1
Vývoj / Re:jak zachránit historii z existující bash (gdb)
« Poslední příspěvek od Ink kdy Dnes v 06:54:11 »Je to off topic, ale lidi, používejte konečně fish, kde to jde...
Poslední příspěvky
2
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« Poslední příspěvek od Wasper kdy Dnes v 01:40:49 »...Takže navrhujete, abychom udělali a vyučovali matematiku pro blbce s tím, že ti ne-blbí si budou muset vymyslet vlastní syntaxi?
No, tohle už tu několikrát bylo, počínaje latinou ve středověku, kdy by Jan Hus nesouhlasil, Simplified English. Dokonce i Richard Feynman si vymyslel vlastní, výhodnější notaci, od které ale ve své velikosti dokázal velmi rychle pochopit, že se musí domluvit se zbytkem světa, takže se nakonec přizpůsobil? (a později se ujala slash notace, ale to je trochu jiná věc).
Rozepsal jste se hezky, plamenně, nicméně: Podobnou výukou v podstatě odstříhnete lidi od veškeré do dnes vzniklé literatury. Úžasné pro bety v Konci civilizace od Huxleyho, ale jinak naprosto mimo. Celý přechod byste musel čekat alespoň jednu generaci, která by tím byla zmatena ještě víc - génius se možná prokouše, zbytek bude plavat ještě 10x víc, protože přiznejme si, podobná notace vyhovuje pár autistickým nerdům (bez urážky), pro zbytek je to komplikace.
BTW ona se tam ta intuice v hlavě sama neobjeví, a dost intuitivních věcí vzniká na základě hlubšího pochopení těch "hrozných mechanických výpočtů, které nikdo nedělá". Tady vřele doporučuji pozornosti blog nějakého matematika, který si vyloženě "hraje" - jako třeba John Baez, to opravdu není práce "stroj tohle všechno za nás dělá a proto jsme, ani nevíme jak, přišli na tuhle úžasnou věc", ale "když si uvědomíme tyhle naprosto základní věci, a když opravdu látce rozumíme takže víme, co zanedbat a co ne, tak vlastně tenhle velmi komplikovaný výsledek je takhle triviální".
3
Vývoj / Re:Prečo nie je Lisp populárnejší?
« Poslední příspěvek od Adam Kalisz kdy Dnes v 00:26:57 »Nejde o to se hádat o sumě, což je v podstatě notace obsahující index a nějakou smyčku v krkolomném zápisu vynalezeném v době, kdy o nějakých počítačích neměli ani tušení. Funkce +, -, *, / apod. můžou úplně v pohodě pracovat na seznamu prvků. A samozřejmě je dost rozdíl, jestli se bavíme tady ve fóru bez pareditu a bez rainbow parens, nebo v nějajém slušném editoru. To je asi jako porovnávat zápis takhle v textu s výstupem z LaTeXu.
A jinak v prefixové notaci se krátí úplně v pohodě, protože to děleno mám před a zápis si dám na řádky pod sebe úplně stejně jako s dlouhou vodorovnou čarou. Obecně ale netuším, proč bych to dělal, když to v pohodě upraví kde jaký CAS typu WolframAlpha a já můžu dělat zajímavější věci. A hlavně většina lidí sice umí krátit, ale už neumí vzoreček upravit pro minimalizaci odchylky z důvodu FP výpočtů, takže to stejně dáte do prográmku typu: https://herbie.uwplse.org/
Protože spočítat to je pro většinu věcí opakování práce, kterou udělali chytřejší dávno v minulém tisíciletí. Dnes je to o aplikaci vzorů, propojení zdánlivě nesouvisejících věcí pro vyšší přidanou hodnotu. Když vím, že pružiny můžu popsat diferenciálními rovnicemi, tak můžu dělat věrné pružinové animace na frontendu i když to všemi mastmi mazaní autoři garance zaměstnání jménem CSS nebyli schopni dát dohromady rovnou dobře a doteď se podobné funkce dělají napůl, bez kontroly stavu, bez navazování animací atd. No a hádejte v čem se ten systém, který to dělá v pohodě při 60 FPS programoval? Ano, v ClojureScriptu.
Vzhledem k tomu, kolik lidí potřebuje sčítat, odčítat, dělit, násobit a počítat procenta vs lidi co potřebují vyšší matematiku je možná lepší se zaměřit na tu první skupinu a podpořit je jednodušším přístupem a té druhé prostě otevřít obzory a nechat je si vyšlapat cestičky, které potřebují, protože ty stejně běžný učitel na typické škole spíše brzdí. Prostě když máte dítě ve třídě, které kvadratické a dost možná kubické rovnice zfleku vidí vs učitele, který se k nim složitě dopracovává, přestože dělá to samé třeba 20 let, tak uděláte nejlépe, když jen subtilně dodáváte materiály a výzvy + učíte třeba mezilidské kompetence, které typicky takový učitel ale taky nemá a to dítě s IQ 150+ by potřebovalo často jako prase drbání. Z hlediska matematiky takovému dítěti nemáte moc co dát. Já patřím k té první skupině normálních lidí, mám dost přátel, kteří patří spíš k té druhé skupině.
Proč všechno učíme tak, jako že to budeme dělat na tabuli a papíru do konce věků? Kancelářské práce jsou tabulkové procesory + možná databáze, to samé různí manažeři a finančníci. Inženýři třeba napíšou nějaký prográmek, zase soubor nebo databáze pro vstup. Spíš už je užitečné, pokud něco, mít nějakou intuici v hlavě. Jestli něco může takto vyjít, či ne. Trénovat odhad zkrátka. Ano, plochu obdélníku by asi lidi mohli spočítat s tesařskou tužkou na zdi, ale v praxi možná je užitečnější, když použijou výkres a laserový metr s odpovídající funkcí. Stejně jsme dnes v situaci, kdy od průměrného pracanta můžete chtít akorát vstup. Aritmetiku si radši dělejte někde jinde a i ten vstup radši různě validujte kontrolními součty. Můžete to rozporovat, můžeme se handrkovat, ale pozorování z praxe vyvrátit nemůžete. A než abych přicházel o peníze, tak těm těžařům dřeva udělám krásnou tabulku na ty rozměry které potřebují, zalaminuju, protože všechna ta práce se po jednom dni, kdy nařežou klády optimálně bohatě zaplatí a všichni budou spoko, protože budou prémie.
Ale jako klidně se tvařme, že se znalost matematiky ve společnosti zlepšuje, že se nám prodlužuje pozornostní křivka, že nemusíme přemýšlet nad a zkoušet nové přístupy. Pak se ale nedivme, že ti šikovnější pracují od nás pro někoho v zahraničí na dálku v lepším případě a nebo zcela odejdou jinam.
A jinak v prefixové notaci se krátí úplně v pohodě, protože to děleno mám před a zápis si dám na řádky pod sebe úplně stejně jako s dlouhou vodorovnou čarou. Obecně ale netuším, proč bych to dělal, když to v pohodě upraví kde jaký CAS typu WolframAlpha a já můžu dělat zajímavější věci. A hlavně většina lidí sice umí krátit, ale už neumí vzoreček upravit pro minimalizaci odchylky z důvodu FP výpočtů, takže to stejně dáte do prográmku typu: https://herbie.uwplse.org/
Protože spočítat to je pro většinu věcí opakování práce, kterou udělali chytřejší dávno v minulém tisíciletí. Dnes je to o aplikaci vzorů, propojení zdánlivě nesouvisejících věcí pro vyšší přidanou hodnotu. Když vím, že pružiny můžu popsat diferenciálními rovnicemi, tak můžu dělat věrné pružinové animace na frontendu i když to všemi mastmi mazaní autoři garance zaměstnání jménem CSS nebyli schopni dát dohromady rovnou dobře a doteď se podobné funkce dělají napůl, bez kontroly stavu, bez navazování animací atd. No a hádejte v čem se ten systém, který to dělá v pohodě při 60 FPS programoval? Ano, v ClojureScriptu.
Vzhledem k tomu, kolik lidí potřebuje sčítat, odčítat, dělit, násobit a počítat procenta vs lidi co potřebují vyšší matematiku je možná lepší se zaměřit na tu první skupinu a podpořit je jednodušším přístupem a té druhé prostě otevřít obzory a nechat je si vyšlapat cestičky, které potřebují, protože ty stejně běžný učitel na typické škole spíše brzdí. Prostě když máte dítě ve třídě, které kvadratické a dost možná kubické rovnice zfleku vidí vs učitele, který se k nim složitě dopracovává, přestože dělá to samé třeba 20 let, tak uděláte nejlépe, když jen subtilně dodáváte materiály a výzvy + učíte třeba mezilidské kompetence, které typicky takový učitel ale taky nemá a to dítě s IQ 150+ by potřebovalo často jako prase drbání. Z hlediska matematiky takovému dítěti nemáte moc co dát. Já patřím k té první skupině normálních lidí, mám dost přátel, kteří patří spíš k té druhé skupině.
Proč všechno učíme tak, jako že to budeme dělat na tabuli a papíru do konce věků? Kancelářské práce jsou tabulkové procesory + možná databáze, to samé různí manažeři a finančníci. Inženýři třeba napíšou nějaký prográmek, zase soubor nebo databáze pro vstup. Spíš už je užitečné, pokud něco, mít nějakou intuici v hlavě. Jestli něco může takto vyjít, či ne. Trénovat odhad zkrátka. Ano, plochu obdélníku by asi lidi mohli spočítat s tesařskou tužkou na zdi, ale v praxi možná je užitečnější, když použijou výkres a laserový metr s odpovídající funkcí. Stejně jsme dnes v situaci, kdy od průměrného pracanta můžete chtít akorát vstup. Aritmetiku si radši dělejte někde jinde a i ten vstup radši různě validujte kontrolními součty. Můžete to rozporovat, můžeme se handrkovat, ale pozorování z praxe vyvrátit nemůžete. A než abych přicházel o peníze, tak těm těžařům dřeva udělám krásnou tabulku na ty rozměry které potřebují, zalaminuju, protože všechna ta práce se po jednom dni, kdy nařežou klády optimálně bohatě zaplatí a všichni budou spoko, protože budou prémie.
Ale jako klidně se tvařme, že se znalost matematiky ve společnosti zlepšuje, že se nám prodlužuje pozornostní křivka, že nemusíme přemýšlet nad a zkoušet nové přístupy. Pak se ale nedivme, že ti šikovnější pracují od nás pro někoho v zahraničí na dálku v lepším případě a nebo zcela odejdou jinam.
4
Vývoj / jak zachránit historii z existující bash (gdb)
« Poslední příspěvek od Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ kdy 05. 11. 2025, 23:48:59 »jak zachránit historii z běžícího bashe ? Ten bash byl spuštěn v době dřív kdy načetl histfile z dřívějška. Tudíž v něm je otisk history . Nyní je $HISTFILE přepsaný. Bohužel aktuální bash skončil.
0. ten bash proces stále beží, loginctl ho má pod sebou v exited session která šla přes ssh. asi má uzavřené IO. (exited asi 2 dny) ale pořád visí
metoda 1. Udělal jsem si gcore PID a přes strings/nano/less vidím položky historie=částečný úspěch ale v strings roztroušené a v různém pořadí asi a uvozené stringy číslem unix timesamptu #17....... (což popírá, že jsou roztroušené v jiném pořadí), nano zase mám spoustu balastu, nonprintable chars a taky nevidím vše pohromadě.
..... ls -l /proc/PID/fd ukazuje u 0 1 2 položek cíl pts/1 (deleted) je to problém - heknout se na stdin stdout když proc fd ukazuje deleted ?
Jak na to
2 cesty mě napadají:
1 gdb -p běžící bash. a nějak tomu procesu oživit stdin a stdout (nebo prostě zavolat funkci "intepretuj příkaz history")a pokusit se zapsat history a čekat s chřtánem na stdout. AI mi k tomu napsala třeba call (int) system("ls") - bojim se že to je ekvivalent exec ls a to víme co s bashem udělá.... fungovalo by syste(history) ? kde uvidím stdout ..Nebo přes nějaké duplikování deskriptorů
metoda 2: parsing core dumpu( který jsem si i přes gcore udělal pro případ, že třeba vypne se proud
).. s využitím gdb gdb bin/bash corefile ; print history_list ; x/20s 0x67...123 jak mi to radilo ale nevidím nic čitelného
3. má přímo bash někde v paměti proměnnou obsahující string $HISTFILE
4. je problém dostat z toho core dumpu správné pořadí té historie, protože půjde o nějaký linked list, ještě případně zpřeházený podle toho jak se ignoredups příkazy posouvají na konec. ?
HISTORIE má defaulních 500 položek.
0. ten bash proces stále beží, loginctl ho má pod sebou v exited session která šla přes ssh. asi má uzavřené IO. (exited asi 2 dny) ale pořád visí
metoda 1. Udělal jsem si gcore PID a přes strings/nano/less vidím položky historie=částečný úspěch ale v strings roztroušené a v různém pořadí asi a uvozené stringy číslem unix timesamptu #17....... (což popírá, že jsou roztroušené v jiném pořadí), nano zase mám spoustu balastu, nonprintable chars a taky nevidím vše pohromadě.
..... ls -l /proc/PID/fd ukazuje u 0 1 2 položek cíl pts/1 (deleted) je to problém - heknout se na stdin stdout když proc fd ukazuje deleted ?
Jak na to
2 cesty mě napadají:
1 gdb -p běžící bash. a nějak tomu procesu oživit stdin a stdout (nebo prostě zavolat funkci "intepretuj příkaz history")a pokusit se zapsat history a čekat s chřtánem na stdout. AI mi k tomu napsala třeba call (int) system("ls") - bojim se že to je ekvivalent exec ls a to víme co s bashem udělá.... fungovalo by syste(history) ? kde uvidím stdout ..Nebo přes nějaké duplikování deskriptorů
metoda 2: parsing core dumpu( který jsem si i přes gcore udělal pro případ, že třeba vypne se proud
).. s využitím gdb gdb bin/bash corefile ; print history_list ; x/20s 0x67...123 jak mi to radilo ale nevidím nic čitelnéhoCitace
0x622212369770 <history_list>: "\363\017\036\372H\213\005\255o\005"
0x62221236977b <history_list+11>: "\303\017\037@"
0x622212369780 <current_history>: "\363\017\036\372Hc\025\211o\005"
0x62221236978b <current_history+11>: ";\025\177o\005"...
0x6222123697a8 <current_history+40>: "1\300\303\017\037D"
0x6222123697af: ""
0x6222123697b0 <previous_history>: "\363\017\036\372\213\005Zo\005"
0x6222123697ba <previous_history+10>: "1҅\300t\026\203\350\001H\213\025^o\005"
0x6222123697ca <previous_history+26>: "\211\005Do\005"
0x6222123697d0 <previous_history+32>: "H\230H\213\024\302H\211\320\303f\017\037D"
0x6222123697df: ""
0x6222123697e0 <next_history>: "\363\017\036\372\213\005*o\005"
0x6222123697ea <next_history+10>: ";\005 o\005"
0x6222123697f0 <next_history+16>: "t\036\203\300\001H\213\025,o\005"
0x6222123697fc <next_history+28>: "\211\005\022o\005"
0x622212369802 <next_history+34>: "H\230H\213\004\302\303\017\037\200"
0x62221236980d <next_history+45>: ""
0x62221236980e <next_history+46>: ""
(gdb)
3. má přímo bash někde v paměti proměnnou obsahující string $HISTFILE
4. je problém dostat z toho core dumpu správné pořadí té historie, protože půjde o nějaký linked list, ještě případně zpřeházený podle toho jak se ignoredups příkazy posouvají na konec. ?
HISTORIE má defaulních 500 položek.
5
Software / Re:Příkaz ln -s na více souborů naráz
« Poslední příspěvek od Ħαℓ₸℮ℵ ␏⫢ ⦚ kdy 05. 11. 2025, 23:32:46 »Dobře, a když se tedy zeptám jinak 
. jak docílím, aby jedno spuštění příkazu ln -s vydělalo do adresáře x symlinky na haldu souborů A B C D ?? Přičemž netrvám a tom, že adresář x nemusí existovat.
Aha, já totiž neměl příkaz man na prvním PC a věštil jsem z ln --help. Na jiném druhém systému (na tom kterém jsem to zkoušel v prvním příspěvku sice man ukazuje to co cituješ, se už píše o čtvrté a třetí formě, leč selhal krutně fatálně jako na prvním pc
. jak docílím, aby jedno spuštění příkazu ln -s vydělalo do adresáře x symlinky na haldu souborů A B C D ?? Přičemž netrvám a tom, že adresář x nemusí existovat. Aha, já totiž neměl příkaz man na prvním PC a věštil jsem z ln --help. Na jiném druhém systému (na tom kterém jsem to zkoušel v prvním příspěvku sice man ukazuje to co cituješ, se už píše o čtvrté a třetí formě, leč selhal krutně fatálně jako na prvním pc
6
Hardware / ThinkPad E16 - chlazení
« Poslední příspěvek od Liquids kdy 05. 11. 2025, 22:36:25 »Potřeboval bych se poradit ohledně ThinkPad E16 Gen 1, 2 a 3.
Dívám se po kusech s AMD. Do některých verzí dávají HS variantu.
Máte nějaké zkušeností s dimenzací chlazení těchto verzí? V dokumentaci jsem koukal, že je tam jeden větrák.
Mám zkušenosti s firemními Delly s H řadou od Intelu a bylo to dost poddimenzované.
Je to notebook do labu okolo 1000 Eur. Sice většinou kancelářská práce, ale občas výkon hodí třeba na nějaké enkódování.
Díky za pomoc.
Dívám se po kusech s AMD. Do některých verzí dávají HS variantu.
Máte nějaké zkušeností s dimenzací chlazení těchto verzí? V dokumentaci jsem koukal, že je tam jeden větrák.
Mám zkušenosti s firemními Delly s H řadou od Intelu a bylo to dost poddimenzované.
Je to notebook do labu okolo 1000 Eur. Sice většinou kancelářská práce, ale občas výkon hodí třeba na nějaké enkódování.
Díky za pomoc.
7
Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit
« Poslední příspěvek od CPU kdy 05. 11. 2025, 22:12:14 »S touhle Cat7 se mi narážečka od Alzy rozpadla v ruce a dlaní mi projel jeden z těch toolů.
https://www.alza.cz/datacom-zarezovy-nastroj-lsa-s-aretaci-krt-cz-d60495.htm?o=25
Nebudu hrát tvrďáka, zborcení nástroje bylo provázeno pěveckým vystoupením a tanečními kreacemi. A poté, co jsem si ten kus křápu vytáhl z ruky, choval jsem se poněkud násilně a zbytky toho šmejdu letěly někam do (_._) a na adresu Alza i Číňanů jsem utrousil řadu nevybíravých urážek.
8
Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit
« Poslední příspěvek od janndnwcz kdy 05. 11. 2025, 21:58:47 »Tak CAT 7a od Simeon u mam doma. No more 😅 Tlusté jak... A dostat to do zásuvek Jung, hrůza :-) Chápu proč to u nás na budove končili jen ve floorboxech.
9
Windows a jiné systémy / Re:Vlastnosti macOS pro linuxáka
« Poslední příspěvek od Petr Jahoda kdy 05. 11. 2025, 21:35:59 »Na macu jsem od roku 2008, od 1995 po letech na DOS, Win a různých verzích linuxu.
I tak jsem vždycky "na rok" uletěl na Win nebo linux, abych se zase pokorně vrátil zpátky na mac.
Ale to pokorně znamená "vrátil se k tomu, co znám", protože mi vše ostatní připadlo jiné, ne že je něco lepší nebo horší.
Jsem vývojář Go (Goland), webů (opět Goland), aplikací pro iphone (tedy xCode).
Příkazový řádek a třeba Docker je denní chleba a naprosto běžná věc.
Za mě je to spíše o tom všem dohromady. Hardware je festovní, softwarově nic nepadá, nebo se nerozhodí aktualziací, prostě to funguje samo od sebe, včetně propojení s telefonem a hodinkami. Samozřejmě z pohledu ovládání, co mi přijde normální jiným přijde nenormální a naopak.
Vím, že když prodám notebooka, tak převod na druhého je otázka, že je postavím vedle sebe a "nechám přenést" a můžu pak hned pokračovat v rozdělané práci na druhém a první hned resetovat do defaultu a prodat.
Osobně vidím výhody v tomto: neřeším větrák, neřeším baterii, neřeším myš (lepší touchpad jsem nikde nenašel), neřeším aktualizace, neřeším že "něco" nefunguje.
Mám to na práci, ne na řešení.
P.S.: hry nehraju a neřeším
I tak jsem vždycky "na rok" uletěl na Win nebo linux, abych se zase pokorně vrátil zpátky na mac.
Ale to pokorně znamená "vrátil se k tomu, co znám", protože mi vše ostatní připadlo jiné, ne že je něco lepší nebo horší.
Jsem vývojář Go (Goland), webů (opět Goland), aplikací pro iphone (tedy xCode).
Příkazový řádek a třeba Docker je denní chleba a naprosto běžná věc.
Za mě je to spíše o tom všem dohromady. Hardware je festovní, softwarově nic nepadá, nebo se nerozhodí aktualziací, prostě to funguje samo od sebe, včetně propojení s telefonem a hodinkami. Samozřejmě z pohledu ovládání, co mi přijde normální jiným přijde nenormální a naopak.
Vím, že když prodám notebooka, tak převod na druhého je otázka, že je postavím vedle sebe a "nechám přenést" a můžu pak hned pokračovat v rozdělané práci na druhém a první hned resetovat do defaultu a prodat.
Osobně vidím výhody v tomto: neřeším větrák, neřeším baterii, neřeším myš (lepší touchpad jsem nikde nenašel), neřeším aktualizace, neřeším že "něco" nefunguje.
Mám to na práci, ne na řešení.
P.S.: hry nehraju a neřeším
10
Sítě / Re:Venkovní síťový kabel na 300 m a 1 Gbit
« Poslední příspěvek od CPU kdy 05. 11. 2025, 21:16:14 »Člověk se pořád učí, ale tohle chci umět.
Za tu chvilku mi stihl říct, že to chce umět s lámačkou, umět se trefit do dírky a získat trochu citu, jak to tam zabydlet.
Jestli dělal přesně tohle nevím.
Měl to hotové dřív, než jsem se stihl zbavit myšlenky, odkud že chce vytáhnout svářečku.
Jinak to video je nějaké krátké
Hlavně když je člověk zvykle na opakovaný sváření a podobný pitzovinky.
https://www.youtube.com/watch?v=EFWet-QnxcA
Koukni na to video...u mě to mělo stejný efekt. Než jsem to stačil tak nějak interně přijmout, tak to měl hotové a skončil jsem s pocitem, že jako něco chybí...
BTW, umět to, asi to je hotové rychleji, než se nakrimpuje jeden blbý Cat 6a kabel...o trápení se s Cat 7 ani nemluvím. Na druhou stranu, nepochybuji o tom, že to ti lidé mají v ruce. Jako když machr složí Rubikovu kostku za pár vteřin...a já za pár hodin :-D
