Tak nevím jak ve Švejkistánu, ale v Británii a USA jen běžné, že člověk studuje na BSc, MSc a PhD klidně zcela odlišné obory. Zvlášť u toho PhD záleží spíše na přístupu ke vědě a výzkumu než na předchozím studiu, navíc student PhD si může zapsat, jaké předměty chce.
Tak tam je hlavně jiný systém, že student často nestuduje konkrétní vymezený obor, ale ten obor si fakticky sám tvoří výběrem předmětů ze širokého univerzitního spektra. Tím potom může vzniknout dojem, že někdo jde do dalšího stupně školy studovat něco úplně jiného, než studoval dosud.
Případně je tam systém major-minor, čili hlavního a vedlejšího oboru.
Další odlišnost je ta, že zatímco magisterské studium v Česku je jednoznačně navazující na předchozí bakalářské, tak zejména na prestižních amerických univerzitách je to jinak. Čtyřletý bakalář je zcela plnohodnotný VŠ titul a prakticky nikdo tam od zaměstnanců neočekává magisterský titul. Takže do magisterského studia se hlásí hlavně lidi, co mají Bc. z horší (méně prestižní, méně kvalitní) školy - aby měli (teď když už na to mají) taky titul z té dobré školy. Takže magisterské studium je tam celkově koncipováno jinak.
Do PhD můžete (tedy v STEM oborech) nastoupit i jenom s Bc. titulem v oboru - protože, jak už jsem psal, je to plnohodnotný titul. Ale že byste mohl nastoupit do PhD studia, aniž byste se v tom oboru orientoval - o tom jsem tedy neslyšel.
A upřímně - připadá mi to jako tuplovaný nesmysl. PhD si platíte (pokud nejste fakt dobrý, abyste dosáhl na nějaké vhodné stipendium) a každý si zatraceně dobře rozmýšlí, co mu to ty výdaje navíc přinesou. Navíc PhD studium je spojeno se slušným rizikem, že titul sice dosáhnete, ale nevyprodukujete alespoň nadprůměrný paper, takže vás nebude chtít nikdo, kdo hledá doktory a ti, kdo hledají bakaláře a magistry vás nebudou chtít už vůbec, protože jste překvalifikovaný. Jít do PhD studia "poznávat jiný obor" může dávat smysl v Česku, kde je spoustu věcí vzhůru nohama, ale fakt nevěřím, že do toho takhle jde v USA více než zanedbatelné množství lidí.