Řeším ve své kariéře takový problém - nikoho vlastně nezajímá co dělám (to není případ první firmy), všichni mají tendenci na support vysloveně srát a mají ho skoro jako nadbytečné oddělení, dokud nedojde k problému.
Naučil jsem se být poměrně proaktivní (co tak sleduji kolem sebe, tak jsem v práci nadprůměrně proaktivní), ale stejně mi vždycky přijde, že mi hodně lidí hází klacky pod nohy, protože "ono to přeci funguje, tak proč něco měnit?". Samozřejmě pak nastane problém (standardní příčina, že je podceněná příprava na něj) "hned, hned rychle to sprav, je to přeci tvoje starost". Po mě samozřejmě každý chce všechno na poslední chvíli, ale když já něco po někom chci, tak lidi chtějí zadání měsíc předem, pětkrát jim to připomínat a ještě skoro nad nimi stát, aby něco udělali.
Průběh je často stejný, nastoupím do společnosti, první 2 měsíce tvrdě makám, učím se nové technologie, a pak se zastavím, protože vidím, že je vlastně úplně jedno, jaké mám výsledky a naučím se v tom tak trošku chodit.
Je pro mě velice těžké udržet nějakou vlastní sebedisciplínu, protože vlastně nemám žádný okamžitý feedback. Nikdo mi nepřiděluje práci, nikdo moc nekontroluje výsledky, jediný feedback který mám jsou nasraný lidi, když něco nefunguje - což stejně většinou stejně není mojí chybou a moje práce je jenom dupat nad někým jiným, aby si dal svojí práci do pořádku.
Stejně co jsem se tak porovnával s lidmi v oboru mám sebedisciplínu, iniciativu, technické znalosti na poměrně hodně vysoké úrovni a beru za to poměrně slušné peníze. Jenom mi prostě po pár měsících v každé nové firmě dochází energie to táhnout celé sám kupředu, když to stejně nikdo neocení.
Jak to řešíte?