Princip ukládání elektronických záznamů je obecně známý, tj. nějaká informace je zaznamenána buďto "surově" (tj. v textové podobě) nebo do databáze. Autenticitu takto zaznamenané informace není technicky možné prokázat. Takovouto informaci totiž mohl vytvořit validní proces stejně tak, jako nějaký zlomyslný ať už přímo na záznamovém zařízení nebo mimo něj. Nechci tím chránit zločince, ale naopak osobu nevinnou, neboť je tento fakt zneužitelný.
U soudu má počítačový záznam (módně "log") stejnou "váhu", jako svědectví z druhé ruky (tj. jedna paní povídala). Pokud se obviněná osoba přizná, je to obvykle pod nátlakem a z neznalosti počítačových principů. Do médií se ale pochopitelně vypustí příslušně upravená zpráva, která říká pouze část pravdy, tj., že obviněná osoba byla odsouzena na základě "usvědčujících důkazů z jejího počítače".
Je potřeba si uvědomit fakt, že za SW ani HW v mnou zakoupeném zařízení nemohu nést zodpovědnost. Já jsem SW nenapsal, HW nevytvořil. Nelze totiž prokázat, zda ten který SW/HW funguje přesně tak, jak říká jeho dokumentace. Naopak lze snadno prokázat, že v naprosté většině případů tomu tak není (buglist, bugbounty, atd.) Tím neříkám, že je to nutně naschvál, chyby se prostě při vývoji SW/HW stávají. Za takovéto produkty by logicky měl každý uživatel odmítat nést vlastní zodpovědnost. Naopak, zodpovědnost by měl nést výrobce takového SW/HW (především při úniku dat). To se pochopitelně výrobcům nelíbí, a tak se děje, co se děje...
Z hlediska bezpečnosti je navíc přinejmenším úsměvné, že takovéto zařízení/program (vyrobené u třetí strany, tj. potenciální nepřítel) používá armáda/vláda, přičemž jim je doručuje jiná třetí strana (opět, potenciální nepřítel).
Svět zůstane postavený na hlavu tak dlouho, dokud to dovolíme...