Příspěvky

Že je to blbost.
Čistý kód je jako stavět klasický panelák a vozit si na jeho stavbu písek, cement, vodu - a beton míchat na místě - protože vozit hotové panely je podvod  .

Problém je, že nevieš čo ti do tých panelov namiešali a či by si si ho nenamiešal ty sám lepšie. 

Problém je, že zatímco u těch panelů to každý chápe, jaký je nesmysl myslet si, že ty panely udělám líp než betonárka, u programování to spousta lidí nechápe.

Mnozí také porovnávají ,,co umí cizí knihovna" versus ,,co by mohla umět moje knihovna, kdybych měl neomezený čas a zdroje ji napsat" (a někdy by to těch podmínek patřily i znalosti či schopnosti to napsat).

Tady nikdo nezpochybňuje používání knihoven, které napsal někdo jiný. Řeč je o frameworcích, které nutí vývojáře pracovat stylem, který mu ten framework vnucuje a často i chybně.

A ještě častěji ten framework vnucuje styl, který je lepší, než jak by to ten vývojář napsal bez frameworku.

Původní otázka: "stáhnu přes wget soubor a nesedí md5"

Kam jsme došli: "md5 je outdated, je snadné () vytvořit jiný soubor se stejným md5, musí se použít XXX nebo YYY, což je free-cool-in a moderní"

Tak evidentně problém s kolizí MD5 původní autor nemá, spíš naopak, že? :-)

Došli jsme k tomu, že lidé, kteří celou tu diskusi nečetli (protože jinak by zjistili, že takovýhle příspěvek už tu byl) svým úplně offtopic komentářem upozorňují, že diskuse je offtopic. Přičemž kdyby si tu diskusi přečetli, věděli by, že to vůbec nevadí protože původní problém byl dávno vyřešen.

Asi budeme potřebovat zavést ,,stupeň offtopic", podobně jako se určuje třeba mohutnost množin. Takže už tu máme příspěvky offtopic⁰ příspěvky k vadnému hardwaru, offtopic¹ příspěvky o MD5, dále offtopic² příspěvky o tom, že příspěvky o MD5 jsou offtopic. A pak offtopic^LP příspěvky, z větší části smazané, které jsou offtopic úplně mimo všechny kategorie.

Pardon, že vstupuji tak pozdě, ale opravdu je v celém vlákně řeč o tom, že...

Ne, není.

Když to stačí, tak to hlavně logicky není důvod vůbec řešit. Většinu lidí zajímají důležitější věci než tohle. A pak jsou samozřejmě lidé, co řeší podobné věci a uniká jim pointa, ehm, že... Zlý jazyk by je mohl nazvat takovými intelektuálními nebo technickými snoby. Nebo třeba lidmi odtrženými od reality.

Řešit to pokaždé musíte vy. Pokaždé musíte zkoumat, jestli v daném případě MD5 stačí nebo nestačí. Já nic řešit nemusím, protože já MD5 nepoužívám nikdy.

A nenapadlo vás, že je to proto, že to prostě stačí? Fakt myslíte, že ve zcela drtivé většině případů někoho trápí, jestli se mu těch pár desítek mega nebo i pár giga ověřuje pět vteřin nebo desetinu vteřiny? Nebo že s pravděpodobností jedna ku opravdu hodně nul může jít o kolizi?

A nenapaldo vás, že není důvod dělat to blbě, když to jde dělat i lépe – bez jakýchkoli nákladů? Kdyby vám v obchodě nabídli úplně to samé zboží, jendou za 100 Kč a podruhé za 150 Kč, v regálu vedle sebe, identické balení, prostě všechno stejné – budete si kupovat to dražší, protože to prostě stačí?

Jednak MD5 není ,,normální nekryptografický hash", ale prolomený kryptografický hash. Jednak u u souborů vystavených na internetu se hash nezveřejňuje proto, aby se odhalila chyba v hardwaru, ale především jako ochrana před změnou souboru. Třeba když je soubor vystaven na různých zrcadlech, ale hash bych si měl stáhnout přímo od zdroje, nebo alespoň z jiného zrcadla.

Ale hlavně – i když mi stačí hash, na který nejsou kryptografické nároky, nebudu používat MD5. Použiju třeba BLAKE3, která je podstatně rychlejší, než MD5.

Že někdo pořád vystavuje u souborů určených pro stažení hashe v MD5 je stejná ostuda, jako když distribuce ještě spoustu let po té, co byl linuxový ifconfig označen jako zastaralý, používaly pro konfiguraci sítě ifconfig místo ip.

Udělala se, aby se chránila naši síť, ale používají se tak? NE.

Ano, používají. To, že se používají málo kdy, je způsobené tím, že potřeba chránit naši síť nastává málokdy. Není potřeba v tom hledat žádné spiknutí.

Opakuji doslova stejná situace byla před rokem stejné vedení mělo výpadek a blackout nebyl

Blackout ovšem nebyl způsoben výpadkem vedení, nýbrž odpojením bloku elektrárny Ledvice. Takže nebyla stejná situace, jako před rokem – před rokem nedošlo k odpojení velkého bloku elektrárny.

Jinak řečeno Německé OZE.

V tom měli zejména dezinformátoři jasno už v okamžiku výpadku. No a když vy na to máte názor, tak si ten názor nenecháte kazit nějakými fakty.

důvodem proč Ledvice bylo, že je do kritického stavu dovedlo řízení dispečera, protože OZE z Němec...

Vyšetřování stále běží, takže fakta o tom, co vedlo k odstavení Ledvic, ještě známá nejsou. To vám ale samozřejmě nevadí, vy máte svůj názor a nějakými fakty si ho nenecháte kazit.

A jako důkaz, že to tak bylo "protože vedení podniku řeklo"

To, co tvrdí vedení ČEPSu a ČEZu, je ovšem v souladu s veřejně publikovanými daty, včetně dat publikovaných online už v průběhu výpadku.

Vy nemáte důkaz vůbec žádný.

Znovu, člověk se má ptát, proč úplně stejná situace před rokem nekončila blackoutem a tento rok jo.

Na to se klidně ptát můžete. Ovšem odpověď je jednoduchá a už mnohokrát napsaná – před rokem nebyla úplně stejná situace, před rokem se neodpojily Ledvice.

Pokud se spokojí, že "někdo řekl", pak ano, viník "je elektronka z Holomóca"

A s čím jste se spokojil vy? S tím, že nějaký dezinformátor řekl, že za to mohou OZE. Což konvenuje vašemu názoru a to vám stačí.

Prostě držet hubu a nespochybňovat, když "autorita řekne jak to bylo"

Přesně tak jednáte – autorita vám řekla, že to byly OZE, tak vás nic jiného nezajímá.

To zní zajímavě, ale pokud vím, Saxon neumí přímo zapisovat do MySQL. Byla tam sice potřebná nějaká logika, ale s tou si XSLT snadno poradilo. Poradí si Saxon třeba i s apostrofy v datech? V injektovaném PHP jsem na to použil prepared statements.

Saxon je jen XSLT 3.0 procesor s nějakými rozšířeními. Placená verze má rozšíření SQL, ale já jsem takové věci řešil tak, že jsem pomocí XSLT vygeneroval SQL skript. Kdyb potřeboval přímo při práci s XML spouštět SQL příkazy, spíš bych to napsal v Groovy nebo Javě. Pokud bych to řešil v XSLT, apostrofy v datech bych asi vyřešil funkcí replace.

Do Saxonu se dají psát i vlastní funkce a rozšíření, ale už to není tak jednoduché, takže pro jednorázovou věc se to nevyplatí.

Ale ono to hodně závisí na konkrétní situaci. Někdy jsem to XML třeba potřeboval nejdřív prozkoumat, takže jsem psal různé XPath výrazy, abych zjistil, co je tam vlastně za data. A pak už jsem měl sadu XPath výrazů, které stačilo jen trochu obalit do XSLT a bylo hotovo. Jindy k tomu zase potřebuju dodělat stažení souboru odnkěud z HTTP, rozzipování, nějaké zpracování textů uvnitř elementů. A to XML je jen posloupnost záznamů, vpodstatě XSV převedené do XML – tak to radši zpracuju v Javě nebo Groovy, protože pracuju vždy jen s jedním záznamem, takže bych nevyužil sílu XSLT, a dokážu tak zpracovat potenciálně nekonečný XML.

Pro zajímavost, co to bylo za procesor? U velkých objemů dat hodně záleží na tom, jestli se XSLT procesor pokusí načíst celé XML do paměti jako DOM a pak ho naivně prochází pomocí XPath výrazů, nebo jestli XML zpracovává jako stream (čemuž také musí být přizpůsobená XSLT šablona).

Co bys použil, pokud bys potřeboval cca milión položek z XML (~150 MB) předžvýkat a nahrnout do MySQL?

Já? Ten objem dat není moc velký, takže pokud bych nad těmi daty nepotřeboval před nalitím do databáze provádět nějakou složitější byznys logiku, použil bych XSLT (Saxon). Pokud by tam byla složitější logika, napsal bych si to v Groovy nebo v Javě s použitím dom4j.

Koupil jsem si 14TB, chci si tam ulozit 14TB !

Tak použijte jiný souborový systém. Různé souborové systémy mají různé vlastnosti. btrfs se zaměřuje spíš na šíři služeb poskytovaných souborovým systémem (např. RAID, snapshoty), což je vykoupeno tím, že není tak bezúdržbový jako jiné souborové systémy a nemá rád zaplnění až po okraj.

Všichni by rádi ideální souborový systém, který bude mít jen samé výhody, ale takový souborový systém neexistuje.

Vsetko co tu bolo uvedene je mi zname. Mne ide vsak cisto len o domaci/sepa platobny prikaz cez internetove bankovnictvo pouzivatela. Pointa je aby pouzivatel nemusel manualne vyplnat udaje, ale len klikol na tlacidlo, alebo naskenoval QR kod. Ale problemy su, ako som pisal, neviem o sluzbe ktora by spristupnila tlacitka pre vsetky banky, ktore ich podporuju, pre desktopy, a sepa qr kod, pre mobily, i ked standardizovany, nie je prilis podporovany

Tak už aspoň budete pro příště vědět, že než napíšete dotaz, máte se zamyslet, a do dotazu pak napsat, co doopravdy chcete. Protože když chcete jen slovenské domácí platby a europlatby, ale do dotazu napíšete ,,vsetky banky celosvetovo", nemůžete se divit, že vám odpovědi nevyhovují.

> Protože když chcete jen slovenské domácí platby

Pisal som domace a sepa platby. Nikde som Slovensko nespomenul ani raz. Zase rootovsky autizmus..

Nečekal jsem, že se zrovna vy připojíte ke kritice toho, že píšete nejasná zadání.

Nebo snad chcete podporovat i domácí platby v Nigérii? Asi ne. Takže ne celosvětově, a domácí se odkazuje na nějakou omezenou množinu států. Které jste ovšem nenapsal. Což není moje chyba...

Vsetko co tu bolo uvedene je mi zname. Mne ide vsak cisto len o domaci/sepa platobny prikaz cez internetove bankovnictvo pouzivatela. Pointa je aby pouzivatel nemusel manualne vyplnat udaje, ale len klikol na tlacidlo, alebo naskenoval QR kod. Ale problemy su, ako som pisal, neviem o sluzbe ktora by spristupnila tlacitka pre vsetky banky, ktore ich podporuju, pre desktopy, a sepa qr kod, pre mobily, i ked standardizovany, nie je prilis podporovany

Tak už aspoň budete pro příště vědět, že než napíšete dotaz, máte se zamyslet, a do dotazu pak napsat, co doopravdy chcete. Protože když chcete jen slovenské domácí platby a europlatby, ale do dotazu napíšete ,,vsetky banky celosvetovo", nemůžete se divit, že vám odpovědi nevyhovují.

Nejblíž tomu je PayPal.

Pokud je to krabicovka, kde si koupím verzi X, ta funguje lokálně, a můžu ji používat, dokud mi stačí, a nebo si za rok koupit X+1, tak souhlasím. Ale pokud důležitá část té aplikace běží někde na serveru, tak platit za používání smysl dává.

Myslím, že i když je to krabicový software, chcete, aby v něm někdo průběžně opravoval chyby, hlavně ty bezpečnostní.

Předplatné má lepší cashflow jak na straně výrobce programu tak na straně uživatelů. A když ten program potřebujete jednorázově, zaplatíte si třeba jen měsíc užívání a nemusíte platit licenci, která by byla ekvivalentní předplatnému třeba na rok či dva.

Tak se musím přiznat, že tahle diskuze mě přiměla si mapy koupit. Přece nejsem takový ....(doplňte podle vlastního uvážení), abych řešil 20 Kč měsíčně za aplikaci, kterou často používám a která je, na rozdíl od většiny ostatních, opravdu užitečná.

Mně osobně trochu vadí předplatné za aplikaci. Nejen tady, vadí mi to z principu. Předplatné za aktualizaci map je v pořádku.

Ta aplikace ale přece také potřebuje průběžnou údržbu a vývoj.