Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?

Tuxik

  • *****
  • 1 473
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #105 kdy: 26. 07. 2016, 22:26:12 »
Schválně jednoduchá otázka na nejlepšího ekonoma javaména... Popiš možné scénáře, kdyby se významná část obyvatelstva (významná svými úsporami, nikoliv počtem) rozhodla vybrat svoje peníze z bank v hotovosti a nastěhovat si je do vlastních slamníků a trezorů?


Lama

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #106 kdy: 26. 07. 2016, 22:28:14 »
No ještě chvíli a začneš si snad i shánět ženskou, což je ta největší lopaťárna

Blaznis? Jeste aby zacal fusovat do sexu.

Tak na to jsem zvědav! Jen ho nechte fušovat!  :-* :P

No FUUUUJ, ty bys u toho chtěl být? :D

Všichni máme nějakou (úchylnou) zálibu. Vždycky se člověk může něčemu přiučit.

JardaP .

  • *****
  • 11 064
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #107 kdy: 26. 07. 2016, 23:43:55 »
Schválně jednoduchá otázka na nejlepšího ekonoma javaména... Popiš možné scénáře, kdyby se významná část obyvatelstva (významná svými úsporami, nikoliv počtem) rozhodla vybrat svoje peníze z bank v hotovosti a nastěhovat si je do vlastních slamníků a trezorů?

Hergot, museli by vymyslet novou bankovku, tak aspon miliarda €. Jinak by nam nestacily lesy a bavlnova pole na vyrobu papiru a zavarili by tiskarny. A ty fronty pred bankou, nez privezou ty prachy.....

Sten

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #108 kdy: 27. 07. 2016, 03:25:09 »
Schválně jednoduchá otázka na nejlepšího ekonoma javaména... Popiš možné scénáře, kdyby se významná část obyvatelstva (významná svými úsporami, nikoliv počtem) rozhodla vybrat svoje peníze z bank v hotovosti a nastěhovat si je do vlastních slamníků a trezorů?

Hergot, museli by vymyslet novou bankovku, tak aspon miliarda €. Jinak by nam nestacily lesy a bavlnova pole na vyrobu papiru a zavarili by tiskarny. A ty fronty pred bankou, nez privezou ty prachy.....

Pro banky (kromě centrální) se peníze netisknou.

A co by se stalo? Banky by omezily či zmrazily výběry a svolaly dluhy. Takže naprostá většina těch, kdo mají větší půjčku či hypotéku, by byli v pr-háji a nemovitosti, stroje, mobiliáře ap. by jim zabavily banky (mimo jiné i velká část těch, kteří chtěli své úspory vybrat a dát do slamníků). Což by vyvolalo obří propad cen nemovitostí, krizi, která by neměla v historii obdoby, reálnou hrozbu hladomoru (velká část zemědělských strojů by byla zabavena či bez financí na palivo) a chronický nedostatek veškerého zboží (jako Venezuela, ale výrazně horší). Prudký růst cen by vedl k nedostatku valut, což by zastavilo veškerý zahraniční obchod (stejně by na něj nebylo palivo). V tu chvíli už by velmi pravděpodobně zasáhl stát (bez ohledu na to, jak minimalistický by se snažil být, reálná hrozba bankrotu všech částí ekonomiky nedává moc na výběr) a znárodnil by naprostou většinu či celou zbývající ekonomiku. Peníze by přestaly platit (nebo skončily v hyperinflaci, protože by jich bylo příliš mnoho na prudce se zmenšující ekonomiku) a byl by zaveden přídělový systém. Valuty a drahé kovy (a možná i bitcoiny) by byly konfiskovány, hranice uzavřeny. A pak je velmi těžké odhadovat, kam by to vedlo dál. Občanská válka či rozpad státu nejsou nepravděpodobné.

Stát by to teoreticky mohl jakžtakž zachránit ve chvíli, kdy by banky omezily výběry a začaly svolávat dluhy jejich znázorněním a obrovským zadlužením. Je ale otázka, jak účinné by to bylo.

Mimochodem scénář by byl stejný, i pokud by peníze byly "opravdové" (kryté drahými kovy) či bitcoiny. S tím rozdílem, že by nešlo zkusit to v předchozím odstavci.

"If two parties, instead of being a bank and an individual, were an individual and an individual, they could not inflate the circulating medium by a loan transaction, for the simple reason that the lender could not lend what he didn't have, as banks can do.....   Only commercial banks and trust companies can lend money that they manufacture by lending it." 
-- Professor Irving Fisher, economist in his book 100% Money (1935)


Tedy polopaticky, aby to i lopaty pochopily: Banka ti pujci penize, ktere z fleku vyrobi. Vyrobi je tim, ze do bunky databaze na serveru zapise cislo. Je to tak asi jedna transkacni SQL operace.

Tahle kniha je dost zavádějící. Úplně to samé jako banky můžeš udělat i ty. Půjčíš si 100 korun od Karla a ty půjčíš Petrovi. Karel má u tebe 100 korun, Petr má v ruce 100 korun, dohromady tedy máte 200 korun. Voilà, vyrobil jsi peníze úplně stejně jako banka. (Tedy s tím rozdílem, že banka nesmí půjčit všechny peníze, které má půjčené od zákazníků.)

Sten

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #109 kdy: 27. 07. 2016, 03:47:37 »
Tahle kniha je dost zavádějící.

Pardon, mělo tu být „tahle citace je dost zavádějící“. V těch částech, které jsi vypustil, totiž Irving vysvětluje, co se tím myslí:

Citace
If the two parties, instead of being a bank and an individual, were an individual and an individual, they could not inflate the circulating medium by a loan transaction, for the simple reason that the lender could not lend what he didn't have, as banks can and do. An individual cannot lend $10 from his pocket unless there is that much money in his pocket to lend. And if he lends it, it is no longer in his pocket. He cannot keep $10 in his pocket while lending it successively to ten different people, merely promising each person to furnish on de­mand the $10 lent. But if he incorporates himself into a commercial bank (and is the only bank in the community) he can do this very thing—he can hold ten notes aggregating, say $100,000 and ex­pect the borrowers to keep circulating the $100,-000 ($90,000 of which is imaginary) by drawing checks against him, while he trusts to luck that they will never cash more than $10,000 of these checks at one time.


lopata

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #110 kdy: 27. 07. 2016, 07:39:01 »
(Tedy s tím rozdílem, že banka nesmí půjčit všechny peníze, které má půjčené od zákazníků.)

tohle uz je taky prehistoricke "pravidlo", ktere davno neplati. tohle existovalo jako zabezpecni pred platebni neschopnosti banky z duvodu nepomeru ucetniho stavu a menove zasoby. dnes banka pripise penize elektronicky v libovolnem mnozstvi a nepotrebuje k tomu je vydavat, takze az do runu na banku ji lze provozovat i v rozporu s timhle technologicky prekonanym bezpecnostnim opatrenim.

Cek

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #111 kdy: 27. 07. 2016, 09:47:43 »
(Tedy s tím rozdílem, že banka nesmí půjčit všechny peníze, které má půjčené od zákazníků.)

tohle uz je taky prehistoricke "pravidlo", ktere davno neplati. tohle existovalo jako zabezpecni pred platebni neschopnosti banky z duvodu nepomeru ucetniho stavu a menove zasoby. dnes banka pripise penize elektronicky v libovolnem mnozstvi a nepotrebuje k tomu je vydavat, takze az do runu na banku ji lze provozovat i v rozporu s timhle technologicky prekonanym bezpecnostnim opatrenim.

Povinne rezervy porad existuji, I kdyz v pomerne smesne vysi, a to ze zakona (resp. stanovuje je vyhlaskou CNB), s technickymi omezenimi to nijak nesouvisi. Ten multiplikator je hodne vysoky, nicmene porad to neni nekonecno.
https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vyhlasky/vyhlaska_253_2013.pdf

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #112 kdy: 27. 07. 2016, 10:20:47 »
Nový, opět mě tvoje komenty z celého vlákna nejvíc zaujali. Řekni, jak vidíš budoucnost (10 let ?) v návaznosti na imigranty, feministky a další vlivy podobného ražení?

No, ja se s tou kristalovou kouli porad moc neumim. Nicmene se rozhledni a extrapoluj: Nastup ultrapravice, silici nadvlada korporaci a bank, rozlezajici se konflikty, ekonomicke problemy... Riziko, ze by snad lidi dostali rozum, je pomerne male. Lidi obvykle dostanou rozum pouze docasne, po nejake poradne valce.

Feministky a emigranti me tedy ve spanku nestrasi. Jestli se chces neceho bat, tak zkus korporatni fasismus. Jestli soudruzi podepisou TTIP a CETA, tak korporace budou za chcili rozhodovat o tvem zivotim prostredi, pracovnich podminkach, zdravi, kvalite potravin a vubec vsem, o cem usoudi, ze klade prekazky volne soutezi.

@Lama: CR sice kolonie nemela, nicmene podepsala nejake mezinarodni dohody, ze kterych vyplyvaji urcite zavazky. S nejakymi koloniemi to nema zadnou souvislost.

To, ze na nas rejzuji zapadni firmy, je dano tim, ze to tak nedouk Klaus a jeho boys nastavili. Ta spousta podniku se neprodala, ale prodal je nekdo konkretni. Casto je zamerne nechal zkrachovat, aby je mohl levne prodat kamosum. Praktika, ktera se stale deje, napriklad ve spitalech, do kterych nasazuji management, ktery naseka neresitelne dluhy, az je nutno nemocnici privatizovat. Soudruzi behem privatizace resili dulezitejsi problemy, nez treba vytvoreni funkcniho podnikatelskeho prostredi. Viz druhota platebni neschopnost, leckdy zapricinena uz tim, ze bankam trvalo nekolik mesicu, nez prevedly prachy z jednoho uctu na druhy, zatimco prijemce nemel na mzdy a nakup materialu. Problem, ktery nikdo neresil, protoze nekdo si na nem asi dobre nakradl. Takove prachy, ktere tri mesice visi v lufte, jsou pro banku prachy zadarmo a lze je treba pujcit. V celostatnim meritku to dela obrovskou castku. Podobne nikdo neresil LTO, protoze na tom se dalo nakrast, jako nikde jinde a odtud nejspise pochazi znacna cast nasi podnikatelske kasty. BTW, ty prachy za rozprodane fabriky, samozrejme hned nekdo prosustroval za zakazky kamosum nebo rovnou ukradl. Jen v CR se muze stat, ze se ztrati par miliard a nikdo neni scjopen rici kam. Takze nevim, cemu se divis. Samozrejme, jako obvykle za to muze EU, migranti a feministky.
Nikdo neříká že za korupcí stojej imigranti a feministky, oni ostatně ani korupci nepotřebujou, do prvních nacpou prachy občani a do těch druhých ostatně taky.

Má otázka především směřovala na celospolečenské tendence zasazené do bezpečnostního rámce jedince.

Řečeno pro idioty: chci bejt v evropě za 5 10 let?
Problém je, že v té křišťálové kouli nic nevidím, a to mě děsí. Nic si nedokážu představit :-))) Ale žádná kaše se nejí tak horká jak, je. Aktuální společenské klima je založené na agresivním hlásání manipulací a ovládnutí veřejného prostoru elitami - tedy aktivisty a novináři. Čekám, že se mlčící většina probudí a přestane je vnímat, půjde si svou cestou. Nejspíš ale nějaká forma rekonquisty nás nemine. Státy jako Německo, Francie jsou už de facto odepsané. Tedy pokud se v nich ta mlčící většina neprobudí v následujích dvou letech. Ale ono se dá docela dobře žít i ve státech, kde se na ulici střílí běžně, jako třeba v Izraeli, Brazílii, nebo USA.

Jenom dodám, že například v New Yorku má přes 90% vražd na svědomí černoch nebo hispánec ... stejně tak obětí vraždy byl běloch jenom v 6% případů..
http://newobserveronline.com/new-york-nonwhites-commit-92-of-violent-crime/


A ano jsou stále menšina, a NE, tahle statistika není vycucaná z prstu...
http://www.nyc.gov/html/nypd/html/analysis_and_planning/crime_and_enforcement_activity.shtml

koukněte se i na statistiky znásilnění, sexuálních deliktů, okradení atd... hlavně ty Jardo si promni oči.




Zkuste najít statistiku například v Evropě (tím myslím sledování statisticky významných ukazatelů u kriminality... ať už to znamená cokoliv) ... integrace po evropsku znamená zamlčování, což bez kontroly médií tak dobře nejde... do budoucna tedy čekám větší kontrolu nad internetem a médii v zájmu hatefree kultury.
« Poslední změna: 27. 07. 2016, 10:25:48 od Tom fi »

Tuxik

  • *****
  • 1 473
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #113 kdy: 27. 07. 2016, 10:39:10 »
Škoda, že mi zase někdo odpověděl místo Javouška  :'(

Tuxik

  • *****
  • 1 473
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #114 kdy: 27. 07. 2016, 10:44:36 »
do budoucna tedy čekám větší kontrolu nad internetem a médii v zájmu hatefree kultury.
Do budoucna čekám, že jestli se nám ty menšiny v Evropě neuklidní, tak to většiny začnou řešit po svým. Nemám iluze o tom, že by to začalo zrovna v ČR, nás jenom tak něco od piva a televize nezvedne, ale i v Evropě se již v minulosti z poklidné většiny dokázaly separovat radikální menšiny, které tentokrát mají dobrou šanci získat podporu a sympatie zbytku.

JardaP .

  • *****
  • 11 064
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #115 kdy: 27. 07. 2016, 11:04:52 »
Jenom dodám, že například v New Yorku má přes 90% vražd na svědomí černoch nebo hispánec ... stejně tak obětí vraždy byl běloch jenom v 6% případů..
http://newobserveronline.com/new-york-nonwhites-commit-92-of-violent-crime/

Coz je otazka toho, jak se to interpretuje. Take by se dalo rici, ze pres 90% vrazd spacha nizka socialni vrstva na socialni vrstve vyssi. Nizka socialni vrstva jsou vetsinou cernosi a hispanci, ta vyssi pak bili. To ma historicke duvody a nikomu se nepodarilo to zkorigovat nebo se o to moc nepokousi.

Sten

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #116 kdy: 27. 07. 2016, 11:46:39 »
tohle uz je taky prehistoricke "pravidlo", ktere davno neplati. tohle existovalo jako zabezpecni pred platebni neschopnosti banky z duvodu nepomeru ucetniho stavu a menove zasoby. dnes banka pripise penize elektronicky v libovolnem mnozstvi a nepotrebuje k tomu je vydavat, takze az do runu na banku ji lze provozovat i v rozporu s timhle technologicky prekonanym bezpecnostnim opatrenim.

Tohle platí pořád, ale vzhledem k exponenciálnímu růstu to znamená, že ty peníze lze přes dostatečně velké množství účtů vynásobit až asi padesátkrát (při současných 2 % minimálních rezerv; reálně to je méně, protože banka musí počítat s možnými výběry). Změnilo se to, že banky nemohou (ve většině států, třeba v některých zemích Velké Británie pořád mohou) vydávat bankovky ve smyslu zákonného platidla, což je to, co Irving Fisher ve zde citované pasáži kritizoval (až do roku 1935 mohly některé banky v USA vydat bankovky se slibem, že je na žádost vymění za federální bankovky). Jak se ukázalo, tak takové právo banky vlastně vůbec nepotřebují a cirkulovat se dají i směnky, čísla v účetních knihách či podobné platební prostředky, které nejsou zákonná platidla.

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #117 kdy: 27. 07. 2016, 11:48:29 »
Jenom dodám, že například v New Yorku má přes 90% vražd na svědomí černoch nebo hispánec ... stejně tak obětí vraždy byl běloch jenom v 6% případů..
http://newobserveronline.com/new-york-nonwhites-commit-92-of-violent-crime/

Coz je otazka toho, jak se to interpretuje. Take by se dalo rici, ze pres 90% vrazd spacha nizka socialni vrstva na socialni vrstve vyssi. Nizka socialni vrstva jsou vetsinou cernosi a hispanci, ta vyssi pak bili. To ma historicke duvody a nikomu se nepodarilo to zkorigovat nebo se o to moc nepokousi.

Ale ne... To co říkáte že je interpretace je blbost...

Obetí vražd je opět nevíc mezi hispánci a černochy... tedy podle Vás, nízká sociální vrstva se vraždí navzájem...

Navíc ta vaše "interpretace" je založená na čem? KDE jste k těm údajům přišel?... Nebo si cucáte z prstu a říkáte že to je Interpretace?
Já Vám dal odkaz přímo na statistiku kriminality, a vy mi zde předhazujete jenom vaši domněnku, že černoši a hispánci jsou chudí (což jste zatím nepodložil) a z toho (jelikož černoši a hispánci hodně vraždí a zároveň jsou podle vás chudí) podle vás vyplývá, že chudí páchají více vražd.

Takže prosím o odkaz na četnost chudých bělochů, černochů a hispánců v New Yorku, když tvrdíte, že tam je korelace mezi chudobou a kriminalitou... Ty statistiky chci i proto, že chudý drogový dýler zní fakt divně.

čumil

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #118 kdy: 27. 07. 2016, 12:12:19 »
Javamane, ty trolle jeden trhlej. Byls mi už notnou chvilku podezřelej, tím co si začal blejt kolem ekonomiky ses ale odhalil jako ubertroll. Di si do řiti, na trollení tady máme lálu.

andy

Re:Už jste někdy opustili práci kvůli ostatním zaměstnancům?
« Odpověď #119 kdy: 27. 07. 2016, 12:29:29 »
A co by se stalo? Banky by omezily či zmrazily výběry a svolaly dluhy. Takže naprostá většina těch, kdo mají větší půjčku či hypotéku, by byli v pr-háji a nemovitosti, stroje, mobiliáře ap. by jim zabavily banky (mimo jiné i velká část těch, kteří chtěli své úspory vybrat a dát do slamníků). Což by vyvolalo obří propad cen nemovitostí, krizi, která by neměla v historii obdoby, reálnou hrozbu hladomoru (velká část zemědělských strojů by byla zabavena či bez financí na palivo) a chronický nedostatek veškerého zboží (jako Venezuela, ale výrazně horší). Prudký růst cen by vedl k nedostatku valut, což by zastavilo veškerý zahraniční obchod (stejně by na něj nebylo palivo). V tu chvíli už by velmi pravděpodobně zasáhl stát (bez ohledu na to, jak minimalistický by se snažil být, reálná hrozba bankrotu všech částí ekonomiky nedává moc na výběr) a znárodnil by naprostou většinu či celou zbývající ekonomiku. Peníze by přestaly platit (nebo skončily v hyperinflaci, protože by jich bylo příliš mnoho na prudce se zmenšující ekonomiku) a byl by zaveden přídělový systém. Valuty a drahé kovy (a možná i bitcoiny) by byly konfiskovány, hranice uzavřeny. A pak je velmi těžké odhadovat, kam by to vedlo dál. Občanská válka či rozpad státu nejsou nepravděpodobné.

Stát by to teoreticky mohl jakžtakž zachránit ve chvíli, kdy by banky omezily výběry a začaly svolávat dluhy jejich znázorněním a obrovským zadlužením. Je ale otázka, jak účinné by to bylo.

Mimochodem scénář by byl stejný, i pokud by peníze byly "opravdové" (kryté drahými kovy) či bitcoiny. S tím rozdílem, že by nešlo zkusit to v předchozím odstavci.
Mno... nevím. Za prvé, tohle se nikdy nestalo. Za druhé, tohle dneska není principiálně problém, protože ČNB může vytisknout libovolné množství peněz. Za třetí, docela zajímavé je, jak fungovalo bakovnictví ve Skotsku na přelomu 18. a 19. století. Tehdy tam banky v zásadě téměř nebyly regulovány (nicméně přece jen jeden rozdíl vůči dnešku byl: až na myslím 2 výjimka tam platilo, že vlastníci banky ručili celým svým majetkem, nikoliv pouze do výše splaceného vkladu).

Mělo to několik zajímavých důsledků.
- kupodivu rezervy bank se moc nelišily od dnešní doby
- co se lišilo významně byla kapitálová přiměřenost - tehdejší banky by pravděpodobně dnešní pravidla splňovaly celkem bez problémů
- bankovky vydávané bankou (přemýšlím, jak moc se to liší od neúročeného běžného účtu) měly klauzuli, že se banka může rozhodnout nevyplatit peníze ihned, ale až za 3 měsíce s tím, že po tuto dobu bude nabíhat na požadované částce úrok. Banky prováděly poměrně dost krátkodobého financování, takže tímto způsobem mohly celkem bez problémů získat čas a peníze.

Další věc je, že máme otevřenou ekonomiku. Nikdo nikomu nebrání přijímat cizí peníze a uzavírat smlouvy v cizí měně, půjčovat si v zahraničí. Takže můj osobní názor je, že v takovém případě by došlo ke slušnému zemětřesení, ale pokud by stát nezačal znárodňovat nebo stanovovat nějaká pravidla (omezení ceny, zákaz exportu/importu apod. proti vydřidušským spekulantům), tak by to do Venezuely mělo zatraceně daleko, spíš by to vypadalo jako poněkud odporná krize.

Ovšem pokud by se stát začal aktivně angažovat za účelem zabránění krize, tak by to asi jako Venezuela dopadlo.