Poslední příspěvky

Stran: [1] 2 3 ... 10
1
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od balkovic kdy Dnes v 13:34:09 »
Každý má nějaký styl, co je mu nejbližší a přirozené, k čemu se na základě svých zkušeností dopracoval. Spíš než hodnotit, co je správně a odsuzovat, co je špatně, je užitečnější se zajímat, co k tomu dotyčného vedlo, na základě jakých zkušeností k tomu došel. Na druhou stranu, pokud spolu ti lidé mají pracovat v jednom týmu na jednom projektu, tak je dobré, aby si domluvili nějaký kompromis a společné konvence, které budou dodržovat – rozumný člověk si může zachovat svůj názor, ale zároveň si je vědom toho, že dělat to „o trochu horším“ způsobem, ale jednotně, je užitečnější, než když to budou dělat všichni „lépe“ ale každý jinak.

Od toho sú best practices, aby sa nevynachádzalo koleso. Programátori ich aj dodržiavajú. Sú prípady, keď je potrebné sa od nich odkloniť, ale to býva väčšinou už v zadaní. (Napríklad keď som kvôli performance na embedded zariadeniach musel programovať javu c-čkovým štýlom, bol to grc, ale všetci rozumeli, že prečo.)
Nie je nutné rozhodovať, čo je horšie/lepšie, keď unifikovaný štýl existuje.
2
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od Franta Kučera kdy Dnes v 12:58:47 »
Když vývojář dostane zadání, musí ho napřed analyzovat a vybrat pro něj vhodný jazyk, ve kterém ho je nejlépe zakódovat. Každý programovací jazyk má svá specifika (výhody i nevýhody), která se musí při oné volbě brát v úvahu.

Pokud se bavíme o komerčním vývoji, o firmách, tak tam je většinou rozhodnuto předem. Je tam obecně snaha omezovat tyhle „zoo“ programovacích jazyků a technologií a mít to jednotné, aby mohla fungovat zastupitelnost, aby jeden programátor mohl přecházet mezi různými projekty té firmy a nestávalo se ti, že máš několik volných programátorů v jazyce X, ale práci máš pro programátora v jazyce Y.

Vybírat si můžeš, pokud je to tvůj projekt nebo jsi šéf vývoje a máš za úkol stavět něco na zelené louce. I tam je ale dobré myslet na to, kde najdeš potřebné programátory a jaké budou mít požadavky ostatní projekty té firmy, abys to měl do budoucna pokud možno jednotné. Větší firmy si můžou dovolit větší pestrost (byť to není moc záměr, spíš důsledek jakési volnosti a experimentů), u menších je spíš snaha mít jeden hlavní jazyk. A i když je někde víc jazyků současně, tak typicky spíš z historických důvodů a postupně se přechází, nové projekty se začínají jen v tom aktuálním.

Co vývojář, to originální osobnost. Co zadání + vývojář, to originální výsledek zpracování toho zadání. Nikdy jsem nepracoval ve vývojářském týmu. A dotaz zní: Máte také podobnou zkušenost s originalitou každého vývojáře? Mohu veřejně říci, že zpracování zadání (vývoj, programování atd.) je velice osobní záležitost?

Každý má nějaký styl, co je mu nejbližší a přirozené, k čemu se na základě svých zkušeností dopracoval. Spíš než hodnotit, co je správně a odsuzovat, co je špatně, je užitečnější se zajímat, co k tomu dotyčného vedlo, na základě jakých zkušeností k tomu došel. Na druhou stranu, pokud spolu ti lidé mají pracovat v jednom týmu na jednom projektu, tak je dobré, aby si domluvili nějaký kompromis a společné konvence, které budou dodržovat – rozumný člověk si může zachovat svůj názor, ale zároveň si je vědom toho, že dělat to „o trochu horším“ způsobem, ale jednotně, je užitečnější, než když to budou dělat všichni „lépe“ ale každý jinak.
3
Bazar / Re:Prodám ASUS TUF Gaming AMD Radeon RX 7800 XT OC
« Poslední příspěvek od allister1 kdy Dnes v 12:12:53 »
Na Heurece mas 3 karty:

PowerColor 14 328,-
Sapphire 15 162,-
ASRock 15 288,-

Nemyslim, ze jsem nastavil vysokou cenu na TUF edici od Asus, ktera se uz neprodava a jeste jsem ochoten se na cene domluvit pri rychlem jednani. Karta je ve skvelem stavu a jeste je to TUF edice
4
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od Franta Kučera kdy Dnes v 12:03:02 »
P.S. Šlo by sice zavést konvenci, že o přemapování nativních typů programovacího jazyka na nějakou omezenou množinu typů používaných v abstraktním modelu se stará objekt, ale to spíš jen přidělá práci a bude se duplikovat kód v každém objektu resp. třídě. Lepší je, když to přemapování typů je odpovědnost toho de/serializátoru resp. un/marshalleru a je definovaná na jednom místě (případně ovlivnitelná konfigurací – ale naprogramované je to jen jednou).
5
Bazar / Re:Prodám ASUS TUF Gaming AMD Radeon RX 7800 XT OC
« Poslední příspěvek od 🇺🇦 GPU kdy Dnes v 11:53:27 »
Podívej se, kolik stojí nová.
6
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od Franta Kučera kdy Dnes v 11:45:32 »
Nebudu ho učit serializovat se do Jsonu, nebo do Databáze, ale obecný serializování musí umět on.

Ale i obecných serializačních formátů existuje mnoho. Jeden například povolí 64-bitová celá čísla a druhý povolí celá čísla bez omezení velikosti. Jiný povolí čas na mikrosekundy, další na pikosekundy. Některé mohou řešit, jak jsou data uložena v paměti, jiné se od toho snaží abstrahovat.
Tak tenhle přístup má samozřejmě nějaké předpoklady. Objekt vysype obecný slovník obsahující nějaké základní typy a pak to chce zpátky v původní podobě beze změn. Prakticky to znamená, že ten dict bude podporovat akorát tak osekané doubly a obecné stringy.
Ve chvíli, kdy je třeba řešit nějaké ztrátové ukládání, tak to takhle obecně nejde. A je otázka, jestli se tomu ještě dá říkat serializace.

Pokud to jazyk podporuje, tak se k tomuto účelu použije spíš reflexe + případně anotace, kterými se dá upravit specifické chování a mapování.

Pokud reflexe není nebo ji nechceme použít a chceme to dělat ručně, tak to sice „vysype hashmapu“ nebo poskytne metody pro procházení toho abstraktního stromu/grafu, ale v něm se budou používat normální datové typy daného programovacího jazyka. Knihovna nebo modul, který pak dělá mapování tohoto abstraktního modelu na konkrétní serializační formát, je zodpovědný za mapování datových typů jazyka na datové typy formátu. Takže když tam třeba nebude číselný typ s příslušnou přesností, tak to namapuje na textový řetězec nebo pole bajtů a případně připojí potřebná metadata (pokud nejsou ve schématu), aby šlo následně provést bezztrátovou deserializaci zpět na objekty a typy v daném programovacím jazyce.
7
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od Jiří Havel kdy Dnes v 11:29:25 »
Zásadní (ne)výhoda každého jazyka je jestli ho umím, resp. jestli na něho seženu dost lidí.

Takže třeba ta nejzásadnější výhoda Javascriptu při použití na backendu je ta, že už je použitý na frontendu.

A v týmu je záhodné originalitu krotit. Sice každý programátor píše trochu jinak, ale v mezích toho aby se v tom vyznali i ostatní. Větší týmy mají obvykle více či méně detailní konvence od kterých se upouští jen v opravdu výjimečných případech.
8
Vývoj / Re:Přechod z Javy na Rust. Ano či ne?
« Poslední příspěvek od novomente kdy Dnes v 11:14:07 »
Diskuse se nám krásně rozběhla. Ani jsem ji celou nestačil sledovat. Ale mám dotaz.

Když vývojář dostane zadání, musí ho napřed analyzovat a vybrat pro něj vhodný jazyk, ve kterém ho je nejlépe zakódovat. Každý programovací jazyk má svá specifika (výhody i nevýhody), která se musí při oné volbě brát v úvahu. Přitom v jednom jazyku lze programovat různými způsoby, skoro bych řekl, že co vývojář to jiný způsob programování. Jistě, každý jazyk má svá pravidla a doporučení (nikoliv zákony), která lze buď dodržovat, anebo porušovat, když je porušení lepší řešení.

Uvažuji zatím správně?

Sám jsem nedávno dělal (jen tak pro sebe) jednu počítačovou hru pro Commodore 64 (to je takový starý 8-bitový stroj). Programoval jsem v assebleru (mimochodem poprvé v životě). Dělal jsem se s tím celý rok. Celkem jsem to musel čtyřikrát přepisovat prakticky od nuly, neboť jsem narazil na okamžik, kdy už jsem se v kódu sám nevyznal. Četl jsem, že dobrou věcí v programování je určit si nějaký svůj "styl" a toho se pak držet. Ty první tři pokusy nepracovali tak dobře (dlouhý kód, chyby, různý přístup). Napočtvrté jsem měl už dost zkušeností s assemblerem a problematikou kódování hry, že jsem se již mohl rozhodnout pro jeden způsob, který jsem pak dodržoval až do finále. Tato zkušenost mi o programování řekla docela hodně, neboť v assembleru se dá programovat opravdu hodně způsoby.

Když jsem psal nějakou rutinu, napsal jsem několik verzí, než jsem se rozhodl pro tu nejvhodnější. Někdy jsem jí ale musel přepracovat, neboť s jiným kódem nepracovala dost dobře. Musel jsem opravdu hodně a vynalézavě přemýšlet. Neříkám, že jsem to napsal jako nějaký špičkový přeborník. Závěrečné vydání (release) mělo jednu logickou chybu, kterou jsem nemohl najít. Ale ta chyba se náramně hodila k té hře, a dávala jí takový zvláštní a zajímavý průběh. Tak jsem se rozhodl ji tam záměrně nechat, jinak totiž program šlapal dobře.

Závěrem tedy dotaz...

Co vývojář, to originální osobnost. Co zadání + vývojář, to originální výsledek zpracování toho zadání. Nikdy jsem nepracoval ve vývojářském týmu. A dotaz zní: Máte také podobnou zkušenost s originalitou každého vývojáře? Mohu veřejně říci, že zpracování zadání (vývoj, programování atd.) je velice osobní záležitost?
10
Sítě / Re:Optika od Cetinu - jen pro O2?
« Poslední příspěvek od Radek Zajíc kdy Dnes v 11:06:58 »
Vyšší rychlost tam je, ale k půlgigabitu nabízejí 24 Mbps upload. To je poněkud, ehm, k smíchu.
https://www.videon-znojmo.cz/index.php/component/phocadownload/category/1-smluvni-dokumenty?download=3:podminky-poskytovani-sluzeb-pristupu-k-internetu
Stran: [1] 2 3 ... 10