Nedá se nic dělat, prostě věřím. Důkazy a ani teorie jsem proto neměl. Možná tušení. Takže přiznávám uvěřil jsem - víra.
Jenomže ty důkazy a teorie nemáš ani teď. Prostě věříš.
Mně je křesťanství kromě tohoto v zásadě velmi sympatické. Idea "víry" mi připadá ve stylu toho, když léčitelé vykládají svoje pohádky nemocným lidem; pohádky léčitelů jsou z oblasti "zdraví", "víra" je v oblasti otázky "jak žít život, jak přemýšlet". Obecně vzato celá idea víry mi připadá jako mimořádně odporná záležitost.
Také jsem si všiml, že křesťanství v zásadě můžeš. Také jsem si kladl otázku, proč to "proboha" Bůh vymyslel skrze víru? Proč se lidem nezjevuje rovnou. Ale ono, kdyby se zjevil přímo, pak by padla veškerá etika a svoboda rozhodnutí jednat správně. A také Bohu do hlavy nevidím. Prostě je svrchovaný ve svém jednání a rozhodování.
Takže prostě víra. A dokud neuvěřím, tak to nemám. A že to je tvrzení v kruhu? Ano. A můžu si vymyslet třeba víru ve čtyř-dimenzionální špagetové monstrum, viz diskuze, kde to bude "fungovat" stejně. Také ano. Víru v Karkulku. No, také ano. Že to mohou být pouťové povídačky. Také ano. Pohádky léčitelů, no také ano. A že můžu být v tomto brán, jako obchodních s deštěm? No, rovněž ano ...
Jediné, co mohu říci. Osobně jsem se přesvědčil, že to funguje. Už jsem tady uváděl, že Bůh říká: "Vyzkoušejte mne." a jak se říká za zkoušku nic. To, ale není agitace, aby zas někdo, nevyskočil jako čertík ....