Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?

[andy]

Takže prosím o odkaz na četnost chudých bělochů, černochů a hispánců v New Yorku, když tvrdíte, že tam je korelace mezi chudobou a kriminalitou... Ty statistiky chci i proto, že chudý drogový dýler zní fakt divně.

Většina drogových dealerů je docela chudá. Bohatí jsou jenom ti nahoře. Viz. např. http://www.unique-design.net/library/myth/fantasy/rich.html .

[Reklama]

[Lama]

Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun.

Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?
Jednou se ta stovka bude muset začít vracet, ne? Petr si za tu stovku něco pořídí, musím počkat, až si ji zas nějak vydělá a vrátí mi ji, nejlépe s úroky. A až mi tu stovku vrátí, nebude mít zas nic, tak já zas tu stovku vrátim Karlovi, takže nebudu mít zas nic. Tedy pokud nepočítám úroky. Djem tomu, že si každý připočítá 20% úrok, třeba. Takže Karel dostane z5 120, já dostanu od Petra 144 (120+20%), takže po vrácení Karlovi mi reálně zbyde 24kč.
Dohromady nám v celé té transakci přibylo 44 kč (na úrokách).
Nikde tu nevidím 200 korun.

[andy]

Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun.

Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?

Napsal to blbě. Karel má v ruce tvoji směnku. Ty máš v ruce Petrovu směnku. Petr má 100Kč. Existuje někdo, kdo je ochoten ti něco prodat za tu směnku. Vzhledem k tomu, že peníze jsou "všeobecný prostředek směny", tak je v oběhu více peněz než 100Kč. V tomhle případě asi za tu směnku bude chtít nějaký diskont, ale pokud ta směnka třeba bude potvrzená někým důvěryhodným (je na to nějaký termín... už si nepamatuju), tak je i dost možný, že to bude akceptováno za téměř nominální hodnotu.

[javaman]

Jak píše sten, lopaty. Prostě jste úplně mimo a vaše logika je na úrovni malých dětí. Proto jsou z vás jen lopaty za pár korun. Nevím, co na tak jednoduché věci nechápate. Fakt si myslíte, že by se tu hrála pyramida a nikdo by nic neřekl? Vážně? A bylo by to na youtube? Fakt?

Škoda, že mi zase někdo odpověděl místo Javouška 

Tak se nemáš ptát na lopaťárny.

[javaman]

Nebo co konkréntě jsi chtěl? Jsem přece ten dobrák, tak rád odpovím

[Reklama]

[Sten]

Mno... nevím. Za prvé, tohle se nikdy nestalo.

Samozřejmě, je to jen můj odhad.

Za druhé, tohle dneska není principiálně problém, protože ČNB může vytisknout libovolné množství peněz.

To sice může, ale to ještě neznamená, že ty peníze budou mít nějakou hodnotu. Peníze sice nejsou zákonně kryty, ale jejich hodnota je daná tržním mechanismem nabídky a poptávky. Pokud by ČNB začla tisknout en masse, hodnota těch peněz by prudce klesla a ve výsledku by to akorát přineslo hyperinflaci. Která by zvýšila nedůvěru v peněžní systém, což vede k výběrům, což vede k dalšímu nedostatku likvidity, což by ČNB nejspíš opět řešila tiskem peněz. Tuhle možnost si už pár zemí vyzkoušelo.

Za třetí, docela zajímavé je, jak fungovalo bakovnictví ve Skotsku na přelomu 18. a 19. století. Tehdy tam banky v zásadě téměř nebyly regulovány (nicméně přece jen jeden rozdíl vůči dnešku byl: až na myslím 2 výjimka tam platilo, že vlastníci banky ručili celým svým majetkem, nikoliv pouze do výše splaceného vkladu).

Mělo to několik zajímavých důsledků.
- kupodivu rezervy bank se moc nelišily od dnešní doby
- co se lišilo významně byla kapitálová přiměřenost - tehdejší banky by pravděpodobně dnešní pravidla splňovaly celkem bez problémů
- bankovky vydávané bankou (přemýšlím, jak moc se to liší od neúročeného běžného účtu) měly klauzuli, že se banka může rozhodnout nevyplatit peníze ihned, ale až za 3 měsíce s tím, že po tuto dobu bude nabíhat na požadované částce úrok. Banky prováděly poměrně dost krátkodobého financování, takže tímto způsobem mohly celkem bez problémů získat čas a peníze.

Podobný systém byl v USA před vznikem Fedu. Ten systém má problém, že není stabilní (pravidelně má velké krize) a je velmi těžké jej korigovat (což tedy může někdo brát jako výhodu).

Pojem bankovka si prošel vývojem a v té době to byly směnky spíš než to, co si pod bankovkami představujeme dnes (zákonné platidlo).

Další věc je, že máme otevřenou ekonomiku. Nikdo nikomu nebrání přijímat cizí peníze a uzavírat smlouvy v cizí měně, půjčovat si v zahraničí. Takže můj osobní názor je, že v takovém případě by došlo ke slušnému zemětřesení, ale pokud by stát nezačal znárodňovat nebo stanovovat nějaká pravidla (omezení ceny, zákaz exportu/importu apod. proti vydřidušským spekulantům), tak by to do Venezuely mělo zatraceně daleko, spíš by to vypadalo jako poněkud odporná krize.

Problém je, že velká část ekonomiky závisí na státních službách, na které by stát najednou neměl: komunikace, rozvodná síť, veřejná doprava, odpady, soudy. To zemětřesení by bylo obrovské, znamenalo by prudký růst nezaměstnanosti a stát by neměl ani na základní podporu. Nedostatek zboží je téměř jistý bez ohledu na uzavření hranic, velká část ekonomiky by přestala vyrábět (protože závisí na tom, že půjčky nebude muset splatit předčasně) a dovoz by byl stále dražší a dražší. Tohle je už na hraně občanské války nebo revoluce, státní zásah je velmi pravděpodobný. A státní zásah by celkem jistě znamenal uzavření hranic, aby zabránil vývozu alespoň toho zbytku valut, které by ještě zbývaly.

Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?
Jednou se ta stovka bude muset začít vracet, ne? Petr si za tu stovku něco pořídí, musím počkat, až si ji zas nějak vydělá a vrátí mi ji, nejlépe s úroky. A až mi tu stovku vrátí, nebude mít zas nic, tak já zas tu stovku vrátim Karlovi, takže nebudu mít zas nic. Tedy pokud nepočítám úroky. Djem tomu, že si každý připočítá 20% úrok, třeba. Takže Karel dostane z5 120, já dostanu od Petra 144 (120+20%), takže po vrácení Karlovi mi reálně zbyde 24kč.
Dohromady nám v celé té transakci přibylo 44 kč (na úrokách).
Nikde tu nevidím 200 korun.

Takhle funguje bankovní systém

V tomto případě je skutečných opravdu jen 100 korun. Jenže díky tomu, že Karel může platit se směnkou na 100 korun, které mi půjčil (prostě ten závazek předá někomu jinému a vracet budete tomu, kdo tu směnku drží), a Petr může platit s tou stovkou, kterou má, je tam 200 korun, které obíhají. (Lze na to pohlížet i tak, že Petr drží fyzické zboží-bankovku a směnku, se kterou lze obchodovat, mám já. To je blíž původu peněz než tomu, jak to dělá komerční banka.)

Pokud by byly splaceny všechny dluhy v ekonomice, zbyde přesně 0 peněz.

[Tuxik]

Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun.

Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?
Jednou se ta stovka bude muset začít vracet, ne? Petr si za tu stovku něco pořídí, musím počkat, až si ji zas nějak vydělá a vrátí mi ji, nejlépe s úroky. A až mi tu stovku vrátí, nebude mít zas nic, tak já zas tu stovku vrátim Karlovi, takže nebudu mít zas nic. Tedy pokud nepočítám úroky. Djem tomu, že si každý připočítá 20% úrok, třeba. Takže Karel dostane z5 120, já dostanu od Petra 144 (120+20%), takže po vrácení Karlovi mi reálně zbyde 24kč.
Dohromady nám v celé té transakci přibylo 44 kč (na úrokách).
Nikde tu nevidím 200 korun.

Přesně tak fungují banky. Ty si uložíš do banky 100Kč a jsi přesvědčený o tom, že si pro ně můžeš kdykoliv přijít a dostaneš je. Banka je vezme a půjčí je dál. Takže někdo má tvoji stovku a ty si myslíš, že ji máš taky. A většinou ji i máš, protože banka musí držet něco málo vlastních prostředků. Ale kdyby se najednou všichni klienti banky rozhodli, že si své peníze vyberou, tak najednou zjistíš, že je ta banka prostě nemá. Takže máš na jedné straně klienty, kteří "mají" v bance peníze, na druhé straně klienty, kteří mají úvěry, všichni jsou spokojení a bohatí a peněz přitom existuje jen půlka (plus rezervy banky). Jedinej rozdíl je v tom, že bance peníze nepůjčuješ za běžný úrok, ale peníze si tam ukládáš za směšný úrok.

[Tuxik]

Pokud by byly splaceny všechny dluhy v ekonomice, zbyde přesně 0 peněz.

Bance zbude rozdíl na úrocích z úvěrů, které obdrží a úrocích z v vkladů, které vyplatí. To jsou peníze, které musí někde vzniknout.

[andy]

Mno... nevím. Za prvé, tohle se nikdy nestalo.

Samozřejmě, je to jen můj odhad.

Ta pointa byla v tom, že je hodně nepravděpodobné, že by se něco takového vůbec mohlo za normálních okolností stát. Že tedy případný průšvih nelze nutně považovat ze argument proti takovému peněžnímu systému.

To sice může, ale to ještě neznamená, že ty peníze budou mít nějakou hodnotu. Peníze sice nejsou zákonně kryty, ale jejich hodnota je daná tržním mechanismem nabídky a poptávky.

To je sice pravda, ale vzhledem k tomu, že nějaká rozumná definice peněz v sobě zahrnuje vklady na běžných účtech a tisk by znamenal jenom přeměnu vkladů na papírky, pak to nutně k inflaci vést nemusí.

Podobný systém byl v USA před vznikem Fedu. Ten systém má problém, že není stabilní (pravidelně má velké krize) a je velmi těžké jej korigovat (což tedy může někdo brát jako výhodu).

Řekl bych, že tato tvrzení jsou poněkud diskutabilní. Ten systém v prvních cca. 60 letech fungování FEDu byl, pokud vím, stabilnější, za posledních pár desítek let by se možná dalo uvažovat o tom, že to dneska trochu stabilnější je. V USA měli tzv. "double liability", tzn. majitelé ručili do dvojnásobku splaceného vkladu. Byl tam zakázán "branch banking", tzn. uměle tam bylo spousta malých nediverzifikovaných bank (tohle bývá zmiňováno, jako velký faktor ve 30.letech při porovnání Kanada vs. USA). Krizí tam zas tak moc teda neměli a evidentně se z toho ekonomika docela vyhrabala. Ostatně porovnej Estonsko vs. Řecko, Estonsko uprostřed krize přešlo na Euro (čili pro něj se to od zlatého standardu moc neliší v tom, že to nemůžou korigovat), měli krizi jako řemen a dneska jsou normální fungující zemí. Řecko... je příklad toho, jak se vše koriguje....

Na druhou stranu v USA si evidentně banky s krizema poradily samy, tak je otázka, nakolik sám fakt, že to tehdy od státu nevyžadovalo prakticky nic vs. dnešek, kdy dost visíme na centrálních bankách, není sám o sobě dost velkým pozitivem volného systému.

Problém je, že velká část ekonomiky závisí na státních službách, na které by stát najednou neměl: komunikace, rozvodná síť, veřejná doprava, odpady, soudy. To zemětřesení by bylo obrovské, znamenalo by prudký růst nezaměstnanosti a stát by neměl ani na základní podporu. Nedostatek zboží je téměř jistý bez ohledu na uzavření hranic, velká část ekonomiky by přestala vyrábět (protože závisí na tom, že půjčky nebude muset splatit předčasně) a dovoz by byl stále dražší a dražší. Tohle je už na hraně občanské války nebo revoluce, státní zásah je velmi pravděpodobný. A státní zásah by celkem jistě znamenal uzavření hranic, aby zabránil vývozu alespoň toho zbytku valut, které by ještě zbývaly.

Nesmysl. Ztráta provozního financování? Hádaj za jak dlouho by se sem nahrnuly zahraniční firmy, aby nabídly "výhodné" úvěry místním podnikům? Telefony a internet? Soukromé. Veřejná doprava? Z velké části je tady soukromá. Rozvodná síť? Státní. Stačilo by prodat, zájemce by se snadno našel. Nebo to mám chápat tak, že soukromý sektor by se z toho dostal celkem bez problémů, zatímco státní sektor by přestal fungovat, takže by stát musel začít znárodňovat a udělat z toho Venezuelu?

[andy]

Pokud by byly splaceny všechny dluhy v ekonomice, zbyde přesně 0 peněz.

Bance zbude rozdíl na úrocích z úvěrů, které obdrží a úrocích z v vkladů, které vyplatí. To jsou peníze, které musí někde vzniknout.

Úroky z úvěru se připíší jako dlužná částka dlužníkům (jako protiklad zápisu zisku na účet banky). Po zaplacení všech dluhů je vskutu výsledkem 0.
(teda to jsme u ekonomiky postavené od začátku na nekrytých penězích a la Jílek, IMO to v normálních ekonomikách tak úplně platit nebude...asi...)

[Sten]

Bance zbude rozdíl na úrocích z úvěrů, které obdrží a úrocích z v vkladů, které vyplatí. To jsou peníze, které musí někde vzniknout.

Ty peníze se přesunuly od někoho, kdo je zaplatil. A ten, kdo je zaplatil, je musel zase získat někde jinde. Například tak, že pro tu banku pracoval a ta banka mu je vyplatila. Nebo pracoval pro někoho, kdo pracoval pro tu banku. Celý bankovní systém je obrovské podvojné účetnictví, kde na jedné straně jsou peníze a na druhé dluhy. Součet obou stran je vždy 0.

[Sten]

Úroky z úvěru se připíší jako dlužná částka dlužníkům (jako protiklad zápisu zisku na účet banky). Po zaplacení všech dluhů je vskutu výsledkem 0.
(teda to jsme u ekonomiky postavené od začátku na nekrytých penězích a la Jílek, IMO to v normálních ekonomikách tak úplně platit nebude...asi...)

Platí to i u ekonomiky s krytou měnou. U nekryté měny se nic nevyplatí a zbyde 0 peněz. U kryté vyplatí stát veškeré krytí a zbyde 0 peněz. Liší se to tím, jestli ta počáteční směnka je na někde uchované zboží (krytí) nebo na nic (takhle zjednodušené to zní šíleně, ale opravdu můžete mít směnku na nic, která má hodnotu jen svou existencí).

[Tom fi]

Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun.

Tomu jako lama moc nerozumim. Dejme tomu, že si od Karla pujčím 100 a tu stovku pujčím dál, třeba Petrovi. Jsem něco jako prostředník. I kdyby těch prostředníků bylo víc, třeba 5, tak to neznamená, že tu máme 600 kč (5 prostředníků + Petr jako koncový příjemce/dlužník).
Nebo jo?
Jednou se ta stovka bude muset začít vracet, ne? Petr si za tu stovku něco pořídí, musím počkat, až si ji zas nějak vydělá a vrátí mi ji, nejlépe s úroky. A až mi tu stovku vrátí, nebude mít zas nic, tak já zas tu stovku vrátim Karlovi, takže nebudu mít zas nic. Tedy pokud nepočítám úroky. Djem tomu, že si každý připočítá 20% úrok, třeba. Takže Karel dostane z5 120, já dostanu od Petra 144 (120+20%), takže po vrácení Karlovi mi reálně zbyde 24kč.
Dohromady nám v celé té transakci přibylo 44 kč (na úrokách).
Nikde tu nevidím 200 korun.

Přesně tak fungují banky. Ty si uložíš do banky 100Kč a jsi přesvědčený o tom, že si pro ně můžeš kdykoliv přijít a dostaneš je. Banka je vezme a půjčí je dál. Takže někdo má tvoji stovku a ty si myslíš, že ji máš taky. A většinou ji i máš, protože banka musí držet něco málo vlastních prostředků. Ale kdyby se najednou všichni klienti banky rozhodli, že si své peníze vyberou, tak najednou zjistíš, že je ta banka prostě nemá. Takže máš na jedné straně klienty, kteří "mají" v bance peníze, na druhé straně klienty, kteří mají úvěry, všichni jsou spokojení a bohatí a peněz přitom existuje jen půlka (plus rezervy banky). Jedinej rozdíl je v tom, že bance peníze nepůjčuješ za běžný úrok, ale peníze si tam ukládáš za směšný úrok.

Starý dobrý peněžní multiplikátor... už je pasé (hádám, že byl málo ohebný a málo multiplikující ).

Ale to by lépe vysvětil pan Jílek

Cituji z knihy: Peníze a platební styk od prof. Jílka,

"...banky na rozdíl od nebankovních jednotek poskytováním úvěrů vytvářejí peníze. Jedná se o fundamentální skutečnost, která má mnoho závažných teoretických i praktických dopadů. Je také patrné, že kauzalita mezi úvěry a vklady má jednoznačný směr. Je zřejmé, že "úvěry vytvářejí vklady", a nikoli naopak (i když účetně dochází k zachycení poskytnutého úvěru i přijatého vkladu)
...
Mnoho lidí si naivne myslí, že když si uloží peníze do banky na bankovní úcet. (úroková míra napríklad 4 %), tak banka tyto peníze pujcí nekomu jinému (úroková míra napríklad 8 %). Skutečností ale je, že banka nepotřebuje peníze klientů pro tento účel, ale pro jiný účel...  Pokud si například někdo vezme hypoteční úvěr, peníze, které mu banka pujčí představují nově vytvořené peníze. Ano, bankovnictví je skutečně zvláštní druh podnikání. V žádném případě banky při poskytování úvěru neposkytují peníze vkladatelů. Mnoho lidí tomu stále nevěří, neboť nemohou pochopit skutečnost, že banky jejich peníze na poskytování úvěru nepotřebují.
"

[JardaP .]

Navíc ta vaše "interpretace" je založená na čem? KDE jste k těm údajům přišel?... Nebo si cucáte z prstu a říkáte že to je Interpretace?
Já Vám dal odkaz přímo na statistiku kriminality, a vy mi zde předhazujete jenom vaši domněnku, že černoši a hispánci jsou chudí (což jste zatím nepodložil) a z toho (jelikož černoši a hispánci hodně vraždí a zároveň jsou podle vás chudí) podle vás vyplývá, že chudí páchají více vražd.

Takže prosím o odkaz na četnost chudých bělochů, černochů a hispánců v New Yorku, když tvrdíte, že tam je korelace mezi chudobou a kriminalitou... Ty statistiky chci i proto, že chudý drogový dýler zní fakt divně.

Ta vase statistika je velice hruba. Kdybyste mel statistiku rozlozenou podle primovych kategorii, vypada by jinak. Dost mozna i tak, ze v chudych vrstvach vrazdi bili stejne, jako cerni. Ta vase statistika je zkreslena tim, ze cernych chudych je vic.

Kdybyste mel statistiku vsech zlocinu, i tech, ktere se nikdy nevysetri nebo zasadne nevysetruji, asi byste zjistil, ze cernosi vic vrazdi a smeli drogami, zatimco bili se dopousteji danovych uniku, rozkradani statnich penez, podvodu anebo veli tomu obchodu s drogami, ktere na ulici prodavaji ti cerni.

Treba zde: https://www.census.gov/content/dam/Census/library/publications/2015/demo/p60-252.pdf . Z nahlednuti do prvni tabulky vyplyva, ze cerni maji prijmy zhruba o neco vic, jak polovina primu bilych. K tomu si pridejte fakt, ze typicky byvaji koncentrovani v nejake chude ctvrti, kde maji skoly jeste horsi, nez je typicka americka uroven a odmalicka ziji v prostredi, kde jsou obklopeni zlocinem. Coz je zacarovany kruh, ze ktereho unikne malokdo.

[Tuxik]

Platí to i u ekonomiky s krytou měnou. U nekryté měny se nic nevyplatí a zbyde 0 peněz. U kryté vyplatí stát veškeré krytí a zbyde 0 peněz. Liší se to tím, jestli ta počáteční směnka je na někde uchované zboží (krytí) nebo na nic (takhle zjednodušené to zní šíleně, ale opravdu můžete mít směnku na nic, která má hodnotu jen svou existencí).

Ne, nezní to šíleně, hodnota nemusí být jen materiální. Hodnotu může mít a má i myšlenka. Proto je možné, že obří firmy kupují malé startupy za miliony dolarů, i když startup má pouze nápad, tři lidé pracují v pronajaté garáži, a reálně mají třeba jen rozpracovaný padající nespolehlivý algoritmus na vyhledávání psích lejn na fotkách z parku.