A co by se stalo? Banky by omezily či zmrazily výběry a svolaly dluhy. Takže naprostá většina těch, kdo mají větší půjčku či hypotéku, by byli v pr-háji a nemovitosti, stroje, mobiliáře ap. by jim zabavily banky (mimo jiné i velká část těch, kteří chtěli své úspory vybrat a dát do slamníků). Což by vyvolalo obří propad cen nemovitostí, krizi, která by neměla v historii obdoby, reálnou hrozbu hladomoru (velká část zemědělských strojů by byla zabavena či bez financí na palivo) a chronický nedostatek veškerého zboží (jako Venezuela, ale výrazně horší). Prudký růst cen by vedl k nedostatku valut, což by zastavilo veškerý zahraniční obchod (stejně by na něj nebylo palivo). V tu chvíli už by velmi pravděpodobně zasáhl stát (bez ohledu na to, jak minimalistický by se snažil být, reálná hrozba bankrotu všech částí ekonomiky nedává moc na výběr) a znárodnil by naprostou většinu či celou zbývající ekonomiku. Peníze by přestaly platit (nebo skončily v hyperinflaci, protože by jich bylo příliš mnoho na prudce se zmenšující ekonomiku) a byl by zaveden přídělový systém. Valuty a drahé kovy (a možná i bitcoiny) by byly konfiskovány, hranice uzavřeny. A pak je velmi těžké odhadovat, kam by to vedlo dál. Občanská válka či rozpad státu nejsou nepravděpodobné.
Stát by to teoreticky mohl jakžtakž zachránit ve chvíli, kdy by banky omezily výběry a začaly svolávat dluhy jejich znázorněním a obrovským zadlužením. Je ale otázka, jak účinné by to bylo.
Mimochodem scénář by byl stejný, i pokud by peníze byly "opravdové" (kryté drahými kovy) či bitcoiny. S tím rozdílem, že by nešlo zkusit to v předchozím odstavci.
Mno... nevím. Za prvé, tohle se nikdy nestalo. Za druhé, tohle dneska není principiálně problém, protože ČNB může vytisknout libovolné množství peněz. Za třetí, docela zajímavé je, jak fungovalo bakovnictví ve Skotsku na přelomu 18. a 19. století. Tehdy tam banky v zásadě téměř nebyly regulovány (nicméně přece jen jeden rozdíl vůči dnešku byl: až na myslím 2 výjimka tam platilo, že vlastníci banky ručili celým svým majetkem, nikoliv pouze do výše splaceného vkladu).
Mělo to několik zajímavých důsledků.
- kupodivu rezervy bank se moc nelišily od dnešní doby
- co se lišilo významně byla kapitálová přiměřenost - tehdejší banky by pravděpodobně dnešní pravidla splňovaly celkem bez problémů
- bankovky vydávané bankou (přemýšlím, jak moc se to liší od neúročeného běžného účtu) měly klauzuli, že se banka může rozhodnout nevyplatit peníze ihned, ale až za 3 měsíce s tím, že po tuto dobu bude nabíhat na požadované částce úrok. Banky prováděly poměrně dost krátkodobého financování, takže tímto způsobem mohly celkem bez problémů získat čas a peníze.
Další věc je, že máme otevřenou ekonomiku. Nikdo nikomu nebrání přijímat cizí peníze a uzavírat smlouvy v cizí měně, půjčovat si v zahraničí. Takže můj osobní názor je, že v takovém případě by došlo ke slušnému zemětřesení, ale pokud by stát nezačal znárodňovat nebo stanovovat nějaká pravidla (omezení ceny, zákaz exportu/importu apod. proti vydřidušským spekulantům), tak by to do Venezuely mělo zatraceně daleko, spíš by to vypadalo jako poněkud odporná krize.
Ovšem pokud by se stát začal aktivně angažovat za účelem zabránění krize, tak by to asi jako Venezuela dopadlo.