Definici napeti a potencialu spravne napsal v.
Elektricky proud je naboj, ktery prosel danym mistem/plochou za jednotku casu. Smer elektrickeho proudu je pak definovan jako smer pohybu KLADNE nabitych nosicu naboje. Proud tedy mohou nosit jak jak zaporne nabite castice (elektrony, zaporne iony), tak kladne (protony, kladne iony, diry v polovodicich).
Ovsem energii (nikoliv naboj) muzne nest i elektricke (elektromagneticke) pole, prostrednictvim sve zmeny. Diky tomu totiz i probiha komunikace s tou sondou na Marsu tak rychle: zmena E se totiz siri rychlosti svetla, oproti tomu si davaji casti na cas*. A samozrtejme taky elektromagneticka indukce. Kdyz na to prijde, tak ze zasuvky taky zadny elektrony nelezou, ale jen skotaci tam a zase zpatky kazdou 1/50s...
Elektrické napětí mezi body A a B je práce nutná pro přesun jednotkového náboje z bodu B do bodu A, tedy křivkový integrál intenzity elektrického pole po křivce z bodu B do bodu A. Je-li pole potenciální (statické vyvolané elektrickými náboji), pak nezávisí na volbě křivky.
Křivkový integrál existuje již několik století, ale elektrické napětí na Zemi bylo od dob první bouřky při úderu blesku. Takže je to něco jiného.
Toto je v principu filozoficka otazka. Je dobre mit na pameti, ze vse, co se clovek (a tusim ze i kdokoliv jiny), pokousi vysvetlit/popsat je popsano/vysvetleno prostrednictvim MODELU, ktery danou zkutecnost vysvetli lepe ci hure. Kuprikladu Maxwellovy rovnice jsou snami +- 150 let, ale elm. pole a jeho projevy +- 12*10^9 let.
*) Bavime se v tomto ohledu o vakuu; v jinych prostredich totiz muze dojit k tomu, ze castice leti rychleji nez svetlo (v danem prostredi). Projevem je tzv. Cerevenkovovo zareni, coz je napr. takove to modre svetlo v jadernem reaktoru.