Fórum Root.cz
Práce => Studium a uplatnění => Téma založeno: Trader 14. 08. 2018, 22:27:08
-
Ahoj, máte tip na nějaké zajímavé otázky k pohovoru? Nemyslím technické věci typu “co je dědičnost” nebo “kolik monád se vejde na špičku jehly”, ale podnětné brain teasers třeba z oblasti pravděpodobnosti nebo kombinatoriky.
-
Jestli se ptáš na spamrootu protože je chceš dávat tak seš trubka co by to neměla dělat. A jestli dostat tak nechápu důvod proč.
Ale pro většinu lidí by asi stačilo: "Co je to kombinatorika?".
-
Treba neco z webu euler project.
Obcas si nejakou ulohu lousknu.
Nebo nejakou lehkou sifru.
-
Treba neco z webu euler project.
Obcas si nejakou ulohu lousknu.
Nebo nejakou lehkou sifru.
Byla tam pekna uloha, je ctverec krajiny a cestovatel se musi dost
Z prostredka leveho okraje do prostredka praveho okraje. Jasne ze pojede rovnou carou z kraje ke kraji, po krajine se pohybuje konstantni rychlosti.
A modifikace ulohy, uhlopricne v tom ctverci tece reka o hodne rychleji nez je chuze v krajine, jakou trasu si vybere aby mu proud reky pomohl k cili.
netreba pocitat matematicky, jen dat odhat trasy.
-
na hackerrank můžete vytvořit vlastní soutěž. Můžeme poměřit síly.
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
-
Prosím vás nezkoušejte lidi z krávovin, které nikdy na pozici nepoužije. Pokud třeba má VŠ tak takových problémů a úloh (a mnohem těžších) řešil nespočet. A to že zrovna na místě nedokáže vyřešit váš výmysl nevypovídá o jeho schopnosti řešit reálné problémy na pozici kterou se uchází.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%. Jestli uchazeč řekne přesné číslo nebo nikoliv je skoro jedno, podezřelé je když sebevědomě prohlásí 40%.
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážně zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
I já jsem na VŠ dělal spoustu matematiky, kterou bych dneska nedal ani z hlavy a mnohdy bych ji nedal vůbec. Ale mám o ní povědomí. A vůbec mě neuráží, když chce někdo otestovat, že ve mě moje VŠ studium zanechalo nějakou trivialitu.
A vůbec si nemyslím, že je zbytečné dávat takové otázky lidem s technickou VŠ. Člověk vidí, co z některých škol leze, nerozumí tomu, proč to má titul, ale nemá jasno v úplně základních věcech - a cítí potřebu (přesně jak psal Ladislav Michl) se ujistit, že to nemyslí stylem 2 torpéda po dvaceti, to je 40.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
I já jsem na VŠ dělal spoustu matematiky, kterou bych dneska nedal ani z hlavy a mnohdy bych ji nedal vůbec. Ale mám o ní povědomí. A vůbec mě neuráží, když chce někdo otestovat, že ve mě moje VŠ studium zanechalo nějakou trivialitu.
A vůbec si nemyslím, že je zbytečné dávat takové otázky lidem s technickou VŠ. Člověk vidí, co z některých škol leze, nerozumí tomu, proč to má titul, ale nemá jasno v úplně základních věcech - a cítí potřebu (přesně jak psal Ladislav Michl) se ujistit, že to nemyslí stylem 2 torpéda po dvaceti, to je 40.
Ale že mu to myslí a je to pořád stejné a je to 20% je v pořádku? :D Asi jste moc nedával pozor na těch hodinách na VŠ že...
-
Pokud to bude přes personálku, tak můžeš čekat zkoušku z angličtiny. To je totiž asi jediné, co personalista aspoň trochu zná. Ještě se mě nikde neptali na monády a kombinatoriku, vždy se otázky týkaly pracovní minulosti, programovacích jazyků a frameworků.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
I já jsem na VŠ dělal spoustu matematiky, kterou bych dneska nedal ani z hlavy a mnohdy bych ji nedal vůbec. Ale mám o ní povědomí. A vůbec mě neuráží, když chce někdo otestovat, že ve mě moje VŠ studium zanechalo nějakou trivialitu.
A vůbec si nemyslím, že je zbytečné dávat takové otázky lidem s technickou VŠ. Člověk vidí, co z některých škol leze, nerozumí tomu, proč to má titul, ale nemá jasno v úplně základních věcech - a cítí potřebu (přesně jak psal Ladislav Michl) se ujistit, že to nemyslí stylem 2 torpéda po dvaceti, to je 40.
Ale že mu to myslí a je to pořád stejné a je to 20% je v pořádku? :D Asi jste moc nedával pozor na těch hodinách na VŠ že...
Tvoje odpověď mi nedává žádný smysl a už vůbec ne v kontextu mého příspěvku. Fakt to bylo na mě?
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
To se přiznám, že bych pohořel, protože na pravděpodobnost jsem byl vždy kopyto. Nicméně, řešil bych to tak, že bych si to odsimuloval např. v Javě a pak bych řekl, že pravděpodobnost je přibližně tolik.
Druhá varianta: zkusil bych to cestou logiky (AND, OR) - vynásobil bych 1/5 s 4/5 (jedna trefa AND jedna netrefa), tato situace může nastat naopak, tak bych ju přičetl ještě jednou. A pak ještě může nastat situace, že zasáhnu dvakrát, takže 1/5 krát 1/5, takže
1/5 AND 4/5 OR 4/5 AND 1/5 OR 1/5 AND 1/5
2*1/5*4/5+1/5*1/5 s preferencí * před /, takže vyjde 9/25?
-
Jinak hádanky a příklady by u pohovoru měly být spíš, než nějaké otázky typu "Co je silný typ?", protože teoretické poučky se dají učit za chodu a informaci člověk najde za 5 minut na Googlu. Řešení problémů, hádanek a příkladů je naopak dovednost, která se osvojuje delší dobu a pokud člověk plave na pohovoru, bude pravděpodobně plavat i u reálného projektu...
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
Jenže právě databáze je mnohem efektivnější řešení než to mít nacpané v souboru. A když dělám projekt, tak ho chci řešit efektivně.
-
Asi 20 odpovědí, ale nikoho nepraštilo do očí "Otázky má pohovoru"? to píše dislektig? Má jít o IT pohovor
Co jsou monády, nějaké souhvězdí? Nebo není to spíš z krejčovského fochu když šermuješ s jehlami?
>Pětilitrovka a čtyřlitrovka to je spíš pro šoféry náklaďáků a hospodské-`výčepní?
Naleju 5 litrů benzínu do 5 litrovky
přeleju 4 litry do 4L a poté k sobě do nádrže. Odleju litr pro učitele. 5L je prázdná.
Opět naleju 5L z nádrže do 5L nádoby, 4L odleju do 4L nádoby a to do kanystru v mém autě, zbylý litr pro učitele
>Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4 , ale o něco méně
Spíš by mělo smysl: "V jakém frameworku byste řešili úlohu výpočtu celkové pravděpodobnosti zásahu děla dílčími zásahy o dané pravděpodobnosti?
...Vždy odfiltruji 40% uchazečů (Javamana a semestralku, DragonMastera), co řekne Javu.
-
Pokud třeba má VŠ tak takových problémů a úloh (a mnohem těžších) řešil nespočet.
Jenže tohle se bere na SŠ a i tam se to považuje za triviální.
-
A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil
Pokud se někdo, kdo má údajně VŠ, zasekne na takovéto trivialitě, tak je něco špatně. Zde je krásně vidět, proč ta otázka zbytečná není, jejím účelem je vyloučit právě takové méně bystré, a tedy hůře použitelné jedince. Vzhledem k tomu, co dnes leze ze škol, je takové testování bohužel nutné.
-
A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil
Pokud se někdo, kdo má údajně VŠ, zasekne na takovéto trivialitě, tak je něco špatně. Zde je krásně vidět, proč ta otázka zbytečná není, jejím účelem je vyloučit právě takové méně bystré, a tedy hůře použitelné jedince. Vzhledem k tomu, co dnes leze ze škol, je takové testování bohužel nutné.
O tom, ze je to ucivo stredni skoly nemluve.
On se samozrejme muze obcas na necem seknout kazdy. Ale cilem pohovoru snad neni najit nekoho, kdo odpovi vse a spravne. Jako jedna z nekolika otazek mi to prijde naprosto OK (prestoze sam bych se ptal spis na jine veci).
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
To se přiznám, že bych pohořel, protože na pravděpodobnost jsem byl vždy kopyto. Nicméně, řešil bych to tak, že bych si to odsimuloval např. v Javě a pak bych řekl, že pravděpodobnost je přibližně tolik.
Druhá varianta: zkusil bych to cestou logiky (AND, OR) - vynásobil bych 1/5 s 4/5 (jedna trefa AND jedna netrefa), tato situace může nastat naopak, tak bych ju přičetl ještě jednou. A pak ještě může nastat situace, že zasáhnu dvakrát, takže 1/5 krát 1/5, takže
1/5 AND 4/5 OR 4/5 AND 1/5 OR 1/5 AND 1/5
2*1/5*4/5+1/5*1/5 s preferencí * před /, takže vyjde 9/25?
To je právě ten způsob uvažování, o který jde, toto je jeden z možných postupů. Akorát teda udávat u výrazu explicitně “preferenci” (jde o precedenci) je red flag.
-
Jinak hádanky a příklady by u pohovoru měly být spíš, než nějaké otázky typu "Co je silný typ?", protože teoretické poučky se dají učit za chodu a informaci člověk najde za 5 minut na Googlu. Řešení problémů, hádanek a příkladů je naopak dovednost, která se osvojuje delší dobu a pokud člověk plave na pohovoru, bude pravděpodobně plavat i u reálného projektu...
Přesně.
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
Tohle dávají v Googlu :)
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
Jenže právě databáze je mnohem efektivnější řešení než to mít nacpané v souboru. A když dělám projekt, tak ho chci řešit efektivně.
Jenže tady jde o algoritmus.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Ono to je celkem fuk, když se zeptám, kolik je 38 krát 45 a odpověď bude “asi hodně”, tak to je prostě stopka. Ty otázky testují ne znalosti, ale přístup.
-
0.1+0.2==0.3
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Ono to je celkem fuk, když se zeptám, kolik je 38 krát 45 a odpověď bude “asi hodně”, tak to je prostě stopka. Ty otázky testují ne znalosti, ale přístup.
Prostě k sobě hledáte lopaty, abyste si rozuměli, proto ten lopatí přístup. V pohodě, takových firem je i v ČR plno. Jen aby to tu někdo nebral, že tohle je opravdu pro ty lepší. Tohle je tak pro lepší lopaty.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
Přijít k hotovému a spočítat to, to ZŠ žák dovede, ale dojít k takovému příkladu podle zadání těch torpéd, to by dali leda tak premianti na SŠ (a to jsem optimista).
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
Přijít k hotovému a spočítat to, to ZŠ žák dovede, ale dojít k takovému příkladu podle zadání těch torpéd, to by dali leda tak premianti na SŠ (a to jsem optimista).
Přesně tak. To, co Trader předvedl je ukázkový příklad manipulace. Je zásadní rozdíl mezi zadáním dříve uvedené úlohy na pravděpodobnost zásahu torpéd a zadáním příkladu 100 - 8 x 8. Pokud by v tom rozdíl nebyl, proč se tedy rovnou na pohovoru neptají kolik je na výsledek 100 - 8 x 8?
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
Přijít k hotovému a spočítat to, to ZŠ žák dovede, ale dojít k takovému příkladu podle zadání těch torpéd, to by dali leda tak premianti na SŠ (a to jsem optimista).
To máš hodně nízkou laťku. Chodils na rodinnou školu obor kadeřnictví nebo co?
-
Ono to je celkem fuk, když se zeptám, kolik je 38 krát 45 a odpověď bude “asi hodně”, tak to je prostě stopka. Ty otázky testují ne znalosti, ale přístup.
A ovšem taky demonstrují přístup toho, kdo se ptá. Ono se dost často zapomíná, že výběrové řízení je oboustranná záležitost. I uchazeč si vybírá.
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
Přijít k hotovému a spočítat to, to ZŠ žák dovede, ale dojít k takovému příkladu podle zadání těch torpéd, to by dali leda tak premianti na SŠ (a to jsem optimista).
To máš hodně nízkou laťku. Chodils na rodinnou školu obor kadeřnictví nebo co?
Kdyby jo, tak to tu ani nezmíním. ;D Chodil jsem na technickou průmyslovku a tam měla řada studentů problém i s kvadratickou rovnicí. Chtít po nich spočítat pravděpodobnost by bylo bláhové. :-\
-
Ono to je celkem fuk, když se zeptám, kolik je 38 krát 45 a odpověď bude “asi hodně”, tak to je prostě stopka. Ty otázky testují ne znalosti, ale přístup.
A ovšem taky demonstrují přístup toho, kdo se ptá. Ono se dost často zapomíná, že výběrové řízení je oboustranná záležitost. I uchazeč si vybírá.
Přesně, lopatí firmy nebrat.
-
...(a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?)...
To zalezi jak je implementovanej, rek bych ze v dost pripadech ti ta ramka proste dojde ;D. Jinak to samo muzes delat na disku jen to bude pomalejsi, pamet jako pamet ... nekam se to ale vejit musi.
Ostatne, jak myslis ze funguje deduplikace, to je uplne stejnej problem. Bud musis mit hromady ramky kam se ti vejdou hashe vsech bloku, nebo to holt uklada na disk a trva to.
BTW: Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny, kdyz si muzou gratulovat, ze na ten pohovor dotycnej vubec prisel.
....Jenže právě databáze je mnohem efektivnější řešení než to mít nacpané v souboru....
Fakt? A v cem, kdyz se ti to stejne nevejde do ram. Navic bys v ty databazi nejdriv musel jeste ty data indexovat, jinak by ten potencielni select trval jeste o par radu dyl.
-
0.1+0.2==0.3
Co tím chtěl básník říct ? Narážka na nepřesnost IEEE 754 ?
-
Torpédo je jednoduché 1 – (1 - 0.2) ^2. Případně od oka zhruba 0.4
Od oka? Tohle dá z hlavy i průměrně inteligentní dítě na ZŠ.
Ver mi, ze vetsina zaku ZS by to nedala.
Nedržel bych se tak při zemi a vztáhl bych tvrzení dokonce na SŠ.
Za nás teda dávali 8 krát 8 z hlavy na ZŠ nejen premianti. A 100 minus 64 rovněž. Od mých školních let co pravda uplynula desetiletí, možná to teď funguje jinak. Občas zírám, co si dovolí přijít na technický pohovor, ale stále je z čeho vybírat, jen to dá víc práce.
Přijít k hotovému a spočítat to, to ZŠ žák dovede, ale dojít k takovému příkladu podle zadání těch torpéd, to by dali leda tak premianti na SŠ (a to jsem optimista).
To máš hodně nízkou laťku. Chodils na rodinnou školu obor kadeřnictví nebo co?
Premianti? To je fakt smutný. I dement tohle dokáže odvodit: když je šance 20% na úspěch, tak je logicky šance na neúspěch 80%. U dvou pokusů tedy 0,8*0,8 = 64, čili 36% že se to povede.
A člověk nemusí umět 1 - (1-Sance na uspech)^pocet pokusu.
-
Máš samozřejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatel ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-)
Já bych naopak řekl, že na řešení praktických problémů orientovaný je. Protože typický průšvih v praxi vzniká tak, že si někdo myslí, že nějaký termín je naprosto jednoznačný. A někdo jiný taky, ale chápe ho jinak.
Já osobně bych na otázku nejspíš reagoval "Co přesně myslíte pravděpodobností zásahu".
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
Ovšem nejefektivněji tu úlohu vyřešíte statisticky, náhodně vyberete určitý počet url, zlomek z celkového počtu a z nich vyberete 5 nejčastějších url. :-)
-
...(a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?)...
To zalezi jak je implementovanej, rek bych ze v dost pripadech ti ta ramka proste dojde ;D.
Ne. Unixový sort je zrovna dělán tak, že RAMka nedojde (a o žádném jiném zjevně řeč není).
Jinak to samo muzes delat na disku jen to bude pomalejsi, pamet jako pamet ... nekam se to ale vejit musi.
Jasně, musí to být na disku, otázka je CO PŘESNĚ musí být na disku, aby to bylo furt ještě efektivní. Třeba alokovat paměť do aleluja a spoléhat na swap nebude efektivní vůbec.
Správná odpověď je:- načíst tolik dat, kolik se mi vejde do paměti
- data seřadit
- (případně zkomprimovat) a zapsat na disk
- goto 1 pro další kousek dat, dokud něco zbývá
- vzít všechny ty uložené setříděné kousky dat a zmergovat je. Tedy postupně brát ten nejmenší prvek z nich (jo, to může být taky oříšek, pokud je kousků milion, ale kdyžtak se to může udělat rekurzivně) a dávat ho na výstup
- z výstupu udělat "uniq -c" (počítat, kolik tam je stejných prvků)
- výsledek analogicky seřadit podle velikosti
- vybrat prvních X výsledků, zbytek zahodit
BTW: Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny, kdyz si muzou gratulovat, ze na ten pohovor dotycnej vubec prisel.
Podle mě je to výborná úloha na oddělení lidí typu „použijeme databázi“ a kteří nad problémem fakt přemýšlí. Pravda je, že ve většině firem ta databáze stačí. V tom tehdejším zaměstnání teda ale rozhodně nestačila, a právě proto vybrali tuhle úlohu.
-
....
Premianti? To je fakt smutný. I dement tohle dokáže odvodit: když je šance 20% na úspěch, tak je logicky šance na neúspěch 80%. U dvou pokusů tedy 0,8*0,8 = 64, čili 36% že se to povede.
A člověk nemusí umět 1 - (1-Sance na uspech)^pocet pokusu.
Fakt? Takze mi chces tvrdit, ze kdyz si milionkrat vsadim, ze mam prakticky jisty ze vyhraju?
-
....
Premianti? To je fakt smutný. I dement tohle dokáže odvodit: když je šance 20% na úspěch, tak je logicky šance na neúspěch 80%. U dvou pokusů tedy 0,8*0,8 = 64, čili 36% že se to povede.
A člověk nemusí umět 1 - (1-Sance na uspech)^pocet pokusu.
Fakt? Takze mi chces tvrdit, ze kdyz si milionkrat vsadim, ze mam prakticky jisty ze vyhraju?
Samozřejmě. Minimálně jednou vyhraješ s velmi vysokou pravděpodobností.
Otázka je, jestli alespoň jednou vyhraješ, ne jestli budeš celkově v zisku.
-
...(a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?)...
Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny,
Google, Apple, Microsoft, Amazon neznáš?
-
BTW: Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny, kdyz si muzou gratulovat, ze na ten pohovor dotycnej vubec prisel.
Podle mě je to výborná úloha na oddělení lidí typu „použijeme databázi“ a kteří nad problémem fakt přemýšlí. Pravda je, že ve většině firem ta databáze stačí. V tom tehdejším zaměstnání teda ale rozhodně nestačila, a právě proto vybrali tuhle úlohu.
Není to naopak? Sort stačí na jednoázové vyhledávání. Databázi použijete, když v těch datech hledáte opakovaně a nechcete řadit soubor pro každé hledání.
-
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?). Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
dost záleží na tom, jak vypadají vstupní data. Jestli se tam opakuje pár url, tak řazení není dobrý způsob. Lepší ty county ukládat do slovníku.
-
...(a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?)...
Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny,
Google, Apple, Microsoft, Amazon neznáš?
Takze takovy dinosauri, kde budes lopatit.
A ptaji se na nesmysly aby vypadali cool - to sedi.
-
...(a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?)...
Ja bych vazne chtel videt dneska firmu, ktera si dovoli pokladat podobne debilni otazky ktery tu sou zmineny,
Google, Apple, Microsoft, Amazon neznáš?
Takze takovy dinosauri, kde budes lopatit.
A ptaji se na nesmysly aby vypadali cool - to sedi.
+1
-
dost záleží na tom, jak vypadají vstupní data. Jestli se tam opakuje pár url, tak řazení není dobrý způsob. Lepší ty county ukládat do slovníku.
V zadání bylo, že ani unikátní URL se nevejdou do paměti.
-
Ne. Unixový sort je zrovna dělán tak, že RAMka nedojde (a o žádném jiném zjevně řeč není).
Toto zadanie je zaujímavé v tom, ako by sa dalo so skúšaným filozoficky diskutovať nad podstatou rôznych fundamentálnych objektov, ktoré sa na to využijú (ja už odpoveď prepisujem odznova tretí krát, vždy ma niečo nové napadlo, čo znegovalo predošlý text). T.j. nie len samotný algoritmus, ale všetka omáčka okolo, čo za akých obmedzení ako urobiť.
Lebo ak máme napr. disk z ľubovoľným prístupom, ten sa dá považovať vlastne za RAM (ako swap file), čiže napríklad by bolo vhodné sa pre účel tohto príkladu pozerať na súbor (a pajpu tiež) z pohľadu, akoby šlo o pásku (zapíšem, pretočím, sekvenčne prečítam). To podľa mňa veľkú časť uchádzačov ani nenapadne (a teda požiadavka "Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti." ani nedáva zmysel) - napr. ak budeme predpokladať dostatočne veľké diskové miesto a povedzme unixový systém, naivné riešenie môže byť vytvorenie samostatného súboru obsahujúceho číslo ako počet výskytov pre každé unikátne URL, a potom sekvenčne prechádzať pôvodný súbor a inkrementovať obsah príslušného súboru patriaceho danému URL...
-
Lebo ak máme napr. disk z ľubovoľným prístupom, ten sa dá považovať vlastne za RAM (ako swap file), čiže napríklad by bolo vhodné sa pre účel tohto príkladu pozerať na súbor (a pajpu tiež) z pohľadu, akoby šlo o pásku (zapíšem, pretočím, sekvenčne prečítam). To podľa mňa veľkú časť uchádzačov ani nenapadne (a teda požiadavka "Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti." ani nedáva zmysel) - napr. ak budeme predpokladať dostatočne veľké diskové miesto a povedzme unixový systém, naivné riešenie môže byť vytvorenie samostatného súboru obsahujúceho číslo ako počet výskytov pre každé unikátne URL, a potom sekvenčne prechádzať pôvodný súbor a inkrementovať obsah príslušného súboru patriaceho danému URL...
Čili každý načtený řádek s URL povede minimálně k jednomu zápisu na disk?
Jako jo, půjde to, ale bude to nechutně pomalé. Troufám si tvrdit, že tak pomalé, že už bude lepší naalokovat si celý soubor do paměti a spoléhat se na swap (a to bude také hrozné).
Navíc to bude patrně neefektivní i jinak (např. souborové systémy nejsou optimalizované na tak velké množství souborů apod.).
Disk se nedá považovat za RAM, protože RAM je o několik řádů rychlejší. Tahle poučka se nezměnila ani s příchodem SSD.
-
Ne. Unixový sort je zrovna dělán tak, že RAMka nedojde (a o žádném jiném zjevně řeč není).
Toto zadanie je zaujímavé v tom, ako by sa dalo so skúšaným filozoficky diskutovať nad podstatou rôznych fundamentálnych objektov, ktoré sa na to využijú (ja už odpoveď prepisujem odznova tretí krát, vždy ma niečo nové napadlo, čo znegovalo predošlý text). T.j. nie len samotný algoritmus, ale všetka omáčka okolo, čo za akých obmedzení ako urobiť.
Lebo ak máme napr. disk z ľubovoľným prístupom, ten sa dá považovať vlastne za RAM (ako swap file), čiže napríklad by bolo vhodné sa pre účel tohto príkladu pozerať na súbor (a pajpu tiež) z pohľadu, akoby šlo o pásku (zapíšem, pretočím, sekvenčne prečítam). To podľa mňa veľkú časť uchádzačov ani nenapadne (a teda požiadavka "Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti." ani nedáva zmysel) - napr. ak budeme predpokladať dostatočne veľké diskové miesto a povedzme unixový systém, naivné riešenie môže byť vytvorenie samostatného súboru obsahujúceho číslo ako počet výskytov pre každé unikátne URL, a potom sekvenčne prechádzať pôvodný súbor a inkrementovať obsah príslušného súboru patriaceho danému URL...
postni sem to řešení. Podle mě plácáš nesmysly.
-
dost záleží na tom, jak vypadají vstupní data. Jestli se tam opakuje pár url, tak řazení není dobrý způsob. Lepší ty county ukládat do slovníku.
V zadání bylo, že ani unikátní URL se nevejdou do paměti.
to jsem přehlédl.
-
Ono je vhodne vychazet z urcitych omezeni ktere predem zname. Je rozdil jestli je velikost vstupu v MB nebo v PB a dle toho je rozdil jestli mate k dispozici 2GB ram nebo 2TB ram a to same s mistem na disku. Univerzalni algoritmus bude sice fungovat, ale bude zaroven desne neefektivni a pomaly a na rovinu, k cemu je vam algoritmus ktery se bude snazit radek po radku kopirovat a tridit PB dat kdyz se nedozijete vysledku?
-
Ahoj, máte tip na nějaké zajímavé otázky k pohovoru? Nemyslím technické věci typu “co je dědičnost” nebo “kolik monád se vejde na špičku jehly”, ale podnětné brain teasers třeba z oblasti pravděpodobnosti nebo kombinatoriky.
disclaimer na pohovoru jako uchazec jsem nebyl 12 let!, s uchazeci jsem se nepotkal, vytvarim podklady pro nove recruitery aby se mohli seznamit s nasi aktualni sw architekturou/implementaci
Pokud opravdu povedete nejake pohovory tak prosim zvazte i to, ze tazatel ma jiny kontext nez mate Vy.
Ptejte se ho idealne na veci, ktere uvedl v zivotopisu, ma na githubu popripade v blogu.
Snazte se mu predstavit co bude delat, jak to bude delat a jaky je technologicky stack a hledejte prusecik mezi tim co vite a co by mohl vedet uchazec a o tom se bavte. Pokud ma v cv, ze umi Java Servlet API a rika o tom blbosti, tak ma problem. Pokud mu davate hadanky a on nevi, tak mate problem Vy. Reseni hadanek ho nemusi bavit i kdyz je schopny hledat hodiny memory leak, protoze v reseni hadanek nevidi duvod proc to delat a netrenuje dostatecne a k udrzbe "mozku" proste treba hraje sachy!
Cilem interview by nemelo byt (podle mych predstav) intelektualni cviceni, ale seznameni se, zjistit jestli clovek na pohovoru jen hleda zamestnani ( i takovy jsou potreba), nebo ho sw vyvoj bavi, jestli ma znalosti z domen, pro ktere vytvarite software (e.g. vyzna se v ucetnictvi, kdyz delate ucto sw, v mapach, kdyz delate gis ... ) a jak si on predstavuje proces vyvoje sw. Je dulezite jestli se u vas bez unit testu neda provest commit, na jake je CI popripade CD. Videl jsem i dost dobre programatory, kteri tvrdili, ze unit testing je ptakovina a ve vetsine pripadech to jen zdrzuje - bohuzel se toto nevylucuje, ale i obracene :).
Jak se stavi k tomu, ze se bude muset nove veci naucit. Opet rozdil hleda zamestnani x bavi ho to.
Vicekolove, dlouhe pohovory s narocnyma(casove) ukolama jsou podle me ztrata casu pro vsechny zucastnene a ve vysledku jen zvysuji sanci, ze uchazec prijme jinou nabidku.
Snazte se zjistit co uchazec vi a z to ho si muzete odvodit, co byl/je schopny se naucit.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Tak to funguje skvěle, protože lidi s tvým lemplovským přístupem právě mají takové otázky vyloučit.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Sorry ale to ukazuje, ze proste nemas logicky mysleni. Na to neni treba statistika ani pravdepodobnost. Jestlize sance na 6ku na kostce je 1/6, tak logicky sance, ze padne dvakrat za sebou je 1/ 6*6.
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážn, ale ě zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Tak to funguje skvěle, protože lidi s tvým lemplovským přístupem právě mají takové otázky vyloučit.
takovym filtrem nemusi projit i lidi, ktere chcete
Vim o cloveku, ktery dosel do firmy v Dublinu na pohovor. Anglictina nic moc, ze sesti odpoved na java/sql 4.5 dobre, povidani o protokolech OGC hodne dobry, rikal, ze jim nasel na webu chybu v kombinaci protokolu, neco jako excel 2000 a world 2010 v jednom baliku, coz norma nedovoluje.
Vzali ho, byla to i pro firmu dobra volba, je schopny pomahat operations a podilel se na architektonickych rozhodnutich noveho produktu atd. Kdyby mu dali hadanku, nebo ukol z kombinatoriky, tak by to zadani v anglictine mozna ani nepochopil :).
-
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
10 torpéd se trefí na 200%?
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážn, ale ě zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
Tohle řekni při pohovoru, nestyď se, ať ti ukáží rychle dveře, bez ztráty jejich drahocenného času.
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážn, ale ě zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
Hrozně se mi líbí kombinace tvé hlouposti se zábleskem logického úsudku. Konkrétně myslím to, že při počítání přes pravdědpodobnost neúspěchu se s jistotou netrefím nikdy.
To "s jistotou" jsem tam dodal já, ale jistě jsi to tak myslel.
Zkus se na tím trochu zamyslet odpověz si na otázku, proč by to přes pravděpodobnost neúspěchu mělo být jinak.
-
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
10 torpéd se trefí na 200%?
Skoro to má dobře, ale v těch pětinách má započítaný i ten druhý jev, a ty se musí odečíst, takže mu chybí odečíst průnik těch jevů, takže 2/5 - 1/25. Výpočet si čtenář laskavě dokončí jako domácí cvičení.
-
10 torpéd se trefí na 200%?
Z 10 torpéd by se měla trefit 2, takže zaručený zásah a 200% poškození.
Ale to už je zase slovíčkaření, stejně jako u toho původního zadání, kde není jasné co přesně se má spočítat. To jsem nesnášel už u slovních úloh na základce.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Tak to funguje skvěle, protože lidi s tvým lemplovským přístupem právě mají takové otázky vyloučit.
takovym filtrem nemusi projit i lidi, ktere chcete
Vim o cloveku, ktery dosel do firmy v Dublinu na pohovor. Anglictina nic moc, ze sesti odpoved na java/sql 4.5 dobre, povidani o protokolech OGC hodne dobry, rikal, ze jim nasel na webu chybu v kombinaci protokolu, neco jako excel 2000 a world 2010 v jednom baliku, coz norma nedovoluje.
Vzali ho, byla to i pro firmu dobra volba, je schopny pomahat operations a podilel se na architektonickych rozhodnutich noveho produktu atd. Kdyby mu dali hadanku, nebo ukol z kombinatoriky, tak by to zadani v anglictine mozna ani nepochopil :).
Angličtina je další důležité kritérium, pokud někdo nerozumí ani psané angličtině, tak to není false negative.
-
Mně kdysi dali pěknou úlohu:
Představ si, že máš soubor s logy, ve kterém jsou uloženy URL, která lidi navštívili. Jedno URL na jeden řádek. Ten soubor je obrovský, ani náhodou se nevejde do paměti. Různých URL je také velké množství, ani ty samotné se nevejdou do paměti.
Jak bys napsal program, co nejefektivnější, který by vypsal 5 nejčastějších URL? Ne napsat, ale vysvětlit. Vůbec jsme nebyli u PC.
To je docela složitá úloha, nečekali, že to dám z hlavy, ale dívali se jak přemýšlím a postupně mě vedli k výsledku.
Jedna z pozdějších nápověd bylo, že příkaz "sort | uniq -c | sort -nr | head -n 5" přesně kopíruje to řešení (a jak to ten sort s tak velkým souborem vlastně dělá?).
No... IMO spíš to rozdělit na části, které se do paměti vejdou, na nich udělat ten sort, uniq -c a pak nějak inteligentně zamergovat výsledky.
Rozhodně nechtěli slyšet "strč to do databáze a udělej SELECT", protože v tom případě si ten člověk myslí, že databáze je nějaká magická krabička a nevidí za tím, jak na tuhle úlohu je neefektivní.
Teď nedávno jsem řešil problém, jak u nějakého N záznamů trasy (z GPSky) zjistit pro každou trasu, kde jsou blízké trasy a proč (definováno jako bod ve stejném čase do vzdálenosti Xkm, nějaký skóring podle počtu bodů a vzdálenosti). Někdo přede mnou to řešil nějakou šílenou věcí s cachováním, stromy apod a stejně je to docela pomalé. Tak jsem si řekl, že to cvičně zkusím vrazit do databáze a udělat nad tím dotaz - jak to bude rychlé. Je to asi tak 100x rychlejší (ne-li více).
Protože autoři databáze investovali brutální množství energie na to, aby to indexování fungovalo. Stejně tak investovali hrozné energie na to, abych nemusel řešit co se vejde do paměti a co ne. Tak nevím, co bych vlastně v takovém případě chtěl slyšet od člověka na pohovru....
-
10 torpéd se trefí na 200%?
Z 10 torpéd by se měla trefit 2, takže zaručený zásah a 200% poškození.
Ale to už je zase slovíčkaření, stejně jako u toho původního zadání, kde není jasné co přesně se má spočítat. To jsem nesnášel už u slovních úloh na základce.
Nekdy je spravnou opovedi i to, ze polozis spravnou doplnujici otazku...
(Btw - samozrejme, ze zaruceny zasah a 200% poskozeni je nesmysl.)
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Tak to funguje skvěle, protože lidi s tvým lemplovským přístupem právě mají takové otázky vyloučit.
takovym filtrem nemusi projit i lidi, ktere chcete
Vim o cloveku, ktery dosel do firmy v Dublinu na pohovor. Anglictina nic moc, ze sesti odpoved na java/sql 4.5 dobre, povidani o protokolech OGC hodne dobry, rikal, ze jim nasel na webu chybu v kombinaci protokolu, neco jako excel 2000 a world 2010 v jednom baliku, coz norma nedovoluje.
Vzali ho, byla to i pro firmu dobra volba, je schopny pomahat operations a podilel se na architektonickych rozhodnutich noveho produktu atd. Kdyby mu dali hadanku, nebo ukol z kombinatoriky, tak by to zadani v anglictine mozna ani nepochopil :).
Angličtina je další důležité kritérium, pokud někdo nerozumí ani psané angličtině, tak to není false negative.
Zadavate uchazecum matematicke ukoly v anglictine?
Muzete prosim napsat pro kterou firmu takto delate pohovory? Mozna si pak usetrite prochazeni spoustu CV lidi, ktere by stejne bylo jen ztrata casu zvat na pohovor.
-
10 torpéd se trefí na 200%?
Z 10 torpéd by se měla trefit 2, takže zaručený zásah a 200% poškození.
Ale to už je zase slovíčkaření, stejně jako u toho původního zadání, kde není jasné co přesně se má spočítat. To jsem nesnášel už u slovních úloh na základce.
~89,3%.
-
(Btw - samozrejme, ze zaruceny zasah a 200% poskozeni je nesmysl.)
Tak si někomu řekni, ať tě dvakrát střelí z pistole. Pak přemýšlej o 200% poškození ;-)
~89,3%.
No budiž, ale kolik torpéd teda musím poslat, abych měl 100% jistotu zasažení cíle?
-
S nekonecnem torped je to 100%.
Krivka s asymptotou.
-
~89,3%.
No budiž, ale kolik torpéd teda musím poslat, abych měl 100% jistotu zasažení cíle?
Poměrně hodně ;D
-
Z 10 torpéd by se měla trefit 2, takže zaručený zásah a 200% poškození.
Ale to už je zase slovíčkaření, stejně jako u toho původního zadání, kde není jasné co přesně se má spočítat. To jsem nesnášel už u slovních úloh na základce.
~89,3%.
Presne tak, u 10 torped je vic nez 10% sance, ze se zadne netrefi..
Radovanovi: Stezujes si, ze je to slovickareni. Jenze, kdyz neco neumis spocitat presne, proc bychom ti meli verit, ze to priblizne odhadnes spravne? Samozrejme, nemeli, a nazorne jsi to ukazal.
-
Kazde torpedo odkroji 20% z tech 80% nezasazeno predchozim torpedem a tak az do nekonecna k jistote v nekonecnu.
-
S nekonecnem torped je to 100%.
No právě, a kde se teda vzalo těch 20% úspěšnosti? Mě tady vychází téměř čistá nula :-P
Jak je tedy možné, že v praxi němečtí ponorkáři za války masakrovali spojenecké konvoje, navíc s torpédy která se trefovala opravdu jen náhodou a nejčastěji loď jednoduše podplula, když by teoreticky neměli trefit ani jedinou?
S takovou teorií jděte do prde.le, protože praxe ukázala že tyhle výpočty jsou blbost. Akademická blbost, dobrá akorát k hraní si s čísly. A můžete to zkusit vysvětlit třeba těm 9600 utopeným z Wilhelma Gustloffa.
-
Radovane, Radovane, ty jsi určitě statistiku ani pravděpodobnost nestudoval ani na střední škole ;D
S takovýmihle úvahami by tě vyučující prolézt nenechal.
-
To máš hodně nízkou laťku. Chodils na rodinnou školu obor kadeřnictví nebo co?
Ne, našel jsem si otázky a úspěšnost u státní maturity z matematiky (a to prosím ještě není povinná). Další možnost je pak podívat se na příspěvky v této diskuzi, které se objevily po vašem komentáři.
Tohle dávají v Googlu :)
Tam bych čekal, že budou chtít dokázat, že to s lepší složitostí než dá externí třídění nejde (nejde?). Teda asi záleží na jakou pozici v Googlu to pohovor je :)
~89,3%.
No budiž, ale kolik torpéd teda musím poslat, abych měl 100% jistotu zasažení cíle?
Nelze docílit (příp. pokud můžeš použít nějakou formu limitních pravděpodobností tak nekonečně).
Jenze, kdyz neco neumis spocitat presne, proc bychom ti meli verit, ze to priblizne odhadnes spravne?
S tímhle mám taky problém -- v pravděpodobnosti naprosto nedokážu dělat ballpark estimates.
-
Tvl vy se tu hádáte u příkladu ze SŠ. Torpéda..
Vzorec už tu někdo uvedl, takže jen doplním: 1-(1-0,2)^2= 0,36=36%.
Naopak šance, že se trefí dvě torpéda za sebou je 0,2 * 0,2= 0,04 = 4%.
-
To vse samozrejme za predpokladu, ze jsou ty psti nezavisle (coz je dobra doplnujici otazka, zda to tak je, btw).
Radovane - neblabol.
-
...Samozřejmě. Minimálně jednou vyhraješ s velmi vysokou pravděpodobností....
Boze ... i tohle sem chodi ... vis co, bez si vzit nejakej nejakej ten uzasne vyhodnej uver...
...
Z 10 torpéd by se měla trefit 2...
Ale taky nemusi ze? To je totiz presne to, co spousta lidi nedokaze pochopit.
Takze pokud budes vychazet z toho, ze ti staci jednou trefit a lod potopis, coz je nejspis to co chces, tak se ti se zvysujicim poctem vypalenych sice (cim dal pomalejs) zveda sance na uspech, ale NIKDY nebude 100%. Dokonce se ti u nekterych jevu muze stat, ze se ti po prekroceni nejakych cisel prozmenu pravdepodobnost zacne snizovat. Treba proto, ze se torpeda zacnou srazet navzajem nebo se proste zadny dalsi uz nevejde do ty vody.
S nekonecnem torped je to 100%.
Krivka s asymptotou.
Neni, viz vejs ... kdyz prekrocis kritickou "hustotu", tak ti naopak % pude dolu. V lepsim pripade ti prestane rust. Na 100% se nedostanes.
-
Tvl vy se tu hádáte u příkladu ze SŠ.
Je to trochu smutné. A z tohoto vybíráme zaměstnance...
-
Tvl vy se tu hádáte u příkladu ze SŠ.
Je to trochu smutné. A z tohoto vybíráme zaměstnance...
nepsal jsi tu před pár dny, že k pohovorům připouštíte jen elitu s červenými diplomy?
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážn, ale ě zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.
Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%
-
Není to zbytečné. Cílem je zjistit, jestli se po šesti torpédech nevyšplhá pravděpodobnost nad 100%.
I když těch torpéd bude 100, trefí se jich 20, takže pravděpodobnost zásahu bude stále těch 20%. Celkem slabota, jak u Němců za války.
Máš samořejmě naprostou pravdu, že otázka není dobře definovaná a nevíme s naprostou jistotou, jestli se tazatal ptá na pravděpodobnost zásahu lodi, nebo pravděpodobnost zásahu torpéda.
Nicméně to, že bereš vážně, že ti někdo v reálném světě zadá údaj A, aby se obratem zeptal na údaj A, nesvědčí úplně o tom, že jsi orientovaný na řešení praktických problémů :-) Za mě máš u pohovoru plus za postřeh a mínus za to, že se vážn, ale ě zabýváš tou druhou možností. Velikost plusu a mínusu by byla dána tím, jak bys to podal.
Jenže ono je to ještě jinak. Dvacetiprocentní šance zásahu znamená že se trefí (průměrně) každé páté. Takže jich musím poslat pět najednou, aby se aspoň jedno z nich trefilo (opět průměrně, někdy se netrefí žádné, občas zase dvě nebo i víc, a ve velmi nepravděpodobném ale možném případě všech pět). Jenže kdybych to počítal přes ten 80% neúspěch, tak se netrefím nikdy ani kdybych jich poslal tisíc! Což je blbost, a pořádná. Takže takhle v praxi určitě NE.
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.
Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%
Asi nebo jistě?
-
To opravdu někdo z vás chodí na pohovory, kde se řeší podobné věci?
Já byl v životě na pohovoru 2x, pokaždé to bylo přímo s možným budoucím nadřízeným (menší firmy do 200 zaměstnanců) - probrali jsme, co podle životopisu umím, případně pár ukázek projektů, kterými jsem se zabýval, čím se zabývá firma, kam bych se asi chtěl výhledově posunout (odborně, případně finančně).
Pak počkat, než se dotyčný sejde s několika případnými dalšími zájemci a dá mi vědět, že mě bere.
Vzali mě po obou pohovorech - poprvé (po VŠ) jsem tam dělal 7 let (pak přechod k současnému zaměstnavateli bez pohovoru na základě pracovní známosti), podruhé jsem nakonec nabídku odmítl, protože současný zaměstnavatel projevil zájem nabídku přeplatit (což byl tak trochu plánovaný výsledek proč jsem na ten pohovor šel :) rád mám při diskuzi o platu nějaký pádný argument v ruce).
Jiná věc je, že u současného zaměstnavatele (14 let) dělám momentálně už X-tou "odbornost" protože sama firma je trochu víc rozkročená - začal jsem jako systémák (Win, AD, SQL, Firewall), pokračoval jako specialista na management a deployment systémy (SMS, Altiris) a dneska se živím jako vývojář (C#, VB, JS, PHP, SQL).
A má to něco do sebe - sice vidím, že čistí vývojáři jsou v něčem dál (hlavně díky vzdělání v oboru a delší praxi), ale zase často končí v momentě, kdy já jen využiju znalost z jiné předchozí specializace.
Za nejdůležitější považuju schopnost analyticky myslet a naučit se (a umět skutečně použít v praxi) v případě potřeby nové věci - zrovna loni mě firma poslala získávat zkušenosti na IoT soutěž pořádanou ČRa (Arduino jsem poprvé měl fyzicky v ruce až tam, něco málo jsem si nastudoval týden předem) a byla z toho odměna za 2. místo.
-
To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.
sčítání pravděpodobností funguje jen pro disjunktní jevy.
Máte 4 elementární jevy.
TT = první trefí, druhé trefí
TN = první trefí, druhé netrefí
NT = první netrefí, druhé trefí
NN = první netrefí, druhé netrefí
Radovan sčítá pravděpodobnosti jevů {TN, TT} a {NT, TT}, které mají neprázdný průnik. Musí od výsledné pravděpodobnosti odečíst pravděpodobnost průniku P({TT}) = 1/25, jak správně poznamenal DragonMaster.
-
10 torpéd se trefí na 200%?
Z 10 torpéd by se měla trefit 2, takže zaručený zásah a 200% poškození.
Ale to už je zase slovíčkaření, stejně jako u toho původního zadání, kde není jasné co přesně se má spočítat. To jsem nesnášel už u slovních úloh na základce.
~89,3%.
V případě 20 torpéd to už je 99% (2 sig figs).
-
Abyste se pořád neptali, jaká je pravděpodobnost při x torpéd, tak Vám poskytuji řešení:
https://www.desmos.com/calculator/x4j7jwsgc8
-
S nekonecnem torped je to 100%.
Krivka s asymptotou.
Neni, viz vejs ... kdyz prekrocis kritickou "hustotu", tak ti naopak % pude dolu. V lepsim pripade ti prestane rust. Na 100% se nedostanes.
tak to kecas, protoze je to asymptoticka krivka, ktera stale roste i kdyz se stale mensi smernici a limitne se blizi k 1.
-
Abyste se pořád neptali, jaká je pravděpodobnost při x torpéd, tak Vám poskytuji řešení:
https://www.desmos.com/calculator/x4j7jwsgc8
Takze pri 40 torpedach uz je to prakticky 1? To je totalna blbost, aj milion torped mozem vystrelit a nemusi trafit ani jedno, to nemoze byt spravne riesenie.
-
Abyste se pořád neptali, jaká je pravděpodobnost při x torpéd, tak Vám poskytuji řešení:
https://www.desmos.com/calculator/x4j7jwsgc8
Takze pri 40 torpedach uz je to prakticky 1? To je totalna blbost, aj milion torped mozem vystrelit a nemusi trafit ani jedno, to nemoze byt spravne riesenie.
Už při 25 je to “prakticky 1”. Jsi další, co o tom nemá ani páru. Přesně takové brouky pytlíky má ta otázka vyřadit, aby ušetřila firmě drahocenný čas.
-
ani kdyz bude zasah jednoho torpeda 99,99%, tak nikdy se ta krivka neprotne se 100%.
problem s experimentem vystreleni milionu torped je v tom, ze by se musel opakovat, ze to nikdy nikdo nevyzkousi.
v praxi se lod i ponorka pohybuji, takze se ponorka po X neuspesnych zasazich muze priblizit k lodi nablizko a tam uz je sance 100%.
-
Abyste se pořád neptali, jaká je pravděpodobnost při x torpéd, tak Vám poskytuji řešení:
https://www.desmos.com/calculator/x4j7jwsgc8
Takze pri 40 torpedach uz je to prakticky 1? To je totalna blbost, aj milion torped mozem vystrelit a nemusi trafit ani jedno, to nemoze byt spravne riesenie.
Vůbec nechápeš, co to ta pravděpodobnost je. Při 40 torpédech je ta pravděpodobnost velmi blizoučko jedné, takže s velkou šancí zasáhneš. Před odpalem racionální kapitán řekne "to bychom museli mít fakt smůlu, abychom to minuli". Ta šance nezásahu tam je, ale je malá a počtem pokusů se zmenšuje. A to pravděpodobnost popisuje - šanci, jakou máš, ne jak to dopadne.
Ale děkuji za tuhle diskuzi, užchápu, proč lidé sází sportku. A někteří, proč hrají ruletu. Nazvěme to daní za blbost, eufemisticky daň za neinformovanost..
-
Takže kvůli Radovanovi je nutné vysvětlovat pořád dokola učivo střední školy už nejen z dějepisu ale i z matematiky :-/
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
Modely a realita.
Problém je, že pokud nezvládneš ani takovouhle trivialitu, tak je ti ta realita stejně na houby, protože z ní nic nevyčteš.
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
Tak je to jazyk, kterým můžeš popisovat svět stejně dobře, jako fantasmagorie. Akorát, že zrovna tou pravděpodobností můžeš modelovat s jistým zjednodušením realitu. Stejně tak diferenciální rovnice.
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
nestudujes nahodou gender studia?!!
a co teda delas na rootu???!!
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.
A jaký to má smysl psát? Pochybuji, že ví, kdo to byl Fourier, že ví, co znamená transformace, použití a statistika. :-\
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.
Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.
-
Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.
Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.
Tak pokud myslíš, že atomový fyzik se dá poznat takhle...
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.
Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.
Některým firmám možná stačí, když kandidát trefí podle adresy do firmy a nestrká si při pohovoru propisku do nosu. Tam bys možná i prošel. Jako uklízečka.
-
Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
sorry, ale tohle uz je blative mysleni.
bud reknu, ze s 2 torpedy to je bajvoko min nez 40%, nebo to reknu presne 36%.
ale rict to tvoje toje hnus velebnosti.
-
Soudruzi, vy všichni na to jdete tak nějak školometsky, kde je nějaké inovativní myšlení a neortodoxní přístup? To se přece na pohovorech nejvíce cení!
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
sorry, ale tohle uz je blative mysleni.
bud reknu, ze s 2 torpedy to je bajvoko min nez 40%, nebo to reknu presne 36%.
ale rict to tvoje toje hnus velebnosti.
:o :o :o :o
-
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)
Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?
Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?
Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.
-
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)
Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?
Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?
Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.
Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.
-
Matematika je paveda. A nie ze nie. Nezmyselne ciselka bez experimentu. Vypovedna hodnota ziadna, lebo az realita ukaze ako sa veci maju.
fourier vymyslel svou transformaci, casem se ukazaly krasne moznosti praktickeho pouziti.
a tak to je s matematikou stale.
no a statistika ma prakticke pouziti neustale.
pokud vím, tak Fourier tím řešil nějaké fyzikální rovnice. Od začátku to mělo praktické využití.
-
Stačí si do definice přidat nekonečně krátký čas a pak stihne v konečném čase projít těch nekonečně mnoho bodů mezi 0 a 1 metrem :)
Vzdálenost i čas na překonání dotyčné vzdálenosti se limitně blíží k nule.
Takhle nějak se na SŠ vysvětlují diferenciální rovnice.
-
Stačí si do definice přidat nekonečně krátký čas a pak stihne v konečném čase projít těch nekonečně mnoho bodů mezi 0 a 1 metrem :)
Vzdálenost i čas na překonání dotyčné vzdálenosti se limitně blíží k nule.
Takhle nějak se na SŠ vysvětlují diferenciální rovnice.
Projít nekonečným počtem bodů není v moci ani fyziky, ani kvantovky, ani Boha, svět je diskrétní. Můžeš sice definovat matematické konstrukty, které ti konvergence spočítají, ale skutečný svět nikdy neběží spojitě. To bychom se jinak nevymotali ještě ani z doby Velkého třesku.
-
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.
Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%
Jo, jenže mě 20% přijde jako dost malá pravděpodobnost, zvlášť při vidině odvety hlubinnými pumami. Navzdory mínění Ondry toho totiž o historii vím docela dost, včetně historie ponorkové války.
Ale pořád jsem se nedozvěděl, kde se vzalo těch 20%! Napadají mě dvě možnosti jak k nim lze dojít:
- Číslo si vycucám z prstu, a pak se pomocí školometských vzorečků snažím dokázat jeho pravdivost.
- Spočítám poměr z vystřelených torpéd a počtu úspěšných zásahů, nejlépe ve skutečném bojovém nasazení.
Takže jak to bylo? Protože v tuhle chvíli je to pořád stejný nesmysl, jako chtít spočítat příklad 10:5(1+1)
-
Petilitrovka a ctyrlitrova flaska, jak odmerim 2 litry vody.
Jo, tyhle flaškové hádanky jsou super, člověk si procvičí základy teorie čísel.
U nás na prvním pohovoru dávají jako filtr: Torpédo zasáhne loď s pravděpodobností 20%. Vypálím dvě, jaká je pravděpodobnost zásahu? Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Tak pokud hledáš atomového fyzika tak možná.
Ale jinak mi na tom nepřijde nic šokujícího a já dostat takovou otázku tak odcházím prtoože takové demen-y už nechci v životě vidět.
Některým firmám možná stačí, když kandidát trefí podle adresy do firmy a nestrká si při pohovoru propisku do nosu. Tam bys možná i prošel. Jako uklízečka.
Co to kecáš vořechu. Napiš pozici na kterou tuhle otázku dáváte a pak se budeme bavit.
-
Když se ti Radovane nelíbí 20%, tak si tam dej třeba 40%, na principu se nic nemění.
(ale raději ne víc než 50%, to už by dotyčného při pohovoru moc trklo do očí).
-
Sorry jako, ale pokud tohle nekdo nevyresi, tak je to spatne. Nemusi znat vzorce pro pravdepodobnosti. Ale mel by schopen to vyresit selskym rozumem.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
-
Házet tak dlouho, dokud nehodíš nejvyšší číslo co na kostce je.
I když tedy není řečeno, co má být výsledkem "nejlepší strategie". :)
-
Házet tak dlouho, dokud nehodíš nejvyšší číslo co na kostce je.
I když tedy není řečeno, co má být výsledkem "nejlepší strategie". :)
Přečti si to znovu pomaleji. Máš jen jeden hod navíc.
-
To v původním zadání napsáno tedy není :)
-
Napadá mne rozhodnutí podle čísla, které padne při prvním hodu:
Např. padne-li mi při prvním hodu dvojka, mám šance:
1/6, že si v druhém hodu pohorším (1)
1/6, že zůstanu na svém (2)
4/6 že si polepším (3,4,5,6)
Takže házet znovu, pokud v prvním hodu padne 1, 2 nebo 3
-
Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.
To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.
Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%
Jo, jenže mě 20% přijde jako dost malá pravděpodobnost, zvlášť při vidině odvety hlubinnými pumami. Navzdory mínění Ondry toho totiž o historii vím docela dost, včetně historie ponorkové války.
Ale pořád jsem se nedozvěděl, kde se vzalo těch 20%! Napadají mě dvě možnosti jak k nim lze dojít:
- Číslo si vycucám z prstu, a pak se pomocí školometských vzorečků snažím dokázat jeho pravdivost.
- Spočítám poměr z vystřelených torpéd a počtu úspěšných zásahů, nejlépe ve skutečném bojovém nasazení.
Takže jak to bylo? Protože v tuhle chvíli je to pořád stejný nesmysl, jako chtít spočítat příklad 10:5(1+1)
On je asi i implicitní požadavek na uchazeče, že to zadání pochopí, na potřebné detaily se zeptá a dojde mu, že těch 20 procent je prostě nějaké číslo, se kterým se to dá spočítat z hlavy..
-
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)
Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?
Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?
Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.
Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.
Z čeho vychází hodnota té periody?
-
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)
Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?
Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?
Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.
Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.
Z čeho vychází hodnota té periody?
https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_time
Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější
-
Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější
Děkuji za odpověď.
Zajímá mě váš názor. Myslíte si tedy, že realita je spojitá? Nebo že "krok" v diskrétní realitě je jiný než uvedená hodnota? Nebo jste měl na mysli něco jiného?
-
Co se týče kroku v diskrétní realitě, tak podle současných znalostí se nemůže nic odehrávat v kratší době, než Planckův čas, takže odtud by bylo dobré se odrazit.
Pokud by vzorkovací perioda byla vyšší, tzn. delší, nemohly by nastávat v Planckově čase žádné změny, což je spor, protože nastávají. Např. Když mám vzorkovací periodu 1 sekundu, nemůže se mi měnit hodnota po půl sekundě. Takže vyšší vzorkovací než Planck je nesmysl
Pokud by vzorkovací perioda byla nižší, tzn. kratší, tak by mohly nastat změny i pod Planckovým čase. Zajímavé ale je, že i tak nemuseli, takže to, že k nimi nedochází stále není důkaz, že vzorkovací perioda nemůže být nižší. Nicméně, na wikipedii je pěkná hláška: "protože podle současných poznatků se nic nemůže odehrát v době kratší než Planckův čas". Obávám se, že zde už jsem daleko za hranicemi svých kompetencí a nevím, co si pod tím představit. Pokud tuto diskuzi najde v době budoucí nějaký fyzik, tak jistě tuto wiki hlášku lépe rozvine.
-
Co se týče kroku v diskrétní realitě, tak podle současných znalostí se nemůže nic odehrávat v kratší době, než Planckův čas, takže odtud by bylo dobré se odrazit.
Pokud by vzorkovací perioda byla vyšší, tzn. delší, nemohly by nastávat v Planckově čase žádné změny, což je spor, protože nastávají. Např. Když mám vzorkovací periodu 1 sekundu, nemůže se mi měnit hodnota po půl sekundě. Takže vyšší vzorkovací než Planck je nesmysl
Pokud by vzorkovací perioda byla nižší, tzn. kratší, tak by mohly nastat změny i pod Planckovým čase. Zajímavé ale je, že i tak nemuseli, takže to, že k nimi nedochází stále není důkaz, že vzorkovací perioda nemůže být nižší. Nicméně, na wikipedii je pěkná hláška: "protože podle současných poznatků se nic nemůže odehrát v době kratší než Planckův čas". Obávám se, že zde už jsem daleko za hranicemi svých kompetencí a nevím, co si pod tím představit. Pokud tuto diskuzi najde v době budoucí nějaký fyzik, tak jistě tuto wiki hlášku lépe rozvine.
Na Planckův čas se na IT pohovoru nikdo ptát nebude. Možná tak do NASA, ale to pro lopaty není.
-
Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.
Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)
Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?
Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?
Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.
Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.
Z čeho vychází hodnota té periody?
https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_time
Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější
Torpédo v jednom místě prostoru zanikne a vznikne v jiném místě prostoru a to se jeví jako pohyb. Přenáší se informace nikoliv hmota.
-
Torpedo je lehky. Kostka je lepsi, obzvlaste z modifikaci ze dostanete (kolik jste hodily -1) x velka částka (tj. pro jedničku nedostanete nic). Budete házet znovu při hodu dvojky. Když je pravděpodobnost 1/6 že odejdete po druhém hodu s prázdnou? ;)
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
-
Torpedo je lehky. Kostka je lepsi, obzvlaste z modifikaci ze dostanete (kolik jste hodily -1) x velka částka (tj. pro jedničku nedostanete nic). Budete házet znovu při hodu dvojky. Když je pravděpodobnost 1/6 že odejdete po druhém hodu s prázdnou? ;)
Ano, protože ve dvou hodech na pravděpodobnosti vůbec nezáleží. Pravděpodobnost nic neříká o tom, co skutečně nastane ve vašem případě.
-
Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější
Děkuji za odpověď.
Zajímá mě váš názor. Myslíte si tedy, že realita je spojitá? Nebo že "krok" v diskrétní realitě je jiný než uvedená hodnota? Nebo jste měl na mysli něco jiného?
Odpoved je: "nevim a nejspis (zatim!) nikdo poradne nevi".
Pokud je nespojita, tak bude krok nejvyse uvedena hodnota.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.
Výborně, o dalšího konkurenta méně. Kdo další?
Samozřejmě, že dva jevy jsou nezávislé. To, že závisí na nějaké okolnosti ještě neznamená, že závisí na sobě. Ten proud je namodelován pravděpodobností 0.2.
Závislé by byly, pokud by při minutí torpédář znejistěl a tím se zmenšila pravděpodobnost trefy v druhém pokusu. Nic takového ale v zadání není.
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?
Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?
Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?
Ani ne, spojitost je jen matematický konstrukt v reálném světě neexistující. Už teď fyzici odmítají velká nekonečna a bude otázkou času, kdy budou odmítat i ta malá. Teď je jen otázkou, zda nám spojitý výklad zjednodušuje pochopení fyzikálních zákonitostí, nebo nám je stejně dobře popíší sumy a diference na místo derivací a integrálů. Když to porovnám s mechanikou, tak spojitý svět je něco jako newtonovská mechanika a diskrétní svět je něco jako relativistická mechanika - náročnější pro popis, takže v makrosvětě má smysl spojitý svět s newtonovskou mechanikou. Jakmile se ale budeme blížit ke kratším časovým úsekům, tak najednou se budeme rozcházet s realitou a budeme muset model světa diskretizovat.
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?
Aneb letící šíp stojí (Zenón).
-
DragonMaster: Myslím, že to jasně vyplývá z definic.
Současná teorie považuje Planckovu délku za nejkratší dosažitelnou vzdálenost, o které se můžeme cokoliv dozvědět.
Planckův čas je pak časový interval, který je definovaný jako doba potřebná pro překonání Planckovy délky pro foton ve vakuu.
Takže pokud něco nastane v časovém intervalu kratším než Planckův čas, bude změna polohy vždy kratší než Planckova délka - a tedy nejsme schopni tuto změnu zaznamenat a rozlišit.
Nesouhlasil bych tedy s tvrzením, že sama realita je diskrétní s nějakou vzorkovací frekvencí, ale pouze s tím, že to co se děje v kratším čase, je pro nás nerozlišitelné, nezjistitelné a nezměřitelné. Při pohybu řádově pomalejším než je rychlost světla je pro nás nerozlišitelný i pohyb za čas řádově delší než je Planckův čas.
Pokud není diskrétní, tak jak se čas dostane z nuly do jedničky přes reálná čísla, kterých je v tomto intervalu nekonečně mnoho?
Nemas dojem, ze tohle byla zajimava otazka (naprosto stejnym zpusobem, jako ta s andely a spickou jehly) zhruba tak do casu Newtona a Leibnitze?
Ani ne, spojitost je jen matematický konstrukt v reálném světě neexistující. Už teď fyzici odmítají velká nekonečna a bude otázkou času, kdy budou odmítat i ta malá. Teď je jen otázkou, zda nám spojitý výklad zjednodušuje pochopení fyzikálních zákonitostí, nebo nám je stejně dobře popíší sumy a diference na místo derivací a integrálů. Když to porovnám s mechanikou, tak spojitý svět je něco jako newtonovská mechanika a diskrétní svět je něco jako relativistická mechanika - náročnější pro popis, takže v makrosvětě má smysl spojitý svět s newtonovskou mechanikou. Jakmile se ale budeme blížit ke kratším časovým úsekům, tak najednou se budeme rozcházet s realitou a budeme muset model světa diskretizovat.
At uz svet spojity je nebo neni... Ani v pripade ze by byl, neni to, co jsi zjistoval zadny problem.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
S pravděpodobností 1 to není 36%. To, že zasáhne loď první torpédo a to, že ji zasáhne druhé torpédo totiž nejsou nezávislé jevy. Aby to pochopil i člověk bez matematického vzdělání: Pokud první torpédo nezasáhne loď protože tam je nečekaný proud, tak ten samý problém bude mít i druhé torpédo.
Výborně, o dalšího konkurenta méně. Kdo další?
Samozřejmě, že dva jevy jsou nezávislé. To, že závisí na nějaké okolnosti ještě neznamená, že závisí na sobě. Ten proud je namodelován pravděpodobností 0.2.
Závislé by byly, pokud by při minutí torpédář znejistěl a tím se zmenšila pravděpodobnost trefy v druhém pokusu. Nic takového ale v zadání není.
Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.)
Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.
-
Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.)
Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.
Příklad je příliš těžký, zkusíme pro začátek něco lehčího:
Tatínek bere 30 tisíc, maminka bere 20 tisíc, kolik berou dohromady?
SPOILER ALERT! Pozor, následuje správná odpověď.
Kolik berou dohromady, nelze určit přesně, bude to něco mezi 35 a 72 tisíci, úloha není zcela jasně definována. Není jasné v jaké měně berou plat a jestli berou plat, nebo mzdu. Není jasné, jak je v množině té měny definována operace sčítání a jestli národní banka dané země vůbec vydala dost oběživa, aby byli oba vyplaceni.
Navíc nelze vědět, jestli jejich zaměstnavatelé nejsou v druhotné platební neschopnosti a jaký procento z řádné odměny vyplácejí zaměstnancům.
Současně je zřejmé že jevy ovlivňující výši výplaty (nemoc/úmrtí v rodině, rozbité auto, čerpání dovolené) nejsou vůbec nezávislé, takže pokud některý měsíc dostane tatínek méně, tak maminka dostane také méně. Na druhou stranu rodina může reagovat na očekávaný výpadek jednoho příjmu reagoval přesčasy svého druhého člena.
Prostě, kdo řekl, že to je 50 tisíc, tak jenom ukazuje, že se nad příkladem vůbec nezamyslel a z výběrového řízení na korunovaného blba jde z kola ven.
-
Ježíši tohle by měl pochopit i středoškolák. Zadání je dost mlhavé na to, abychom mohli úlohu spočítat. Nejpřirozenější výklad zadání je, že obecná pravděpodobnost zásahu torpéda je 20% (když nevím nic o podmínkách, třeba jaké tam jsou proudy).
A to že vypálím dvě, má zase nejpřirozenější výklad, že to dělám přibližně najednou, čili proud tam buď je (pro obě torpéda) nebo není (pro žádné torpédo). Čili jevy silně korelují. Pokud mířím oběma přesně na střed cíle (což taky nevíme - já bych třeba mířil jedním
na příď a druhým na záď) a ohrozit by nás mohli jen proudy (to taky nevíme), bude pravděpodobnost zásahu při dvou výstřelech aspoň jednoho torpéda 20%. Zasáhnou buď obě nebo žádné.
Správná odpověď tedy zní: je to velmi mlhavé zadání a není zřejmá závislost úspěchů obou torpéd. Zřejmě bude výsledek někde mezi 20 a 36% ale při extrémních výkladech zadání to může být i cokoliv mezi 0 a 100%.
(100% třeba tak, po výstřelu prvního si střelec opraví míření, tj. těch 20% je myšleno na první výstřel. 0% že torpéda do sebe vždy narazí navzájem a vybuchnou.)
Ano, i já se raduji, že mám o konkurenta méně.
Příklad je příliš těžký, zkusíme pro začátek něco lehčího:
Tatínek bere 30 tisíc, maminka bere 20 tisíc, kolik berou dohromady?
SPOILER ALERT! Pozor, následuje správná odpověď.
Kolik berou dohromady, nelze určit přesně, bude to něco mezi 35 a 72 tisíci, úloha není zcela jasně definována. Není jasné v jaké měně berou plat a jestli berou plat, nebo mzdu. Není jasné, jak je v množině té měny definována operace sčítání a jestli národní banka dané země vůbec vydala dost oběživa, aby byli oba vyplaceni.
Navíc nelze vědět, jestli jejich zaměstnavatelé nejsou v druhotné platební neschopnosti a jaký procento z řádné odměny vyplácejí zaměstnancům.
Současně je zřejmé že jevy ovlivňující výši výplaty (nemoc/úmrtí v rodině, rozbité auto, čerpání dovolené) nejsou vůbec nezávislé, takže pokud některý měsíc dostane tatínek méně, tak maminka dostane také méně. Na druhou stranu rodina může reagovat na očekávaný výpadek jednoho příjmu reagoval přesčasy svého druhého člena.
Prostě, kdo řekl, že to je 50 tisíc, tak jenom ukazuje, že se nad příkladem vůbec nezamyslel a z výběrového řízení na korunovaného blba jde z kola ven.
:D
Ceterum censeo v moderní uvědomělé firmě by měla tato otázka vyvolat debatu o genderové rovnosti příjmů. Proč bere maminka méně? Navíc když pracují oba, podílí se tatínek na domácích pracech? Kolikrát za měsíc žehlí? Ta otázka svádí k diskrimanaci žen a podobných pohlaví, měli bychom firmu, která ji klade, nabonzovat Výboru pro negenderovou činnost.
-
Ceterum censeo v moderní uvědomělé firmě by měla tato otázka vyvolat debatu o genderové rovnosti příjmů. Proč bere maminka méně? Navíc když pracují oba, podílí se tatínek na domácích pracech? Kolikrát za měsíc žehlí? Ta otázka svádí k diskrimanaci žen a podobných pohlaví, měli bychom firmu, která ji klade, nabonzovat Výboru pro negenderovou činnost.
Velmi sporná je už torpédová otázka. Nevíme totiž, kdo je formálně zodpovědný za získávání dat o zásahu torpéd. Dali k tomu svolení majitelé torpéd a majitelé lodí? Jsou požadované výpočty na získaných datech v souladu s GDPR? Myslím, že je silně nekorektní takové otázky pokládat bez konzultace s právním oddělením a seznámení kandidáta s aktuálními firemními GDPR směrnicemi ohledně používaných dat.
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
Spíš to zní tak, že jsi věčná lopata, teď navíc v hluboké duševní krizi, protožes nevyřešil ani to primitivní torpédo (proto hledáš chyby u všech kromě sebe a díky pochybování o sobě samým se uchyluješ k urážkám).
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
A uz tu mame odpoved studenta gender studii.
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
A uz tu mame odpoved studenta gender studii.
:D
-
;D
-
Musim Vas sklamat, ale spravna odpoved je 32 percent.
Funkcia v exceli: =BINOM.DIST(1,2,0.2,0)
https://www.excelfunctions.net/excel-binom-dist-function.html
Proc mas jako posledni parametr nulu?
-
Nie som si isty ci je to spravne.. Sance rastu po 5ty pokus. Potom klesaju. To je divne nie? Logicky.
-
Nie som si isty ci je to spravne.. Sance rastu po 5ty pokus. Potom klesaju. To je divne nie? Logicky.
Řešit tohle Excelem je hodno Ichtylovy ceny. Ještě k tomu přes BINOM.DIST ::) další nezaměstnatelný odpad.
-
Starky o mna sa bat nemusis mam dobru pracu aj dobre pracovne ponuky. Odpad si mozno ty co podla tvojho vyjadrovania aj sedi. A ktorou funkciou by si to riesil milacik?
-
Starky o mna sa bat nemusis mam dobru pracu aj dobre pracovne ponuky. Odpad si mozno ty co podla tvojho vyjadrovania aj sedi. A ktorou funkciou by si to riesil milacik?
Mozna by pomohlo nevstupovat do diskuse s ocividne podezrelym resenim, ktere pouziva excel na neco, co jde z hlavy. Navic podle vseho blbe.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
to je moc jednoduché. Zajímavější otázka - máš urnu s neznámým počtem bílých a černých kuliček, v neznámém poměru (všechny poměry jsou stejně pravděpodobné). Za vytažení bílé kuličky dostaneš 1 euro, za vytažení černé kuličky jedno euro zaplatíš. Postupně vytahuješ kuličky a vracíš je zpět do urny. Kdy přestat? Jednodušší varianta - můžeš vytáhnout maximálně N kuliček.
-
Nie som si isty ci je to spravne.. Sance rastu po 5ty pokus. Potom klesaju. To je divne nie? Logicky.
Že ty jsi absolvoval s červeným diplomem? Co se týče znalostí, evidentně nějaké máš, horší je to s dovednostmi - to znamená, něco víš, ale nejsi schopný nasadit správný nástroj, nebo metodu pro reálný či modelovaný problém.
Když to pojmu řemeslnickou terminologií (čímž to nechci zlehčovat, ale prostě je to dobrá analogie), tak člověk s červeným diplomem zná kladiva, miliardu druhů kleští, sekeru, svěrák, šroubováky, pilku, majzlík, vodováhu. Ale když má řešit problém - zatlouct hřebík, pravděpodobně si vezme majzlík, nebo vodováhu. Výsledek je, že to udělá s obrovskou námahou, pravděpodobně poškodí nesprávný nástroj, v horším případě to neudělá vůbec.
Znalosti jsou důležité, dovednosti též, ale doporučuji mít jejich kombinaci.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
to je moc jednoduché. Zajímavější otázka - máš urnu s neznámým počtem bílých a černých kuliček, v neznámém poměru (všechny poměry jsou stejně pravděpodobné). Za vytažení bílé kuličky dostaneš 1 euro, za vytažení černé kuličky jedno euro zaplatíš. Postupně vytahuješ kuličky a vracíš je zpět do urny. Kdy přestat? Jednodušší varianta - můžeš vytáhnout maximálně N kuliček.
Ta je pekna. Asi ne moc dobra pro pohovor, ale moc pekna.
-
Nie som si isty ci je to spravne.. Sance rastu po 5ty pokus. Potom klesaju. To je divne nie? Logicky.
Co se týče znalostí, evidentně nějaké máš
Nemá.
-
snuff1987: Když už to musíš řešit zbytečně funkcí v Excelu, tak správná odpověď je:
BINOM.DIST.RANGE(2;0,2;1) + BINOM.DIST.RANGE(2;0,2;2) = 36%
tedy součet situací, kdy se trefí jedno z torpéd + situac,e kdy se trefí obě torpéda.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
to je moc jednoduché
Když je to tak jednoduché, proč zatím nikdo nedal řešení? Hint: je nutné vypočítat střední hodnotu pro jednotlivé hody.
-
Vždy mě šokuje, že přes 90% uchazečů vypadne už na tomhle.
Mě zas šokuje že dáváte takové hloupé otázky na věc která se probírala na jedné přednášce na VŠ. Uvědomte si, že ne každý má matematický nebo statistický background a zabředával v těchto věcech celé semestry, aby si to pamatoval do konce života a hned spatra vystřelil odpověď. Důležitější je umět si poradit, pokud neznám hned řešení problému.
Já na VŠ počítal fourierovy transformace, šifroval jsem RSA na papír, implementoval grafové algoritmy, ale teď už bych to z hlavy nedal. A tahle vaše otázka na pohovoru by mě opravdu naštvala, protože mi přijde zbytečná. Chvíli mi trvalo, než jsem si v hlavě problém rozložil a přišel na to že je to 36%. Opravdu, takové otázky nedávejte lidem co mají technickou VŠ, je to zbytečné.
Jo take jsem si musel najit jak se pocitala pravdepodobnost sestky na dvou kostkach a upravit to.
Jinak souhlas ze todle jsou otazky typu aha tak sem nechci. Pripomina mi to totiz to jak nas na VS vyhodily od zkousky protoze nam chybel v programu psanem na papir strednik.
Jinak v dnesni dobe uz neni dulezite mit vsechny znalosti v hlave, ale mit spis povedomi kde je rychle dohledat a jak upravit k obrazu svemu.
Tak to funguje skvěle, protože lidi s tvým lemplovským přístupem právě mají takové otázky vyloučit.
To vis lempl co navrhuje systemy od mikrokontroleru az po cloud a podili se i na programovani. Ale jo ten strednik je hoodne dulezita vec.
Zas oba jsme stastny, vy by jste me nevzali a ja bych k vam ani nehtel. Vyhoda stupidnich otazek.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
to je moc jednoduché
Když je to tak jednoduché, proč zatím nikdo nedal řešení? Hint: je nutné vypočítat střední hodnotu pro jednotlivé hody.
střední hodnota je 3.5, když hodíte méně, vyplatí se házet znovu. Správná odpověď už tu zazněla.
-
Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?
to je moc jednoduché
Když je to tak jednoduché, proč zatím nikdo nedal řešení? Hint: je nutné vypočítat střední hodnotu pro jednotlivé hody.
střední hodnota je 3.5, když hodíte méně, vyplatí se házet znovu. Správná odpověď už tu zazněla.
Ne, to není správně, střední hodnota této “hry” je vyšší.
-
Ne, to není správně, střední hodnota této “hry” je vyšší.
to je pravda, ale při rozhodování o druhém hodu tě zajímá střední hodnota druhého hodu a ne celé hry.
-
Ne, to není správně, střední hodnota této “hry” je vyšší.
to je pravda, ale při rozhodování o druhém hodu tě zajímá střední hodnota druhého hodu a ne celé hry.
Ta je taky vyšší.
-
Ne, to není správně, střední hodnota této “hry” je vyšší.
to je pravda, ale při rozhodování o druhém hodu tě zajímá střední hodnota druhého hodu a ne celé hry.
Ta je taky vyšší.
jak jsi na to přišel?
-
Ne, to není správně, střední hodnota této “hry” je vyšší.
to je pravda, ale při rozhodování o druhém hodu tě zajímá střední hodnota druhého hodu a ne celé hry.
Ta je taky vyšší.
jak jsi na to přišel?
Viz hypotéza o očekávaném užitku.
-
Viz hypotéza o očekávaném užitku.
google našel jen nějaké ekonomické bláboly. Nemůžeš sem napsat výpočet té střední hodnoty?
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
Zatím jsi správnou odpověď nenapsal.
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
Zatím jsi správnou odpověď nenapsal.
dokaž, že moje odpověď není správná. Nebo přiznej, že plácáš nesmysly.
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
Zatím jsi správnou odpověď nenapsal.
dokaž, že moje odpověď není správná. Nebo přiznej, že plácáš nesmysly.
Dokaž, že je správná. Pak ti řeknu, kde máš v důkazu chybu.
-
(https://sd.keepcalm-o-matic.co.uk/i/keep-calm-and-watch-this-thread-getting-locked.png)
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
Zatím jsi správnou odpověď nenapsal.
dokaž, že moje odpověď není správná. Nebo přiznej, že plácáš nesmysly.
Dokaž, že je správná. Pak ti řeknu, kde máš v důkazu chybu.
střední hodnota hodu kostkou je 3.5 = (1 + ... + 6)/6
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
Spíš to zní tak, že jsi věčná lopata, teď navíc v hluboké duševní krizi, protožes nevyřešil ani to primitivní torpédo (proto hledáš chyby u všech kromě sebe a díky pochybování o sobě samým se uchyluješ k urážkám).
Zni to presne tak, ze spousta lidi bude na vzdy praci dostavat a ne ji vymyslet :)
-
Evidentne se k te terpedove otazce da pristoupit ruzne, coz dokazuji komenty v tomto vlakne.
Proto se vetsinou davaji otazky takove obecne, kde neni jedno spravne reseni a zjistuje se jak si clovek poradi - reakce, zamysleni se, navrh reseni atp. ja teda vetsinou dostavam otaky prakticke, ktere se tykaji budoucich ukolu/projektu a nebo uz se me nikdo ani nepta, protoze seniora se neptate vetsinou na picoviny. Vetsinou dostavam otazky typu jak presvedcite projektovy team a prosadite reseni, jak postupujete v jednani s business partnery atd. Chapu, ze pro lopaty je dulezite torpedo, ale velky kluci uz musi resit i realny zivot.
Jestli nekdo jde programovat neco, kde potrebuje matematiku, ok, ale spis mi prijde, ze autor je hovado a nasel si milovanou otazku, kde zadani je uz jen z pohledu nasi materstiny totalne zkurvene. Tazatel totiz hleda sam sebe a tedy lidi, kteri na to odpovi presne jak on pozaduje. Je irelevantni jestli existuje jedno reseni nebo ne. Me by se treba libilo, ze nekdo dokaze challengovat zadani a vzit to odjinud i za cenu toho, ze to neni spravne. Nekde se tomu rika diverzity - mit x ruznych lidi ruznych pristupu, protoze to casto generuje zajimava reseni a prirstup k praci.
Ten disrespekt k ostatnim z toho primo srci - kdyz nedas hned ted priklad na pravdepodobnost, tak si chuj, kterej nema mit diplom. Pokud vim, absolovent cehokoliv ma nejakou mnozinu veci a pozadavku, ktere musi splnit. Jestli je zrovna blbej na matiku nebo neco jineho je irelevantni.
A uz tu mame odpoved studenta gender studii.
To by si byl asi dost prekvapenej znat pravdu.
-
Prosím vás nezkoušejte lidi z krávovin, které nikdy na pozici nepoužije. Pokud třeba má VŠ tak takových problémů a úloh (a mnohem těžších) řešil nespočet. A to že zrovna na místě nedokáže vyřešit váš výmysl nevypovídá o jeho schopnosti řešit reálné problémy na pozici kterou se uchází.
Jen je nech. Aspoň je od začátku jasno. Když chtěj někoho na řešení slovních úloh, maj ho mít. Ti, kteří hledaj programátorskou pozici, aspoň vědí, že se maj poohlédnout jinde a nemusí ztrácet čas s chujema co vymejšlej chujoviny.
-
To by si byl asi dost prekvapenej znat pravdu.
*bys byl
zdravim z Horneho Madarska
-
To by si byl asi dost prekvapenej znat pravdu.
*bys byl
zdravim z Horneho Madarska
Jen ho nechte, už ukázal, že je debil na IT, nemusíme poukazovat na to, že je debil i co do rodného jazyka :)
-
se nedivím, že nemůžete sehnat lidi, když je vyhazujete za správné odpovědi.
Zatím jsi správnou odpověď nenapsal.
dokaž, že moje odpověď není správná. Nebo přiznej, že plácáš nesmysly.
Dokaž, že je správná. Pak ti řeknu, kde máš v důkazu chybu.
střední hodnota hodu kostkou je 3.5 = (1 + ... + 6)/6
druhý hod se tedy vyplatí, pokud v prvním hodím méně než 3.5
teď mi řekni, kde mám chybu
-
Prosím vás nezkoušejte lidi z krávovin, které nikdy na pozici nepoužije. Pokud třeba má VŠ tak takových problémů a úloh (a mnohem těžších) řešil nespočet. A to že zrovna na místě nedokáže vyřešit váš výmysl nevypovídá o jeho schopnosti řešit reálné problémy na pozici kterou se uchází.
Jen je nech. Aspoň je od začátku jasno. Když chtěj někoho na řešení slovních úloh, maj ho mít. Ti, kteří hledaj programátorskou pozici, aspoň vědí, že se maj poohlédnout jinde a nemusí ztrácet čas s chujema co vymejšlej chujoviny.
Přesně tak, navíc to, zda se vám někdo hodí poznáte bez zkoušení. A když to nepoznáte, žádné sebedůmyslnější otázky nepomohou.
-
To by si byl asi dost prekvapenej znat pravdu.
*bys byl
zdravim z Horneho Madarska
Jen ho nechte, už ukázal, že je debil na IT, nemusíme poukazovat na to, že je debil i co do rodného jazyka :)
Debilem na IT myslis ve smyslu debil na matiku? Hele na matiku blbej sem. Ale pravdou je, ze zrovna ja sem ji nikdy nepotreboval.
Na rodnej jazyk snad az tak blbej nejsem, ale na netu to fakt nedodrzuju. Kdyz pisu nejake obchodni/pracovni veci, davam pozor, ale stejne sem fakt lama. Na netu uz to neresim nijak a mam vypnuto. Poslednich x let pisu 90% veci v ANJ a cca stejne mnozstvi veci v praci i v ANJ nakecam. To clovek fakt zlemplovati.
-
To by si byl asi dost prekvapenej znat pravdu.
*bys byl
zdravim z Horneho Madarska
dik za opravu, zeptam se zeny jestli i ona, jako slovenka, to vi
will keep you posted
-
Snad nevěříte, že pseudointelektál Trader vede pohovory. On nezná odpověď ani na své vlastní otázky.
-
Hezké ukázky logických příkladů jsou zde: https://www.respekt.cz/spolecnost/zacina-revoluce-ve-vyuce-informatiky-jak-byste-obstali-v-testu (to se mimochodem brzy budou učit všechny děti). BTW pokud ty tři příklady nevyřeší jakýkoliv ajťák do minuty, je něco hodně špatně...
-
Hezké ukázky logických příkladů jsou zde: https://www.respekt.cz/spolecnost/zacina-revoluce-ve-vyuce-informatiky-jak-byste-obstali-v-testu (to se mimochodem brzy budou učit všechny děti). BTW pokud ty tři příklady nevyřeší jakýkoliv ajťák do minuty, je něco hodně špatně...
to jsou příklady pro děti Tradere.
-
Máš účet na Kaggle, Tradere? Můžeme se bavit o úlohách pro dospělé.
-
Hezké ukázky logických příkladů jsou zde: https://www.respekt.cz/spolecnost/zacina-revoluce-ve-vyuce-informatiky-jak-byste-obstali-v-testu (to se mimochodem brzy budou učit všechny děti). BTW pokud ty tři příklady nevyřeší jakýkoliv ajťák do minuty, je něco hodně špatně...
Nevím jak vy, ale já si myslim, že je to pěkná chujovina. Nutit povinně všechny programovat je stejná pitomost jako nutit věechny povinně zpívat nebo učit se výtvarnou výchovu. Prostě školství je totál mimo. IMHO přínosnější pro ty děti je spíš učit se uživatelsky ovládat PC plus něco z bezpečnosti a rizik, která mohou na ně hlavně na netu číhat.
Možná nějaké nejzákladnější základy programování víceméně bokem jen tak pro zajímavost. A koho by to zaujalo a bavilo, tak ať se tomu věnuje. Ale snažit se dělat ze všech lidí ajťáky je kravina^n stejně jako snažit se dělat ze všech zpěváky nebo výtvarné umělce.
-
Hezké ukázky logických příkladů jsou zde: https://www.respekt.cz/spolecnost/zacina-revoluce-ve-vyuce-informatiky-jak-byste-obstali-v-testu (to se mimochodem brzy budou učit všechny děti). BTW pokud ty tři příklady nevyřeší jakýkoliv ajťák do minuty, je něco hodně špatně...
Nevím jak vy, ale já si myslim, že je to pěkná chujovina. Nutit povinně všechny programovat je stejná pitomost jako nutit věechny povinně zpívat nebo učit se výtvarnou výchovu. Prostě školství je totál mimo. IMHO přínosnější pro ty děti je spíš učit se uživatelsky ovládat PC plus něco z bezpečnosti a rizik, která mohou na ně hlavně na netu číhat.
Možná nějaké nejzákladnější základy programování víceméně bokem jen tak pro zajímavost. A koho by to zaujalo a bavilo, tak ať se tomu věnuje. Ale snažit se dělat ze všech lidí ajťáky je kravina^n stejně jako snažit se dělat ze všech zpěváky nebo výtvarné umělce.
Čím víc oborů vám základní škola ukáže, tím lépe se můžete rozhodnout co chcete v budoucnu dělat. Fyziku/Chemii/Biologii se také učí všichni. Proč ne informatiku.
-
Ukazat a vyucovat je imho rozdil. Kdyz me bude ucit nekdo chemii a ja budu mit kazdou hodinu za 5, asi chemik ze me nebude, ale zaroven mi to zkazi postup do dalsiho rocniku atd. Negativni dopad muze byt zasadni a z chytreho ditete se muze stat blbecek bez cilu. Ja mel na skole treba estetiku, nehodnoceny predmet, diky kteremu jsem objevil kouzlo vazne hudby i ruznych druhu umeni.
-
Ukazat a vyucovat je imho rozdil.
jak chcete někomu ukázat obor, aniž byste ho naučil alespoň základy.