsiho nez treba sklonovani - pocestovani anglickych slov.

Určitě se mi čte / i píše snáz v češtině než v angličtině - a předpokládám, že nebudu samotný. ... a to i když vezmu v potaz internet a samozřejmě anglické weby a blogy, překvapivě málo.
Já pracuji s linuxem a trochu programuji. V os mám vše anglicky, všechny příkazy jsou anglicky, všechny programy jsou anglicky, vývojové prostředí je anglicky, všechny manuály jsou anglicky ... proč bych měl přepínat na češtinu a číst českou knížku když jak sednu k pc tak je stejně vše anglicky???

A co se týká internetu a informací. V česku existuje jen jeden kvalitní web o linuxu (ne neni to root, je to ten co má linux v názvu). Dobré fórum neni v česku ani jedno. Web o programování přijatelné úrovně neni a web o technice taky ne. Tvrdit, že dobrých anglické webů a blogů je překvapivě málo je docela omezenost. Anglicky je vše na dosah ruky. pro příklad:
https://www.tecmint.com/
https://www.certdepot.net/
https://www.linode.com/docs/
https://www.experts-exchange.com/

Co víc chtít?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 02. 01. 2019, 18:13:03
Herout pomerne komplikovane vysvetloval jednoduchy programovaci jazyk.
No nevím, ale jestli Herout někomu připadá komplikovaný, tak by se v zájmu všech jeho potenciálních spolupracovníků měl raději od programování držet co nejdál.

K&R je ovela lepsia kniha pre zaciatocnikov, ide od naprostych zakladov, nazornejsie vysvetluje pojmy a nesnazi sa machrovat. Heroutov styl mi nikdy nesedel.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kiwi 02. 01. 2019, 18:49:46
Herout pomerne komplikovane vysvetloval jednoduchy programovaci jazyk.
No nevím, ale jestli Herout někomu připadá komplikovaný, tak by se v zájmu všech jeho potenciálních spolupracovníků měl raději od programování držet co nejdál.

K&R je ovela lepsia kniha pre zaciatocnikov, ide od naprostych zakladov, nazornejsie vysvetluje pojmy a nesnazi sa machrovat. Heroutov styl mi nikdy nesedel.
Každému holt vyhovuje něco jiného. A taky je pravda, že C jsem se neučil jako začátečník, ale jako člověk mající za sebou několik let zkušeností s BASICem, Assemblerem a Pascalem. K&R jsem měl k dispozici v tom slovenském překladu z roku 1988 a ta knížka mi nesedla - i z toho důvodu, že často nekorespondovala s ANSI normou a doporučeními.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 02. 01. 2019, 18:56:26
proč bych měl přepínat na češtinu a číst českou knížku když jak sednu k pc tak je stejně vše anglicky???

Protože máš českého uživatele?
A ten má pořád ještě radši to skloňování než anglické jednoslabičné opičí skřeky se stovkou různých významů podle kontextu, které se za pár let stejně úplně změní.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Jano7 02. 01. 2019, 19:56:38
České tituly mne a mnohým ďalším pred vyše 20 rokmi veľmi pomohli, keď sme spoznávali počítače a učili sme sa programovať. Teraz je však už iný svet. Dnes mi dôjde kniha z Amazonu priamo domov do dvoch-troch tyždňov.
Okrem angličtiny vychádzajú ešte na v Európe kvalitné tituly v ruštine, nemčine a francúzštine. V ostatných jazykoch je to neekonomické. Priamo v češtine vyšla kvalitná kniha pred 10 rokmi: Jadro systému Linux od Lukáša Jelínka, odvtedy som nevidel nič.  https://www.martinus.sk/?uItem=48352


Citace
K&R je ovela lepsia kniha pre zaciatocnikov, ide od naprostych zakladov, nazornejsie vysvetluje pojmy a nesnazi sa machrovat. Heroutov styl mi nikdy nesedel.

Herout je klasika a klasika sa nekritizuje, aj keď je čo. :) (Napr. ten Pascal tam.) Herout má veľmi zhustený výklad, ktorý ocenia práve pokročilejší programátori. Určite nie je vhodná pre začiatočníkov.
Najlepšou knihou o C čo som videl je podľa mňa C Primer Plus od Stephena Prata.

Citace
A k te slovenstine, prakticky zadna Hoch slovenstina neexistovala, inteligence mluvila madarsky. Bacovska slovenstina neznala nektere terminy (pouzivala madarske patvary) a po odtrzeni od Uher a naroubovani na Cechy prebirala cele state z cestiny. Ted je situace jina, ted kde kdo vriska, kdyz se pouzije nejaky cechismus, protoze slovenstina nema vlastni.

Jadro slovenského jazyka má 60 000 hesiel, nový slovník, na ktorom sa pracuje bude mať 240 000 hesiel. Čeština má vraj okolo 300 000. Aby sme si to dali do kontextu, dospelý vzdelaný človek ovláda 20-30 tisíc slov, pričom z nich veľkú časť používa len pasívne. Ľudia bežne vystačia s 5000 slovami. Je prirodzené, že jazyk preberá termíny z iných jazykov; deje sa to vo všetkých jazykoch. Angličtina napríklad brebrala nepreberné množstvo slov z latinčiny.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 02. 01. 2019, 20:05:44
Pavle a neni uz neco podobneho a jmenuje se to wikipedie? A jak to s ni dopadlo. Banda jesitnych blbcu s patentem na pravdu. Ale bylo by to krasne mit vlastni odborne publikace (do par stran). Jak uz jsem psal chtelo by to mit prelozeny jadro problemu ktere na case nezastarava, ALE kdyz se nemuzou domluvit ani akademici napric vysokyma skolama, aby ten zaklad dali dohromady a misto toho syslej vlastni skripta a knizky (protoze citace na docenturu a autorsky zakon), tak co pak ta skupina co by to mela davat dohromady.

Čtečky jsem uvedl jen jako příklad - jestli to budou tablety nebo něco jiného je technická záležitost.

Wikipedie nemůže zastoupit odbornou literaturu - je to encyklopedie - souhrn faktů. Chybí mi tam úvod, závěr a díky hypertextu se vlastně dost blbě lineárně čte - mám problém se soustředit, a když už se člověk soustředí, tak zjistí, že většina informací je na úrovni článků ze 100+1 - protože to je ten nejmenší společný průnik, na kterém se všichni shodnou.

U literatury nečekávám pouze fakta, ale i názory autora, zkušenosti, doporučení, závěry - podepřené autorem a jeho jménem. Tohle anonymní prostředí wikipedie neumožňuje, nedovoluje - nefunguje tam ručení jménem za obsah, a zrovna tak kvalitní článek na wiki vám nezvýší reputaci, protože je anonymní.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 02. 01. 2019, 20:22:35
Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.
Bohužel se svět IT vyvíjí rychleji než jazyk, takže vytvořit kvalitní překlad anglických termínů může trvat dlouho nebo se nemusí vůbec podařit. Viz Yuhův český termín plužina. Používá ho někdo?

To není záležitost roku, ale spíš desetiletí než se najdou vhodné překlady, než se stabilizuje terminologie. Souhlasím s tím, že IT je dynamický obor (a hlavně extrémně mladý) a víc než jinde se věci recyklují, znovuobjevují, a znovu pojmenovávají. Dost věcí se ale už stabilizovalo - hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: krecek 02. 01. 2019, 22:24:21
Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.
Bohužel se svět IT vyvíjí rychleji než jazyk, takže vytvořit kvalitní překlad anglických termínů může trvat dlouho nebo se nemusí vůbec podařit. Viz Yuhův český termín plužina. Používá ho někdo?

To není záležitost roku, ale spíš desetiletí než se najdou vhodné překlady, než se stabilizuje terminologie. Souhlasím s tím, že IT je dynamický obor (a hlavně extrémně mladý) a víc než jinde se věci recyklují, znovuobjevují, a znovu pojmenovávají. Dost věcí se ale už stabilizovalo - hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.
Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 03. 01. 2019, 07:18:48

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? Proč tu nikdo neprovozuje portály v angličtině nebo němčině? Takže nějaká poptávka tu je (byť malá - v IT v ČR je cca 200 000 osob - a z toho těch kteří jsou proaktivní, tak možná méně než 10000). Chybí autoři - chybí i jakýkoliv ekonomický (i mimo ekonomický) model distribuce. Módní témata (na kterých se dá dobře profitovat) asi více než kde jinde v IT rychle zastarávají - nikdo si v roce 2019 nekoupí "Mistrovství v Office 2012". Vycházejí docela dobrá skripta - ale ty se samozřejmě nedostanou do běžné distribuce.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 03. 01. 2019, 08:15:44
Určitě se mi čte / i píše snáz v češtině než v angličtině - a předpokládám, že nebudu samotný. Kvalitních, nepovrchních a ucelených informací je, a to i když vezmu v potaz internet a samozřejmě anglické weby a blogy, překvapivě málo.

Českou větu bez skloňování dost dobře napsat nelze. Tudíž buďto bude existovat česká odborná terminologie, včetně počeštěné přebrané, a nebo nebude existovat česky psaná odborná literatura. Souvisí to i s úrovní projevu, kulturou. V hovorové řeči to až tak nebolí, ale věty obsahu "tak tam inkrísni tu memory" vypadají zoufale a smutně.

Asi tak. Navíc terminologie je základ (aby se jedne nebavil o koze a druhý o voze) a v odborné literatuře je dobrým zvykem mít doménový slovník. Takže kvalitní kniha by měla obsahovat i toto - třeba tabulku, kde první sloupec bude použitý termín, druhý originál (anglický) a ve třetím sloupci bude stručně vysvětleno, čeho se slovo týká. A to z prvního sloupce vesele skloňovat a časovat... No problem.

Například:

Ukazatel | Pointer | Číslo, které vyjadřuje adresu nějakého elementu v paměti. Obvykle má definovaný vlastní datový typ.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JS 03. 01. 2019, 08:42:04
Dalsi faktor je i cena.. V 90. letech stala zahranicni kniha par tisicovek (a problem s importem), kdezto ceska par stovek. Dnes je to stejne nebo jsou anglicke originaly i levnejsi.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 03. 01. 2019, 08:51:45

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? ...
Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 03. 01. 2019, 08:55:13
hromada fundamentálních technologií je už starších 20-40 let.
Ale přicházejí jako novinky pod novými názvy. Šmejdi z toho těží a frikulíni hýkají blahem, jak jde ten vývoj dopředu.

Vycházejí docela dobrá skripta - ale ty se samozřejmě nedostanou do běžné distribuce.
Takže zpracované už to je, jenom by to stačilo učesat a přidat barvičky pro civilisty ;-)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pavel Stěhule 03. 01. 2019, 09:00:49

Prostě už pochop, že češtinu chce jen pár neschopných jedinců a ostatní jedou v angličtině. Kdyby to tak nebylo tak české knihy existují, ale nikdo je nevydává protože je lidi nechtěji.

Proč se tedy tady bavíme česky a proč root není v angličtině? ...
Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.

A v angličtině se netlachá? Pokud fórum není aktivně a agresivně moderované, tak je jasné, že se plní primárně nesmysly - taková je realita.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 03. 01. 2019, 09:44:53
A v angličtině se netlachá? Pokud fórum není aktivně a agresivně moderované, tak je jasné, že se plní primárně nesmysly - taková je realita.

Ono sa to zvykne plnit nezmyslami, aj ak moderator je prepal. Takzvany wikipedia syndrom.  Pisal som 2 clanky do sekcie slovenska literatura. Nejaky americky it-ckar mal tu sekciu na starosti. Najprv mi tam zacal pisat, ze nemam dostatocne zazdrojovane. Reku, ze to mam priamo od tych ludi. Tak, ze nemoze byt primarny vyskum, ze mam zazdrojovat. Ok, tak som zazdrojoval. Ze zdroj ma byt v anglictine. Tak som prelozil do anglictiny "zroj". Zasa ma potom sprdaval, ze ti ludia nie su dostatocne signifikantni (su signifikantni). Tak reku ze na to kaslem, nemam dost energie na taketo veci. Americkemu it-ckarovi asi prislo luto, vytiahol clanok z kosa, do ktoreho sa to medzitym dostalo a popastoval tam kadeke nezmysly z goodreads. Alebo to mozno spracoval nejakym botom pomocou scrapingu. (vyslovene blbosti) A co sa mi s tym chce urobit? Upozornit dotycneho na nezmysly? Nie, serem na to.

Moderator by mal byt osvieteny diktator a nie blbec vyzbrojeny pravidlami a postihnuty dunning-krugerovym efektom.
Root je zasa presny opak, tu napriklad jezko napise bulvarny clanok pre sirsie masy a v diskusii sa strhne cirkle jerk "expertov". Krcmar to holt nestiha.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: pako 03. 01. 2019, 10:24:33
Jeden z problémů české odborné technické literatury je že člověk pak musí buď umět dvě terminologie (českou a anglickou), nebo je uzavřen do českého sila s logicky omezenými informačními zdroji. Nějaké slovníčky na konci knihy to nevytrhnou.

Je to podobné jako s (výhradně) českými přepisy jmen a názvů z jazyků které nepoužívají latinku: vyhledat si dodatečné informace na základě českého článku v jiných jazycích přímo nejde, a ne každý/každá/každé je z pohledu wikipedie encyklopedicky významný natolik aby se tam dal "standardní mezinárodní" (tj. anglický) přepis najít (Si Ťin-pching -> Xi Jinping, Džamál Chášukdží -> Jamal Khashoggi)

To pak, logicky, vede k tomu že jak v IT, tak obecně člověk který zvládne angličtinu natolik aby v ní byl schopen (alespoň ve své zájmové doméně) plynule číst prostě z českého odborného prostředí "odejde".
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Danny 03. 01. 2019, 10:37:03
Taky české překlady anglických originálů IT knížek nebývají někdy nic moc: kvůli dostupnosti jsem kdysi koupil českou verzi K&R C a českou verzi The Art of Unix Programming: v K&R se rozhodli přeložit jména proměnných v příkladech ve zdrojácích, ale nedůsledně, takže tam hřezla anglická jména a blbě se to četlo. Ten Unix: tam bylo vyloženě hodně faulů typu že program na čtení newsů "news reader" byl přeložen jako "hlasatel" :)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Danny 03. 01. 2019, 10:50:01
Jeden z problémů české odborné technické literatury je že člověk pak musí buď umět dvě terminologie (českou a anglickou), nebo je uzavřen do českého sila s logicky omezenými informačními zdroji. Nějaké slovníčky na konci knihy to nevytrhnou.

Je to podobné jako s (výhradně) českými přepisy jmen a názvů z jazyků které nepoužívají latinku: vyhledat si dodatečné informace na základě českého článku v jiných jazycích přímo nejde, a ne každý/každá/každé je z pohledu wikipedie encyklopedicky významný natolik aby se tam dal "standardní mezinárodní" (tj. anglický) přepis najít (Si Ťin-pching -> Xi Jinping, Džamál Chášukdží -> Jamal Khashoggi)

To pak, logicky, vede k tomu že jak v IT, tak obecně člověk který zvládne angličtinu natolik aby v ní byl schopen (alespoň ve své zájmové doméně) plynule číst prostě z českého odborného prostředí "odejde".
Taky některé anglické termíny nemusí mít český ekvivalent: před pár lety jsem při rozhovoru s českým teď už bývalým kolegou použil termín "boilerplate", protože mě nenapadlo, jak to říct česky (a on zrovna tento termín neznal...)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: gll 03. 01. 2019, 11:08:11
Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.

odpad tu z toho děláš ty.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: pako 03. 01. 2019, 11:57:40
Jeden z problémů české odborné technické literatury je že člověk pak musí buď umět dvě terminologie (českou a anglickou), nebo je uzavřen do českého sila s logicky omezenými informačními zdroji. Nějaké slovníčky na konci knihy to nevytrhnou.

Je to podobné jako s (výhradně) českými přepisy jmen a názvů z jazyků které nepoužívají latinku: vyhledat si dodatečné informace na základě českého článku v jiných jazycích přímo nejde, a ne každý/každá/každé je z pohledu wikipedie encyklopedicky významný natolik aby se tam dal "standardní mezinárodní" (tj. anglický) přepis najít (Si Ťin-pching -> Xi Jinping, Džamál Chášukdží -> Jamal Khashoggi)

To pak, logicky, vede k tomu že jak v IT, tak obecně člověk který zvládne angličtinu natolik aby v ní byl schopen (alespoň ve své zájmové doméně) plynule číst prostě z českého odborného prostředí "odejde".
Taky některé anglické termíny nemusí mít český ekvivalent: před pár lety jsem při rozhovoru s českým teď už bývalým kolegou použil termín "boilerplate", protože mě nenapadlo, jak to říct česky (a on zrovna tento termín neznal...)

To je samozřejmě další věc: najít pro všechny technické termíny stručný a nějak, i metaforicky, výstižný český termín není reálné, dostali bychom se akorát znovu k čistonosoplenám a klapkobřinkostrojím.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: armabeton 03. 01. 2019, 12:09:31
To je samozřejmě další věc: najít pro všechny technické termíny stručný a nějak, i metaforicky, výstižný český termín není reálné, dostali bychom se akorát znovu k čistonosoplenám a klapkobřinkostrojím.

Jen na okraj a OT - ano, tyto dva termíny se uvádí s posměškem, jak celá ta snaha byla prapodivná, ale už se naopak neříká, kolik set (tisíců) nových slov se naopak ujalo.

Asi není nutné násilím překládat úplně všechno, ale hodně IT termínů už máme - datové typy (pole, zásobník, fronta, strom), základní hardware, algoritmy (třídění, řazení, vyhledávání)... Navíc docela dobře přebíráme zahraniční slova a pracujeme s nimi, jako s původními slovy (změna rodu, pády.) - a když to nezní násilně, proč ne?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pytlík 03. 01. 2019, 13:05:50
Jak hodně je špatný český překlad knihy K&R C?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Pytlík 03. 01. 2019, 13:06:58
...
Tvrdit, že dobrých anglické webů a blogů je překvapivě málo je docela omezenost. Anglicky je vše na dosah ruky. pro příklad:
https://www.tecmint.com/
https://www.certdepot.net/
https://www.linode.com/docs/
https://www.experts-exchange.com/

Co víc chtít?
Nemáš toho víc?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 03. 01. 2019, 13:35:25
...
Tvrdit, že dobrých anglické webů a blogů je překvapivě málo je docela omezenost. Anglicky je vše na dosah ruky. pro příklad:
https://www.tecmint.com/
https://www.certdepot.net/
https://www.linode.com/docs/
https://www.experts-exchange.com/

Co víc chtít?
Nemáš toho víc?
Jistě, stačí se zeptat google.com
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 03. 01. 2019, 13:43:57
Toto fórum přesně potvrzuje co říkám a čeština je známka odpadu. Vem si, kolik je tu zajímavých it témat a kolk procent ej tlachání o platech a nesmysly. Protože sem chodíme tlachat tak se bavíme česky.

odpad tu z toho děláš ty.
Tak se podívej do /dev/null Zamčená témata a témata o ničem.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Tomáš Roll 03. 01. 2019, 14:43:25

A k te slovenstine, prakticky zadna Hoch slovenstina neexistovala, inteligence mluvila madarsky.
To je nepochopení. Hochdeutsch neznamenála němčinu vyšších vrstev, ale opravdu němčinu z hor.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: sad 03. 01. 2019, 15:09:40
Jak hodně je špatný český překlad knihy K&R C?
Ten překlad od češtiny není vůbec špatný, ale vadí mi, že přeložili i samotné ukázky kódu, takže je lepší si pořídit originál.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 03. 01. 2019, 15:43:48
Ten překlad od češtiny není vůbec špatný, ale vadí mi, že přeložili i samotné ukázky kódu, takže je lepší si pořídit originál.

Za překlad zdrojáků bych taky kopal do rozkroku. Když překládat, tak max. komentáře. Někde to zapomenou přeložit, jinde použijí synonymum a pak člověk kouká, že tuhle je to fail(), tady je to chyba() a po dalších 10 řádcích se volá porucha() :Q Klika, že tam zatím nikdo nenarval diakritiku.

Navíc jak má člověk zažitý mít komplet zdroják v angličtině (minimálně postahovaný knihovny a interface k nim) a počeštění dost brutálně trhá oči.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 03. 01. 2019, 22:55:58
Pro me za me at si kazdy programuje v jakem jazyku chce.  Je to snad jeho svobodna volba. Kdyz to nekdo chce davat na GitHub nebo jinam tak by bylo dobre to udelat v anglictine. Nebo ve firme se drzet nejakych zazitych zvyklosti sic to jsou nekdy pekny kraviny.

Ja treba programuju v cestine svoje casti kodu. Proste v tomto jazyku myslim a kdyz se po case ke kodu vratim lepe ho chapu. A kdyz je nejaka problematika jiz probrana a prelozena do cestiny tak radsi sahnu pro ceskem prekladu, je to lepsi na pochopeni te problematiky, jasne pro podrobnejsi nuance pak jdu na anglicke zdroje, ale kdyz nemusim tak jsem radsi.

To jak tu nekdo pronesl ze cestina v IT je jen pro bridily, nebo tak nejak, to jsou docela silna slova. Ptam se co tu dela, ze se sam snizuje na tuto nasi zaprdenou uroven. Francouzi jsou na svuj jazyk hrdi. Proc my tu musime mit takove jedince, kterym cestina pripadne slovenstina (pro bratry Slovaky) smrdi, ale sami jim sem pisou. Beda jestli mate cesky interface v mobilu.

Jo tim slovnikem by se mohlo zacit. A pokud anglicky nazev pojmu je v anglictine kravina, proc to prekladat doslovne? Proc si cestina nemuze vymyslet vlastni pojem? Podle toho jak se ten pojem projevuje nebo z ceho se sklada.
A tem kterym smrdi cestina muze byt jedno co si a jak si prelozime do cestiny.

Co lidi z rootu? Zhostili by se toho?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: m. 04. 01. 2019, 00:34:06

Tak schválne, poprosím o preklad, len tak čo ma narýchlo napadá:
effective a efficient
Tady zalezi, jako v anglictine u temer vsech slov na kontextu, jsou to i v synonyma ale jen v nekterych pripadech jsou vzajeme zamenitelna. Takze effective muze byt treba "skutecny" viz vyznam effective user id. Efficient muze byt treba "vykonny".

business case
Cesky se tomu rika "projektovy zamer".

buffer a stack
;)
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kiwi 04. 01. 2019, 00:57:46
buffer a stack
;)
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
Děláš si p.del, nebo to myslíš vážně?  ;D
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 04. 01. 2019, 04:53:31
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
S důrazem na to "nevim", a rozhodně to nebude jenom tady!
Ona zrovna tady ta česká terminologie byla už před čtyřiceti lety.

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: pako 04. 01. 2019, 08:57:26
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
S důrazem na to "nevim", a rozhodně to nebude jenom tady!
Ona zrovna tady ta česká terminologie byla už před čtyřiceti lety.

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)

zatímco “pole” je “obdělávaný pozemek k pěstování obilí, brambor ap.” - tolik k té sofistikované češtině.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 04. 01. 2019, 09:29:21
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
...

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
Je v celku bezne ze slovo ma vic vyznamu ... ale dik za upozorneni na novy objev.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 04. 01. 2019, 09:33:20
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
S důrazem na to "nevim", a rozhodně to nebude jenom tady!
Ona zrovna tady ta česká terminologie byla už před čtyřiceti lety.

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
zatímco “pole” je “obdělávaný pozemek k pěstování obilí, brambor ap.” - tolik k té sofistikované češtině.
Což je podle tebe samozřejmě úplně špatně, protože array je jenom jedna řádka brambor na celém poli, takže doslovný překlad by byl "brázda". Proto se do češtiny nepřekládá, ale převádí, dokonalý příklad převodu je Werichův Čochtan: https://www.youtube.com/watch?v=mMMNxhCmfc4 (https://www.youtube.com/watch?v=mMMNxhCmfc4)

Jenže k tomu musí překladatel umět především česky (jak říkal Vrchlický), a ne jen machrovat cizími slovíčky, která ani nechápe ve všech významech ;)

A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: pako 04. 01. 2019, 09:46:53
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
S důrazem na to "nevim", a rozhodně to nebude jenom tady!
Ona zrovna tady ta česká terminologie byla už před čtyřiceti lety.

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
zatímco “pole” je “obdělávaný pozemek k pěstování obilí, brambor ap.” - tolik k té sofistikované češtině.
Což je podle tebe samozřejmě úplně špatně, protože array je jenom jedna řádka brambor na celém poli, takže doslovný překlad by byl "brázda".

Což je podle mně naprosto v pořádku.

PS: "brázda" je pochopitelně nevhodné, proč to si čtenáři (kteří chápou co znamená termín "array" při programování) doplní za domácí cvičení.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 04. 01. 2019, 10:17:23
Beru zpět :-X
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JardaA 04. 01. 2019, 10:54:38
A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)

Nejsem lingvista ani překladatel, ale s tím vagónem bych byl opatrnější. Podle wikipedie je to prakticky každý čtyřkolový vůz tažený zvířaty (nebo lidmi :-) ), v britské angličtině se vyskytuje "railway wagon", no a wagon je také vozíček ať už na hraní, nebo i na dopravu dětí (místo kočárku).
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 04. 01. 2019, 12:03:39
A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)

Nejsem lingvista ani překladatel, ale s tím vagónem bych byl opatrnější. Podle wikipedie je to prakticky každý čtyřkolový vůz tažený zvířaty (nebo lidmi :-) ), v britské angličtině se vyskytuje "railway wagon", no a wagon je také vozíček ať už na hraní, nebo i na dopravu dětí (místo kočárku).
a station wagon je i druh auta
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 04. 01. 2019, 12:13:19
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
S důrazem na to "nevim", a rozhodně to nebude jenom tady!
Ona zrovna tady ta česká terminologie byla už před čtyřiceti lety.

Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
U vlaku se vetsinou pouziva bumper. Buffer se spis rika naraznikum na konci kolejiste. I kdy ano, obcas i naraznikum na vagonech.  Ale to slovo tam dava smysl protoze to neni bezny naraznik, ale pohlcovac energie.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 04. 01. 2019, 12:34:15
A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)
Nejsem lingvista ani překladatel, ale s tím vagónem bych byl opatrnější. Podle wikipedie je to prakticky každý čtyřkolový vůz tažený zvířaty (nebo lidmi :-) ), v britské angličtině se vyskytuje "railway wagon", no a wagon je také vozíček ať už na hraní, nebo i na dopravu dětí (místo kočárku).
a station wagon je i druh auta
Ano, velmi správně: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202 (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202)

Takže železniční vagon je převzatý cizí výraz, i když pro další anglické významy toho slova existuje několik různých českých ekvivalentů. Zato v té ostrovní hatmatilce je to všechno prostě wagon, a nikdo dnes netuší jak se tomu bude říkat, nebo jaké jiné významy tohle slovo bude mít, za deset až dvacet let!

Prostě dokonalý a zcela jednoznačný jazyk na odborné texty, není-li již pravda? :P
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Jano7 04. 01. 2019, 12:48:38
Citace
Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině

Nik netvrdí, že angličtina je dokonalá. Je to krásny jazyk, akurát tým, že je všade, sa mnohým zunuje.
Angličtina je ideálny jazyk pre počítače; print, save, load, render, close, open: krátke, jasné a výstižné.

Je dobré, že sme sa aspoň na niečom zhodli. Ako povedal istý vtipálek, Európu spája zlá znalosť
anglického jazyka.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 04. 01. 2019, 13:17:34
Angličtina je ideálny jazyk pre počítače; print, save, load, render, close, open: krátke, jasné a výstižné.

Hmm... vytisknout, ulozit, nacist, vykreslit, zavrit... taky kratke a vystizne ne?

Dokonce muzeme mit variaci techto vyrazu:

tiskni, uloz, nacti, vykresli, zavri

Jako nazvy metod idealni. Protoze anglictina nejde ohybat a musi pouzivat predlozky a spojky.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 04. 01. 2019, 13:46:41
Angličtina je ideálny jazyk pre počítače; print, save, load, render, close, open: krátke, jasné a výstižné.
Takže:
print - co a kam mám obtisknout?
save - jo, peníze a vodu se snažím šetřit.
load - mám ten náklad tahat na zádech nebo ho můžu odvézt trakařem?
render - hele, nic splácet nebudu, půjčky si zásadny neberu!
close - u počítače obvykle sedím blízko.
open - odkrýval jsem ze sebe ráno peřinu, nic dalšího.

Takže pokud to nebyla ironie, měl bys zaplatit školné, protože stát do tebe investoval vyhozené peníze :-[
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Jano7 04. 01. 2019, 18:26:18
Citace
Hmm... vytisknout, ulozit, nacist, vykreslit, zavrit... taky kratke a vystizne ne?
Dokonce muzeme mit variaci techto vyrazu:
tiskni, uloz, nacti, vykresli, zavri
Jako nazvy metod idealni. Protoze anglictina nejde ohybat a musi pouzivat predlozky a spojky.

Ale to je spotvorená češtiňa. Čeština a slovenčina sú plnohodnotné jazyky len s diakritikou. A to je predsa výhoda angličtiny v tomo smere; minimálne sa ohýba, preto je všade open a save rovnaké. Raz sa to naučíme a hotovo.

Citace
Takže:
print - co a kam mám obtisknout?

Ľudský mozog pracuje s pojmami, ktoré sú abstraktné a do značnej mieri neurčité. Keď si vezmeme slovo knižka, čo konkrétne toto slovo predstavuje?

Mnohovýznamosť slov je znakom bohatstva daného jazyka. Napr. české slovo tiskni má tiež viacero významov, napr. tisknout dítě k sobě, tisknout čelo na sklo alebo tisknout (komu) ruku. Dokonca toto slovo má tiež význam klamať...

https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/tiskni (https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/tiskni)

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: armabeton 04. 01. 2019, 19:14:27
A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)
Nejsem lingvista ani překladatel, ale s tím vagónem bych byl opatrnější. Podle wikipedie je to prakticky každý čtyřkolový vůz tažený zvířaty (nebo lidmi :-) ), v britské angličtině se vyskytuje "railway wagon", no a wagon je také vozíček ať už na hraní, nebo i na dopravu dětí (místo kočárku).
a station wagon je i druh auta
Ano, velmi správně: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202 (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202)

Takže železniční vagon je převzatý cizí výraz, i když pro další anglické významy toho slova existuje několik různých českých ekvivalentů. Zato v té ostrovní hatmatilce je to všechno prostě wagon, a nikdo dnes netuší jak se tomu bude říkat, nebo jaké jiné významy tohle slovo bude mít, za deset až dvacet let!

Prostě dokonalý a zcela jednoznačný jazyk na odborné texty, není-li již pravda? :P

jeste pro vetsi zmateni nema "wagon train" nic spolecneho se zeleznici, ale je to proste nekolik vozu tohoto typu https://en.wikipedia.org/wiki/Covered_wagon#/media/File:Covered_wagon_at_the_High_Desert_Museum_Outside.jpg ktere cestuji spolecne
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 04. 01. 2019, 23:02:56
Ale to je spotvorená češtiňa. Čeština a slovenčina sú plnohodnotné jazyky len s diakritikou.

Zatim se neda programovat s diakritikou. Ale i tak rozumis semantice tech slov, i kdyz nepouzivam pri psani diakritiku.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 04. 01. 2019, 23:40:59
Ale to je spotvorená češtiňa. Čeština a slovenčina sú plnohodnotné jazyky len s diakritikou.

Zatim se neda programovat s diakritikou. Ale i tak rozumis semantice tech slov, i kdyz nepouzivam pri psani diakritiku.

Malá ukážka, že to ide:

Kód: [Vybrat]
def řekni_slůvko(slůvko):
    print("Říkám: " + slůvko)
   
řeřicha = "Jde to, pánové."

řekni_slůvko(řeřicha)

Kód: [Vybrat]
$python3 hězky_čěsky.py
Říkám: Jde to, pánové.

:)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 04. 01. 2019, 23:50:02
A vagon je tohle: https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D (https://lonelyplanetwpnews.imgix.net/2018/09/Conestoga-Wagons-exterior-print.jpg ;D)
Nejsem lingvista ani překladatel, ale s tím vagónem bych byl opatrnější. Podle wikipedie je to prakticky každý čtyřkolový vůz tažený zvířaty (nebo lidmi :-) ), v britské angličtině se vyskytuje "railway wagon", no a wagon je také vozíček ať už na hraní, nebo i na dopravu dětí (místo kočárku).
a station wagon je i druh auta
Ano, velmi správně: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202 (https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_1202)

Takže železniční vagon je převzatý cizí výraz, i když pro další anglické významy toho slova existuje několik různých českých ekvivalentů. Zato v té ostrovní hatmatilce je to všechno prostě wagon, a nikdo dnes netuší jak se tomu bude říkat, nebo jaké jiné významy tohle slovo bude mít, za deset až dvacet let!

Prostě dokonalý a zcela jednoznačný jazyk na odborné texty, není-li již pravda? :P

jeste pro vetsi zmateni nema "wagon train" nic spolecneho se zeleznici, ale je to proste nekolik vozu tohoto typu https://en.wikipedia.org/wiki/Covered_wagon#/media/File:Covered_wagon_at_the_High_Desert_Museum_Outside.jpg ktere cestuji spolecne
A pro jeste vetsi zmateni anglican pravdepodobne nerekne wagon ale railroad car. A klidne jen car ... .
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 04. 01. 2019, 23:51:24
Citace
Hmm... vytisknout, ulozit, nacist, vykreslit, zavrit... taky kratke a vystizne ne?
Dokonce muzeme mit variaci techto vyrazu:
tiskni, uloz, nacti, vykresli, zavri
Jako nazvy metod idealni. Protoze anglictina nejde ohybat a musi pouzivat predlozky a spojky.

Ale to je spotvorená češtiňa. Čeština a slovenčina sú plnohodnotné jazyky len s diakritikou. A to je predsa výhoda angličtiny v tomo smere; minimálne sa ohýba, preto je všade open a save rovnaké. Raz sa to naučíme a hotovo.

Citace
Takže:
print - co a kam mám obtisknout?

Ľudský mozog pracuje s pojmami, ktoré sú abstraktné a do značnej mieri neurčité. Keď si vezmeme slovo knižka, čo konkrétne toto slovo predstavuje?

Mnohovýznamosť slov je znakom bohatstva daného jazyka. Napr. české slovo tiskni má tiež viacero významov, napr. tisknout dítě k sobě, tisknout čelo na sklo alebo tisknout (komu) ruku. Dokonca toto slovo má tiež význam klamať...

https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/tiskni (https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny/tiskni)
Tak jasne, slovensrina je plnohodnotny jazyk ... 8)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: BaldSlattery 04. 01. 2019, 23:54:29
A tady nevim ze by ceska terminologie byla.
Mimochodem, buffer je nárazník u vagonu a stack kupa sena, tolik k té úžasně dokonalé angličtině ::)
A co teprve driver nebo pointer...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 05. 01. 2019, 02:03:48
A co teprve driver nebo pointer...

Co mas s driverem?

No tak hura uz to jde. Jeste by to chtelo komplet pocestit klicova slova a jak krasne by se programovalo komplet v cestine.
Jednoduse pridat dalsi substitucni prevodniky, jako kdyz python se preklada do cecka.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 05. 01. 2019, 08:55:58
A pro jeste vetsi zmateni anglican pravdepodobne nerekne wagon ale railroad car. A klidne jen car ... .
No a tím jsme se vrátili úplně na začátek, k mému prvnímu komentáři, kde jsem psal o jednoslabičných opičích skřecích 8)

Takže kdopak ví, jak vypadalo anglické slovo car původně, před zkomolením?
Když už jsme u těch dopravních prostředků, jak vypadalo původní bike na počátku své nedlouhé existence?
Nebo train, nebo plane? Nemluvě o bot nebo dron, na nich je vidět debilizace v přímém přenosu.
A to se radši neptám na jejich dávno zapomenuté původní nebo hlavní významy...

Jeste by to chtelo komplet pocestit klicova slova a jak krasne by se programovalo komplet v cestine.
Tohle už tady bylo před mnoha desítkami let na Minsk-22. Tam se používal MAT, který šel zapnout buď v anglickém nebo v českém módu. A v českém byla samozřejmě všechny klíčová slova česká, stejně jako to měl Robot Karel.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 05. 01. 2019, 15:55:20
A pro jeste vetsi zmateni anglican pravdepodobne nerekne wagon ale railroad car. A klidne jen car ... .
No a tím jsme se vrátili úplně na začátek, k mému prvnímu komentáři, kde jsem psal o jednoslabičných opičích skřecích 8)

Takže kdopak ví, jak vypadalo anglické slovo car původně, před zkomolením?
Když už jsme u těch dopravních prostředků, jak vypadalo původní bike na počátku své nedlouhé existence?
Nebo train, nebo plane? Nemluvě o bot nebo dron, na nich je vidět debilizace v přímém přenosu.
A to se radši neptám na jejich dávno zapomenuté původní nebo hlavní významy...
...
Tak se vrať ještě víc na začátek a řekni nám co nám vlastně chceš dokázat 8) 8) 8) nějak nevim o co ti jdi  8) 8) 8)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 05. 01. 2019, 16:33:47
Jde mi o to, abys uvedl původní tvary a významy těch anglických slov, a tím sám dokázal že angličtina je pro odborné texty úplně nahovno. Tak začni.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: nick_nepodstatny 05. 01. 2019, 17:14:15
Ludia, nekrmte toho trola Radovana
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 05. 01. 2019, 19:11:30
Chlapi, jsme technici na technickým serveru, a vy se hádáte jak holky na humanitním. Takže abych to shrnul:

1) Řeč je sada kódů. Stejnou věc můžu označit různým kódem - kočka, mačka, čičmrnda, the cat, el gato, die katze,...
2) Normální je označovat proměnnou podstatným jménem, funkci slovesem v infinitivu - jedno, jestli použiju kresli(čtverec) nebo draw(square).
3) Pokud tam není diakritika (nebo je, ale kompilátoru nevadí), můžu si cokoliv pojmenovat jakkoliv.
4) Pokud se chci domluvit s někým dalším, musím najít množinu kompatibilních kódů. Vytvořit si vlastní jenom pro sebe nemá význam.
5) Pokud většina používá nějaký standard a chci být kompatibilní, podpora jedné sady standardních kódů znamená kompatibilitu s většinou světa, a to se přece vyplatí.
6) Standard je angličtina.
7) Autoři CZ/SK knížek nepoužívají standardní kódování (často ani regionální CZ/SK standard) a na přidání převodní tabulky zhusta kakají.
8) Základní myšlenka diskuse je "chci používat výhradně regionální CZ/SK kódy, nechci se učit standardní EN kódy, ale kupodivu nejsem kompatibilní se zbytkem světa a dost mě to štve". Fakt stojí za to si kvůli takové debilitě poměřovat ego a pindíky?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 07. 01. 2019, 02:31:10
Základní myšlenka diskuse je "chci používat výhradně...

Me prislo ze puvodne to bylo o tom, ze tvorba odborne literatury v cestine/slovenstine stagnuje.

1) Existuje nejaka sjednocujici databaze napric cr/sk co se tyce odborne literatury? Kde si zadam do policka vyhledavani pojem a vyplivne me to vsechno co se vyprodukovalo u nas na toto tema. Napriklad moznost cist ty kvanta vyprodukovanych diplomovych praci, na ruzne temata, ktere jsou mnohdy "preklady", "sumare" nejake problematiky kde nejvic zdrojove literatury je v anglictine. Hmm? Ceska odborna literatura pro moje diplomky, mela nejmladsi datum vydani rok 1995!!, starsi i 80. leta. Pak pri obhajobe posloucham jakto ze tam nemam novejsi papirovou ceskou literaturu. Protoze neni? A to jsem prolezl vedeckou knihovnu skrz naskrz. Hlavni baze ceske odborne litetarury je nekde na intervalu 1965-1985. Pro jeden projekt do jednoho predmetu jsem si procital v knize z roku 1969! (docela me prekvapilo jak uz tenkrat byli napred, respektive od te doby se v tom smeru nic moc nezlepsilo). Pravda pro jeden vzorec jsem si pucoval knizku (docela proces nez se k ni clovek dostal), ktera snad mela jen 50 mozna min kousku a byla uz z tohoto tisicileti.

2) Vse co se vyda na tema IT a je dostupna v obyc knihkupectvi (ubyva to, uz tu IT narvaly k hobby a fotografiim, vsude samy rady pro minecraftaky a podobny sh*t.) je motivovano jen ziskem. "Je nam jedno jaky to ma obsah, toto tema je ted in a mame spocitano ze to lidi budou kupovat". Proto tu mame jen same C#, Javy a dalsi vybehle jazyky, doplnkova literatura ma kody taky v Jave nebo C#. Nic o strojovem uceni, zadny deep learning. Nic o OCR apod. Proc? "Protoze to nikdo nebude kupovat."

Proto moc dekuju klukum z CZ.NIC! Pokracujte a nebojte se zabredavat i do dost specifickych oblastni IT a vypocetni vedy.

Me staci to louskani hovorove mluvy na Stack Overflow a z predstavy ze lezim v anglickych knihach me vyskakuje vyrazka.

Je tu nekdo kdo se venuje katalogizaci a "word miningu" digitalnich publikaci?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 07. 01. 2019, 08:31:32
Ceska odborna literatura pro moje diplomky, mela nejmladsi datum vydani rok 1995!!, starsi i 80. leta. Pak pri obhajobe posloucham jakto ze tam nemam novejsi papirovou ceskou literaturu. Protoze neni? A to jsem prolezl vedeckou knihovnu skrz naskrz. Hlavni baze ceske odborne litetarury je nekde na intervalu 1965-1985. Pro jeden projekt do jednoho predmetu jsem si procital v knize z roku 1969! ...

To ste studovali konstrukciu konskych zeleznic v odbore historia techniky neolitu? Preco ste vobec pouzivali cesku literaturu?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 07. 01. 2019, 10:15:20
... Ceska odborna literatura pro moje diplomky, mela nejmladsi datum vydani rok 1995!!, starsi i 80. leta. ...
Prosím o příklad literatury z 80tých let relevantní k dnešní diplomce.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 07. 01. 2019, 11:21:05
Prosím o příklad literatury z 80tých let relevantní k dnešní diplomce.

Jo toho přece plno. Tak třeba fyzický rozměry vidlice NN ve francouzským stylu, průřez napájecího kabelu, baudrate a napěťový úrovně na RS-232. Pak taky to, že se stack dekrementuje a hodě procesorů startuje na adrese 0. Víc toho ale už asi nebude, pokud nezabrousil víc do hardware a nenašel někde knížku o Ohmově a Kirhoffových zákonech, popřípadě nějaká matematika...

Btw, z cca 20 zdrojů v seznamu literatury jsem měl jenom tři papírový knížky a jenom jedna položka byla v češtině. Tož asi tak...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JS 07. 01. 2019, 11:26:47
Je v celku bezne ze slovo ma vic vyznamu ... ale dik za upozorneni na novy objev.

Je to mnohem horsi. Napriklad slovo prsten se do anglictiny prelozi jako ring, do cestiny jako okruh, do anglictiny jako array, do cestiny jako pole, do anglictiny jako field, do cestiny jako teleso, do anglictiny jako body, a do cestiny jako telo.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: JS 07. 01. 2019, 11:30:34
Takže kdopak ví, jak vypadalo anglické slovo car původně, před zkomolením?

"Contents of the Address Register" (https://en.wikipedia.org/wiki/CAR_and_CDR (https://en.wikipedia.org/wiki/CAR_and_CDR))
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Tomáš Roll 07. 01. 2019, 11:34:32

Je to mnohem horsi. Napriklad slovo prsten se do anglictiny prelozi jako ring, do cestiny jako okruh, do anglictiny jako array, do cestiny jako pole, do anglictiny jako field, do cestiny jako teleso, do anglictiny jako body, a do cestiny jako telo.

"Jedno tělo vládne všem,
jedno jim všem káže,
jedno všechny přivede,
do temnoty sváže"

Takže kdo ví, jak to doopravdy bylo.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Mormon 07. 01. 2019, 12:13:35
do anglictiny jako field, do cestiny jako teleso
Pokud je to narážka na matematické názvosloví, tak to holt historicky pochází z doby, kdy v (středo)evropské matematice zcela dominovala němčina, kdy byla tím oborovým "standardem".

Takže holt https://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6rper_(Algebra) (https://de.wikipedia.org/wiki/K%C3%B6rper_(Algebra))

Řekněme takový Rychlík nemohl před sto lety tušit, že následně Němci začnou sebevražednou válku a k tomu navíc vyženou německy mluvící inteligenci s židovskými kořeny do exilu v Americe a v Rusku, čímž zcela přijdou o vědeckou i společenskou dominanci.

https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/121292 (https://dml.cz/handle/10338.dmlcz/121292)

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 08. 01. 2019, 05:23:05
Zrovna teď vidím na titulce zajímavý termín: fanout. Mohl by mi nějaký místní expert na odbornou angličtinu vysvětlit původ, vznik a význam toho slova?

Mě napadá akorát souvislost se SHTF ;D
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 08. 01. 2019, 08:23:29
Zrovna teď vidím na titulce zajímavý termín: fanout. Mohl by mi nějaký místní expert na odbornou angličtinu vysvětlit původ, vznik a význam toho slova? ...
Jistě, ale já to tam nevidim a zrovna tohle má docela dost významů. Můžeš to použít ve větě?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: novotnyr 08. 01. 2019, 10:37:22
Fanout je pri rozposielaní správ situácia, keď sa správa doručí všetkým prijímateľom bez rozdielu, obvykle paralelne.

V prezentáciách k RabbitMQ som používal analógiu záhradnej hadice. Ide o to, že správa sa akoby rozstrelí na všetky strany sveta. Bližšie k pôvodnému významu to asi možno chápať ako ventilátor, ktorý rozfúka správy do priestoru a zasiahne každého.

Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 08. 01. 2019, 17:12:22
Zrovna teď vidím na titulce zajímavý termín: fanout. Mohl by mi nějaký místní expert na odbornou angličtinu vysvětlit původ, vznik a význam toho slova? ...
Jistě, ale já to tam nevidim a zrovna tohle má docela dost významů. Můžeš to použít ve větě?
Jakých významý? Je to odborný termín, tak je snad jednoznačný a nezaměnitelný, ne? ;D

Tvůj prohlížeč asi neumí ^F, tak se můžeš občerstvit: https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/ (https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 08. 01. 2019, 17:39:51
Zrovna teď vidím na titulce zajímavý termín: fanout. Mohl by mi nějaký místní expert na odbornou angličtinu vysvětlit původ, vznik a význam toho slova? ...
Jistě, ale já to tam nevidim a zrovna tohle má docela dost významů. Můžeš to použít ve větě?
Jakých významý? Je to odborný termín, tak je snad jednoznačný a nezaměnitelný, ne? ;D

Tvůj prohlížeč asi neumí ^F, tak se můžeš občerstvit: https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/ (https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/)
Já čtu jen nadpisy tak jsem to nenašel. Jinak co ten termín znamená v konkrétním případě se tam píše - rozvětvení (fanout).

A obecně fanout je něco jako rozprchnutí, rozprášení, ... tozvětvení v širším významu, asi možná. A tuším, že to bude složenina fan a out ... .
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Rayman 08. 01. 2019, 18:05:49
Zrovna teď vidím na titulce zajímavý termín: fanout. Mohl by mi nějaký místní expert na odbornou angličtinu vysvětlit původ, vznik a význam toho slova? ...
Jistě, ale já to tam nevidim a zrovna tohle má docela dost významů. Můžeš to použít ve větě?
Jakých významý? Je to odborný termín, tak je snad jednoznačný a nezaměnitelný, ne? ;D

Tvůj prohlížeč asi neumí ^F, tak se můžeš občerstvit: https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/ (https://www.root.cz/clanky/pokrocilejsi-operace-nabizene-systemem-rabbitmq/)
Já čtu jen nadpisy tak jsem to nenašel. Jinak co ten termín znamená v konkrétním případě se tam píše - rozvětvení (fanout).

A obecně fanout je něco jako rozprchnutí, rozprášení, ... tozvětvení v širším významu, asi možná. A tuším, že to bude složenina fan a out ... .

Jde o to, že jedním z významu fan je "vějíř", fanout je složenina a mimojiné znamená rozevření do tvaru vějíře (v medicíně to má podobný význam, kdy se takto rozevřou prsty), a tedy implikace rozprostření je zcela správná :)
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 08. 01. 2019, 19:19:29
Prosím o příklad literatury z 80tých let relevantní k dnešní diplomce.

Studoval jsi na VS? Pokud jo tak by ses tak blbe neptal.

Preco ste vobec pouzivali cesku literaturu?

Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 08. 01. 2019, 21:33:33
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.

To já taky, na elektru a tam je to jasný
- výběr procesoru - 3x "whitepaper" od tří výrobců
- 3x datasheet v angličtině od CPU při porovnání
- 5 brouků okolo = 5 datasheetů v angličtině
- Dvě app hotes od výrobce finálního procesoru
- Okořeníme teorií od Bonnie Baker (např. analog cookbook)
- A aby se neřeklo, tak se tam naroubují 2-3 věty ze skript od někoho z komise, aby měl pocit, že to někdo četl

Btw, CZ/SK elektro/IT knížka je stejná vzácnost, jako politik, kterýmu jde o lidi. Schválně jsem se dívak v knihkupectví, měli jenom návody k Minecraftu, Widlím a Acrobatovi. Polici nad tím věnovali asi 30 knížkám o fotbale, pod tím půl police o focení aktů a háčkování, vlevo knížky o těhotenství, vpravo mnohem zajímavější knížky o matematice a o  vesmíru. S tím asi díru d osvěta neuděláš...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: phpmistr 08. 01. 2019, 22:01:04
Prosím o příklad literatury z 80tých let relevantní k dnešní diplomce.
Studoval jsi na VS? Pokud jo tak by ses tak blbe neptal.
Mám IT vysokou školu a dyplomku jsem psal. ALE 80sátá léta jako literatůru?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: spacewolf 09. 01. 2019, 05:05:47
To já taky, na elektru a tam je to jasný
- výběr procesoru - 3x "whitepaper" od tří výrobců
- 3x datasheet v angličtině od CPU při porovnání
- 5 brouků okolo = 5 datasheetů v angličtině
- Dvě app hotes od výrobce finálního procesoru
- Okořeníme teorií od Bonnie Baker (např. analog cookbook)
- A aby se neřeklo, tak se tam naroubují 2-3 věty ze skript od někoho z komise, aby měl pocit, že to někdo četl

Jeden a pul roku mrtvy topik a jak se to rozjede, kdyz je na prvnim miste v seznamu...  :-X

Ja to beru obecne napric obory a ty na me vypalis cilene specifikovany problem, ten sam o sobe ale nic nepotvrzuje ani nevyvraci. To je asi jasny ze kdyz budu pracovat napriklad s kinektem, tak budu pouzivat anglicke manualy a technickou dokumentaci k jejimu API. Jinak se muzu zeptat proc si neprocitat cinske manualy a datashity primo od vyrobce nekde v Cinske provincii a neucit se cinsky, kdyz ted Cina vede vyvoj? Ta anglictina je asi lepsi na zapamatovani zejo.

Jen tak bokem drive normalne vychazely ruzne manualy pro ruzne procesorove architektury v cestine, ktere obsahovaly zminene datashity a ruzne ukazky zapojeni apod.

Btw, CZ/SK elektro/IT knížka je stejná vzácnost, jako politik, kterýmu jde o lidi. Schválně jsem se dívak v knihkupectví, měli jenom návody k Minecraftu, Widlím a Acrobatovi. Polici nad tím věnovali asi 30 knížkám o fotbale, pod tím půl police o focení aktů a háčkování, vlevo knížky o těhotenství, vpravo mnohem zajímavější knížky o matematice a o  vesmíru. S tím asi díru d osvěta neuděláš...

Na tom uz jsem se otacel o par prispevku vyse a budu i dale v prispevku.

...ALE 80sátá léta jako literatůru?
A proc by ne? Ty se na to koukas ze sveho uzkeho uhlu pohledu. Kdyz pouziji nejaky uryvek z te knihy tak ji taky pridam do seznamu literatury nebo ne? A ted opravdu nechci rozebirat ze neci skola to ma takle v pravidlech a neci takle dalsi takle... Co je gro problemu?

Diskutovat s nekym na dane tema, kdyz evidentne zastava druhy tabor nazoru, je zbytecne. Kazdy se otaci o svoje axiomy a ty si nenecha zmenit cizim tvrzenim.

Muj popis/vystup pozorovani fenomenu "odborna kniha v ceskem jazyce":
- Hlavni baze ceske odborne literatury je od konce 60. let (po vedeckem schizmatu 1/) az do konce 80. let. 20. stoleti. Vytvarela se vlastni odborna literatura jejiz tvorba nebyla motivovana ziskem z trzeb.

- Od roku 1995 v mem a pridruzenych oborech vidim zacinajici absenci odbornych publikaci v cestine dohledatelnych (ne moc dokonalym) vyhledavacim knihovnim systemem. (Treba existuji ale databaze je neznaji.)

- Od roku 2000 vidim narust komercnich "in a cool" knih, ktere se zameruji na masovost prodeje a ne odbornost obsahu. (Cest vyjimkam.) Vse se zacina prebirat a prekladat ze zahranici, ceskych autorskych vydani je poskrovnu.

- Od roku 2010 zacina klesat pocet vydani techto knih, nejspise z toho duvodu, ze cena knizky stoupa a lide nektere knizky nekupuji a ty lezi na skladech. Odborne veci se daji sehnat na internetu (ac bez ucelene formy) nebo se valna cast ctenarstva preorientovala na anglickou literaturu. Tu zacatek sporu o odborny jazyk v CR.

- Odborne vedecke prace prechazi do clanku odbornych casopisu, ktere maji mizernou dohledatelnost jak v knihovnim systemu  (kvanta odbornych klicovych slov -> nejsou lidi na prepisovani, OCR na mizerne urovni) tak na internetu (vydavatel neumi, nechce delat prehledy). Starsi cisla nejsou v digitalni podobe, natoz obsahy.

- Od roku 2015 nema IT literatura vlastni sekci v knihkupectvich. (Kolem roku 2000 mozna drive melo knihkupectvi na Vaclavaku vlastni kridlo "halu", kde byla jen IT a elektrotechnicka literatura.) IT je slouceno s Fotografii a hernimi manualy.

- Od roku 2016 se IT vejde na dva regaly.

- Od roku 2017 se IT vejde na jeden regal. Knihy od CZ.NIC zabiraji 1/3 regalu a kvalitativne presahuji zbytek IT v regalu. Manualy pro Minecraftaky (asi 6 ruznych vydani) a manualy pro World of Tanks zabiraji dva regaly.

- Od roku 2018 je IT slouceno s Hobby sekci. Minecraft manualy (vyskladany titulni stranou dopredu) = IT literatura.

Co zaverem? Je to videt, ne?

1/https://www.root.cz/clanky/kybernetika-ve-sluzbach-propagandy/

Asi je zbytecne se tu ptat zda se s tim da neco delat. Hmm?
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: anonym 09. 01. 2019, 08:07:12
Myslím, že spacewolf to popsal správně. IT je navíc dost specifický obor, extrémně rychle se vyvýjející. Než překladatel zahraniční knihu přeloží, trvá to někdy i půl roku. K tomu je nutné ještě najít někoho, kdo překlad zkontroluje po obsahové stránce, v českomoravské kotlině ale tak moc lidí, kteří jsou odborně na výši a zároveň mají čas, tak moc už není. Tedy, než se kniha dostane do tisku, je rok pryč a obsah je zastaralý. Vysoké školy si literaturu řeší po svém (jsem dlouho ze školy, tak me prosím opravte, pokud se něco změnilo) a tedy tato část trhu je také nezajímavá.

V neposlední řadě, pokud to myslíte s IT vážně, nevyhnete se certifikačním zkouškám. A ty jsou kompletně v angličtině (případně potkávám ještě japonskou verzi). Není nic horšího, než pod časovým tlakem si vzpomínat na překlad "termitu" v otázce.

Přiznejme si to, je nás jen 10 milionů, to je menší město v Indii nebo předměstí Šanghaje.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: MasoxCZ 09. 01. 2019, 08:39:34
- Od roku 2018 je IT slouceno s Hobby sekci. Minecraft manualy (vyskladany titulni stranou dopredu) = IT literatura.

Asi je zbytecne se tu ptat zda se s tim da neco delat. Hmm?

To je přece jasný, ne? Diplomky psát o Minecraftu nebo Fortnite.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Mormon 09. 01. 2019, 11:24:44
Přiznejme si to, je nás jen 10 milionů, to je menší město v Indii nebo předměstí Šanghaje.
To zase tak hrozné nebude, menší města v Indii mají pod milión
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Indii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_v_Indii).
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kiwi 09. 01. 2019, 12:10:39
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Shock 09. 01. 2019, 15:00:02
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.

Knihy nepíše kde kdo, ale nakladatelé hledají témata, která nevyžadují odbornost (minecraft, herní manuály apod.) a dobře se prodávájí. Osobně si myslím, že původní česká literatura (opomíjím výše uvedený brak), byť je jí velmi málo, je zajímává a IMHO to autoři ani nemůžou psát pro peníze. Bývalý kolega se podílel na jedné knihe o programování a vydělal prý asi 5 tisíc za 2 roky.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 09. 01. 2019, 15:09:05
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Tak tohle až tak moc posoudit nemůžu, ale pokud jde o elektroniku, tam to odpovídalo součástkové základně RVHP - zdroje se Zenerkou, MAA78xx (v TO-3) nebo MAA723, zesilovače skoro výhradně s MBA810, ...

Když procesor, tak samozřejmě MHB8080 s bižuterií z Testly Piešťany, k tomu MHB2708 (UV EEPROM 1kx8) / MHB2716 (UV EEPROM 1kx16) a jako RAMka 2x 2114 (SRAM 1kx4). Popřípadě se jelo s jednočipem, tam se prostě picla MHB8035 + MHB8282 + MHB2716 do patice... Kolem bižuterka MH74xx / MH74LSxx a hotovo. Alternativy jedině z NDR.

Relevance v dnešní době 0, pokud z toho člověk nechce šprtat Ohma a Kirhoffa, nebo řešit diplomku na téma "technické parametry součástek za socialismu"

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.

To souhlasím, v počítačovým kroužku byly IQ151 a PMD85-2 a i když jsem to trefil jenom na základce, v BASICu jsem jel suverénně jak dneska v Cčku, dekompozice problému, cykly a rekurze byly samozřejmost a z hlavy jsem dával i některý strojový instrukce v hexa... Dneska? Dneska by byli absolventi rádi, kdyby prohnali Karla z jednoho rohu bludiště do druhýho - ale muselo by to být ve směru, ve kterým je ve výchozím stavu a nesměl by mít v cestě zeď...

Btw, pokud se neomezujeme na tištěný verze, jsou některý z nich použitelný, třeba Satrapova IPv6...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: honzikk 09. 01. 2019, 17:29:11
Když tak nad tím přemýšlím, tak nejkvalitnější počítačová literatura vycházela v češtině/slovenštině/ruštině během 70. a 80. let. Pak začal psát knížky kde kdo a podle toho to začalo taky vypadat. Poslední IT knížka v češtině, kterou jsem si pořídil, byl překlad Linux - začínáme programovat, kterou jsem zhnuseně zahodil do sběru, protože na takovou koncentraci tak zásadních chyb jsem do té doby nebyl zvyklý.

Ono to možná souvisí i s takovým paradoxem, že jak se počítače staly dostupnými, klesla zásadně úroveň znalostí jejich uživatelů - což by v globále nebylo nic překvapujícího, jenže tady ten pokles nastal u všech typů uživatelů. Takže zatímco na konci 80. let středoškolák, který chodil do nějakého počítačového kroužku, kde měl možnost si párkrát týdně pohrát se zázraky typu IQ-151 nebo PMD-85, věděl, co je rekurze, backtracking, tranzitivní uzávěr grafu, prohledávání do šířky/hloubky atd., uměl BASIC, Pascal a Assembler, případně LOGO, tak dnes tyto znalosti nevydolujete ani ze studentů na inženýrských státnicích. Takže pro koho by vlastně ta odborná literatura měla vznikat. Jedinou motivací ke studiu IT oborů jsou dnes relativně snadně vydělané peníze hned po škole, i když jde v průměru o velice lajdácky odvedenou práci - trh si na tento standard zvykl.
To neni zadny paradox a je to dobre. Kdyz jsem chodil na it krouzek ja tak jsme programovali robota karla a pur roku letovali pitomost ktera rozsvitila nejakou zarovku. A pak jako pokrocilejsi staveli tiskarnu s fixem.
Driv byl pocitac cil a vlastne toho tak moc neumel. Dnes je pocitac prostredek a IT lidi se mohou venovat dosazeni vetsich cilu.
Ja treba v IT oboru pracuji, ale hw me nezajima. Co mam za streva v notebooku vim jen ramcove a kdyz potrebuji komponenty ta se vzdy divim ze ten socket uz zase nevyrabi. A mam kolegy co vi o hw vsechno, ale zas neznaji moji praci ...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Radovan. 09. 01. 2019, 18:28:19
ALE 80sátá léta jako literatůru?
Je ve Wienerově Kybernetice něco, co dnes už neplatí? Čtyřicátá léta...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 10. 01. 2019, 10:21:05
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.

Ja som pisal diplomovku v anglicitine. Vyhoda bola, ze som nemusel vymyslat lokalne nazvoslovie a nemusel som ju pri publikovani v clankoch zasa prekladat naspat do anglictiny. Momentalnym univerzalnym svetovym jazykom vo vedeckej aj v IT komunite je anglictina.

Ceskej pojmologii rozumeju iba v cechach a to len niektori. "Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Kiwi 10. 01. 2019, 11:32:04
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: balki 10. 01. 2019, 12:35:40
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.

Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 10. 01. 2019, 14:55:49
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Shock 11. 01. 2019, 11:12:59
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Shock 11. 01. 2019, 11:17:45
Protoze jsem studoval ceskou VS v ceskem jazyku? Zadny de*ilni MBA. Nevim jak na Slovensku, ale my (vetsina z nas) ma svuj rodny jazyk rad. Slovaci treba pouzivaji na svych VSkach odbornou anglickou literaturu, protoze slovenska proste neexistuje. A ta druha vetsi skupina (95%) Slovaku co studuje v CR se uci v cestine a co jsem videl, moji slovensti spoluzaci neohrnovali nos nad ceskou literaturou.
"Debilny titul MBA" je znamejsi vo svete, nez relikty z rakusko-uhorskej monarchie.
Taky ho nikdo ve světě nebere vážně. Když jsi takový světoběžník, tak sis jistě všiml, že se občas používá leda Ph.D. a jen tehdy, pokud je z nějaké lepší školy - tím se myslí světová TOP 50, do níž mají české a slovenské vzdělávací ústavy opravdu dost daleko.

Pokud jde o jazyk diplomek, tak je pravda, že dnes už je to stejně jedno - vyjadřovací schopnosti a jazyková úroveň diplomantů je na úrovni pomocných škol bez ohledu na to, v jakém jazyce ten svůj spisek smolí. Člověk jen žasne, že je někdo pustil přes maturitu.

To je pravda pouze částečně - MBA se bere velmi vážně, POKUD je z nějaké renomované školy, ne z Horní Dolní s víkendovou výukou. Např. před rokem byla možnost získat MBA stipko na prestižní Pekingské univerzitě (23. v celosvětovém žebříčku), o MBA z US škol v Ivy league není třeba mluvit. Ale to taky nestojí 100K, ale několikanásobně víc.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Ondra Satai Nekola 11. 01. 2019, 11:36:33
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.

Chtit muze, ale spravna cisla dostat nemuze...
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Shock 11. 01. 2019, 12:08:10
Ak by som chcel menezera na dolezitu poziciu v Evil Corp Inc., tak bez MBA by si ani neprdli. Pobocku McDonald's by mohol robit aj jouda so strednou skolou alebo s bakalarom.

Ale kebyze mi uchadzac prinesie diplom s titulmi Ing alebo Mgr, tak si poviem ze "co to kur*va je?".

Pokud přijde někdo s MBA, zkušenost velí ho izolovat od práce, pokud se ho nemůžeš zbavit. Vždycky to totiž blbě skončí. Oni je totiž učí řídit procesy ve firmě. Nějak funguje továrna se supply chainem, montážní linkou a nasmlouvaným odbytem, kde si pro zboží jezdí s dvouhodinovým intervalem náklaďáky. Jinak fungují procesy na stavbě přehrady bez odběratelů a s technologickýma pauzama na tuhnutí betonu. Úplně jinak agilní vývoj SW, kde jako vstup je zadání iterace, výstup upravený SW s nedeterminovaným počtem nových věcí a neznámým počtem požadovaných úprav bez jasné deadline. A takový chuj na 99% začne najednou zavádět zhovadilosti, který se tam nehodí, otravovat s nesmyslnýma metrikama,... místo řešení toho, co má dělat.

Pokud přijde někdo s Ing nebo Bc, dostane vstupní testy a zkušební dobu. Když to nedá, projekt je zachráněn, když to dá, projekt je posílen.

Až na to, že agilní vývoj v praxi nefunguje zdaleka tak, jak by měl. Už i autoři manifesta se distancují..Malá firma může agilní vývoj používat v R&D, ale service delivery prostě ne - každý klient chce jasný scope, cenu a datum dodání.

Chtit muze, ale spravna cisla dostat nemuze...

Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: PetrM 11. 01. 2019, 12:37:40
Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.

Agile nefungoval, protože by v principu negungoval. Agile nefungoval, protože tebou braný metriky vzaly ty MBAčka jako fixed. V praxi při vývoji pracuješ s odhadem. Ten říká, že "s pravděpodobností X bude v den Y aplikace v požadovaným stavu." MBAčka to vezmou tak, že "S pravděpodobností 110% to dodáme v čase Y/2".

A obecně jsou tyhle možnosti:
a) Jede se na fixní cenu a čas: Co se stihne, to se stihne. Udělá se FMEA s prioritama a jede se podle ní.
b) Jede se na fixní featury a čas: Udělá se kostra a na ni se věší featury. Aby se to stihlo, přidávají/ubírají se lidi, kteří přidávají featury. Podle toho se mění cena
c) Limitují to featury a rozpočet, tam je variabilní čas a obvykle se dostane někam, kde už produkt nemá smysl, nebo se ošidí.
d) Jede se podle milníků (v tom a tom čase musí být to a to) s paušálem. Odhaduje se od milníku k milníku, je tam feedback a pokud jednou podstřelíš, zahojíš se příště. Proti fixed features je možnost reagovat na konkurenci (tohle se konkurentům neosvědčilo, udělejme to takhle) a změny podmínek (migrace na jinou DB / verzi knihovny) - takže iterace a jedeš agile.

Ale vraťme se k tématu - kvalita něčeho, co už neexistuje (čti "zkoumejme vlastnosti objeku, na který ukazuje null pointer")
Název: Re:Kvalita české IT literatury
Přispěvatel: Mirek 11. 01. 2019, 12:58:30
Agile v praxi v services nikdy nefungoval - doporučuju nastudovat si zveřejněné případové studie. Interně si můžete jet iterace, ale externě existují pouze dvě data: počátek projekt a datum předání, stejně jako očekávaný scope a cena. Byl jsem velký fanda agilního vývoje, v R&D jsme tak jeli dlouho, ale to je jiný svět než service delivery.

BTW, jedna ze základních pouček u agilního vývoje je, že musí být variabilní složky "železného trojúhelníku" (scope, čas, cena). A explicitně že v případě fixed price, fixed scope... nemá agile smysl ani žádnou hodnotu, což dá rozum, když nemůže nic měnit.

Agile nefungoval, protože by v principu negungoval. Agile nefungoval, protože tebou braný metriky vzaly ty MBAčka jako fixed. V praxi při vývoji pracuješ s odhadem. Ten říká, že "s pravděpodobností X bude v den Y aplikace v požadovaným stavu." MBAčka to vezmou tak, že "S pravděpodobností 110% to dodáme v čase Y/2".

A obecně jsou tyhle možnosti:
a) Jede se na fixní cenu a čas: Co se stihne, to se stihne. Udělá se FMEA s prioritama a jede se podle ní.
b) Jede se na fixní featury a čas: Udělá se kostra a na ni se věší featury. Aby se to stihlo, přidávají/ubírají se lidi, kteří přidávají featury. Podle toho se mění cena
c) Limitují to featury a rozpočet, tam je variabilní čas a obvykle se dostane někam, kde už produkt nemá smysl, nebo se ošidí.
d) Jede se podle milníků (v tom a tom čase musí být to a to) s paušálem. Odhaduje se od milníku k milníku, je tam feedback a pokud jednou podstřelíš, zahojíš se příště. Proti fixed features je možnost reagovat na konkurenci (tohle se konkurentům neosvědčilo, udělejme to takhle) a změny podmínek (migrace na jinou DB / verzi knihovny) - takže iterace a jedeš agile.

Ale vraťme se k tématu - kvalita něčeho, co už neexistuje (čti "zkoumejme vlastnosti objeku, na který ukazuje null pointer")

Kamo tys asi nikdy nedelal pro zakaznika - vzdycky jsou to vsechny tri veci- ukaz mi smlouvu, ktera ma jen dve. A ukaz mi smlouvu, kde nejsou fixed, boze proto je to smluvne dany!