Studium mimo IT

[qwert]

Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).

No, když jsem na to tehdy koukal, zbytečný balast (míněno pro opakování) v případě Bc tvořil řádově 60-70% (inženýrský základ je prostě jeden). Nejde o to, že nezvládnete jednu zbytenou zkoušku. Jde o velké množství toho balastu. Vezmu-li váš příklad, co se ověřuje při zkoušce z derivací a integrálů u absolventa X semestrů VŠ matematiky? Během studia už student prokázal, že je schopen tomu porozumět a používat to. I kdyby látku zapomněl, snadno si ji  případě potřeby připomene v literatuře. To je přece VŠ vzdělání - absolvent umí používat informace a dokáže je aplikovat. Přístup stylem, "to vám přece nemůže vadit si to zopakovat", je vlastně smutným výkřikem " naše diplomy nestojí za nic".

Jenže takové tvrzení tady nikdy nezaznělo. Tedy ne jako obecně platné. Bylo vztaženo k nějaké konkrétní situaci. Jistě - schovávej se za nedostatek dat, ale to, že tazatel nemá dost znalostí v jiném oboru (vzdáleném od IT), aby v něm mohl dělat doktorandskou práci (klidně částečně s IT související), je myslím jasně nepravděpodobnější varianta.

Jediný, kdo zde teoretizuje, jste vy. Tazatel může jako absolvent IT dělat Ph.D. v oblasti financí a bankovnictví zcela bez problémů. Stačí najít vhodné téma.

[Reklama]

[TVL]

Jediný, kdo zde teoretizuje, jste vy. Tazatel může jako absolvent IT dělat Ph.D. v oblasti financí a bankovnictví zcela bez problémů. Stačí najít vhodné téma.

Ano, zcela dle očekávání. Tvůj příspěvek je sice formálně správný, akorát vůbec nepasuje do zdejší diskuze.
Tazatel může dělat PhD v jakémkoliv oboru, kde
- má nějaký solidní background a současně
- se to téma opírá o IT, kde využije ty své magisterské znalosti.

Téma propojující svět financí a IT může klidně vypsat katedra na IT škole, stejně jako katedra na nějaké ekonomické škole. Pokud ale tazatel ten ekonomicko-finanční background nemá, tak silně pochybuji, že pro něj existuje vhodné téma v oblasti financí. Ano, může se stát, že nějaká katedra finančnictví vypíše čistě IT zadání, protože bude potřebovat ve svém obecně finančním výzkumu nějaký dílčí IT subvýzkum. A prakticky se rozhodnou, že udělají čisté IT zadání, protože se jim na to bude snáze shánět ten řešitel. A takový výzkumný úkol pak může řešit i někdo bez toho finančního backgroundu. Ale pak to bude PhD z oblasti finančnictví maximálně tak formálně.

Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.

[YF]

Me to prijde perspektivni.

[zboj]

Je pravda, že neuznání základních předmětů je krávovina, ale zas na druhou stranu pár derivací a integrálů by člověk v takové situaci hravě zvládl. Nicméně s tím PhD je vidět, že víte, o čem mluvíte (na rozdíl od jiných, nebudu jmenovat...).

No, když jsem na to tehdy koukal, zbytečný balast (míněno pro opakování) v případě Bc tvořil řádově 60-70% (inženýrský základ je prostě jeden). Nejde o to, že nezvládnete jednu zbytenou zkoušku. Jde o velké množství toho balastu. Vezmu-li váš příklad, co se ověřuje při zkoušce z derivací a integrálů u absolventa X semestrů VŠ matematiky? Během studia už student prokázal, že je schopen tomu porozumět a používat to. I kdyby látku zapomněl, snadno si ji  případě potřeby připomene v literatuře. To je přece VŠ vzdělání - absolvent umí používat informace a dokáže je aplikovat. Přístup stylem, "to vám přece nemůže vadit si to zopakovat", je vlastně smutným výkřikem " naše diplomy nestojí za nic".

Ano, souhlas, trvat na opakování toho "základu" je nesmysl a ztráta času. Když už tím člověk jednou prošel na srovnatelné škole, je na požadované úrovni a nic mu to nedá. Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.

[YF]

... Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.

... mytus o vyspelem zahranici me nikdy neprestane fasinovat ... :}

[Reklama]

[Ivan Nový]

... Zajímalo by mne, jak je na tom v tomto ohledu vyspělé zahraničí, ale to už moc odbočuju.

... mytus o vyspelem zahranici me nikdy neprestane fasinovat ... :}

Vyspělé zahraničí je v ...., tedy pokud to tam Trump nedá do pořádku :-)))

[txt]

Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.

Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.

[YF]

Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.

Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.

ty chces aby zas zboj celou noc histericky probrecel zejo ...

[čumil]

MBA
mlady blby ambiciozni

[qwert]

Hlavně si vybrat, jestli dělat spíš do vědy nebo businessu.

Zde to bude dost nepopulární, nicméně alespoň za zvážení by stálo MBA.

Není náhodou MBA vzdělání pro lidi s několikaletou praxí? Absolvent VŠ by zpravidla neměl splnit ani kvalifikační kritéria pro podání přihlášky (lidí, kteří pár let úspěšně podnikají a k tomu studují VŠ, bude minimum)

BTW o úrovni MBA a kdo to všechno v praxi dostane by asi byla zjímavá diskuze.

[abc]

HFT

Asi bych to uchopil více zeširoka - algorithmic trading. HFT je toho součástí.

Btw, škoda, že skončil seriál https://www.root.cz/serialy/zaciname-s-aos/

To si ale delate kozy, ze? Totalne nesmyslny clanek

[TVL]

Není náhodou MBA vzdělání pro lidi s několikaletou praxí?

MBA je značka, která v různých částech planety různý obsah. V Česku je fakticky učiliště pro střední a vyšší management. Čili nastupovat v Česku na MBA jako absolvent-magistr, nedává vůbec žádný smysl. Řekl bych dokonce, že pouhých několik  let praxe po magisterském absolutoriu je málo.
Praxe je samozřejmě jiná - a proto mají lidé s titulem MBA takovou pověst, jakou mají.

Doporučovat MBA studium absolventovi IT, který zřejmě IT dělat chce, jenom chce poznat nějaký perspektivní obor, ve kterém to IT bude dělat - to je zatím největší úlet této diskuze. Těžko říct, jestli to txt myslel vážně, nebo jestli už je diskuze tak dada, že mu přišlo, že sem ten nápad patří.

[TJK]

Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.

Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.

Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.

[zboj]

Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.

Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.

Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.

Zajímavé. Z jaké školy je to PhD?

[TJK]

Znovu, jako malým dětem, opakuji, že tazatel se ptá po dalším studiu v jiném oboru, protože se CHCE NAUČIT NĚCO V NOVÉM/JINÉM OBORU. Celá PhD část diskuze je tudíž zcela jalová. Já přiznávám svůj díl viny na tom, že tady ta jalová diskuze je, ale já jsem ten, kdo říká, že jdete špatně a kdo se snaží poukazovat na původní zadání.
Teoretizování je přesně tvůj přístup, kdy píšeš obecné, teoreticky platné věci, které ale nezapadají do reality zadání od původního tazatele.

Připojím osobní zkušenost. Vystudoval jsem PhD v oboru biomedicínská informatika. Znalosti z biologie a medicíny jsem měl jen středoškolské, Mgr v IT. Svoboda výběru předmětů byla zcela na mne, ale musel jsem mít sebekázeň a sám si vybrat kurzy nebo předměty z biologie a medicíny, které mne zajímali a zároveň byli relevantní pro projekty ostatních PhD studentů a výzkumných skupin. Docházel jsem klidně na přednášky se studenty medicíny, nebo Bc. Mgr. studia biologie. Důležité je dostat se na takovou úroveň, že rozumíš ostatním z oboru a pak ti přijmou článek v oborovém časopisu. Kolega měl třeba štěstí a dělal výpočetní systém pro nano materiály, a po několika letech mu vyšel článek v Nature, kde figuroval jako druhý autor. Já měl podobné štěstí a vyšel mi článek (opět druhý autor) v jiném oborovém časopise - ne zas tak slavný jako Nature. Když jsem měl grant, nebo jsem se přidal na nějaký projekt, měl jsem i finance na nějaké konference, po Evropě je jich habaděj. Nejdále jsem byl v Japonsku, nebo na měsíční stáži v USA.

Jediné nebezpečí, je že po studiu skončíš jako vysoce kvalifikovaný - někdy se též říká překvalifikovaný, v česku se po tobě mohou dívat trochu podezřele po aférách s rychlodoktoráty některých potentátů. Ale buď narazíš na firmu v oboru, do které zapadneš, nebo pokračuješ ve vědecké dráze - na západě jsou platy v akademické sféře tak o 10-30% menší než v komerční, u nás je věda podfinancována a celkově s horším řízením - ale vyjímky existují a časy se lepší.

Zajímavé. Z jaké školy je to PhD?

Já to studoval na lékařské fakultě - 1.LF UK. Dá se to studovat na ČVUT, možná na přírodovědecké fakultě UK, nebo i na jiné škole - záleží jakého si vybereš školitele. http://pdsb.avcr.cz/