Otázky na pohovoru

[agent]

Když se ti Radovane nelíbí 20%, tak si tam dej třeba 40%, na principu se nic nemění.
(ale raději ne víc než 50%, to už by dotyčného při pohovoru moc trklo do očí).

[Reklama]

[O.]

Sorry jako, ale pokud tohle nekdo nevyresi, tak je to spatne. Nemusi znat vzorce pro pravdepodobnosti. Ale mel by schopen to vyresit selskym rozumem.

[Trader]

Torpéda už asi stačila, na tak triviální otázku je tolik příspěvků až moc. Nadhodím jinou: Mám kostku a dostanu tolik €, kolik hodím. Nebo se můžu rozhodnout peníze nevzít a házet znovu. Jaká je nejlepší strategie?

[agent]

Házet tak dlouho, dokud nehodíš nejvyšší číslo co na kostce je.
I když tedy není řečeno, co má být výsledkem "nejlepší strategie".

[Trader]

Házet tak dlouho, dokud nehodíš nejvyšší číslo co na kostce je.
I když tedy není řečeno, co má být výsledkem "nejlepší strategie".

Přečti si to znovu pomaleji. Máš jen jeden hod navíc.

[Reklama]

[agent]

To v původním zadání napsáno tedy není 

[Vinicius]

Napadá mne rozhodnutí podle čísla, které padne při prvním hodu:
Např. padne-li mi při prvním hodu dvojka, mám šance:
1/6, že si v druhém hodu pohorším (1)
1/6, že zůstanu na svém (2)
4/6  že si polepším (3,4,5,6)

Takže házet znovu, pokud v prvním hodu padne 1, 2 nebo 3

[Ondra Satai Nekola]

Když to vezmu úplně prakticky, nikoliv akademicky, tak 1/5 + 1/5 = 2/5 a to je těch 40%.

To funguje jenom pro malé pravěpodobnosti.

Pro velké musíš sčítat relativisticky: (p1 + p2)/(1 + p1*p2). Pro p1=p2=0.2 to vyjde asi 36%

Jo, jenže mě 20% přijde jako dost malá pravděpodobnost, zvlášť při vidině odvety hlubinnými pumami. Navzdory mínění Ondry toho totiž o historii vím docela dost, včetně historie ponorkové války.

Ale pořád jsem se nedozvěděl, kde se vzalo těch 20%! Napadají mě dvě možnosti jak k nim lze dojít:

• Číslo si vycucám z prstu, a pak se pomocí školometských vzorečků snažím dokázat jeho pravdivost.
• Spočítám poměr z vystřelených torpéd a počtu úspěšných zásahů, nejlépe ve skutečném bojovém nasazení.

Takže jak to bylo? Protože v tuhle chvíli je to pořád stejný nesmysl, jako chtít spočítat příklad 10:5(1+1)

On je asi i implicitní požadavek na uchazeče, že to zadání pochopí, na potřebné detaily se zeptá a dojde mu, že těch 20 procent je prostě nějaké číslo, se kterým se to dá spočítat z hlavy..

[Niemand]

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.

Z čeho vychází hodnota té periody?

[Ondra Satai Nekola]

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.

Z čeho vychází hodnota té periody?

https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_time

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

[Niemand]

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

Děkuji za odpověď.
Zajímá mě váš názor. Myslíte si tedy, že realita je spojitá? Nebo že "krok" v diskrétní realitě je jiný než uvedená hodnota? Nebo jste měl na mysli něco jiného?

[DragonMaster]

Co se týče kroku v diskrétní realitě, tak podle současných znalostí se nemůže nic odehrávat v kratší době, než Planckův čas, takže odtud by bylo dobré se odrazit.

Pokud by vzorkovací perioda byla vyšší, tzn. delší, nemohly by nastávat v Planckově čase žádné změny, což je spor, protože nastávají. Např. Když mám vzorkovací periodu 1 sekundu, nemůže se mi měnit hodnota po půl sekundě. Takže vyšší vzorkovací než Planck je nesmysl

Pokud by vzorkovací perioda byla nižší, tzn. kratší, tak by mohly nastat změny i pod Planckovým čase. Zajímavé ale je, že i tak nemuseli, takže to, že k nimi nedochází stále není důkaz, že vzorkovací perioda nemůže být nižší. Nicméně, na wikipedii je pěkná hláška: "protože podle současných poznatků se nic nemůže odehrát v době kratší než Planckův čas". Obávám se, že zde už jsem daleko za hranicemi svých kompetencí a nevím, co si pod tím představit. Pokud tuto diskuzi najde v době budoucí nějaký fyzik, tak jistě tuto wiki hlášku lépe rozvine.

[Bacsa]

Co se týče kroku v diskrétní realitě, tak podle současných znalostí se nemůže nic odehrávat v kratší době, než Planckův čas, takže odtud by bylo dobré se odrazit.

Pokud by vzorkovací perioda byla vyšší, tzn. delší, nemohly by nastávat v Planckově čase žádné změny, což je spor, protože nastávají. Např. Když mám vzorkovací periodu 1 sekundu, nemůže se mi měnit hodnota po půl sekundě. Takže vyšší vzorkovací než Planck je nesmysl

Pokud by vzorkovací perioda byla nižší, tzn. kratší, tak by mohly nastat změny i pod Planckovým čase. Zajímavé ale je, že i tak nemuseli, takže to, že k nimi nedochází stále není důkaz, že vzorkovací perioda nemůže být nižší. Nicméně, na wikipedii je pěkná hláška: "protože podle současných poznatků se nic nemůže odehrát v době kratší než Planckův čas". Obávám se, že zde už jsem daleko za hranicemi svých kompetencí a nevím, co si pod tím představit. Pokud tuto diskuzi najde v době budoucí nějaký fyzik, tak jistě tuto wiki hlášku lépe rozvine.

Na Planckův čas se na IT pohovoru nikdo ptát nebude. Možná tak do NASA, ale to pro lopaty není.

[Ivan Nový]

Správné řešení je zcela zřejmě 50%, buď se to stane, nebo ne.

Jo jo, to je hezký příklad. Doporučuji vám zkusit na zahradě udělat testovací ropný vrt. Máte to fifty fifty, že na ropu narazíte nebo ne. Když narazíte, hodně zbohatnete, když ne, tak nic no. A co je na tom nejlepší, čím více testovacích vrtů uděláte, tím máte větší šanci na tu ropu narazit. :-p
(konec sarkasmu)

Když vidím, kolik je tu chytrých lidí, využiji tuto příležitost k položení podobné otázky.
Jak je vůbec možné, že vystřelené torpédo doletí k cíli?

Je známý fakt, že už na pouhém intervalu 0 až 1 je na reálné ose nekonečně nespočetně číselných hodnot. Při vzdálenosti, kterou torpédo musí urazit, a která bude nejspíše činit několik desítek metrů, musí torpédo projít vzdálenost mezi nula až jeden metr několikanásobně. Jak toho může torpédo dosáhnout, pokud musí na tom úseku projít nekonečne mnoho hodnot? Tzn. například mezi tím nultým až prvním metrem musí teoreticky projít všechny hodnoty s nekonečným počtem desetinných míst. Lze vůbec reálně projít nekonečně mnoho hodnot jednu po druhé spojitě za sebou? Pokud ano, proč, pokud ne, proč? Může to třeba znamenat, že torpédo v realitě nějaké hodnoty přeskakuje a pohybuje se diskrétně?

Myslím, že na takové otázce by mohlo být zajímave pozorovat způsob uvažování dotázaného a jeho zdůvodňování.

Matematika jen simuluje a modeluje realitu. Matematika sice zná spojité hodnoty, reálný svět nikoliv. Reálný svět je diskrétní, kde vzorkovací perioda asi T = 5.4 * 10^-44 sekund.

Z čeho vychází hodnota té periody?

https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_time

Zda je to skutečně krok v diskrétní realitě... to bychom možná měli být opatrnější

Torpédo v jednom místě prostoru zanikne a vznikne v jiném místě prostoru a to se jeví jako pohyb. Přenáší se informace nikoliv hmota.

[MK]

Torpedo je lehky. Kostka je lepsi, obzvlaste z modifikaci ze dostanete (kolik jste hodily -1) x velka částka (tj. pro jedničku nedostanete nic). Budete házet znovu při hodu dvojky. Když je pravděpodobnost 1/6 že odejdete po druhém hodu s prázdnou?