Ono to muze byt i tak, ze ve skutecnosti toho HR managera nezajima duvod, proc nema uchazec FB profil. Ono ho muze zajimat uchazecova reakce na zcela jednoznazncne nemistnou otazku.
Je podstatné nezapomínat, že i otázka může sdělovat informace, stejně jako volba kontaktní osoby. Přiznávám, že mluvím čistě subjektivně. Velký mínus má firma už ve chvíli, kdy začne jednání, aniž by mi k jednacímu stolu posadili alespoň jednoho člověka, který by rozuměl mojí práci. Další mínusový bod má ve chvíli, kdy se pohovorující začne bezprecedentně chovat jako idiot. V takovou chvíli už na mě ti lidé a ta firma vytvořili nějaký první dojem a budou ho jen velmi těžko napravovat.
V zásadě se jedná o situaci, kdy zástupci firmy ještě nestihli z pohovoru vytěžit žádné informace, ale sami už jich poskytly dostatek k tomu, aby pohovorem neprošli. Osobně to považuju za jejich profesní selhání, kdy přišli o jednoho uchazeče, se kterým chtěli jednat (jinak by si ho přece nepozvali), a zároveň stvořili jednoho člověka, který si o nich myslí, že jsou úplní mamlasové, a velmi pravděpodobně bude příběh o jejich neprofesionalitě a mamlasovitosti šířit dále. Zároveň je k uchazeči neuctivé takto plýtvat jeho časem a ten uchazeč pravděpodobně příští pozvání odmítne.
Ti nejzkusenejsi HR se takhle idiotsky ptat nemuseji. Misto toho si s vami daji kafe, provedou vas firmou, predstavi vam potencialni spolupracovniky, se kterymi muzete "jen tak nezavazne" poklabosit na odborna temata. Pravda, tohle vyzaduje venovat se uchazeci ponekud dele nez 30 minut, kidne i dva dny. Z takoveho pristupu ma clovek zcela jiny pocit.
Takový HR je pro mě prakticky neviditelný, takový příjemný průvodce, který mě nijak neobtěžuje. Navíc je to pro mě pocta, že mě pozvou dál, vezmou mezi lidi a ukážou pracovní prostředí. Dále v takovém jednání cítím alespoň elementární zájem o uchazeče. A popravdě řečeno, i kdyby to mělo být jen podle „příručky zkušeného HR“, ocením už to, že si se mnou dali práci a chovají se ke mě profesionálně, a mají šanci si získat moji důvěru a dostat ode mě velmi přesné informace. Včetně těch negativních, protože i ty můžou vést k tomu, že mi nabídnou místo, které je pro mě skutečně vhodné a nebudu třeba hned ve zkušebce nebo po pár měsících hnedat jinde.
Celé je to o oboustranném respektu. Mimochodem i odmítnutí je potřeba sdělit a především sdělit včas. Ve své době jsem pracoval na živnost s posledním ročním obratem okolo 250 000 Kč a dostal jsem nabídku na kontrakt za 80 000 Kč měsíčně přes agenturu. Měl jsem chuť si něco trochu vydělat, takže jsem se nechal odvézt s dalším uchazečem na pohovor a všechno probíhalo skvěle. Uchazeč měl zkušenosti v dané oblasti a snad do týdne věděl, že ho přijali. Já jsem se musel doptávat opakovaně a ani po několika měsících jsem se nedozvěděl jasnou negativní odpověď.
Když se mi o půl roku později ozvali, že mají volné místo za stejných podmínek, odmítl jsem pro ztrátu důvěry. Už se mnou jednou vyjebali při pohovoru, tak jsem dospěl k názoru, že by se mnou velmi pravděpodobně nějak vyjebali i během kontraktu a to je to poslední, co bych potřeboval.