Ale pořád se jedná o tu stejnou fyzickou osobu, na kterou jsou ty další věci navázané.
Je to stejný princip, jako když ta fyzická osoba vlastní s.r.o. V případě podnikání na živnostenský list je ta vazba těsnější, ale pořád jsou to oddělené subjekty.
Podnikající fyzická osoba je pořád ten stejný právní subjekt jako ta daná fyzická osoba. Stejně jako registrovaným partnerstvím nevznikne žádný nový subjekt "registrovaný partner", tak registrací do živnostenského rejstříku také žádný nový právní subjekt nevznikne.
Netvrdil jsem, že každou registrací do rejstříku vznikne nový právní subjekt. Jak to může být jeden subjekt, když občan jako subjekt práva přestane existovat smrtí, zatímco subjekt podnikající fyzická osoba může i po smrti pokračovat?
kdyby PFO a FO byly dva právní subjekty, měly by např. oddělené jmění a OSVČ by neručil za podnikání celým svým majetkem.
Společné jmění mají i manželé, což ale neznamená, že jsou jeden právní subjekt.
Protože v zákoně není jediné ustanovení, které by jakkoli stanovovalo, že ty Tvé dva hypotetické subjekty mají společné jmění. To, že OSVČ ručí celým svým majetkem je právě důsledek toho, že jde o jednu a tu samou osobu - a proto to ani zákon neřeší, protože to implicitně plyne z toho, že to je jedna a ta samá osoba a tedy jeden právní subjekt.
Kdyby to byl jeden subjekt, není potřeba explicitně řešit, že fyzická osoba ručí za podnikání celým svým majetkem, včetně soukromého majetku. Celým svým majetkem ručí fyzická osoba i v jiných případech, což ale neznamená, že fyzická osoba je tím, za co ručí.
Podstatné je, že právní úkony jsou oddělené – buď jednáte jako občan, nebo jako podnikající fyzická osoba. Proto jsou oddělené i ty datové schránky.
Neslo, to bys nesmel zit v CR ... jinak z datovky OSVC samozrejme muzes konat ukony fyzicke osoby, je to v souladu s legislativou, ono se totiz vi, kdo se do te datovky prihlasuje.
Pokud se do datové schránky přihlásí fyzická osoba, pak ISDS opravdu ví, která fyzická osoba to je. Jenže do ISDS se může přihlásit i systém. Kdo odeslal datovou zprávu v té zprávě je uvedeno jako doplňková informace, a odesílatel dokonce předání této informace může zakázat. A pořád zprávu může odeslat i systém, ne konkrétní osoba.
Datové schránky jsou zkrátka navržené tak, že rozhodující je to, komu datová schránka patří, a za něj se jedná úkony prováděnými z datové schránky. A je to logické – dalo by se to řešit i jinak, nějakými příznaky, ale bylo by to zbytečně komplikované. Způsob
za koho jednám == jedna datová schránka je jednoduchý a srozumitelný.
Určitě by to šlo vyřešit i jinak, např. že by zprávy do schránky fyzické osoby byly označeny pro kterou “roli” dané fyzické osoby jsou určeny. Když o tom ale přemýšlím (mám schránky obě) tak mi současné řešení přijde přímočaře robustní a nakonec, pokud člověk chce a má empatii se na to podívat z pohledu různých use cases (třeba ten účetní pro OSVČ) i celkem pochopitelné.
Přesně tak, je to nejjednodušší možné řešení. Fakt by mne zajímalo, kdy měl někdo nějaký problém s tím, že nevěděl, zda jedná jako občan nebo jako podnikatel.
Poslední příspěvky
, tak bys z toho mohl být venku.