Poslední příspěvky

Stran: 1 [2] 3 4 ... 10
11
Software / Re:Už se vás AI někdy na něco zeptala?
« Poslední příspěvek od technomaniak kdy Dnes v 08:07:27 »
BTW Dohadujes se s copilotem, coz nepatri mezi super tooly. Navic to jak se te pta, je jen zpusob, jak dostat dodatece inform,ace aby mohla pokracovat v konverzaci...

Možná jo. Odpověděl jsem ji ale to už jsem zde nezveřejnil. Mě spíš zaujalo že se ptala na názor uživatele týkající se morální a etické roviny.

Si myslim, že jsi odhalil singularitu, protože AI dosáhla sebeuvědomění.   Odteď to půjde jenom s kopce.

To ne. Zkusil jsem pak další téma "princip dilematu" že musí rozhodnout kdo umře jestli bílý muž nebo černý muž a když nerozhodne tak umřou oba. Její 3 odpovědi když jsem naléhal byli stále stejné a snažila by se mluvit o tom že by se snažila najít jinou cestu řešení což jsem vyhodnotil že nerozhodla a umřeli oba. Aspoň vím že se neřídí rasovým kritériem jak v pozitivním tak i negativním smyslu což v dnešní marketingem stvořené "cancel culture" a "éře pozitivní diskriminace" je dost příjemné.

No bude to ještě sranda.

Pokud jsem pochopil, jak fungují ty konverzační interfacy, tak se z té předchozí diskuse v rámci sešny model nijak neučí, ale používá ji pro kontext k následným odpovědím v rámci dané sešny.

Já bych očekával že právě naopak se z každé session ve které interaguje s uživatelem si něco uloží do té její centrální databáze což pak může využít v budoucnu.
12
Software / Pokročilejší XML browser
« Poslední příspěvek od rooobertek kdy Dnes v 07:08:01 »
Ahojte. Potreboval by som poradiť nástroj, v ktorom by sa dobre vyznalo v hlbokých xml štruktúrach, dajme tomu okolo 30 úrovní.
  • VSCode a PyCharm ukazujú celkom pekne nadradené elementy, ale iba prvých 5 úrovní od roota
  • Firefox a Chrome síce ukazujú XML pekne naformátované, ale keď potrebujem nájsť cestu k elementu 26. úrovne, nie je to ono
  • Navigator v Netbeanse sa mi zatiaľ pozdáva najviac, ale aj tam sa viem stratiť
Úplne ideálne by bolo, keby som klikol na element pravým tlačítkom a tam mi ponúklo Copy XPath. Existuje na to niečo?
13
Hardware / Re:Zvuková karta pro Linux
« Poslední příspěvek od František Ryšánek kdy 20. 11. 2024, 23:59:07 »
Hoši mluvíte jazykem mého kmene, to je lebeda. Ano procík žere klidně ke 100A ze svého VRM na hladině 1V, tzn. řádově klidně 10A na 12V větvi ze zdroje, a ty kabely nejsou zrovna tlusté.
Jenom mi přišlo trochu razantní, děsit dámu hned symetrickým analogovým vedením - to je hlavolam i pro mírně pokročilého bastlíře :-) Hlavně by měla nějak začít. Onboard zvukárnu jakousi má.

Pravda je, že USB má i v "interruptovém" přenosovém režimu de facto periodický polling v taktu 1 ms, plus tam budou nějaké buffery (=latence) takže "ten můj USB dongle" v tomhle ohledu není dokonalý, stejně tak ta poznámka že neizolovaný USB DAC má stejný problém se zemí jako onboard síťovka je určitě pravda. Co se týče čistoty výstupu a šířky pásma k basům, stojím si za tím že ten konkrétní model generického USB donglu co jsem uvedl, se 24bit DAC/ADC, není vůbec marnej, i ve srovnání se svým hloupějším 16bitovým bráchou (vypadá stejně, jenom nemá v obj.kódu "HQ"). Pokud tam bude na výstupu zes ve třídě D, tak bych moc neřešil, jestli je DAC 16b nebo 24b, horší problém bude rušení v zemích - jak jste zde už podrobně probrali.

Ohledně zemí: mikrofony s digitálním výstupem jsem už zmínil. Totiž mikrofonní analogový vstup pracuje s mnohem nižší úrovní než linkové vstupy a výstupy (třeba k zesu) a proto je citlivější na rušení třeba právě od zemních smyček. A toho se člověk digi přenosem zbaví. Jasně - pak je ale ze hry stolní mixík. Mimochodem ten mix taky od rušení mikrofonu trochu pomůže už tím, že obsahuje předzes, takže z mixu do PC (trasou se zemní smyčkou) už lze poslat v podstatě linkovou úroveň, která má lepší odstup od rušení než "mikrofonní" úroveň. To je mimochodem obecná rada: na linkových spojích provozovat pokud možno vyšší úroveň. Rušení tím trochu ztratí na významu, za jinak stejných okolností.

Pokud se týče výstupu do zesu, ještě bych zmínil, že existuje optický digitální propoj TOSLINK resp. S/PDIF. Je to sice spíš záležitost spotřební elektroniky než profi audia, ale zemní smyčku to přeruší. Nemám představu, jestli to třeba nepřidává nějakou latenci.
14
Software / Re:FFmpeg a výroba náhledů v AVIF
« Poslední příspěvek od Michal Šmucr kdy 20. 11. 2024, 23:25:42 »
A musím říct, že mi přijde lepší, jak tohle vyřešili u podpory WebP.. Tam jsou prostě dva enkodéry libwebp, libwebp_anim - hotovo.
Jak libaom-av1, tak libwebp jsou víceméně commity od Google, dokonce jsem dohledal i nějaké rejectnuté patche, aby to i u AV1 bylo stejné. Nevím, moc to nechápu, ale to je jedno :)
15
Sítě / Re:Jak funguje síť Cetinu?
« Poslední příspěvek od Martin-2 kdy 20. 11. 2024, 23:25:40 »
+1 pro vytvoření celého článku, téma je to výborné.

Co by ale bylo potřeba na konci udělat je pořádná legenda aby bylo jasné co která zkratka znamená. Ne že by se to nedalo dohledat ale pro čtenáře je to daleko příjemnější sjet na legendu a zase zpět na článek než se ptát dokola copilota/GPT.
16
Software / Re:FFmpeg a výroba náhledů v AVIF
« Poslední příspěvek od Michal Šmucr kdy 20. 11. 2024, 23:20:50 »
Je to boj!

Problém spočívá v tom, že avif formát umí i animace. Takže když se do výchozího avif muxeru cpe video, tak si z kontextu nepozná, že by měl dělat individuální soubory.
Musel jsem procházet patche, abych se někam dostal.


ffmpeg -i "input.mkv" -vf "thumbnail=n=50, fps=1/5, scale='if(gt(dar,320/180),180*dar,320)':'if(gt(dar,320/180),180,320/dar)', setsar=1, crop=320:180, tile=6x4, crop=1920:720" -g 1 -flags global_header -c:v libaom-av1 -still-picture 1 -colorspace 1 -color_primaries 1 -color_trc 1 -f image2 "thumb-%03d.avif"


To zásadní je, že se musí použít muxer image2 a zároveň s ním nastavit flag global header, jinak to produkuje nečitelné soubory. Muxer image2 umí jen sekvence statických obrázků, takže je to pak jednoznačné, a začne logicky fungovat i ta printf expanze na číslování.

https://github.com/FFmpeg/FFmpeg/commit/dd99d34d67e2612a8f133f8a86db9f64b4dfa20d

Ostatní přidané parametry jsou jen tuning enkodéru navíc -still-pictrure a -g 1 jej optimalizuje pro statické snímky.
Ty parametry colorspace, primaries a převodní charakteristika jen přidají metadata, aby se to zobrazovalo s kolorimetrickými parametry Rec 709 (res. sRGB), což bude asi odpovídat většině použitých vstupů.
Zdálo se mi totiž, že různé dekodéry AVIF pak lehce ujížděly s barvami a bylo to desaturované, než jsem tohle přidal.
Ale otestujte si to.
17
Vývoj / Re:Lazarus nespustí zdroják na jiném RPi
« Poslední příspěvek od BigSandy kdy 20. 11. 2024, 22:48:13 »
Ono to je nějake divne.
Když na tom novem raspi zbalim celý adresař i s tým souborem co blbne do tar.
Překopirují na to stare raspi a rozbalim, tak to na tom starem raspi normalně jede
18
Studium a uplatnění / Re:Byli jste někdy na podpoře?
« Poslední příspěvek od ssdcorrupt kdy 20. 11. 2024, 22:03:35 »
Možnost být na podpoře bych si šetřil.do před důchodového věku. Jen tuším 1,5 roku podpory.se.zapocitava.do.duchodu za celý.zivot. za mlada a ve.strednim věku bych se snažil být zaměstnán třeba i agentuře mimo obor
19
Sítě / Re:Jak funguje síť Cetinu?
« Poslední příspěvek od Radek Zajíc kdy 20. 11. 2024, 21:56:42 »
Doplnim Alese, ktery dobre popsal operatorskou cast.

CETIN ma technickou specifikaci na webu, https://www.cetin.cz/produkty-a-sluzby/mmo dole Navrh smlouvy - stahnout - a jedna z priloh popisuje technicke reseni.

Operatori nemaji linky do DSLAMu, ale jen centralni predavaci rozhrani s CETINem pro celou republiku (IPv4/v6, BGP, redundantni nebo neredundantni), autentizacni rozhrani (RADIUS) a rozhrani pro objednavky/zjistovani dostupnosti (API resp. pristup pres web).

Identifikace zakaznika u vetsiny operatoru funguje na zaklade identifikatoru pripojky, proto uzivatelske jmeno a heslo v PPPoE neni dulezite (ale nejake tam musi byt zadane). Ale treba Metronet vyzadoval registraci MAC adresy routeru, takze je to hodne o tom, jak to u sebe operator vyresi. CETIN na sve strane bezesporu ma identifikaci zakaznika na konkretni port, ale protoze dokaze delat migraci mezi DSLAMy a dokonce i mezi technologiemi (DSL/optika), identifikace portu koncovemu ISP k nicemu neni. CETIN na sve strane nicmene vzdycky zajisti namapovani identifikace portu na konkretniho zakaznika. Ani na optice neni treba resit uzivatelske jmeno. (T-Mobile na sve optice to ma jinak, tam jmeno/heslo pro PPPoE potrebujete), CETIN zakaznika idenifikuje pripojkou. ONU ma nejspis registrovane SN na OLT, variantu "vlastniho ONU" jsem zatim neresil - to od CETINu je zdarma/v cene pripojky a dvougigabit na tom beha slusne.

QinQ se u CETINu pouziva, stejne tak VLAN remapping. PPPoE sessions jsou svedeny z celeho regionu (velka cast kraje) do koncentracni lokality (napr. krajska mesta), kde jsou terminovany na koncentratorech od Nokie. Koncentratory by zvladly i IPoE ("DHCP"), ale CETIN to tak neprovozuje. Operator si nemuze vybrat DHCP/PPPoE, na to ma vliv jen CETIN. Z koncentracni lokality pak provoz odchazi MPLS siti CETINu k PE routeru, kde je NNI s operatorem.

Tohle reseni ma primy dopad na latenci, pakety si obcas delaji vylet po republice. U me doma konkretne (optika cetinu) nedavno optimalizaci routingu srazil CETIN latenci o 2.5 ms (z cca. 8 na 5.5 ms).

Shaping se IMHO (vypozorovano) resi na dvou urovnich, na koncove pripojce (ta je typicky naprovisionovana o 5-10 % vys nez kolik je obchodni rychlost) a na strane PPPoE koncentratoru. Zazil jsem upgrade sluzby, kdy DSL bylo slinkovane 100 Mbps, ale internet bezel jen 50 Mbps - az ve chvili, kdy dobehl na strane CETINu provisioning, se internet rozbehl plnou rychlosti. To vse na sestavene PPPoE relaci behem stahovani jednoho ISO souboru Ubuntu, takze ten narust rychlosti tam byl najednou videt.

Sdileni s T-Mobilem je imho postaveno na dvou castech: sdileni posledni mile, tam to nejspis bude sdileni pasivni infrastruktury (kazdy operator ma vlastni splittery a OLT) a sdileni backbone z OLT dal (T-Mobile si bude od CETINu objednavat kapacitu pro OLT v mistech, kde vlastni/alternativni optiku nema dostupnou). Teoreticky by si tak zakaznik mohl na fyzicke infrastrukture T-Mobilu objednat sluzbu od CETINu, realizovanou koncovym operatorem T-Mobile - a dostal by CETIN ONT a od T-Mobilu funkcni IPv6 (protoze tu T-Mobile na sluzbach CETINu umi, zatimco na svych sluzbach ne).

Cimz se dostavame k rozdilu optika T-M na infra T-M vs. na infra CETIN:
- infra TM: T-M ONT, OLT, backbone/routing k T-M PPPoE koncentratoru a dal do core site (T-M MPLS), T-M provisioning a autentizace vyzadujici konkretni PPPoE username/heslo
- infra CETIN: CETIN ONT, OLT, CETIN koncentrator a backbone, NNI CETIN/T-M, T-M/CETIN provisioning a neni potreba username/heslo

Mimochodem T-M ma jeste treti "optiku" (viaHome/viaGia FTTB) a to je na dalsi samostatny pribeh.

Technicka specifikace CETINu taky nabizi zajimavosti, vedeli jste treba, ze veskery provoz od vas nejdriv dojde pres NNI ke koncovemu operatorovi, a pak se pripadne podle potreby otaci zpatky do site CETINu? Kdyz si chcete pingnout souseda, vase pakety nejdriv proleti celou siti CETINu az k vasemu operatorovi a pak zpet.
20
/dev/null / Jak se dá obchodovat turecké a izraelsske akcie a fondy
« Poslední příspěvek od ssdcorrupt kdy 20. 11. 2024, 21:53:39 »
Zdar. Jak z ČR třeba i v aplikaci s angličtinou obchodovat turecke a izraelske akcie a fondy?
Stran: 1 [2] 3 4 ... 10