Četl jsem tady, jak to u nás nestojí za nic a zaplaťpánbůh za Indy a Ukrajince. Z pohledu freelancera musím zase říct, jak je dobře, že nejsem omezený jenom na domácí zákazníky, s těmi zahraničními se mi totiž spolupracuje podstatně líp. Ono to ve výsledku bude tak, že toho másla na hlavě mají obě strany zhruba stejně.
Když jsem před osmi lety začínal, tak moje znalosti nebyly závratné a podle toho jsem si taky účtoval. V té době jsem musel nezřídka řešit dohadování se zákazníky, kteří byli strašně komunikativní při zadávání úkolů, než došlo k jejich zaplacení. Jak jsem postupem času zvedal ceny, tak nějak magicky přibývalo slušných zákazníků, platících obratem a dneska už nevím, co to neproplacená faktura vlastně je.
Došel jsem k názoru, že pokud je někdo ochotný najmout člověka s cenou několikanásobnou oproti ostatním, pak je taky většinou ochotný ho i zaplatit. Z mých zkušeností jsou problémoví právě lidi, kteří jdou po naprosto minimálních cenách, takoví se nakonec s velkou pravděpodobností budou cukat ještě i při platbě.
Stejně tak pokud najímáte jenom neznámé programátory bez jakéhokoliv portfólia, co dělají za chleba, pak logicky nemůžete očekávat nějakou záruku kvality nebo profesionální přístup - možná to vyjde, možná ne, ale prostě od začátku víte, že do toho jdete s rizikem - nestěžujte si.
Jsou tady zákazníci, kterých si opravdu vážím, rád s nimi spolupracuji a menší věci od nich beru i když mám úplně narváno. K takovým se ale člověk musí propracovat metodou pokus/omyl, vytvořit si portfólio jenom z jim podobných a za každou cenu si je udržet.