Předem mého příspěvku prohlášení o střetu zájmů: značku Innodisk můj zaměstnavatel prodává. A taky průmysová PCčka. Snad mě za tohle moderátor nesmahne (pokud ano tak plným právem).
Jak už jsem psal, IDE disky v mechanickém formátu 2.5" před pár lety zmizely ze sortimentu. Kupodivu se dál prodávají flašky ve formátu "bambule do IDE slotu" a taky CF karty.
https://www.innodisk.com/en/products/flash-storage/embedded-disk-card_edchttps://www.innodisk.com/en/products/flash-storage/cf-cardPodle mého je uvnitř všech tří mechanických krabiček velmi podobný ne-li totožný čipset, jenom CF karta by měla podporovat vedle IDE taky memory-mapped režim.
A můžete si vybrat variantu technologie čipu: SLC, MLC a nějaké další ("iSLC" je hybrid provozující MLC či TLC čipy v "režimu se sníženou bitovou hloubkou").
Případně by bylo zajímavé zjistit, co za čipset a procesor má ten historický počítač (Sinumerik HMI). Pravda je, že případy systémové nekompatibility se vyskytly tuším u ještě starších generací IDE flash (konkrétně proti Geode CPU), cokoli novějšího a/nebo Intel (HBA) by mělo fungovat OK.
Při divokých redukovaných sestavách IDE sběrnice můžete narazit na absenci/přítomnost vodičů pro DMA. Původní režim přenosu (Polling IO = PIO = bez DMA) by měl teoreticky fungovat vždy. Může se stát, že to nejede vůbec, pokud disk deklaruje podporu DMA, hostitel ho taky umí, ale v kabelu chybí asi dvě relevantní žíly. A pokud jsou dráty pro DMA k dispozici, tak v závislosti na variantě kabelu (řídký/hustý) to jede buď plnej rendlík, nebo je omezení na UDMA33 - což v některých sestavách nemusí HBA správně detekovat, a pak to pohnívá... Chci říct, že nějaký prostor ke vzájemným antipatiím se tam asi najde - a to pomíjím možnost, že je operační systém zamčený (licencovaný) na model a sériové číslo disku apod.
Dal by se dokonce najít hardware, na kterém by s trochou štěstí jel původní OS na holém železe: Win95/98 jede na procesorech Vortex86DX od taiwanské značky DMP / boardech a počítačích zn. ICOP. Mívali v sortiemntu i nějaké "panelové" modely (jako monitor se zabudovaným počítačem). Otázkou je, co původní HMI hardware obsahuje za speciální periferie. Třeba sériové porty s podporou RS232/RS485 jsou dodnes běžnou základní výbavou průmyslových PC, ale i zde se ďábel může skrývat v detailech (není standardní API pro přepínání RS485 RX/TX).
Kromě běhu na holém hardwaru se nabízí k debatě varianta, pořídit nějaký moderní ATOMový stroj a staré widlows v něm rozjet v nějaké emulaci/virtualizaci. Třeba QEMU-KVM má jako jeden z emulovaných čipsetů na výběr Intel 440, což je něco z dob Pentium II pokud se nepletu. Vyvedení venkovních rozhraní z virtuálu by nemusel být smrtící zádrhel.
Všelijakých kapacitních a formátových předělů bylo v historii disků a souborových systémů povícero...
Konkrétně o velikost sektoru šlo naposledy u technologie zvané tuším "4k advanced format", tzn. že disk interně používá sektory o velikosti 4 kB (shodné jako velikost stránky MM na x86) - ale i takové disky se v defaultním režimu tváří, že mají sektor o velikosti 512 B, tak jako odedávna IDE disky (a po nich SATA).
Hodně staré BIOSy mohou mít teoreticky problém s veřejně oznamovanou geometrií "255 hlav / 63 sektorů na stopu", která je charakteristická pro IDE a SATA disky mladší než prehistorické (= poté co zvítězila lineární LBA adresace).
Moderní BIOS vezme prakticky cokoli, ale ve starých BIOSech nebyla o překvápka nouze. Některá kombinace "disk vs. motherboard" prostě nešla a basta.
Obecně u NC strojů všeho druhu není úplně radno, omlazovat řídící počítač na vlastní pěst.
Původní výrobce NC stroje má často k dispozici nějakou originální náhradu / upgrade včetně podpory.